Bad mama

Rubrika: Od srdce i od plic

Je mi téměř 27 let, mám desetiměsíční dceru a jsem matka – kuřačka. Chci předeslat, že tímto článkem se nehodlám omlouvat, očišťovat, vymlouvat, či jinak vykrucovat…

Jsem si vědoma toho, že jdu s vlastní kůží na trh, pokládám hlavu na špalek, kopu si jámu, apod. Dále jsem si vědoma, že po přečtení tohoto článku se strhne na mou hlavu vlna kritiky, opovržení a já nevím, čeho ještě. Myslím si ale, že toto téma, všeobecně známé, často hlasitě diskutované, je přesto v naší moderní společnosti tak trochu tabu.
Je mi téměř 27 let, mám desetiměsíční dceru a jsem matka – kuřačka. Chci předeslat, že tímto článkem se nehodlám omlouvat, očišťovat, vymlouvat, či jinak vykrucovat. Jak už jsem napsala, vím, co dělám a vím, proč to dělám.
O škodlivosti kouření, a zvláště o škodlivosti koření v těhotenství a při kojení, toho bylo, je a bude napsáno mnoho. O pravdivosti těchto tvrzení se nechci a nebudu přít. Je to fakt, který faktem zůstane. Kouření je věc hnusná, smradlavá a dítěti to ubližuje. Pod to se klidně podepíšu.
Přes to přese všechno je mi jasné, že mezi maminkami-hříšnicemi se najde velké množství těch, které to prostě nezvládly. Jsem jedna z nich, nejsem na to pyšná, ale je to tak.
Jak jsem záviděla ženám, které, poté co otěhotněly, měly po zapálení cigarety takové stavy, že přestat bylo vlastně to jediné, co jim zbývalo, pokud se nechtěly „poblinkat“. To byla vážně smůla. O silné vůli, a o tom, že člověk dokáže vše, co chce, jenom stačí chtít, jsem si toho vyslechla už hodně. Tímto článkem chci jen ukázat těm, které potajmu „bafou“, že v tom nejedou samy.
Snažila jsem se, věřte mi, že ano. Namítnete, že asi málo. Souhlas. Silná vůle nějak nezafungovala. Snížila jsem to, jak se dalo. Kouřila jsem ty nejlehčí cigarety na trhu, půlila je, takže má denní spotřeba klesla z 20 na 2,5 cigarety za den. Dál to prostě nešlo.
Kouřím už deset let, neomlouvám se, prostý fakt. Prokouřila jsem se tedy úspěšně až k porodu. Pak nastaly čtyři dni „ticha“, kdy byl organismus tak vyčerpaný, že na tohle nebylo opravdu ani pomyšlení. Sotva jsem však dorazila domů, byla jsem tam zas.
Nikdy, nikdy, nikdy nekouřím před mým dítětem. Nikdo nesmí… Ovšem zbytek, obraz bídy a utrpení. Kojící kuřačka. Zní to hrozně, je to fakt.
Po nějaké době se rozhodl můj manžel, tehdy také kuřák, že s tím „švihne“. Navštívil protikuřáckou poradnu, začal užívat lék Ch….x (neuvádím celé jméno, nevím, jak je to tu s reklamou) a již půl roku nekouří. Jsem na něj neskutečně pyšná. Povzbuzena jeho úspěchem, zamířila jsem tamtéž a na doporučení skvělé lékařky jsem začala odvykat s pomocí náplastí a žvýkaček. Dámy, úspěch se dostavil téměř okamžitě. Šlo to krásně, snadno. Vydržela jsem to čtrnáct dní, pak se to stalo.
Někdy v mezidobí jsem znovu otěhotněla, následkem čehož se mi začalo ze žvýkaček dělat neskutečně zle. Z jakýchkoli žvýkaček. Řekla jsem si, to už zvládnu. Nezvládla.
Jak mi řekla ta milá paní doktorka, závislost na nikotinu je nemoc, kterou je třeba léčit postupně. Tím, že jsem to tak rychle „utla“ jsem to vlastně všechno pořádně spackala. Takže, kouřím dál. Hanba mi. Každá cigareta = velké výčitky svědomí. Ale nevzdávám to. Každý den zkouším, jestli je mi z těch žvýkaček pořád ještě tak špatně… Velkou oporou je mi můj manžel. Řekl, že je na mne pyšný i jen za to,že to vůbec zkouším. Že si mně jako kuřačku bral, a proto neočekává, že se mi to musí podařit hned na první pokus. Že mně miluje i smradlavou (-:. To už trochu žertuji.
Takže, milé dámy, jen do mně. Jak jste na tom vy? Držte mi palce, ať se už můžu podívat s klidem sama sobě do očí.

