Je mi téměř 27 let, mám desetiměsíční dceru a jsem matka – kuřačka. Chci předeslat, že tímto článkem se nehodlám omlouvat, očišťovat, vymlouvat, či jinak vykrucovat…
Jsem si vědoma toho, že jdu s vlastní kůží na trh, pokládám hlavu na špalek, kopu si jámu, apod. Dále jsem si vědoma, že po přečtení tohoto článku se strhne na mou hlavu vlna kritiky, opovržení a já nevím, čeho ještě. Myslím si ale, že toto téma, všeobecně známé, často hlasitě diskutované, je přesto v naší moderní společnosti tak trochu tabu.Je mi téměř 27 let, mám desetiměsíční dceru a jsem matka – kuřačka. Chci předeslat, že tímto článkem se nehodlám omlouvat, očišťovat, vymlouvat, či jinak vykrucovat. Jak už jsem napsala, vím, co dělám a vím, proč to dělám.
O škodlivosti kouření, a zvláště o škodlivosti koření v těhotenství a při kojení, toho bylo, je a bude napsáno mnoho. O pravdivosti těchto tvrzení se nechci a nebudu přít. Je to fakt, který faktem zůstane. Kouření je věc hnusná, smradlavá a dítěti to ubližuje. Pod to se klidně podepíšu.
Přes to přese všechno je mi jasné, že mezi maminkami-hříšnicemi se najde velké množství těch, které to prostě nezvládly. Jsem jedna z nich, nejsem na to pyšná, ale je to tak.
Jak jsem záviděla ženám, které, poté co otěhotněly, měly po zapálení cigarety takové stavy, že přestat bylo vlastně to jediné, co jim zbývalo, pokud se nechtěly „poblinkat“. To byla vážně smůla. O silné vůli, a o tom, že člověk dokáže vše, co chce, jenom stačí chtít, jsem si toho vyslechla už hodně. Tímto článkem chci jen ukázat těm, které potajmu „bafou“, že v tom nejedou samy.
Snažila jsem se, věřte mi, že ano. Namítnete, že asi málo. Souhlas. Silná vůle nějak nezafungovala. Snížila jsem to, jak se dalo. Kouřila jsem ty nejlehčí cigarety na trhu, půlila je, takže má denní spotřeba klesla z 20 na 2,5 cigarety za den. Dál to prostě nešlo.
Kouřím už deset let, neomlouvám se, prostý fakt. Prokouřila jsem se tedy úspěšně až k porodu. Pak nastaly čtyři dni „ticha“, kdy byl organismus tak vyčerpaný, že na tohle nebylo opravdu ani pomyšlení. Sotva jsem však dorazila domů, byla jsem tam zas.
Nikdy, nikdy, nikdy nekouřím před mým dítětem. Nikdo nesmí… Ovšem zbytek, obraz bídy a utrpení. Kojící kuřačka. Zní to hrozně, je to fakt.
Po nějaké době se rozhodl můj manžel, tehdy také kuřák, že s tím „švihne“. Navštívil protikuřáckou poradnu, začal užívat lék Ch….x (neuvádím celé jméno, nevím, jak je to tu s reklamou) a již půl roku nekouří. Jsem na něj neskutečně pyšná. Povzbuzena jeho úspěchem, zamířila jsem tamtéž a na doporučení skvělé lékařky jsem začala odvykat s pomocí náplastí a žvýkaček. Dámy, úspěch se dostavil téměř okamžitě. Šlo to krásně, snadno. Vydržela jsem to čtrnáct dní, pak se to stalo.
Někdy v mezidobí jsem znovu otěhotněla, následkem čehož se mi začalo ze žvýkaček dělat neskutečně zle. Z jakýchkoli žvýkaček. Řekla jsem si, to už zvládnu. Nezvládla.
Jak mi řekla ta milá paní doktorka, závislost na nikotinu je nemoc, kterou je třeba léčit postupně. Tím, že jsem to tak rychle „utla“ jsem to vlastně všechno pořádně spackala. Takže, kouřím dál. Hanba mi. Každá cigareta = velké výčitky svědomí. Ale nevzdávám to. Každý den zkouším, jestli je mi z těch žvýkaček pořád ještě tak špatně… Velkou oporou je mi můj manžel. Řekl, že je na mne pyšný i jen za to,že to vůbec zkouším. Že si mně jako kuřačku bral, a proto neočekává, že se mi to musí podařit hned na první pokus. Že mně miluje i smradlavou (-:. To už trochu žertuji.
Takže, milé dámy, jen do mně. Jak jste na tom vy? Držte mi palce, ať se už můžu podívat s klidem sama sobě do očí.
Napsal/a: Bramborka
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (46 vyjádření)
Jo, manža je tam taky zpátky, takže v tom jedeme oba dva. Tak držte palce.
Držím všechny palce – jednou to zvládneš :))
No, holky, že jsem upřímná, víte dobře. Nebudu ze sebe dělat něco, co nejsem. Takže se to má asi tak – měsíc nic, pak do toho zase spadnem, dva měsíce žvýkačky, pak zase nic a pořád dokola. Pořád si říkám, že je to lepší, než se na to vykašlat úplně… Taky mi dost pomáhá, že naše starší už mluví a často komentuje:“Děda kouží, teta kouží..“ Mne s cigaretou nevídá, ale je to jen otázka času. A slyšet ji říkat :“Maminka kouží“ to fakt nechci. Tak se v tom plácám. Je to běh na dlouhou trať, ale nevzdáváme to.
Bramborko, tak co? Už jsi nekuřačka?
Anonymní, problém je, že malá to ucítí z mlíčka… tak bu´d opatrná, ať ji třeba nechtěně neodstavíš… Držím palce! 🙂
A vůbec – Bramborko – jak jsi na tom??? 🙂
no….jsem na tom stejně jako paní v článku (jen to druhé mimi se doufám tak brzo nepotvrdí) poslední cigaretu jsem si dala cestou do porodnice. Dcerka je naštěstí zatím zdravé miminko a téměř dva měsíce si užívala mlíčko bez nikotinu….pak to maminka nezvládla, hlavně asi kvůli kuřákům v rodině…a začala potajmu bafat…teď se zase bojím s tím přestávat a vydržet ty nejhorší tři dny plné nervů…takže pocucávám zubní pastu, desinfikuju ruce ať to ze mně malá necítí…stydím se, nenávidím to a vím, že nechci být matka kuřačka….ale zatím vlastně to samé jsem. Asi zkusím náplasti a žvýkačky jak se píše v článku…
Kouřila jsem 11 let.Přestala jsem okamžitě,když jsem zjistila,že jsem těhotná.V tu dobu jsem ale kouřila hodně.Byla to i krabička denně.Takže vím,že když jsem už byla těhotná,tak jsem malého nikotinem dopovala.Kamarádky říkaly,abych nepřestávala tak naráz,že to není dobré,ale pro mně bylo nepřípustné kouřit a přitom vědět,že je ve mně nový život.Nosila jsem u sebe ještě nějakou dobu krabičku,kdyby náhodou mě přepadla chuť,ale nakonec jsem ji darovala známému.Kojila jsem rok a potom jsme byli na nějaké oslavě,kde jsem si potáhla z cigarety,ale začala jsem se dusit a tak jsem ji hezky dotyčnému vrátila zpět.Dnes nekouřím už více jak 6 let a jsem ráda.Manžel nekouřil nikdy,takže byl taky rád,že jsem přestala,ikdyž mi to nikdy nevymlouval.Nelíbí se mi představa,že bych kouřila a potom pusinkovala voňavé miminko.A hrozný pohled je,když vidím čerstvou maminku,jak v jedné ruce tlačí kočárek a v druhé má cigaretu.To je opravdu strašný pohled,ale každého osobní volba.Pokud to někomu nejde a kouří někde potají,aby ho děti neviděli,tak to pochopit dovedu.Odvykání kouření není nic lehkého.Nikdy jsem tedy nezkoušela nějaké náplasti,nebo žvýkačky,ale kamarádka si tímhle vším prošla,ale bezúspěšně a tak čeká,jestli ji třeba časem těhotenství změní.Když se doma naštvu,tak si někdy na cigaretu vzpomenu a říkám si,jak by bylo fajn si sednout ven a zakouřit si.Těžko říct,jestli do toho zase znovu někdy nespadnu.Ale momentálně jsem pyšná na to,když mi někdo nabízí cigaretu a já ji odmítnu se slovy,že přeci nekouřím.A taky ta cena cigaret.To si raději koupím nějakou dekoraci do domečku.
ahojky,sem úplně ten sám případ akorát při kojení mi malá mlíko často vyzvracela všechno tak sem přešla na UM a je klid…do ted nevím čím to bylo jestli cigaretama nebo jí prostě nechutnalo
Ahojky,já tě také neodsuzuju,mám dnes už tři děti.Klukovi je pěl let,prokouřilajsem celé těhotenství,kluk se narodil skoro pěti kilovej a naprosto zdravej je až dodnes.Jen když jsem ho kojila,tak jsem se moc snažila a fakt jsem si nezapálila.Pak se narodila holčička,úplně to samé,těhotenství prokouřené,kojení né.A teď?Mám týden holčičku,narodila se mi ve 26 týdnu a samozdřejmě je teď v Motole v inkubátoru a já jen doufám,že to holka zvládne.Ale je toho na mě tak moc,že hned jak jsem jela domů jsem začala pálit jednu za druhou a teď mi je strašně kvůli mléku,žádné nemám a i kdybych měla,vůbec nevím,zda jako kuřačka bych ho měla dávat.Takže sama moc dobře znám jaké to je s těma cigaretama a také vím,že teď jak je toho na mě moc,vůle na přestání???Opravdu to nejde :-((.Ale tobě držím palečky!!!!
i když už to není aktuální a zřejmě se tedy nedočkám odezvy, přece jen se zkusím zeptat na něco, co mě osobně trochu trápí. Z diskuzí ke článku jsem pochopila, že žvýkačky a náplasti mají být pro dítě lepší než klasická cigareta – protože se nedusí, to dokážu pochopit.
Já jsem jednou zkoušela přestat kouřit přes náplasti, dělala jsem to přesně podle návodu a přiznávám, po pár měsících jsem to vzdala (tou dobou jsem už přešla i na slabší náplasti, ale nepomohlo to). Jenže ouha – s velkým překvapením jsem zjistila, že vykouřím mnohem víc cigaret, než předtím. Tedy shrnuto a podtrženo: za dobu, co jsem měla náplasti, se mi sice pročistily plíce, ale moje závislost na nikotinu se značně zhoršila.
Neberte to tedy jako obhajobu cigaret – jen se divím – náplast toiž uvolňuje nikotin do těla pořád – nevadí snad nenarozenému miminku takový „příval“???
Jsem teď v 11 tt a samozřejmě řeším tenhle problém jako všechny těhule – kuřačky, a snažím se a jsem pro Nekouřit, ale tohle by mě zajímalo. Za případné odpovědi děkuji.
Nesoudím. Byla jsem na tom stejně. Před otěhotněním jsem přez 10 let kouřila. Jako těhotná jsem nedokázala přestat. Nebylo mi zle a kromě přibývajících kil bych nepoznala že jsem těhotná. Po porodu jsem nekouřila půl roku a pak jsem do toho zpadla znovu. Teď zkoro rok nekouřím díky náplastím a jsem moc šťastná. I když si do konce života neodpustím, že jsem to nezvládla před otěhotněním. Ten kdo nekouří nikdy nepochopí co to je přestat kouřit, a každý má práh pevné vůle někde jinde. Můj muž kouřil a tam byl taky obrovský problém. Možná tomu ani nepomáhá to, že doktoři sami nejsou jednotní v názoru, jak se má vlastně přestat kouřit.
Ale řeknu ti jediné. Máš velké plus oproti některým kuřačkám, že o tom vůbec přemýšlíš. Když budeš chtít, zvládneš to. Taky jsem měla náplasti dvakrát. Stojí to za to být abstinent. Moc ti držím palce. Zkus to znovu.
Moniko,chci se jen přidat,že maminka s miminkem v kočárku a cigaretou v ,,hubě“ je hnus… a nejen to ale i maminka co si zapálí na balkoně a pak jde toho svého drobečka pomazlit a opusinkovat…no jak to musí to dítě vnímat-úplně jiný pach/smrad…a né maminčina přirozená vůně co mu dává pocit bezpečí….nad tím je třeba se také zamyslet-ten pach se těžko smyje…
Ahojky,tak já jsem měla to štěstí,že jsem se na začátku těhotenství z cigarety řádně poblinkala a pak jsem cigarety nemohla ani cítit.Naštěstí.Kdyby ne,nevím jak by to vypadalo…No a pak jsem si tak odvykla,že při kojení(do 7 měsíců drobečka) jsem si na cigárko ani nevzpomněla :)) A ted‘ už v tom jedu zas a s chutí :)) Ale v žádném případě ne před malým,před tím se tak nějak stydím a cítím se nepříjemně.Je mi zle,když vidím maminku s kočárkem a cigárem v hubě-hnus.
Jako nekuřačka naprosto nechápu, jak můžeš kouřit, ale to že to nechápu neznamená, že budu kohokoliv pranýřovat. Spíše ti moc a moc přeji, aby se ti konečně podařilo přestat kouřit. Pro děti, tebe, pro dobrý pocit… Budu zvědavá, jestli to zvládneš, dej vědět a držím palce.
Bramborko,jsem nekuřačka a oceňuji tvoji snahu přestat kouřit,i když je to určitě těžké.Na druhou stranu myslím,že těhotenství je tak silná motivace přestat,že pro to miminko by to měla každá matka-kuřačka udělat.Držím palce,ať se ti to podaří.
Ahojte vespolek, dovolím si i já přispět s trochou do mlýna. Jsem momentálně v 31tt a upřimně poslední dobou ohlodávám někdy i desku u linky jakou mám chuť. Kouřit sem přestala ihned po zjištění těhu a zezačátku to šlo če chutě byly různé jen na cígo naštěstí žádný, ale ted je to o to horší, k tomu jsem měla sem různý návyky jako sednu do auta a zapálit nebo ke kafču případně ještě na procházce s psem. Doteď sem přibrala sem už 17kg a asi ještě nekončím ale radš fakt lupnu tabulku čokolády s tím že to je jako odměna za výdrž. Je fakt že manža kouří hodně a někdy i sobecky v autě, tak to láká o to víc, ale já se zaryju a kuli prckovi to prostě musím vydržet. Vím že se to asi lehce někomu řekne a že ne každy má fakt pevnou vůli ale taky si řeknu že zdravé a klidné mimčo je asi ta největší odměna. Tak i tobě držím palečky a zkusím doporučit ještě psychický ráz zhnusení cigarety, mě pomáhalo když sem zkoušela přestat před těhu si vybavovat při zapalení hodně nechutné situace a pak to opravdu občas přende nemuset za každou cenu. Drž se mamino a napiš jak jsi uspěla. hezké jaro všem Věra
Mates, o postupu s magnety jsem nikdy neslyšela, zajímavé. Jen chci říct, že v těhotenství byste se měly veškerým postupům s magnety vyhýbat, účinek na plod není jistý.
Těhotných, které kouří, to jistě četlo víc. Prosím, neuchylujte se k výčitkám a sebenenávisti, i to dítě cítí a navíc se může cítit nemilované, a nekouřit vám to nepomůže. Pokud v těhotenství chuť na cigaretu zůstává, máte to těžší než ty, které při pohledu na ni zvrací, ale přesto – větší motivaci skončit už asi nikdy mít nebudete. Doma můžete kouřit na balkoně, na zahradě, před domem… Ale dítě v bříšku je s vámi pořád, úplně nedobrovolně, kouří s vámi jednu každou. Pokuste se toho využít i ve svůj prospěch, může se to podařit. Fakt může.
Ahoj,i já jsem kuřačka……….:-((Když jsem poprvé otěhotněla,cigareta mi přestala ze dne na den chutnat(ještě jsem nevěděla,že jsem těhotná),vydržela jsem nekouřit celé těhotenství a 3.5 měsíce,co jsem kojila..přestala jsem kojit a začala kouřit,vím že to byla hloupost,ale já musela:-((
Když jsem otěhotněla po druhý,těšila jsem se,že mi nebudou cigarety chutnat……omyl:-((,moc jsem se to snažila omezit,ale bylo to silnější než já!!!V porodnici jsem nekouřila,i když jsem kuřačka……tohle je mi odporný,nekouřit jsem vydržela 6 neděl,s mým třetím těhotenstvím to bylo úplně stejný jako s druhým…….takže zase kouřím,i když se to snažím omezit,doma nekouřím,když jde s dětmi do restaurace,chodím tam,kde se nekouří.
Moc fandím těm,co se rozhodli nekouřit a zvládají to,at už sami nebo s pomocí.Můj manžel,byl také kuřák…….jednou ráno se vzbudi a řekl:“Už nekouřím“ a už opravdu 5 let nekouří,ale já zatím nenám tak silnou vůli na to abych přestala…….doufám,že jí taky jednou budu mít.
Ahojda,
já sice jsem nekuřačka ale vzala jsem si manžu kterému kouřil tatínek – ano píšu kouřil a to dost a dost – jak byl cítit taky mi byl odporný a ještě se to zhoršilo když přišel z balkónu (tam kouřil – v bytě nesměl) a sklonil se nad holkama ve vajíčku a chtěl je muchlovat – BLÉ….
Pak jeho zaměstnavatel udělal takovou propagaci proti kouření, připojila se i pojišťovna a on se šel přihlásit na „MAGNETY“ – zaplatil 500,- něco přispěla i pojišťovna a děda už 2 roky nekouří – po magnetech protě na to nemá chuť :o)) je pravda že zas hřeší na sladkém- ale to už mi tolik nevadí když s čokoládou v puse blbne s holkama a muchluje je :o)))
Magnety – prý se nějaký drátky s čímsi přidělají na spánky a pak na ruce chvilu to vrčí a pak můžeš jít :o)))))
Možná místo náplatěmi a žvýkačkami bych šla rovnou sem :o)))))
Ahoj, tak já jsem příležitostná kuřačka. Nekouřila jsem asi 2 měsíce před otěhotněním, v těhotenství a v období kojení. Doma se nekouří, já kouřím jen venku, v restauraci, tak cca 10 cigaret týdně, nekouřím před dcerou. Nikdy jsem nebyla silná kuřačka a v pohodě jsem chuť překonala, když jsem kouřit nemohla. Prostě jsem to brala tak, že když jsem těhotná a kojím, tak kouřit nechci a nebudu. Kouření je silná závislost, ale jde to přestat. Můj manžel kouřil 20 let 20-30 cigaret denně a přestal ze dne na den a nekouří už 4 roky. Chce to jen pevnou vůli.
Jarka
Mobile Sliding Menu