Věřím, že člověk je dokonalým tvorem. Vy ne? Tak si pojďte přečíst, proč si to myslím!
Vím, že se svým viděním člověka jako dokonalého tvora jsem v menšině, ale možná právě proto jsem se rozhodl popsat, proč člověka považuji za dokonalého.
1. Člověk dokáže zázraky
Lidi vynalezli tolik neuvěřitelných věcí, překonali nepředstavitelné překážky a to samé dělají každý další den. Existují dokonce jedinci, kteří vydrží roky nejíst a nepít. Věřím, že pokud by to bylo nezbytně potřeba, dokázal by to každý. Jen většina z nás má úplně jiné priority.
2. Člověk může zvládnout vše, co je mu naloženo
Tvrdí se, že člověk nikdy nedostane naloženo víc, než je schopný zvládnout. Každý se s životními zkouškami popere po svém, ale mockrát se stane, že si člověk až po zdolání překážky uvědomí, jaká síla je v něm. A když poté přijde další ještě těžší zkouška, zjistí, že i ta se dá zdolat.
3. Dělat chyby není překážkou k dokonalosti
Uvědomuji si, že všichni děláme chyby. Možná bych to popsal tak, že abychom něco zvládli, často je jedinou cestou se v tom nejdřív pořádně vymáchat (udělat spoustu chyb), abychom získali pořádnou motivaci danou výzvu zvládnout. Pro mě to ale neznamená, že bychom nebyli dokonalí. Podle mě jen dokonalá bytost (člověk) pod vlivem svých zkušeností, tlaku společnosti a dalších okolností občas přestane cítit jednotu s celým světem kolem sebe. Pak udělá něco, co je opět začátkem cesty ke stavu dokonalosti, který je možné pojmenovat různě – láska, jednota, mír nebo nulový stav.
Když bych to měl celé shrnout, nebudu psát žádné argumenty. Já to tak prostě cítím. Věřím, že celý náš svět včetně nás samotných pochází z vyššího principu a že je stvořený dokonalý. Vše, co nám přijde jako špatné, vidím jako nutné k zachování rovnováhy a k tomu, aby náš svět mohl dál fungovat. Smrt je potřeba, aby mohl vznikat nový život, tma musí nastat, aby pak mohlo přijít světlo, chybu musíme udělat, abychom si ji mohli uvědomit a posunout se o krok dál.
A co mi víra v dokonalého člověka dává a co bere? Dává mi víru v sebe a v každého dalšího člověka. Dává mi impuls k tomu, abych nikoho nesoudil. Abych hodnotil konkrétní činy a nedával rovnítko mezi špatný čin = špatný člověk. Na druhou stranu mi to bere možnost svalovat své chyby a problémy na genetiku apod. Taky mi to bere možnost dát komukoliv nálepku špatného člověka a víc se jím nezabývat. A to je myslím úplně v pořádku.
Napsal/a: Láďa
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (15 vyjádření)
„U vás lidé pěstují pět tisíc růží v jedné zahradě, a přece nenalézají to, co hledají. – Nenalézají … – odpověděl jsem. – A přesto by mohli, najít, co hledají v jediné růži nebo kapce vody… – Ano – odpověděl jsem. A malý princ dodal: Ale oči jsou slepé. Musíme hledat srdcem.“
LS
bamisko, děkuji.
Laďa = Vladimír Přichystal ….. měnil jméno …. tak pod tím by jsi mu měla moci napsat do OV
Láďo, máš zde nick, kam je možné zaslat OV?
Babofko, děkuji za odpověď.
Láďo, souhlasím, každý se občas dopustí něčeho, co druhé zraní. Ale to si nemyslím, že by nutně znamenalo, hodit ho do „pytle“ s názvem „dobrý“ nebo „zlý člověk“. Rozhodně nedělím lidi jen na dobré a zlé 🙂 Tak to chodí jen v pohádkách 🙂
Tebe dost dobře neznám. Podle pár článků bych si Tě nedovolila veřejně škatulkovat 😉
A sebe? To si nechám pro sebe 😉
Hanino, máš ve všem naprostou pravdu. Samozřejmě tu svou pravdu. není síla, která by ti ji mohla vyvrátit. Vím, že na každé své tvrzení máš stovky důkazů.
