Píšu tento článek a přemýšlim, zda-li se vůbec podepsat či ne. Až si to přečtete, budete přemýšlet také. Ale já to udělám, jsem to já, Mimkys…
Někteří sourozenci jak se říká dopadli hůře… Nejmladšího vychovávala teta, nyní pracuje jako programátor telefonní společnosti. Pak byl můj přítel, který je „normální“ (vim, proč to píšu, uvidíte dále)… Prostřední je brácha, kterého schání policie kvůli neplacení dluhu, potom švagrová, co mi hlídá dcerku – a ta je taky dobrá, no a nejstarší je kluk, o kterém chci napsat tento článek. Píšu vše, abyste měli přehled, proč takhle asi dopadl… Neměli neúplnou rodinu a rodiče jim scházeli, neměli z čeho „čerpat“ informace, kdo by jim poradil a tak dále.
Takže nejstarší kluk (budu mu říkat Lukáš) bydlel ve státním bytě. Podotýkám, že mu je od celého příběhu něco kolem 40 let. Našel si holku a jak už to bývá, čekali mimčo. Peněz neměli nazbyt, on nějak nepracoval, a když pracoval, hodně pak marodil.
Než se mimčo narodilo, byťák se rozhodl, že s neplatiči něco udělá – vystěhovali je pryč z bytu. A tak šli bydlet na půdu ve stejném baráku. Ano, slyšíte dobře, věci si odnesli na půdu, kterou každej dobře zná. Nevim proč nešli do azyláku, důvod nevim. A tak se stalo, že se i s mimčem ocitli na půdě, kde spali.
O ňáké hygieně teda ani nebyla řeč. Voda a elektrika na půdě asi těžko… Takže vodu si nosili od sousedů a elektriku měli, jak se říká, načerno. Takže si umíte asi moc dobře představit, jak to u nás v bytě zavonělo, když přišli na návštěvu. Ptáme se, proč něco neudělali, ale oni jsou takový „jednoduchý“, moc nemyslí, ale zaostalí nejsou, nemůžu najít ten správný výraz.
Takže když k nám začli s malým miminkem chodit, už jsem viděla některé nedostatky, které mě doslova bily do očí a které jsem nemohla přenést přes srce vůči tomu malému. Takže když přišli, malej měl většinou u pusu láhev (studenou) s mlékem. (Nekojila, nebavilo jí to.) A proč by kupovali sunar nebo nutrilon, když můžou mít obyčejné sušené mléko v sáčku, které stojí čtvrtku co sunar pro děti? A tak mu ho dávali.
Když jsem jí chtěla udělat nový mlíko, nejdříve mu dala to, co zbylo od minule. Samozřejmě jsem jí hned okřikla, že takhle to dělat nemůže a ihned jsem šla připravit nové. Ale když jsem otevřela tu flašku, tak jsem raději mlíčko připravila do svoje čisté láhve.
Že by miminko vonělo? Ne, u nich ne. Že by ho trošku více oblékli? Ne, měl většinou věci, které byli dost špinavé a navíc byl málo oblečen. A tak jsme se rozhodli se švagrovou (co mi hlídá), a přinesli jsme jim nějaké věci pro malýho. Ale když jsme tam přišly, zůstaly jsme stát jako sochy. Malý ležel SÁM na půdě, bez řádného dozoru (rodiče byli u sousedů), uprostřed manželské postele samozřejmě na té půdě. Než jsme šli k nim nahoru, viděly jsme v kočárku láhev od mlíka. Nedalo nám to a otevřely jsme jí. A to jsme dělat neměly. Smrdělo zkaženém mlékem a okolo hrdla láhve byly zbytku sunaru.
Chudák malej, pomyslely jsme si a řekly jsme si, že s tim něco musíme udělat! Šly jsme na socku ohlásit, jak žijou a starají se o malého. Na sociálce už některé varování měli a do týdne je s pomocí policie vystěhovali do blízkého azylového domu, kde měli čistotu, vodu a teplo, nepočítaje elektriku!!! Nechápu, proč nezasáhli už dříve…
Po nějaké době dostali byt starší kategorie a co se nestalo – opět byla těhotná. Zjistila to, skoro bych řekla, pár měsíců před porodem… Je to týden, co porodila holčičku, moc pěkná, dneska u nás byli a proto píšu tento článek. Zase tomu nemůžu uvěřit, ale zase vidim ty stejné chyby jako u jejího bratříčka.
