Byt nebo domeček?

Rubrika: Od srdce i od plic

1271941_ideal_holiday_houseUž delší dobu ovládá naši domácnost jedna otázka, a to: pořídit si větší byt nebo rovnou domek?

Bydlíme s manželem a teď už i s dvěma dětmi v malém panelákovém bytě 2+1.
Už když jsem se k (tehdy ještě budoucímu) manželovi nastěhovala já, prohlásil, že když tu bydlel sám, bylo to akorát, po mém nastěhování že už je ten byt příliš malý. Bylo tu málo úložného prostoru (když jsem odjela třeba na školení a sbalila si svou kosmetiku, po návratu jsem ji neměla kam vrátit… (o; ), ale to jsme postupně vyřešili (věstavěné skříně, poličky v koupelně atp.)
A pak se nám narodila naše dvojčátka…

Takže v ložnici je právě jen ta vestavěná skříň, 2 dospělácké postele, 2 postýlky, přebalovací pult (dokonce jsme si museli nechat udělat menší přebalovací plochu, než nabízel výrobce).
Noční stolky stojí jeden na druhém – jinak by se sem ten můj už nevešel.

Obyvák původně vydržel tak, jak byl, jen přibyla knihovna. Ale jak holky rostou a potřebují více místa, pro jejich bezpečnost a náš jakýs-takýs klid jsme jim pořídili ohradu (to není překlep, protože nazývat ohrádku 1,4 x 1,4 m ohrádkou snad ani nelze…) – zabírá větší část obývacího pokoje a nám zbývají koridory kolem ní. Stolek a 1 křeslo skončily v garáži (ještě že ji máme!)

Je nám jasné, že zatím nám to jakž takž stačí, ale do budoucna si hodláme pořídit něco většího.
A tu je problém – byt nebo domeček!?

Je pravda, že jsme oba z bytu a nedokážeme do všech detailů domyslet, co to všechno obnáší. Ale zase ta představa, že můžu holky „vypustit“ na zahradu, je lákavá…!

Radíme se s kde kým a já pozoruji, že manželův názor se mění podle toho, s kým tuto otázku probírá. A nezáleží na tom, zda dotyčný má zkušenost s domkem nebo je „bytový“ typ.
Takže jeden den manžel souhlasí, že by to bylo fajn. A druhý den zas, že je kolem toho moc práce a že se nechce starat o nějaké latifundie…

Já se domnívám (možná příliš naivně), že když se budem o domeček starat průběžně, že to snad katastrofa nebude (a je přece spousta šikovných lidí – i mezi našimi kamarády – kteří si s kdečím vědí rady…) A o zahradě mám takovou představu, že tam bude maximálně pár ovocných stromů, pár keříků s drobným ovocem pro děti, bylinkový záhonek a jinak okrasné dřeviny a tráva. A že snad posekat ji nějakou sekačkou zvládnu i já…

Dokonce máme v rodině šikovného zahradníka, se kterým jsem se už předběžně domlouvala, že by nám nenáročnou zahradu pro docela dost zaměstnanou rodinu založil a čas od času pomohl i s její údržbou…

Nechci tady řešit finanční otázku, to je zas na jinou diskusi.
Ráda bych ale znala váš názor, případně zkušenosti někoho, kdo řešil, nebo zrovna taky řeší, podobný problém.

Napsal/a: jarmuschka

Toto taky stojí za přečtení!

Kam s dětmi za lyžováním? V italském středisku Passo Tonale děti milují!

Italové děti milují, to je obecně známo. A udělají pro ně první poslední. Lyžařské středisko Passo Tonale vás o

Čtu dál →
Jak dětem ulevit od ucpaného nosu

Jak dětem jednoduše ulevíte od ucpaného nosu

Milé maminky, jsou Vaše děti často nachlazené? Teče jim z nosu, v noci mají ucpaný nos a těžce se jim dýchá? Pomozte

Čtu dál →

Môžem dať dieťatku jesť hocičo?

Môžem dať dieťatku pribináčika? Alebo zákusok? Alebo kupovanú nočnú kašu? V mamičkovských internetových skupinách sa pravidelne objavujú otázky, či to alebo

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (13 vyjádření)

  • quendolina
    quendolina

    Jarmuschko, pokud jsi přesvědčila manžela tak máš napůl vyhráno. Teď už to bude jen otázka času. Moc Ti to přeju.

  • Jarmuschka
    Jarmuschka

    Tak náš případ došel jistého vývoje – choť už se „smířil“ s představou bydlení ve vlastním domečku. Jednu vilku jsme si vyhlédli (myslím si, že tedy stavět fakt asi nebudem… doufám…!), manžel byl na prohlídce… A jsme v pořadí… Tak uvidíme… ;o)

  • Jarmuschka
    Jarmuschka

    Když jsem prohlásila, že s nějakou šikovnou sekačkou snad zvládnu posekat trávu na zahradě i já, manžel hned, že když už, tak jedině mulčovač… Zvířectvo neplánujeme, tak co s trávou nebo senem, že!?
    No, asi bych si měla pořádně vzpomenout, když jsem byla na brigádě v zahradnictví a jak jsem pak týden chodila s rukama zdviženýma nahoru, jak jsem je měla bolavé… Ale to nebylo z hrabání trávy… Nahnaly nás tam, študáky, okopávat stromečky do školky… Už pár týdnů nepršelo a ta hlína byla jak šutr… udusaná… Ale přežila jsem! ;o)

