Při pohledu na syna, jak se zaujetím kouká do své nejoblíbenější knihy, mě napadlo, kolik vlastně za za svých 45 měsíců života, už měl těch favoritů v podobě knihy.
Pak se jeho favoritem na kratší doby stávali jiné leporela, která jsme buď koupili nebo dostal od příbuzných a známých. Pak přišli na řadu knihy „První velká kniha pro nejmenší od 2-4let“(Librex) a „Nauč mě mluvit“ (Axioma).
Asi tak před 1,5 rokem vystřídali knihy známé dětské časopisy – Dáda a Bořek Stavitel nebo Méďa Pusík atd.. a ty si všude sebou nosil, vozil a každému nutil, aby si jej prohlédl. Spolu nad nimi jsme také strávili hodně času a prohlíželi, povídali si o tom, co jsme uvnitř našli. Samozřejmě v obchodě pak vyžadoval koupi nových čísel, jakmile je někde zahlédl.
Během té doby se mu pod ručkama vystřídalo hodně knížek s pohádkami a nebyli to jen už leporela, ale byli to už i klasické knížky s listy a tak jsme mu vysvětlily, že musí opatrně s nimi zacházet.
Asi před rokem sám příšel, že by chtěl číst před spaním. Dříve o to nestál a spíš ho to rušilo. Tak jsem sama byla ráda, že tomu přišel na chuť. Nejvíce ho dojímali pohádky z knihy „Povídání o zvířátkách“ (Junior s.r.o.). Příběhy z této knihy ho pokaždé dojali k slzám, například když se malý zajíček ztratil své zaječí mamince nebo v jiném příběhu si jezevec Otík musel najít nový domov. To pak našemu Martínkovi tekly slzy jako hrachy a místo spaní jsem vysvětlovala, proč tomu tak v tom příběhu je a snažila se ho utišit.
Když jsme dočetli všechny příběhy z knihy, byli Vánoce a Ježíšek nadělil knihy nové. Např. „Pohádková abeceda“ nakladatelství Albatros, „Můj první obrázkový slovníček – Na stavbě“ z nakladatelství Svojtka and Company a kniha z nakladatelství Modrý slon „Na statku“. Tato kniha má jednu úžasnou vlastnost, která dovede „odpovědět“ na dětskou zvědavost…a tou se stali otvírací okénka uvnitř. Odkrývá třeba to, kdo žije v dutině stromu na zahradě, kdo se schovává ve dřevníku, koho táhne traktor v přívěsným vozíku…a spousta dalších zajímavých odpovědí na dětskou zvědavost. Takže asi již tušíte, že tato kniha je od 24. prosince 2004 největším favoritem našeho Martínka a jiná kniha prostě nad tuto knihu nemá. Tato kniha je pěkně ilustrovaná a myslím, že by se líbila každému dítku.
Občas ale i rád koukne do naší knihovničky, kde se ukrývají knížky z mého dětského věku a tu a tam si je také velmi rád prohlíží. Třeba Honzíkova cesta, Sněhová královna, Neználek na Měsíci nebo starý dobrý Medvídek Pů.
Když můžu Martínkovi z některé jeho nebo i té mé knihy přečíst, strašně moc mě to hřeje u srdíčka a vžívám se do toho celým svým srdcem. Říkám si, že pohádky a příběhy mu hodně dají do života, povědí mu, jak to chodí mezi zvířátky a lidmi a naučí ho to se ke knihám snad i pěkně chovat. Doufám, že teď i naše 3měsíční dcerka jednou za mnou nebo manželem příjde se slovy, že by chtěla nějakou pohádku, povídku nebo příběh přečíst…a já vím, že si sednu a strašně ráda se do knihy začtu. Sama tak si vzpomenu na dětství, kdy jsem si sama v koutku pokoje čítávala a pak o tom mohla někomu vyprávět. Doufám, že i moje děti budou jednou nadšenými čtenáři a doslova „knihomoli“ tak, jako jsem byla já.
A co vy, jaké favority má vaše dítko mezi knížkami, časopisy? Ráda se dozvím o knihách, které třeba ještě sama neznám a vím třeba, že by mohli mít dětem udělat radost…
Takže se těším na Vaše postřehy.
Napsal/a: Andrea
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (5 vyjádření)
Sama nemohu posoudit oblíbenou knihu mého dítka, ale mohu říct o oblíbených knížkách dětí rodiny nebo kamarádek. Sama z dětství vzpomínám na Jakuba a Jáchyma od Jorgena Clevina, ilustrovala jí Helena Zmatlíková. Milovala jsem ji a pak když se v rodině narodily děti, hned ji ode mě dostaly. A pak dále děti kamarádek a jsou nadšené. Další knihu z dětství si vybavím je Co mi ryba vyprávěla od Aleny Vostré též s ilustracemi H. Zmatlíkové. Je tak vhodná pro 4-5 leté děti. Mě ji koupila za „totáče“ babička. Vyšla jako časopis. Milovala jsem ji. Pak jsem jela v 7 letech do dětských lázní a tam mi ji ukradli. A já o ni přišla. Je to asi 3 roky, co jsem vstoupila na knižní veletrh a najednou tam ta knížka byla. Přemýšlela a říkala si, je to trapné, je mi 29… Koupila jsem si ji pro sebe a večer ji celou přečetla a bylo mi jak v těch 5:-). Doporučuji. A další kniha, která bodovala u holčiček je Hadrová Ančka od Johny Gruelle, převyprávěla Ljuba skořepová. Vypráví o hadrové panence, která ožije a stará se o všechny hračky. Naše Anička ji milovala
Tak my máme nebo jsme měli plno oblíbených knížek. Dceři bude pět a miluje knížky od svých zhruba 6ti měsíců. Její v současnosti nejoblíbenější knížka je Špalíček veršů a pohádek, který je ještě po mně. Syn miluje knížky z Dětského knižního klubu a edice s Medvídkem Pú. Teď si ke svých 3. narozeninám přeje O mašince Tomášovi, O včelce Máje a o dinosaurech. Jsem zvědavá jestli ho zaujmou.
Každé dítě má svoji oblíbenou knížku, ale jednu můžu doporučit s klidným srdcem, protože zaujala jak moje děti tak děti spřátelené, kterým jsme ji vždy na čas půjčili. Jedná se o Dětský obrázkový slovník. Máme dětských slovníků více, ale tento je moc pěkně dělaný a zaujal opravdu zatím každého ve věku 1,5 – 3 roky. Tento je sice od Svojtka & Co., ale je speciálně vyrobený pro Levné knihy KMa.
Leporela už nelákají ani dceru ani syna. Jen k jedněm se vrací do teď. Jedná se o Svojtku & Co a jejich řadu „Kdo se schovává“.
Eva
Hmmm, tak my jsme s manžou ukrutní knihomoli, ale naše mladá (20m) nás dostala. Chce si číst pořád a s kýmkoli, kdo je ochoten. Má spoustu obrázkových knih, v posledních dnech začíná projevovat velký zájem o písmenka.“Pasano tata“ – říká – „Je tam napsáno TATA“, jednou jsme jí to z legrace napsali na tabulku a od té doby je všude napsáno – tata. Ovšem jejím absolutním favoritem je „Těhotenství v otázkách a odpovědích“, hlavně proto, že je tam obrázek „kovanýho mimiška“((-:.Pak se dětem trefte do vkusu((.
Já mám strašně ráda Ladu, a tak máme několik knížek s jeho obrázky a říkadly. Štěpán si některá z nich už pamatuje, čímž mě překvapuje, protože já si nepamatuju skoro nic. No, holt mladej mozek….Začali jsme číst krtečka, zná ho z videa a je z něj nadšený. Alča nám kouká do knížky, ukazuje obrázky a nadšeně hýká, takže myslím, že se jí líbí taky.A mám jednu knížku, kterou ukládám z dosahu dětí, aby mi ji neroztrhaly. Jmenuje se Aprílová škola od Jiřího Žáčka, ilustroval Adolf Born. Je určená pro děti od 4 let, ale už z ní uspěšně čteme. Je plná půvabných básniček a říkadel, která sice pochopí opravdu až starší děti, ale jsou natolik krásná, že je prostě číst musím.
My jsme toho zatím moc nenačetli, protože Libásek buď dlouho nevydrží na jednom místě nebo ho to velmi brzy přestane bavit. Nápad s vlastním leporelem je super, obzvlášť ty vlastní rodinné fotky. Mě napadlo dát fotografii táty a Libáska na pozadí počítače, a když jsem je nedávno zaměnila za snímek ze soutěže „uhodni obrázek“ (abych na to líp přišla), dost se na mě zlobil:-) Do kuchyně nám táta pořídil krásnou magnetickou tabuli, měla jsem si tam vyvěšovat, co je potřeba nakoupit, zařídit, zaplatit apod. Asi 10 minut po přišroubování na zeď se z ní ale stal „Libáskův kult osobnosti“, neboť jsem tam dala jeho nejpodařenější fotky. Moc se mu to taky líbilo a tabule už mu zůstala, jen občas přidávám novější fotky:-)
Mobile Sliding Menu