Když přijeli, malá nebyla v zavinovačce, jenom v pytli a když jsem jí vyndala, zhrozila jsem se (láhev u pusy jsem už ignorovala…) Malá měla na sobě soupravu upletenou z CHEMLONU, která byla původně určena pro panenku… I čepička byla ze stejné vlny, hned na hlavičce, bez žádné přízové, nic. Hned jsem jí řekla něco, ale koukala, jako by to snad slyšela poprvé… Když jí „kojila“, moc hezky se u toho netvářila. Moc jí to nebavilo a hned hlásala, že přejde na již zmiňovanou umělou výživu. Že už nemá mlíko a tak dokola.
Co by chtěla skoro po týdnu? To se ještě rozkojí, jsem jí řekla, ale není to nic platné. Malá za necelou hodinu opět křičela a tak jsem jí řekla, že by jí měla nakojit znovu, ne? Když jsem jí kojila před chvilkou, řikala, hodila kukuč a hold jí nakojila.., Za nějakou dobu malá opět křičela, ale to už jsem nevydržela a musela jsem se „švagrovou“ jít do pokojíčku a ukázat pořádně, jak se drží prso a jaké polohy může mít u kojení. Nechápala jsem jí vůbec.
Když odešli, byla jsem z toho celá nesvá. A to nám ještě řikali, že je pořád otravuje sociálka a že k nim taky má přijít se podívat. Já vim, je to hrozné, je to rodina, ale přeju jim to, aby jim ty děti vzali. Určitě by se měli lépe, než teďka, ne? K sobě je vzít nemůžu, ale to mám pořád přihlížet, jak se takhle „starají“ o své děti???
Napsal/a: mimkys
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (23 vyjádření)
Mimkys-takže nakonec to dopadlo..,,dobře“:-)
Dětičky se mají určitě líp. Divím se,že tu ,,péči“ vůbec přežily. K
Mimkys, přečetla jsem si to až teď… to je šíííííílené!!! Úplně mě z toho mrazí. Dobře, že jsou děti v domově, i když tuto instituci moc ráda nemám, tam jim určitě bude lépe než s „rodiči“. Je to hrozně smutné…. snad se dětem povede dobře.
Takže po dlouhé odmlce další pokračování…
Kdo si přečetl několikrát článek tak je v obraze. Jak se to dál vyvíjelo? Nedávno jsem ho potkala, tatu od těch dvou dětí a vyprávěl, povídala jsem si s ním skoro půl hodiny.Děti mají už přes měsíc v dětském domově v Karlových Varech, za nima jezdí jenom otec, matka nemá zájem. Jdou od sebe, on má žádost u soudu, že chce děti k sobě do péče, ale nemá vlastní byt, sociální zázemí, peníze, práci, nic… a tak počítám, že děti mít u sebe jen tak nebude. Prožívají to asi nejvíce děti, těch je mi líto, ale na jednu stranu si řikám, jsou v teple, v čistotě a tohle takovou pořádnou péči doma neměli (vim o čem „mluvim“) a tak jsem zvědavá jak tovše celé dopadne. Matkam nemá vůbec zájem a nebýt otce, děti by tam byly do svých 18 let, jestli je teda dostane. Je to zvláštní, že v dnešní době ještě takové tahanice existují a popravdě jsou a blízko nás, ani si to neuvědomujeme…
Moc dobře to nevidim.
Pracovala jsem ve zvláštní škole, kde o tyto případy nebyla nouze. Radím, pokud vidíte tyto případy, nahlaste to sociálce. Ne vždy pracují podle mých představ, ale kontrolovat musí, alespoň něco se děje. Souhlasím s Karamelou, když nic neuděláte, do smrti si to budete vyčítat. Také existují nadace, které se snaží pomoci rodinám sledovaným sociálkou(učí je, jak se o děti starat). Také dětské domovy a kojenecké ústavy nejsou takové jako dřív. Jsou lepší. Nebojte se něco udělat.
strašné,brečela bych za ty děti.člověk se nemůže postarat o všechny bezmocné sám.Jsi skvělá,že si zasáhla a kdybys to neudělala,tak by tě to mrzelo do smrti.za takové jednání by se mělo zavírat.Vždyť tím zkaženým jídlem je můžou i zabít.
Ahoj holky,
právě něčemu takovému jsem byla přítomna nedávno. S mojí pomocí a pomocí mé známé, dítě té ženské (již druhé) odebrali, ale ty následky… Je nám vyhrožováno, známé porozbíjeli okna, poslali na nás udání na sociálku, na finanční úřady – kam se dalo. Litovala jsem, že jsem se do toho zapletla, ale na druhou stranu, při faktu, že tomu dítěti je líp je o něho postarané, má ho někdo rád, dá mu najíst…. Kéž by takhle úspěšných případů ale bylo víc.
je mi z toho článku uplně na nic. Chudáci děti.
uf. Nemám ani slova,která bych napsala.
JA mam kamaradku ktera ma problemi s detmi ubec ji neposlouchaj delajsi co chtej ale jo uz se to lepsi!!
Mám podobnou kamarádku teda spolužačku,děti se vychovávají sami nebo většinu dne a nebo noci tráví s mámou supermarketech,né že by nakupovaly ale jen tak koukají,peníze žádné nemají kamarádka moc nedělá je na 4h. uklízečku a to ještě když holky přijdou ze školy,takže přes den spí odpoledne je v práci a v noci courají po obchodech,vím že když mladší nastoupila do 1.třídy nebylo vyjímkou že o půl noci lítala po bytě a pak usnula tak jak byla oblečená na zemi.Snídani nemívají obědy se ve škole většinou nezaplatí a o večeři nemluvím-kdo si co najde.Vyprávěla mi že když malá byla miminko tak místo Sunaru aby ušetřila ředila jí kaši Sunarku místo mléka.Maso vůbec nekupují není za co,máma to buď utratí za další nepotřebnou bundu nebo za SMS zprávy a za krmení pro spousty zvířat v bytě,párkrát jsem si malou vzala se svými dětmi na dovolenou a musela jí koupit oblečení aby jsme mohli ven a hlavně vyprat,příšerně smrdělo od fretek.No je toho ještě hodně co je u nich špatně,ale jí to připadá v pořádku,proto s ní žádný chlap nevydrží.
Mimkys, tu situaci Ti vůbec nezávidím.
Je jistě lepší mít rodiče, ale takové? A nejde jen o čistotu, nicméně pochybuji, že matka, kterou „nebaví“ kojit a chová se k dítěti jako zmíněná švagrová, se s dítkem někdy pomazlí nebo mu poví pohádku. Nebo nějak jinak dá tomu človíčkovi najevo, že ho má ráda….
A tohle dítě jednou bude taky rodičem, a co mu asi předá? To, co mu dala jeho máti, protože co jiného? Není lepší náhradní rodič (a kolik je marně čekajících párů)?
Asi bych se na Tvém místě zatím snažila být s dětmi co nejvíce, což bude hodně fyzicky i psychicky náročné. A nemyslím, že by se jejich vlastní matka tomuto „hlídání“ bránila. Jak to skloubíš se školou, to je ovšem ve hvězdách.
Trochu mě ovšem děsí to, že tihle dva lidi se mohou množit dále….
Eviku00,
vždycky když čtu o Tvé minulosti, říkám si: tak to je síla! Je až neuvěřitelné, že z takového prostředí vyrostla ženská jako Ty, se schopností milovat, musíš být hodně silná. Každý takový není. Někoho tyto zážitky natolik poznamenají, že nejsou schopni žít normálně. A jak mají taky vědět JAK se žije „normálně“? Jsem ráda, že jsi výjimka. Držím pěsti ať už Tebe i jiné s tak nešťastným startem provází jen štěstí.
Ahoj mimkys …
No tak máš můj obdiv a zároveň tě prosim za ty děti udělej to…Vím o čem mluvim kdyby lidi kolem naší rodiny byli ohleduplný tak bysme nedopadli tak jak jsme dopadli..I když ja jsem dopadla jakž takž dobře..Co se týče maleho výborně..Ale muj bracha dopadl špatně..Je citově neprůbojnej ve vztahu ma problemy a děti ty snad ani mit nebude ..Neumí milovat…Od mala jsme se o sebe starali sami a taky to podle toho vypada a tim nechci říct že je malej špinavej nebo tak ..ale je to znat i na mě..a kdyby si toho co se děje všímalo okolí tak všichni moji tři sourozenci by nespachali sebevražednej pokus…Já jsem nejmladší a měla jsem štěstí skončila jsem v děckem domově a tam mi bylo opravdu mnohem líp…moji sourozenci mimo bratra to štěstí neměli ..Jako patnáctilete moje sestry šlapali a proč protože lidi byli slepý…I když oni to věděli jenom stim neuměli a nechtěli něco udělat..
Přeju těm dětem i tobě moc odvahy a síly na to abyste to dotáhli daleko….a to všechno ve prospěch těch dětí protože jde hlavně o ně..