  • Teď na podzim, je pro mne každá zahrada velká :o)

  • quendolina
    quendolina

    Jarmuschko, asi je důležité správně vybrat lokalitu a zaměřit se na to, jestli je tam zázemí, které potřebuješ – (školka, škola, lékař, aspoň malý obchod) abys pak nemusela děti někam vozit, nebo aby museli sami dojíždět. Teda hlavně když budou malí. Od 5.třídy syn dojíždí do města a to už je v pohodě. Tak Ti přeji ať vše vyjde podle Tvých představ (teda až si je upřesníš :-))

  • quendolina
    quendolina

    Jasně, Ramiro. Školu a školku máme v místě a do města je 5 km a to s autem není problém. I když manželův sen je právě asi něco takového co máte vy. Představuju si, že to je někde skoro na samotě uprostřed lesů. Musí tam být krásně, ale pro mě by to asi nebylo. Potřebuju i trochu toho ruchu velkoměsta :-))

  • Jarmuschka
    Jarmuschka

    Ano, quendolino, já to vidím stejně a láká mě ta představa, že bychom od jara do podzimu mohli fungovat i na zahradě, že by holky mohly víceméně každou volnou chvilku trávit venku… U nás totiž přibyly hned dvě děti, tak je to v tom stávajícím bytě „trochu šok“. Ale zároveň souhlasím i s Tebou, Ramiro, že přestěhovat se najednou úplně „mimo civilizaci“, to by bylo pěkně náročné… Když jsem zvažovala i tuto možnost, docela jsem se zalekla…
    Ale jak říkám, já jsem v podstatě rozhodnutá do domečku jít. Ale ten můj choť… Naštěstí k nám zašla na návštěvu naše kamarádka, na kterou on dost dá a ta mluvila dost rozumně, takže jsem docílila aspoň toho, že variantu domku úplně nevylučuje a když někde něco najdu, tak se jde aspoň podívat. A viděl už zahrádku 200m2 a nezdála se mu tak velká, tak by snad vydýchal i něco většího…
    Další „komplikací“ je, že jakžtakž vyhovující byty jsou většinou družstevní, a ty nám nikdo nepůjčí, když nemůžem ručit něčím jiným… Což momentálně nemůžem.
    Tak já si zatím budu upřesňovat svou představu – to prý pomáhá k „materializaci“… ;o)

  • To je pravda quendolinko, jenže to musí být baráček v civilizaci a ne jako ten náš. :o)

  • quendolina
    quendolina

    Jarmuschko, vyzkoušela jsem obojí a jednoznačně vítězí domeček. Bydleli jsme nejprve v bytě 2+1 a když se narodil druhý syn, začalo tam být těsno. Koupili jsme tedy domek s menší zahrádkou a nemůžu si to vynachválit. Více prostoru pro všechny (konečně mám svůj koutek i já a nemusím schovávat rozdělaný šicí stroj z kuchyňského stolu z důvodu večeře), manžel si splnil sen s dílnou. A i ta malá zahrádka s pískovištěm bohatě stačí. Chvilky s knížkou na houpačce, když si děti spokojeně hrají na písku a manžel něco kutí v dílně, jsou pohodové. V paneláku když chceš jít ven, už se musíš slušně oblíct a poslušně chodit. Takhle se vyvalíme na dvoře, oběd ugrilujem, nemůžu si stěžovat. Zpátky do bytu bych nešla.

  • Odeslala jsem svůj předchozí komentář nějak omylem dřív, než jsem jej dopsala, tak na něj navazuji: My máme 2+1 u mých rodičů v domku a není to ono…prostě 1 místnost chybí (nehledě na to soukromí!) a poslední dobou jsem z toho čím dál víc K.O. Protože manžel je projektant, tak jsme i zvážily to, zda se to tu dá nějakým způsobem i vyřešit právě přestavbou – nedá! Je to starý dům, vše je tu dělané tak „blbě“ že bychom si vůbec nepomohli a kvůli tomu, abychom se dřeli a investovali spoustu peněz a nakonec z toho vyšel jeden malinkatý pokojík navíc, kam by se sotva vešla postel? To nemá ani cenu..takže pořád přemýšlíme „jak dál“…Takež uvidíme, snad na něco příjdem a já se budu moct tady „pochlubit“ něčím lepším, než mám teď :o)

  • Jarmuschko ,tak nás ovládá delší dobou taky ta táž myšlenka…zda sehant větší byt nebo malý domeček…Nevíme, vše má své a své proti…achjo

  • Pomněnka

    Holky, taky řešíme – jestli investovat do domečku někde za Prahou a zadlužit se až do …. , nebo přestavět, přistavět domek manželových rodičů, za o hodně míň peněz, ale za tu cenu, že se jich prostě „nezbavíme“… Jelikož bychom rádi ještě druhé mimi dříve, než v důchodovém věku, tak nám zatím vychází ta přestavba… Z rodičovské a jednoho platu se fakt hypotéka platit nedá :-(( Ale ještě záleží, jak se na naší představu o úpravách bodou tvářit „rodiče“…

  • Velmi dobře chápu pocity, které prožíváš. My sice máme 3+1, ale pokojíčky jsou tak malé, že pokud přibyde další mimčo a navíc jiného pohlaví, bude prostor daleko problematičtější.
    Měli jsme možnost stavět, naši mají parcelu, ale můj muž má obavy právě z finančních problémů. Takže budeme spíš měnit byt než stavět. S tím už jsem se smířila.

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist