Milé čtenářky, milí čtenáři, celý minulý týden jste měli možnost využít stránky webu VašeDěti.cz k tomu, abyste poděkovali – a to ať formou krátkého vzkazu či delšího a nebo rovnou článku.
Přiznám se, že jak jsem byla na toto téma natěšená, později jsem si uvědomila, že je to téma přeci jenom takové duchovní a ne každý musí být na podobné téma připraven.
Pokud mohu, jako moderátorka tématu „Děkuji“, zhodnotit celý týden Vašeho děkování všemi tvůrčími formami, budete se divit, ale skončím u díků.
Velice mne potěšily všechny příběhy, které splňovaly minimální délku pro vydání formou článku. Přišlo jich celkem šest a pokud věříte na šťastná čísla, dovolím si toto mé poděkování označit jako příspěvek sedmý, ačkoli ho píšu až po skončení tématu.
Děkuji za všechny články:
knizkova8 Poděkovat jsem už nestihla
bamiska Děkuji – jak jednoduché vyslovit
Marika81 Dík, dík, dík 🙂
pekole Děkuji
honzik108 Děkuji ti.
Láďa Děkujete těm, kteří vám ubližují?
Ačkoli bych možná mohla shrnout ke každému příběhu jeho myšlenku, dělat to nebudu. Každý z textů stojí za přečtení a tu myšlenku najdete sami.
Sama za sebe bych chtěla poděkovat Petře, která vytvořila tento prostor, kam chodíme sdílet radosti i starosti, číst si příběhy, rady, tipy na knížky nebo soutěžit a někteří sem chodí i pracovat. Petro, děkuji Ti za to, že mi tento web dal šanci a mnohé mne naučil. Že mi umožnil poznat lidi, kteří mi poskytli oporu, radu, když jsem to potřebovala.
Musím poděkovat Virence, která mi pomohla radami, společně s dalšími zkušenými maminkami. Kojím dodnes, neuvěřitelně si to užívám a děkuji, že jste mi poskytli tuto formu podpory.
Chtěla bych poděkovat všem, kteří mne zažili jako náladovou holku, ženu, mámu a ustáli to. Jsem blíženec a nechci to svádět na své znamení, ale přiznávám, že já to někdy nemohu vydržet sama se sebou. Takže díky všem, kdo při mně stojíte, i když občas zlobím.
Na mé cestě životem se mnou zatím nejdéle jde moje maminka, obrovská kamarádka, babička našeho Dadánka. Jsem tak šťastná, že ji mám a děkuji za každý den, kdy je s námi. Dala mi s tátou život a pomáhá mi na té cestě životem, kde často člověk zakopne nebo dostane nějaký ten „kříž“. Doufám, že jednou dokážu poděkovat více než slovy, pokud to bude potřeba.
Děkuji za to, že jsem za těch 30 let mého života mohla poznat tolik lidí. Snažím se je mít v srdci a i když to není vždy jednoduché, snažím se jim věnovat alespoň jednou za čas „vzpomenutí“, pokud to nejde jinak.
Děkuji mým pratetám, řeholním sestrám, které mi ukázaly, jak umí milovat. Dodnes cítím, že se za nás všechny modlí…
Děkuji za všechnu bolest a trápení, co mne za těch 30 let potkala. Každá překonaná překážka mi dává sílu jít dál. A i když si člověk někdy posteskne, vím, že právě tyto okamžiky mne posilují.
Děkuji všem, kteří mi ubližují. Ukazují mi to, co nechci dělat druhým…
🙂 Díky za to, že můj synek spí a já mohla tyto řádky dopsat. Stejně se na ně nevešlo vše, ale ještě jednu věc musím vyřešit… 🙂
Jako vítěze děkovacího týdne jsem vybrala uživatelku s nickem knizkova8.
Je mi líto, že cenu nemohu dát všem. Věřím ale, že pokud se mnou nesdílíte můj názor o vítězi, ovlivníte hlasování o příspěvek června 2011 a svým lobbováním udělíte cenu někomu dalšímu.
Moc si přeji, aby slovo „DĚKUJI“ nikdy nevymizelo z našich jazykových prostředků. Přeji Vám, abyste ho často slýchali, neboť věřím v to, že dokáže udělat radost.
Napsal/a: bokul
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (2 vyjádření)
Děkuji moc za vítězství,už se těším na výhru.
Bokul, děkuji Ti za Tvůj článek i za vyhodnocení „soutěže“.