Destra e Sinistra…

V Od srdce i od plic

910728_girl_and_starsDestra a Sinistra byly dvě části duše jedné bytosti. Koexistovaly spolu od počátku existence duše. Jedna bez druhé neudělaly krok, rozhodnutí, myšlenku… Jedna žila v symbióze s druhou. Jedna žila na úkor té druhé. Když jedna plula na povrchu, druhá dřímala v hlubinách. Když Destra – mírumilovnější, klidnější, cituplnější, opatrná, zranitelná, milující, stála v pozadí, Sinistra – silná, hádavá, tvrdá, vzteklá, lhářka, obránkyně a ještě zranitelnější, stála vpředu…Po léta, kdy duše ještě byla příliš mladá, měla Destra oči a uši duše dokořán, jen pro sebe a její blíženka mohla poklidně spát. Duše byla zahrnována mnoha kladnými podněty, cítila se v bezpečí a nebylo nutné, aby se Sinistra příliš vyčerpávala obrannými výpady…

V době, kdy byla duše méně mladá, ale ještě zdaleka ne dospělá, se začaly věci dávat do pochodu. Špatným směrem… Nebylo již tiché, nevědomé blaženosti. Nebylo již měkké bezpečnosti. Bylo potřebí se začít bránit. Sinistra vyplouvala na povrch. Nejprve jen občas, později už zaujímala výlučné postavení v okně do duše. Bylo třeba bojovat. Bylo třeba zapomenout, že někdy bývaly doby, kdy bylo možno nechat Destru vést duši životem.

Nyní byla již Destra slabým štítem. Bylo potřebí vybudovat dostatečně silnou zeď a tu udržovat. Bylo třeba zesílit ochranné pole. Někdy v té době, to Sinistra příliš přehnala. Duše byla zraněná nerovnováhou, vyvedená z pravidelnosti vah, které jsou v každé duši zkryty. Okolí již nemělo nikdy vidět zranitelnost Destry, Sinistra se rozhodla bránit ji za každou cenu. Blízké okolí této duše toto nevidělo… Sílu Sinistry zaměnilo za trpělivost, pracovitost a poddajnost Destry. Velmi dlouho tento stav trval. Duše už ztratila důvěru v sebe sama a už si nedovedla vzpomenout, jak tomu bylo dříve.

Jednoho dne se však cosi stalo. Objevila se spřízněná duše. Vypadala, že vůbec žádnou Sinistru nemá. Bylo to tak okouzlující, omamné, uklidňující. Duše se začala pomalu léčit. Po boku „Spřízněné“ začala opět nazírat na svět klidnýma očima. Opět se začala radovat z věcí, které za to opravdu stály. Přestala vidět černobíle. Byla šťastná. Mělo to tak být již napořád. Destra vedla duši životem, kráčeje pomalým, pevným krokem, na každé pídi světa objevujíc nové a nové radosti. Sinistra mohla konečně v klidu spát. Zbraně byly složeny, válečná sekyra zakopána. Mělo to tak zůstat napořád… Dvě spřízněné duše.

Ubíhala léta. Duše rostla a sílila a začala věřit v sebe sama, ve svou vlastní, pozitivní budoucnost. Brzy ale nastal prapodivný zlom… Objevila se jiná, spřízněná duše. Tato „Druhá“ dávala duši stejný pocit naplnění, dokonalosti a bezpečí. Destra byla zmatená. Začala se bát, začala se ohlížet po své sestře. Sestra, odpočatá dlouhým spánkem, přijala výzvu k boji. „Druhá“ duše se ukázala jako silný protivník. Podivně ji to přitahovalo… Chtěla ji k sobě připoutat. Destra však stále setrvávala se „Spřízněnou“ a nehodlala se jí za žádnou cenu vzdát. Docházelo k třenicím. K boji.. K hádkám, svárům, bitvám… Každá část duše chtěla pro sebe to své.

Duši nelze rozdělit…..

Bylo třeba se rozhodnout…..

Sinistra byla zranitelnější než Destra, ačkoli to nikdy nikdo nepředpokládal. Uznala svou prohru. Uznala, že existence rozpolcené duše není možná. Že „Druhá“ jí může nabídnout právě jen ty „boje“. Sinistra rezignovala, v zájmu vlastního dobra, v zájmu celku, v zájmu Destry, na jejíž straně bylo vše, co si představíte pod pojmem LÁSKA. To bylo správné.

„Druhá“ duše toto rozhodnutí neunesla. A proto odešla z tohoto světa někam jinam, kde by našla tu „svojí“ Destru. Ukončila svou existenci….

„Spřízněná“ duše pochopila, kdy je čas, ten pravý čas, pomoci pochroumaným sestrám postavit se na vlastní nohy. Pochopila, že rozpolcenost se nehojí ze dne na den a bude to ještě velmi dlouho trvat. Sice otřesena, přes to svůj boj nevzdala a stala se úplnou a nedílnou součástí Destry i Sinistry.

Splynutí…

Nyní opět Destra řídí kroky obou duší. „Spřízněná“ řídí kroky obou duší. Řídí je spolu. V harmonii, souladu, s vědomím, že tato existence jim byla dána darem.

Destře se občas stýská…
Možná, v příští existenci…
Tento život dal štěstí a lásku těm, kteří je měli dostat…..

Napsal/a: Bramborka

Toto taky stojí za přečtení!

Vychovává své děti v Africe

Lenka Baratoux je Češka, která se provdala za Francouze a nyní se svojí rodinou žije v Africe. Vy jste

Čtu dál →

Zdraví z vůní 2: Kojenci od 2 do 12 měsíců

Miminka si ještě neumí přesně říci, co potřebují a tak nespokojenost projevují pláčem. Nejlépe reagují na dotek, který jim

Čtu dál →

Mé dítě onemocnělo rakovinou, já vzápětí. Léčili jsme se spolu

Petra si prošla peklem. Jejímu synovi diagnostikovali rakovinu. A aby to nebylo málo, během jeho léčby se s ní

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (2 vyjádření)

  • Padmé

    Bramborko, děkuji Ti za Tvůj příspěvek,
    líbí se mi, je moc hezký.

  • Lien

    Bramborko, nevím, kde jsi tohle vzala, ale pro mě to je nádhera.

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

TOPlist