Zikminka 7.tt – moje první pocity

4.7.2012

zikminka

… takže píšu hned jak to jde… Ode dneška můžu sepisovat své těhotenské pocity a zážitky pro ty, které to se mnou chtějí sdílet. A zrovna dneska mám za sebou svou první „poradnu pro těhotné“… Takže pocit krásnej, protože moje ultrazvuková „tečka“ je pořádku. A to mi před pár dny dala pořádně zabrat… poprvé jsme se o ni bála… Začala jsem špinit a vyrazila na pohotovost…

Ale naštěstí je vše ok, jen se mám šetřit

a jsem poučena co a jak. Jen… panu doktorovi se lehce řekne nic nedělat, ležet a ať se o vás doma starají. Moje 3 letá labradoří slečna to totiž moc nechápe a s nikým jiným domácnost nesdílím.

Tatínek mého dítěte je sice svobodný a bezdětný, ale srab.:-) Protože my se mu nehodíme do životního plánu, příští rok se chce ženit a jeho přítelkyni a rodičům by se to asi špatně vysvětlovalo… Co na to říct? Asi jen to, že jsem ani na chvilku nepomyslela na to, že bych si svou „tečku“ nechala vzít. Ale o tom se bavit nechci, jen jsem ráda, že ty své pocity smím „probrat“ s vámi… za to DÍKY!!!

Chci spíš popsat pocity strachu, co slabé špinění znamená. Jela jsem 8 km do města na gynekologickou ambulanci a držela se za břicho. Což jsem si uvědomila až při zastavení za závorami a musela se usmát. Uvědomila jsem si, že je to úplně první strach o mé „dítě“… i když v 6. týdnu těhotenství tomu ještě nejde tak úplně říkat. Prostě jsem se bála, že… nechci to ani napsat… pocit, že se něco děje mě vážně šíleně vyděsil. Ale paní doktorka na ambulanci byla úžasná. Vyšetřila mě, poučila a ukázala mi „moji tečku“. Měla 4,7 mm a bydlí v garsonce 27 mm a poprvé jsem viděla srdíčko. Neuvěřitelné… Zamáčkla jsem slzu, přiznávám. Blikalo… takže neskutečná úleva!!!

Při cestě zpátky jsem se blaženě usmívala a říkala si – až takhle vyplašeně pojedu s první horečkou, s rýmou, kašlem nebo rozbitou hlavou. Až bude chodit flámovat, za kulturou… a uvědomila jsem si ten fakt, že už se budu pořád bát… Teď už je to prostě napořád!!!

Článek je součástí projektu Těhotná s VD, jehož hlavní partnerem je internetový obchod Benito.cz, který pro zúčastněné maminky připravil hodnotné dárkové balíčky.

(8 hlasů, průměr: 4,00 z 5)

Loading ...

Přečtěte si další články na téma těhotenský deníček, Těhotná s VD nebo v rubrice Moje cesta k miminku.

Diskuze k článku

zikminka napsal:

6.7.2012 v 16:47

Johana: Moc děkuju, určitě si to užijem

Souhlasíte? 0 0

johana napsal:

5.7.2012 v 09:06

Zikminko, napsala jsi pěkný článek, je to vyznání trochu smutné, ale jinak to je radost, štěstí a zázrak. A strach, to je normální pro každou maminku. Já se bojím o děti a už i o vnoučata. Přeji hodně štěstí a pohody.

Souhlasíte? 0 0

zikminka napsal:

5.7.2012 v 07:56

Makinea:
Moc děkuju, určitě si to hodlám užít a to jak to jen jde…. a s tím špiněním už to taky vidím jako, že jsme jančila, protože od té doby pohoda, ale i tak jsem ráda, že jsem jela a mám klídek no….
Určitě jsme ráda, že si můžu „ulevit“ tady s Vámi, ale myslím, že nejvíc to odnáší moje sestra a kamarádka a poslední dobou se snažím povídat si s tou mou tečkou, když je mi smutno…. a tímhle se nechci toho chlapa zastavát, ale byli jsme na to dva a tak je vinna mých kompélikovaných situacích hlavně i mou vinnou… takže nechci řešit co jsem měla nebo neměla dělat, ale jak to udělat teď, aby bylo všechno co nejlepší pro nás všechny… V každém případě moc děkuju za podporu!!!!! Je to krásnej pocit!

Suodal:
Děkuju moc!!! Vaše řádky tady mě strašně rozněžní….

Souhlasíte? 0 0

suodal napsal:

4.7.2012 v 23:33

Zikminko, děkuji ti za milý článek!!! Podle tvých řádků soudím, že jsi bojovnice a tvoje „blikající tečka“ si k tobě našla cestu právě pro tohle. Čekají tě zřejmně ještě perné chvilky, ale věř, že to stojí za to!!! Dáváš život novému človíčkovi a tento krásný pocit ti nemůže nikdo vzít i když otci mrňouska nezapadáte do plánu.

Takže vítej mezi námi a piš i mimo svoje články o bříškatění.

Souhlasíte? 0 0

makinea napsal:

4.7.2012 v 22:23

Zikminko, tak blahopřeji k těhotenství a přeji hlavně zdraví tobě i mrňouskovi a taky ať si to hezky užiješ. Je to krása.
Špinění osobně vnímám jako normální, sama jsem to měla v každém těhotenství, tak do toho cca 10. týdne a nic to neznamenalo. Ani jsem to nějak moc neřešila (poprvé mě to vylekalo, ale jinak jsem žila normálně), brala jsem to tak, že je to něco, co je na přírodě a na mém těle, které nejlíp ví, co dělá.
Jinak teda situaci s chlapem nezávidím, máš to dost komplikované, tak když tě přepadne nějaký smutek, klidně se nám tu přijď z něho vypovídat.

Souhlasíte? 0 0

zikminka napsal:

4.7.2012 v 14:53

Hanzlici:
Díky, nebojím se tak nějak jako, že bych se stresovala, to ne, tu radost nikomu neudělám… jen mi došlo, že ten strach o to svoje děcko už je vážně napořád…. no a toho chlapa škoda komentovat….

Lien:
Jé, děkuju, já ptostě píšu jak mi ten „zobák“ narostl a jak mi to v tý hlavě jde… věřím v to a budu se snažit vychovat pořádnýho nebojsu chlapa teď nějakou dobu nechci ani vidět tak uvidím jak dlouho mi to vydrží

Bamiska:
Děkuju za krásný řádky…. obdiv ale ještě není na místě… to až ta moje tečka bude slušně vychovanej člověk… věřím, ono dneska se člověk má pořád proč bát… nejen o děti a pesan je docela v pohodě…. před chvílí jsme spolu byli na prochajdě a při sekání trávy mi pomáhala… jinak k tomu chlapovi – je to těžký pro nás oba…. věděla jsem o jeho plánech, ale je pravda, že tohle neplánovala….. a jak píšeš, jednou to stejně praskne a bude to muset vysvětlit…. uvidíme co nás čeká….

Ježeček:
Děkuju, snažila jsme se napsat co cítím v danou chvíli a je pravda, že jsem vážně nezaváhala… 4 roky jsme se pokoušela s manželem přijít do jiného stavu, vloni byla na konizaci děložního čípku a najednou.. jen co jsme se rozvedla a změnila svůj život a rozhodně „to“ neplánovala…. tak to přišlo… jak se říká, když to člověk nejmíň chce, tak je to tady…. vím, že mě čeká ještě pěknej boj, jsem OSVČ – takže žádné příspěvky a nic podobného a abych vyplatila manžela, vzala jsme si vloni hypotéku na 30 let… takže ted se snažím dělat tak, abych mohla dělat co nejvíc i s prckem, navíc mě neuvěřitelně potěšila rodina, která mi doufám pomůže s hlídáním jak to půjde…
A s tím srdíčkem… ono vážně zatím „jen“ blikalo… ale bylo to nejkránější blikání jaké znám…

Souhlasíte? 0 0

Ježeček napsal:

4.7.2012 v 14:18

Jéé, moc hezky napsané.
Je seuper, že jsi ani na chvilinku nezaváhala – tečka ti to vynahradí milionkrát! A počkej za chvíli… až ta tečka bude růst a už to nebude tečka, ani kolečko, ale najednou to bude mít i chapadýlka a pak taky začne krásně kopat…
Moc se mi líbí výraz, že srdíčko blikalo. Mě to nikdy nenapadlo – prostě srdíčko bouchá a bije, ale je holá pravda, že na uz prostě bliká Moc hezké! *

Souhlasíte? 0 0

bamiska napsal:

4.7.2012 v 13:54

tak jsem to přečetla jednim dechem děkuji za sebe za krásné psaní…musím potvrdit, že ten pocit strachu zůstává po celou dobu, mám tři kluky nejstaršímu je 16 a naopak bych řekla, že vidím čím dál tím ty scénáře horší….ale je spoustu krásnejch věcí které to přetlučou

takže domluv pesanovi at můžeš odpočívat…

s tím chlapem jsem psala už jinde, ale to jsem netušila že chystá svatbu jinde…no docela nepochopitelné…..stejně ho čeká vysvětlování…

obdivuju tě jsi bezva mamina a jednou ti to ten tvůj drahoušek vrátí…

Souhlasíte? 0 0

Lien napsal:

4.7.2012 v 13:50

Zikmino, pro mě moc pěkný styl psaní, hodně čtivý a zajímavý. O drobka se budeš bát už jenom míň a míň. Nakonec zjistíš, že je úžasný a všechno zvládá i přes tvé strachy. Držím palce ať jsi šťastná a nějaký ten CHlap se najde.

Souhlasíte? 0 0

Hanzlici napsal:

4.7.2012 v 13:07

Zikminko, neboj se!! Ber to v klidu, rozhodně není dobré se preventivně stresovat Všehcno je v pořádku a ta rozbitá kolena a hlavy, které přijdou, to je taky v pořádku. A s tím chlapem… no to teda. Držím ti palce, tady to s tebou budeme rozhodně sdílet líp jako on

Souhlasíte? 0 0