Napsal/a: Bramborka

Toto taky stojí za přečtení!

Kam s dětmi za lyžováním? V italském středisku Passo Tonale děti milují!

Italové děti milují, to je obecně známo. A udělají pro ně první poslední. Lyžařské středisko Passo Tonale vás o

Čtu dál →
Jak dětem ulevit od ucpaného nosu

Jak dětem jednoduše ulevíte od ucpaného nosu

Milé maminky, jsou Vaše děti často nachlazené? Teče jim z nosu, v noci mají ucpaný nos a těžce se jim dýchá? Pomozte

Čtu dál →

Môžem dať dieťatku jesť hocičo?

Môžem dať dieťatku pribináčika? Alebo zákusok? Alebo kupovanú nočnú kašu? V mamičkovských internetových skupinách sa pravidelne objavujú otázky, či to alebo

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (46 vyjádření)

  • Holky fakt to jde přestat,ale musí být hoooodně pevná vůle a hlavně musíte opravdu chtí a vědět proč chcete s tím návykem přestat.Já jsem kouřila 16 let.Sice ne moc,ale i jedna je hodně.Přestala jsem,když jsem chtěla otěhotnět.Za chvíli to budou dva roky a já vím,že tenhle problém mám vyřešený.Cigarety mi už vážně nemají co říct.Jsem hrozně ráda a nejšťastnější je můj manžel(zapřený nekuřák.)Takže všem,co s tím chtějí přestat držím moc palečky.Je to těžký protože cigareta je opravdu droga,jako každá jiná,ale jde to.

  • Moc se mi líbí názor Virenky.
    Mě zachutnala už první cigareta, ale vždycky šlo spíš o takové to společenské kouření na střední škole. Pak jsem si všimla, že dobrá kamarádka na tom už začíná být závislá a to mě dost rychle odradilo v pokračování. Nechtěla jsem takhle dopadnout. Kamarádka je už roky velmi silný kuřák, já neměla cigaretu v puse už několik let.
    Bramborko vydrž, moc fandím každému, kdo zkouší přestat a dělá pro to vše. Věřím, že to není jednoduché, ale věřím, že to jde.

  • Bramborka

    Pro Virenku
    Moc děkuji za tvůj názor. Upřímně, nad těmi náplastmi právě poslední dobou dost přemýšlím. Paradoxně mi, nevím proč a nemám pro to rozumné vysvětlení, připadaly náplasti tak nějak horší, než žvýkačky. Ačkoliv je mi jasné, že je to všechno jeden rank. Každopádně, vím že se opakuji, jdu do toho zas. Tentokrát to zkusím jen s náplastmi, mířím do poradny, abych to zase nějak „nezvojtila“. Protože, jestli jsem na něco přišla, pak na to, že to prostě sama nezvládnu.
    Vám všem ostatním velice děkuji za podporu…

  • bioviruska
    bioviruska

    članek zni : Bad mama, nemyslim, že jsi spatna, kazdy jsme nejaky,nekdo kurak, nekdo nekurak,i zaryty kurak, kdyz kourit prestane nikdy nebude nekurakem.
    Chvalim te za to, ze si vse uvedomujes a chces neco delat.
    Preji ti, aby se ti to podarilo.

    P.S : ja taky byla kuracka, a myslim, ze kazda mame v sobe neco, co ho donuti s kourenim prestat, jen to neco najit.Nekdy je to tezke, jindy lehci. Nekdo to neco nenajde vubec.

