Dneska ráno jsem si opět přidala, že mám místo jednoho dítěte doma dvě. Náš tatínek onemocněl, ó bože, jak jen to přežije.
Začalo to v úterý večer, přijel z práce, na očích utrápený výraz a první co bylo, tak na mě spustil jak moc je mu zle…
Ale to jsme trošku jinde. Vrátíme se k nemocnému tatínkovi. Celou noc chrochtal, kašlal, dávil se. Ráno se vzbudil a strašně ho bolel krk, jen co sundal šátek, tak se mu ulevilo. Je to přeci hrdina, nic ho nepoloží. Jen kdyby se viděl jaký měl včera výraz.
Asi nikdy nenaleznu odpověď na to Proč jsou muži, když onemocní, jako mimina.
Napsal/a: Mammina
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (4 vyjádření)
Milé „maminky“ a tatínci, já jsem taky „tatínek“ a když se mnou nějaká nemoc „zamete“ tak už to musí být opravdu velmi silné, abych dělal utrápený výraz. To se pak snažím se někam uklidit stranou, aby to nechytla rodina. Utrápený výraz mám, protože nechci aby po mně lezly ženy, děti a taky proto, že mi je ASI FAKT ZLE a doma se snad nemusím přetvařovat. Ostatně stejný výraz mají i jiní lidé, pokud je sklátí choroba. Nebo vy snad ne?
Když jsou nemocní ostatní, také o ně pečuji jako o miminka a mám o ně opravdu strach, hlavně o synka když byl menší. To víte naše miniděti jsou naše láska a co bychom my tatínkové dělali bez důležitých maminek? Raději na to nemyslet, protože maminky jsou také láska.
Jo, jo, rodinný život je krásný.
Jiří
shrnuto a podrrženo-chlapy jsou jak mimi, a někdy i horší,když jsou nemocní.i u teplotky 37,5..ale i tak jinak mám nejlepšího manžela,když jsem nemocná já tak o mě krásně pečuje a super zastane mou roli mamči třech dětí.a z toho jsou dvě „moje“!!,ted máme mimi.všem to přeju!!mamča lenča
No u nás je to podobný, ale má to jinou „předehru“. Já na to, že je mu špatně, musím „jako“ přijít sama. A když na to přijdu, tak to teprve začne. Asi tak třikrát do hodiny má teploměr div né v puse, ale ono mu nic není-tvrdí. Potřebuje slyšet, že je fakt totál a že mu dovoluji:o) jít k doktorce. Tam dostane antibiotika a po 3 lékách už mu nic není, léky už nemusí, ty přece škodí, co ale neškodí je celodenní spánek :o)).
Tak o tomhle vím své. Taky jsem měla a možná stále mám doma vzdychací hromádku neštěstí sotva se okolo něj mihne jen náznak nějaké nemoci. Nejvíc mě to asi dopálilo loni na jaře, když jsme se vydali celá rodina tedy i s tehdy 3 mesíční dcerou a psem na chatu a jen jsme dojeli tak manžílek zalehl a že ho bolí v krku a má teplotu. Chudák měl tenkrát 37,3. No a já začala kmitat. 3krát denně se psem na hodinu ven, většinou i s dcerkou- ve sněhu fakt zážitek, vaření, celodenní i noční hlídání dcery – no fakt jsem si to užívala. Nicméně jsem mu dala najevo, že pokud bude opravdu nemocný, tak se o něj samozdřejmě postarám, ale jestli bude týden skuhrat a nevyleze s postele jen při teplote 37, tak mu na to skákat nebudu. A teď bych řekla, že to asi zabralo. A nebo tuhle zimu se zázračně vyhýbá všem virům.
Mobile Sliding Menu