Jestli chceš pochopit, proč někdo tvrdí „život máš takový jaký si ho uděláš…“, vyzkoušej to. Přijmi třeba jen na týden tu myšlenku, že VŠE je jen tvým dílem. Přijmi zodpovědnost za to, jak se cítíš, za své zdraví, za chování svých dětí, manžela, šéfa, souseda i řidiče autobusu. Přijmi zodpovědnost za počasí, složenky, vládní krize i válečné konflikty. Za nic se neobviňuj, jen přijmi, že je to tvoje dílo a že je to v pořádku. A když budeš na cokoliv myslet, mysli pozitivně. Představuj si, že všechno, co chceš, už dávno máš. Nalaď se na ty pocity štěstí a uchovej si je. A až budeš mít po týdnu v kalendáři konec experimentu, vyhodnoť si to, jaký to byl týden. Věřím, že to bude krásný týden, který si budeš chtít opakovat pořád dokola. 😉
Peťko, já bych byl dobrý soudce. To, že bych i masového vraha viděl jako dokonalou bytost (neříkám, že schvaluji vraždy), by mi nebránilo poslat ho na příslušnou dobu do vězení. Ne za trest, ale s vírou, že to celé společnosti i jemu pomůže.
Tvůj šéf klidně může mít myšlení jako já. Třeba tak, že tvým šéfem budu já. Napiš mi, co tě baví, co toužíš dělat, a třeba vymyslíme, jak z toho můžeme mít oba zajímavý příjem.
To se nedá škatulkovat na dobré a zlé lidi…
Nejsme roboti a v každé situaci reagujem jinak.Jinak reagujem když nemáme problémy,jinak když jsme podrážděný,něco nás bolí a ták.
Dokonalý nejsme.Jen postupem času jak rostem a působí na nás okolní vlivy se projevujem.
Věřit v dobro musíme,jak by se nám žilo kdyby jsme viděli ve všem špatnost a spíš věříme,že je víc lidí dobrých než špatných.Bylo by fajn,kdyby každý se držel řčení : chovej se tak k druhým jak bys chtěl,aby se chovali k Tobě.
A že můžem zvládnout vše co je nám naloženo? No,musíme.Jsme dospělí a většina z nás už má zodpovědnost za děti a vlastně už od malička jsme k tomu vedeni tak jako naši rodiče,jejich rodiče….uzavřený koloběh života. Jen pořád nemůžu pochopit větu : život máš takový jaký si ho uděláš…
Pravda z části ano,ale stejně je tolik okolností,které Tě rozhodí.
Láďo, asi bys nemohl být soudce, že? Ty bys možná viděl pozitivum i na někom, kdo zavraždí deset lidí bez mrknutí oka.
Ale víš co bych brala? Kdyby měl můj šéf stejné myšlení jako ty, to by se ale myslím líbilo vícero lidem. 🙂
Docela často totiž přemýšlím nad tím, kam se to lidstvo řítí, protože tolik netorelance, podrazů a bezohlednosti, je už nad mé chápání.
babofko, děkuji za komentář a tvůj pohled na věc. Já si myslím, že každý se občas dopustí něčeho, co druhé zraní. To ale neznamená, že je špatný člověk. Navíc každá chyba je možností něco si uvědomit a posunout se dál. Jde jen o to, jak se chceš na člověka dívat. Já ho vidím jako dokonalého tvora, který dělá úžasné věci a který dokáže jakoukoliv svou chybu v dobré obrátit. A v tom vidím jeho dokonalost. A i proto nerozlišuji lidi na dobré a špatné.
Jestli i já se můžu na něco zeptat, zajímalo by mě, mezi jaké lidi řadíš mě a mezi jaké lidi řadíš sebe. Mezi dobré nebo mezi špatné?
A omlouvám se za změnu přezdívky, pokud někoho mate. Rád bych ale od teď vystupoval pod svým skutečným jménem.
babofko, myslím, že ty popisuješ civilizovaného člověka, zatímco Láďa píše o člověku jako bytosti od všech vymožeností oproštěné, tedy o tvoru v jeho pravé podstatě.
Ahoj Láďo, nevím, jestli jsi v tomto svém názoru o dokonalém tvoru v menšině, to nedokážu posoudit. Co ale jednoznačně můžu říct/napsat, že tentokrát nesouhlasím snad s ani jediným rčením v tomto Tvém zamšlení. Předně si nemyslím, že člověk je tvor dokonalý. Kdyby totiž dokonalý byl, nepotřeboval by spoustu technických či jiných vymožeností ke svému životu (např. zcela nedokážeme včas reagovat a s jistotou předvídat počasí, zaměstřesení, záplavy, apod. tak jako zvířata). V tomto ohledu za dokonalé, ve smyslu přežití a prudkého vývoje, bakterie a zejména viry. Kdybychom se dokázali přizpůsobovat a zdokonalovat jako oni, zdaleka bychom nebyli tak křehcí a náchylní k nemocem, jejich podléháním, apod.
Zázraky si myslím že nekoná v žádném případě člověk 😉 Zázraky se dějí (a to bych čekala od věřící člověka) tak nějak shůry, od Boha či Bohů…
Nejen člověk je nucen zvládnout vše, co je mu naloženo. A ne každý to dokáže. Jsou lidé, kteří „zvládají“ svůj náklad s podporou různých prostředků (alkohol, antidepresiva, drogy) a nebo ukončují svá trápení „jiným“ způsebem… 🙁
A poslední věc – já podle špatných činů soudím lidi. Protože skutečně dobří lidé nedělají špatné činy, to mi přeci nechceš namluvit? I když někdy je otázka co je vlastně dobré a co špatné. 🙂
Krásný den a těším se na Tvé další zamyšlení 😉
bamisko, tvůj komentář mi udělal velkou radost. Děkuji za něj. Věřící jsem, ale sám se nedokážu a ani nechci zařadit do žádné škatulky. Určitě nejsem praktikující žádné církve. Pokud bych měl napsat, které učení je mi blízké, tak Hoo’ponopono, o kterém si můžeš přečíst ve Světě bez hranic. O této knížce jsem psal, myslím, už dvakrát.
Jinak články nepíšu proto, aby je někdo pochopil. Možná, je to někdy i nemožné. 🙂 Píšu proto, že mě to baví. A jestli článek tobě nebo někomu jinému k něčemu je, je to fajn. Co mě těší, že články někdo čte a třeba i opakovaně.
Tak jak jsem zjistila, že je to článek od tebe,tak mi bylo jasné, že to pro mě bude oříškem, musela jsem ho číst dvakrát…..
1 odstavečku souhlasím jen s tím dlouhým nejídlem je to pro mě naprosto nepředstavitelné a trochu nevěřím, ale to je můj problém
2 ano s tím souhlasím, ale trochu se mi tam krade myšlenka, že jsou i lidé kteří to prostě nezvládnou
3 no tak tady už jsem to četla třikrát 😀 souhlasím s tím, že člověk se chybami učí posouvá ho to dál ale nějak mi tam prostě to slovo dokonalý nejde, já už to pak vnímám jako nedokonalost, né to že je člověk horší, nebo špatný spíš asi to spojení že člověk je dokonalý bych přesto váhala použít….
Po přečtení a i dřív mě napadá jsi veřící člověk?
Nevím jak to mám popsat, tvé psaní mi občas přijde až na hranici filosofie a někdy mám problém pochopit co jsi tím chtěl říct, ale to je můj osobní problém podle komentářů s tím mám problém jen já. Takže to neva já si počtu víckrát,když mě to zajímá a v horším případě si to vysvětlíme 😀
Mobile Sliding Menu