    Tak hodne stesti a uspechuuuu

  • Virenka

    Většina už asi ví, že jsem gynekolog. Kouření těhotným nikdy nevyčítám, protože jsem hluboce vděčná těm, které měly odvahu mi to přiznat. Výčitky si většinou dělá každá těhotná sama. Pokud vidím, že i dobře ví, JAK svým kouřením škodí dítěti, které v jejím těle nemá úniku, vůbec o tom nemluvím. Vždy doporučuju pozvolný přechod na co nejnižší počet cigaret, max. 5 denně, redukci během cca 3 týdnů. Nejhorší typ kouření je tzv. společenské, kdy si žena zapálí při setkání s přáteli, při kávě, s partnerem… Mnoho žen jinak nekouří, ovšem tyhle chvíle jsou pro ně nepřekonatelné. Tady nepomáhá ani nikotinová náhražka, pokud není zároveň silná vůle a třeba šizení plastovou špičkou. Mimoto, pokud sedí v kouřící společnosti, je pasivní kouření natolik zlé, že nakonec to, že ona sama vydrží nekouřit, nemá až tak velký přínos. A pořád je hodně žen, které kouří pasivně, dokonce v práci (servírky…), což se kouření vyrovná.

    Sama nekouřím a nikdy jsem neměla chuť to zkusit, můj otec kouří silně, odjakživa, ve všech místnostech v bytě, takže jsem v podstatě s ním kouřila pasivně 20 cigaret za odpoledne, kdy byl doma, asi 20 let. Chronický kašel mě přešel až 4 roky po tom, co jsem z domova odešla.

    Své si myslím o silných kuřačkách, které to neřeší, stejně jako o ženách pijících alkohol, ale očerňování smysl nemá. Pro mě je zásadní VĚDĚT, kolik kouří či pije, co nejblíže pravdě, v zájmu dítěte. Děti se rodí závislé na nikotinu, takže pokud přijde nechutenství k cigaretě v šestinedělí a trvá, musím ženu připravit na příznaky odvykajícího si dítěte. A lépe, když dítě odvyká a matka s ním vydrží, než „v zájmu dítěte“ kouřit malé množství cigaret, „aby mělo hladinu“. A že kuřačce, zejména těhotné, mozek předhazuje spoustu nejrůznějších zdůvodnění, proč mohou, či je dokonce lépe, aby kouřily, to mi můžete věřit.

    Bramborko, myslím, že k návštěvě poradny je nejvyšší čas, protože jinak máš právem špatný pocit, že děláš méně než můžeš. Nevolnost ze žvýkaček – jasně. Ale i těhotná lépe udělá, pokud používá např. náplasti nikotinu, tím je dítě pouze závislé na nikotinu, neprožívá ale s každou cigaretou pocit, že se dusí a je ohroženo na životě. Věř, že úplně chápu, že přes všechno, o co ses pokusila, to prostě nejde, ale v zájmu dítěte je prostě potřeba nepřestat a snažit se pořád dál. Když se nepodaří, budeš vědět, že jsi dělala, co jsi zmohla. Když na to bodneš, není to podle mě vůči dítěti fér. Ať to dopadne jak chce, moc držím palce a přeju klidné těhotenství, a výčitky si nedělej, to v ničem nepřispívá. Když ten pocit přijde, obrať ho v další malý pokus, to ve výsledku přispět může. Je to nakonec jen zkouška, jako mnoho jiného, a pro klid svědomí je určitě dobré dělat, co můžeš. Drž se :-)))

  • Katie,to souhlasím,i já,jako matka kuřačka,když jdu se synem do restaurace a můžu si vybrat,jdu do nekuřáckého oddělení a na tu jednu cigaretku si odskočím ven.A doma nekouříme,ani výjímečně a v autě,jen když s náma Patrik nejede

  • Já to nedokážu posoudit, nikdy jsem nekouřila ani jsem neměla potřebu nebo chuť kouřit. Všichni v mém okolí jsou nekuřáci, jen můj táta začal nedávno kouřit a štve mě s tím (paradoxně to byla asi reakce na smrt mamky, která zemřela, ač nekuřačka, na rakovinu). Je mi ale líto dětí, jejichž rodiče před nimi kouří, protože já sama nesnáším cigaretový kouř a dost mi vadí, že zatím nejsou povinné nekuřácké restaurace. (V hospodách, kde dávají k jídlu maximálně utopence a chlapi tam chodí na pivo, ať třeba přes čoud nevidí, ale když si chci dát s dětmi v poledne jídlo v restauraci, chci, aby se nám nezvedal žaludek od cigaret, které tam ostatní kouří…)

    A tobě, Bramborko, i všem ostatním, kteří chtějí s kouřením přestat, držím palce.

  • choroška

    Dobrý den,tak musím říct,že s Vámi plně souhlasím.Já mám 3letou dceru,kouřím 30denně a v thotenství jsem měla podobný problém jako Vy.Já kdybych totiž nekouřila,tak bych ty cigarety žrala!!!Měla jsem takovou neskutečnou chuť,že můj lékař to nezvládl a sám mi řekl,ať tedy kouřím,ale snažím se to omezit na minimum.Po porodu taky chuť nebyla,ale jakmile jsem se vrátila domů a dala jsem malou spát,už jsem byla na chodbě a kouřila jsem…..

  • Ahojky, tak já jsem zapřísáhlý nekuřák.Ne, že bych to nikdy nezkusila, ale prostě mi to nikdy nechutnalo.
    Dobře si pamatuji dobu, kdy moje maminka i táta kouřili. Mamka přestala až tehdy, když musela na operaci s prsem-tenkrát bylo podezření na rakovinu. Táta už tehdy nežil a já s bráchou jsme byli malí. Byl to dost silný motiv a i když se podezření na karcinom díkybohu nepotvrdilo, ze dne na den přestala kouřit.
    Manžel má s kouřením větší zkušenosti-kouřil ve stresu, ale když jsme spolu začali chodit, ze dne na den přestal.
    Držím palce každé mamince, která chce se svou závislostí zatočit!! Přeju pevnou vůli!!!

  • Bramborka

    Poradnu doporučuju.Příští týden se tam půjdu „prásknout“ a poradit se. Takhle už to vážně nejde dál.

  • Bramborko,jako bys psala o mě.Ze silné kuřačky se po dvou proužkách na testu stala hóóódně mírná kuřačka.Cigarety jsem si též půlila a tu půlku jsem si zapálila,když už jsem to fakt nemohla vydržet.Takže někdy třeba jen 3 půlky za den(pro info,z tý půlčičky to bylo tak na 3-4 potáhnutí)a 5 cigaret jsem si dala hranici.Při kojení jsem to dělala stejně.Je plno matek co to nedokázalo ani omezit,takže na jednu stranu jsem byla na sebe pyšná,ale výčitky byly taky.Teď kouřím,myslím,že to bylo přesně před rokem,co jsem nakoupila nikotin.náhražky a pokuslila se s tím přestat.Nevydržela jsem a ještě jsem přibrala za hodně krátkou dobu(necelé 2 měsíce) 6kg,kterých se nemůžu zbavit do teď:-((( Teď se snažím zhubnout a až se mi to povede,jdu znovu do přestávání,ale budu muset vyhledat poradnu,sama to bohužel nejspíš nezvládnu:-(

  • Bramborko, já to naštěstí posoudit nemůžu, nikdy jsem nekouřila a asi bych ani nezačala…. Ale můj muž kouří – začal asi 3 roky po svatbě – nervy v práci – a už se vezl. S přestávkami kouří už deset let a od něj vím, jak je těžké s tím přestat. Vloni nekouřil 8 měsíců – mysleli jsme si, že už má vyhráno… zas ho „to popadlo“. Opět má v plánu skončit, ale nemá dost odvahy s tím seknout jednou provždy. A upřímně – nikdy není vyhráno, můj táta nekouřil 15 let a pak zase začal… O škodlivosti kouření v těhotenství opravdu nelze polemizovat – prostě škodí hodně moc, navíc mysli na to, že děti matek – kuřaček, spadají do rizikové skupiny dětí se SIDS – syndrom náhlého úmrtí kojenců. To by asi byl ten nejhorší fakt, který by mě vyburcoval. Ale soudit tě samozřejmě nemůžu a ani nechci… držím ti moc moc palce, abys to zvládla a abys dokázala nekouřit. Svou snahu nevzdávej, jen do toho! 🙂

  • kekunka

    Bramborko, držím palečky.
    Já jsem zarytá nekuřačka. Nikdy jsem cigaretu do pusy vzít nechtěla, ale jednoho dne se to zlomilo. Já blbec ochutnala a zjistila, že mi cigarety strašně moc chutnají. Jenže jsem kouřit nechtěla. Čas od času dostanu na cigaretu chuť, ale naprosto strašnou. Jenže si zapálit nesmím a ani nechci. Mám to jednodušší v tom, že žádná krabička v dohledu nikdy není, a navíc jsem kojící máma, takže prostě nesmím. Ale ta chuť!
    Bramborko, a co cigaretu nahradit jinou návykovou látkou, ale míň škodlivou? Já jsem naprostý závislák na čokoládě, být bez ní den je tragédie. Ale oproti cigaretám to neškodí zdraví a hořké čokolády jsou dokonce v jisté míře zdraví prospěšné.

  • Bramborka

    Milé maminky, děkuji za VŠECHNY vaše komentáře. Rozhodla jsem se, jdu do toho zas, „žvejka-nežvejka“.

  • Taky jsem kouřila, asi tak od 15 ti, sedm let, než jsem otěhotněla. Přestala jsem asi tak během týdne. Netrápilo mě zvracení, takže to nebylo o tom, že by mi to přestalo chutnat. Říkala jsem si, že musím, přece nebudu ničit zdraví miminku, které toto ovlivnit nemůže! Ale neodsuzuji, lehké to není. Ale to miminko byla silná motivace, obrovský strašák pro mě byly taky informace o tom, že kouření zvyšuje riziko potratu.
    Ale zas je pravda, že nejhorší byl první týden, pak to bylo lepší a lepší a na cigáro jsem si nevzpomněla za den tisíckrát, ale třeba jen párkrát… A tak to šlo dál.
    Ale bylo to tak, že jsem se těšila až zase začnu.
    A taky jsem začala, poté, co jsem přestala kojit. Mnohem míň, vždy o samotě, na balkóně nebo venku, ale kouřila jsem.
    Říkala jsem si, že znovu přestanu až vysadím antikoncepci, ale to jsem tak nějak pořád oddalovala, nemohla se k tomu rozhodnout, takový ten styl „… tak ještě si koupím poslední krabičku a přestanu…“ Nakonec jsem přestala zase až s dvěmi čárkami na testu. Ideál to není, ale aspoň tak. Možná to bylo lehčí než poprvé, už jsem věděla, že zatnu zuby a prostě to zvládnu.
    Občas si vzpomenu, ale ne moc, v krizových chvilkách, v krásných chvilkách, a tak. Tentokrát si říkám, že bych nemusela znovu začínat, že nic jiného než miminko v bříšku mě skončit nedonutí, tak že bych už toho, že teď nekouřím měla využít, ale to je jen rozum. Uvidíme…
    Všem držím palce.

  • Dáša P.
    Dáša P.

    Moji rodiče nakouřili 7 let. Pak oba znovu začali. Nikdy nejste už nekuřák, vždy jen abstinující kuřák.
    To je jako s jakoukoliv jinou závislostí.

    Jsem nekuřák, nikdy jsem to nezkoušela, ale často se mi o kouření zdá. Nikdy to nezkusím, to je bezpečnější, než pak s tím končit.
    Úplně živě si umím představit, jaké to je, když někomu berou jeho drogu. Neodsuzuji. Měla bych s tím sama velký problém.

  • Anonymní

    Milá Bramborko, jsem nekuřačka a tak těžko mohu posoudit, jak těžké je přestat. Ale rozhodně svou snahu nevzdávej, bojuj s tím, věřím, že se ti to nakonec podaří. Jsou různé způsoby odvykání, zkus něco jiného, třeba jinou poradnu, jiný lék. Je skvělé, že tě podporuje manžel. Přeju ti hodně síly, vydrž.
    Petra

  • Já nikoho odsuzovat nebudu. Každý se rozhoduje a činí sám za sebe. Já osobně jsem před otěhotněním kouřila asi 8 let, ale pak, jak jsem vysadila antikoncepci, jsem plánovaně kouřit přestala a v těhotenství jsem na cigaretu ani chuť neměla, protože jsem věděla, že prostě nesmím. Dnes si zapaluji jen velice příležitostně, třeba na návštěvě u tchyně, která kouří, což je průměrně asi tak 1 cigareta za měsíc. Je ale fakt, že někdy mám na cigaretu chuť, hlavně při stresu. Na to platí jediné:nemít krabičku cigaret u sebe. Pak i ta chuť zase odejde a nic se neděje.