No, je to fakt strašné, ale chci upozornit (neznám tuto situaci dopodrobna), že ne vždy je asi ústavní péče lepší. Já s takovými rodinami zkušenosti nemám, ale znám děti vyrůstající v dětském domově- a žádný dobrý start do života to tedy není. Něco jiného je náhradní rodinná péče, ale k té aby došlo, musí se skuteční rodiče dítěte vzdát. Pokud tam nedochází vysloveně k týrání, raději bych situaci hodně zvažovala. Ony kojenecké ústavy a dětské domovy neprodukují ani náhodou psychicky vyrovnané děti! Často jsou lepší špatní rodiče než žádní, pokud mají své dítě rádi (což se rozhodně nemusí projevit tím, že bude mít čisté oblečení a budou kojit) má to dítě alespoň částečně splněnou jednu ze svých základních potřeb- takový vztah mu v kojeňáku nikdo nenabídne (to spíš to čisté oblečení a čerstvý sunar) Nebyla by ještě nějaká jiná pomoc? Přemýšlejme.
Např. nějaké občanské sdružení…
Tak tohle znám z trochu jiné stránky, manžel pochází z takového prostředí: bylo jich 10 dětí: tři zemřeli na „dětské nemoci“, kojené nebyly, hygiena skoro žádná a kdyby tchýně neodešla od manžela, protože ji mlátil, tak by dopadli všichni hodně špatně. Naštěstí narazila na lidi, kteří ji pomohli naučit se o děti starat, dokonce dostala zpět do péče i ty starší, které do dostaly až do dětského domova.
Na všech to zanechalo nějaké následky: vždycky jsem si myslela, že v tak velké rodině musí všichni držet hodně pohromadě, ale všichni jsou dost sobecčtí a mají i problémy ve vztazích s druhými. V jistém smyslu jsou to v podstatě normální lidé, ten nedostatek péče, který byl u nich, mají sklon předávat dále, snad jen jednou, dvakrát bylo na manželovi, aby děti oblékl a někam je dovedl. I když měl všechno připravené, vždycky přišli tak vymódění, že jsem uvažovala, kde se ty věci u nás vzaly.
Pokud někomu nevadí, že žije ve špíně, je neupravený a zanedbává své nejbližší, má to kořeny v minulosti a pokud se nenajde někdo, kdo to přetrhne, tak to bude přetrvávat. Takže přeji hodně trpělivosti, ať se to podaří přetrhnout.
P.S. Prarodiče ze strany matky by jim nedomluvili nebo by se o děti nepostarali? Asi ne, když matka je taková, že, někdo ji tak musel „vychovat“….
Z vlastní praxe vím, že některé děti se bohužel opravdu mají lépe v náhradní rodinné nebo ústavní péči než u svých vlastních rodičů.
Ty jsi udělala dobře, když jsi na nedostatky – dle mého dosti závažné – upozornila sociální pracovníky. Není málo případů, kdy dítě zemře proto, že je rodiče nechají samotné bez dozoru (naposledy jsem slyšela v TV o tom případu udušených dvojčat).
A netrap se, pokud děti budou opravdu odebrány – nebyla by to tvoje vina, ale vina rodičů, a nebylo by to ani tvoje rozhodnutí, ale rozhodnutí soudu.
ja vim, je to rodina, ale co ty jejich deti??,,,Tezce bych to nesla ne pro ne, ale pro ty deti se musi neco udelat. Mozna ze jim pak trebas bude lepe……rozhodne bych se sla na socialku aspon zminit. Chudacci deti.
No, to je fakt síla!
Udělala jsi opravdu to nejlepší, cos mohla. Protože tady už nejde jen o hmotný nedostatek a zdravotní riziko, ale patrně ten citový vztah k dětem není nic moc, podle toho co píšeš. Tak bohužel se asi budou mít fakt lépe v tom domově. 🙁
ahojky,moc hezky napsané leč smutné.Dobře si udělala,jen takových případů je více,kéž by měl odvahu toto udělat i další človíček.Vždyť co může být lepšího než pomoc malému tvorečkovi.Máš srdíčko na pravém místě.Nevyčítej si to!papapa
Ahoj Mimkys,
to, co píšeš je fakt strašný, já si vůbec nedokážu představit, že se někdo takhle „stará“ o svoje děti. Já jsem pro svoje kluky vždycky chci jen to nej. Myslím si, že jsi udělala dobře, že jsi uvědomila sociálku, tyhle děti by se asi v dětském domově opravdu měli mnohem líp.
Mobile Sliding Menu