Zuzka – 21. tt.

Ahoj holky, už je to tedy pěkná řádka týdnů, co jsem se neozvala, tak se to budu snažit napravit. Důvodů je hned několik – jednak jsem byla poměrně dlouhou dobu bez počítače (teď máme manželův, na kterém je anglická klávesnice a i když ji přepnu, sem tam se mi nějaký ten překlep či chyba povede, tak prosím za pochopení a omluvu) a další důvod je ten, že jsem si toho teď nabrala opravdu dost.

Jednak mě docela dost zaměstnává ten náš prcek (ale zcela neskromně musím říct, že jsem na něj pyšná, když někam jdeme, umí se chovat a nikdy neodcházím s pocitem, že bych se měla stydět, a to je ten nejhezčí pocit z toho, kolik mu věnujeme pozornosti a péče), potom chodím po večerech na aquaerobic, s Toníkem chodíme na kroužky – cvičení na overballech a výtvarku a plavat a ještě doučuji angličtinu. Nejvíc mne ale zaměstnává nová vášeň – prodej úžasných dřevěných, kreativních a jiných hraček. Takže se tímto omlouvám a slibuji, že se pokusím napravit to a interval mezi jednotlivými novinkami zkrátím.

Co je u nás nového? Jsem teď 21+1 tt, a to podle ultrazvuku v nemocnici, takže by to měl být přesný údaj. Prcek už se dost ozývá – kope a buší do bříška, ale manžel zatím přes veškerou snahu žádné pohyby necítí. Já ano a je to paráda, vím, že je prcek v kondici. Na ultrazvuku nám naštěsí řekli, že vše je v pořádku, tak se mi dost ulevilo. Pohlaví jsme si říct nenechali. U Toníka jsme to také vydrželi, tak to bude překvapení i teď. Zatím máme v bříšku prostě Savoje ( Sára + Vojtěch), ale oba si myslíme, že to bude spíš Sára. Nechceme se na to ale upínat, myslím, že by to mohlo miminko vycítit, a to nechceme. Jsme rádi, že je všechno v pořádku, mimčo je zdravé a to je to hlavní. Teď už nás čeká jenom poslední vyšetření, a to na cukrovku, tak snad i tohle bude v pořádku.

Sama jsem absolvovala návštěvu u pár doktorů. Jestli si vzpomínáte, psala jsem, že je mi pořád zle, mám urputné bolesti hlavy a zvracím. Moje obvoďačka na mě ani nemrkla a řekla hm a napsala mi doporučení na kardiologii. Tam mě nechala hodinu čekat nahou (!), když mi vedle řval Toník. Nakonec mne vyšetřoval stejně jiný lékař a ten se divil, co tam dělám. No, vše je v pořádku a sestřička mi udělala EKG, tak nemusím aspoň před porodem, ale byl to pro mě takový zážitek, že jsem přešla okamžitě k jiné doktorce. Ta je o moc lepší, hned mi udělala všechna možná vyšetření a poslala mne s tou hlavou na neurologii. Tam mi dělali EEG test a opět vše v pořádku. Výsledek je tedy jasný – musím se šetřit a zapojit co nejvíc rodinu do péče o Toníka. Dala jsem si říct a musím uznat, asi jsem si toho nabrala moc a teď jsem dost zvolnila, přes den se snažím odpočívat a je mi opravdu líp. Ne, že by mi nebylo sem tam zle, ale je to daleko lepší. Občas mám tedy pořád pocit, že sebou někde seknu, ale celkově jsem klidnější a spokojenější. Posílám foto s důkazem – když mi není dobře, prostě zlehnu a Toník si dělá, co potřebuje, třeba se seznamuje se Sudocremem :-).

Tolik o mně. Teď co ten náš raubíř – jak jsem už psala, je to hodné a troufnu si říct vychované dítě. Samozřejmě někdy je pěkně protivný, ale celkově vzato, stěžovat si nemůžu. Krásně mluví a pokouší se i o věty. Bude mu 17 měsíců a nikdo mi to nevěří. Dokonce i doktorka se divila, jak je šikovný. Nerada bych tu zastoupila řadu těch maminek, co si myslí, že mají geniální dítě, ale uznejte samy – pochlubit se musím :-).

Poslední bezva zážitek s ním byl u paní zubařky, kdy pěkně otvíral pusinku, ale jakmile se paní doktorka přiblížila, aby mu omrkla zoubky, zasmál se, pusu zavřel a nene, neotevřu. Nakonec jsme ho přemluvily a dostal odznak statečný pacient :-). Oblíbil si zvukohru, takže mi tu věčně zní „rajská hudba“. Jsou to takové tři kovové trubičky a do nich buší.

Ale musím říct, že jsem byla mile překvapena, moc na místě nevydrží a teď snad dvacet minut seděl a hrál si. Posílám fotku aspoň toho nástroje, s ním se mi bohužel vyfotit nepodařilo (byla jsem tak fascinovaná, že mne napadlo pořídit fotku pozdě).

Poslední, s čím se pochlubím – jak se to mění u nás doma – Toníkovi jsme pořídili novou velkou postel. Zatím v ní nespí, ale od Vánoc bychom ho chtěli na velký pelíšek naučit. Zatím řádí ve svém a moc se mu to líbí. Pro mrňouska zatím moc nakupovat nemůžu, oblečení bude mít  po Toníkovi (i když sem tam něco růžového jsem pořídila :-)), tak jsem aspoň koupila lampičku do postýlky a nafukovací lehátko, obojí je na fotce. Taky jsem koupila dvě nové hračky do kočarku. Abyste rozumněly – vím, že by nemuselo být nového nic, ale nerada bych, aby se v nás usídlil pocit, že miminko všechno zdědí. Vím, že toho bude mít hodně po Tondovi, ale sama tak nějak cítím, že musí vědět, že je stejně chtěné a zaslouží si svoji pozornost. Myslím, že která máte více dětí, mi rozumíte.

Tak holky, děkuji za pozornost, ještě jednou se omlouvám za takové zpoždění a přeju krásný adventní čas a ať je vše v klidu a pohodě.

Ahoj Zuzka

Napsal/a: Zuzka