  • Ivča a Domča
    Ivča a Domča

    Já ti nadávat nebudu, mám naprosto stejné zkušenosti a vím, jaké to je, když chceš přestat, ale prostě se to nedaří.Někde jsem dokonce četla, že závislot na nikotinu je stejná, ba ještě horší než závislost na heroinu.Nevím, co je na tom pravdy, ale kouření je závislost a přestat, je opravdu velmi a velmi těžké. Někomu se to podaří hned, někomu ne – je to stejné, jako přestat s jinou závislostí – někdo přestane a už si nedá, někdo opakovaně zkouší a nedaří se.
    Je velmi dobře, že se rozrůstá počet poraden – odvykání kouření – vím, že řada lidí to odsuzuje, ale jen většina těch, kteří to sami nikdy nepoznali, nebo popř. patří do skupiny lidí, kterým se to podařilo přestat hned.Ale když se pomáhá narkomanům, proč by se nepomáhalo kuřákům.
    Co se týká těhu – když jsem zjistila jsem těhotná, sdělila jsem lékaři, že kouřím. jeho reakce byla taková, že mi řekl, že v žádném případě nesmím přestat ze dne na den – je to prý strašný šok pro to dítě, mám to výrazně pomalu omezovat, ubírat denně po cigaretách atd. Asi tady budou reagovat nějací lékaři, gynekologové atd( já ale jen vlastně tlumočím slova svého lékaře a souhlasím s nimi).Tak jsem snižovala. V porodnici, to samé, bez cigaret, nechyběli mi. Nyní kouřím taky, i když daleko méně, než před tím, ale kouřím. Snažím se přestat, ale jaksi to moc dobře nejde, chybí mi asi ta pevná vůle. Syn měl od narození UM, takže tady asi vyjímka oproti tobě ( nebylo to kvůli tomu).Doma nekouříme, chodíme na balkon.
    Myslím, že je potřeba takové mamky podporovat v tom, aby přestaly, ale neodsuzovat je ( to neříkám jen proto, že sama kouřím, říkala bych to i kdybych nekouřila).Odsuzování k ničemu nevede, naopak bych řekla, že situaci zhorší.
    Takže – nejsi v tom sama, je spousta maminek, které kouří, ale některé to nepřiznají, protože se stydí. Kdo se dokáže přiznat, zaslouží čest.A pokud se navíc snaží přestat, tak je to dvojitá.Držím palce tobě i sama sobě, ať se to podaří.

  • Bramborko..no článek je plný omluv a sebekritiky…ale pro mě je kouření v těhotenství a při kojení prostě jen ubližování dítěti.
    Jde o to,že 9měsíců je maličký čas v životě matky,který má vliv na třeba 80letý život dítěte-to jsem si říkavala jako mantru když jsem při kafíčku na okamžik po cigaretě zatoužila. Taky můj manža už v té době nekouřil takže jsem měla velikou oporu-to uznávám to je hodně.

    Kouřila jsem 10 let než jsem otěhotněla a se dvěma čárkami na testu jsem přestala ze dne na den..a jsem moc ráda,že mě to nikterak zásadně nenutilo a nepotřebovala jsem si zapálit…

    Dnes po skoro 4letech bez cigarety už mi to opravdu nic neříká. Jo zkoušela jsem si zapálit a nechutná mi to…takže opravdu jsem byla silný kuřák a závislák…a když někoho vidím kouřit tak mě to chytá,když mám problém ve vztahu tak mě to chytá….ale už je to za mnou…nemám z toho požitek. Po 2šlucích se mi zvedne žaludek-mohla bych kouřit-po 27m už nekojím…ale nechutná mi to.

    Chtěla bych Tě povzbudit a říct,že jsi dobrá matka…že jsi báječná a že se snažíš kouření omezit na minimum co to jde..jenže pak mi před očima vyvstane obrázek dítěte v děloze co sebou škube když matka kouří-viděla jsem takové video-a nemůžu Tě chválit.

    Myslím,že pokud kouříš při kojení,tak by bylo pro dítě snad lepší umělé mléko. A to třeba zas se mnou nebude souhlasit někdo jiný…ale to je můj názor.

    Já po cigaretě neblinkala a ani mi to nijak nevadilo…jistě jsem si zapálila když už jsem byla těhotná..ale ten den co mi vyšel test jsem to zabalila…

    Bramborko držím palečky ať je cigaret co nejmíň ať zvládneš přestat kouřit úplně. K

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist