Tak musím zase rychle napsat všem, kteří se mnou sdílí moje starosti, ze kterých budou doufám brzy už jen radosti… 🙂 Nejdůležitějším poznatkem je asi to, že od pátku mám konečně těhotenskou průkazku… 🙂 a vlastně už pomalu prozrazuji správnou odpověď na vyhýbavé otázky, proč na oslavě narozenin nepiju apod… a upřímně, není to zrovna dvakrát jednoduché a někdy ani příjemné…
Nikdy jsem nechtěla být svobodná matka, natož rozvedená a „zbouchnutá“ – pardon, ale je to výstižný výraz toho, jak se občas cítím… a jak se někteří chovají…První lidé, kteří od začátku věděli, že jsem otěhotněla, byli samozřejmě nejbližší, a i když někteří ani nevěděli, že 2 měsíce po rozvodu někoho mám, tak musím říct, že mi gratulovali… a samozřejmě někteří se neostýchali optat na tatínka. Já upřímně odpověděla, že jsme jaksi nepočítali a neplánovali a oba dva to tak nějak teprve rozdýcháváme a že asi budu bez tatínka, protože má do života jiné plány. Koneckonců je to pravda a říkám ji už všem. Jen ty reakce jsou někdy dost zvláštní. Někdy mě rozesmějí, jindy rozesmutní, ale nakonec se musím jen smát a stejně se jen těšit… i když sama. Žena mého kolegy mi dokonce hned bez váhání řekla – a jak je to možný, když nemáš manžela? A to sama bude za 2 měsíce rodit své třetí dítě. Takže asi ví, jak se taková věc stane… 🙂 Zkrátka, prostě se tomu směju, ať mě lidi klidně soudí nebo ne, je to moje rozhodnutí. Byli jsme u toho dva, oba dospělí a rozumní… Oba víme, jak se věci mají a teď už je to jen moje rozhodnutí, kterého, věřím, nebudu nikdy litovat. Já jsem vlastně šťastná… nevím, jestli je to těmi hormony, ale vážně mám chvílemi pocit, že musím všechno zvládnout a že to tak má být, vždyť je to zázrak, je to dar… A já už se nemůžu dočkat, až mi ta moje tečka poroste. 🙂
Už skoro týden u mě bydlí ségra. Je skoro o 10 let mladší a je to vlastně moje miminko. Teď už říkám první miminko. 🙂 Údajně mi to teď oplatí a hrdě hlásí, že bude tatínek… aspoň se prej někdo bude starat. Je od rána do večera v práci, ale jsem ráda za ty večery, že nejsem sama, jdeme se vždycky projít se psem a povídáme a smějeme se 🙂 a zatím je to fajn, tak snad ponorka přijde až za dlouho! A upřímně je to hodně opora, vědět, že mi zkrátka pomůže.
Moc děkuju za podporu i vám všem, za to, že čtete a píšete. Moc mi to pomáhá a i když nemám poslední dobou moc čas, aspoň nakouknu… Takže ještě jednou díky a příště pa…
Napsal/a: zikminka
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (6 vyjádření)
To je tak hezké… Ká ty články úplně hltám a těším se i na fotečky. Mnohdy projíždím pc a koukám na uz fotečky svých miminek (teď už to jsou velcí smradíci 😉 ). *
Anonymní:
no někdy je to prostě co slovo, to perla 🙂
Bamiska:
No, doufám, že vynahradí… 🙂 jinak lidi až tak moc neřeším, jejich boj.. 🙂 a ségra… snad se se mnou dá trošku vydržet no 🙂
Petra:
jj, já ji i chápu, pocit překvapení to určitě byl, ale přijd emi lepší se narovinu zeptat kdo je otec 🙂 zkrátka každej to máme jinak no… 🙂
Jinak ve jmnech mám jasno už roky… 🙂 pro mě je teď otázka spíš to příjmení… 🙁
Teru:
Klidně se opič… bydlet s bráchou bych teda nechtěla, aspoň né s tím mým 🙂 v každém případě moc děkuju a přeju i Tobě nádherné břiškatění a neboj, příště už taky budeš hrdá nositelka průkazky 🙂
Ahoj, těhotenskou průkazku závidím. 😉 Já jí dneska ještě nedostala! 🙁 Mě se naštěstí nikdo takhle hloupě neptá. V práci máme super kolektiv, tak jsem se práskla hned a teď to se mnou všichni prožívají, což je vtipný, protože většina z nich jsou chlapi a jen 1 baba. 🙂 Ale jinak ségra je výborný řešení. Já zas asi budu bydlet s bráchou. Ale fakt se po tobě neopičim. 🙂 Měj se krásně, přeju ať jsi dál šťastná, však kdo jinej než holky s fazolkou by měl bejt. 🙂
zikminko, díky za další zprávy. Je fajn, že se ti daří být nad věcí a soustředit se na těšení na miminko.
Ta otázka ženy kolegy mně teda pobavila 🙂 ale dovedu si představit, že být v tvojí situaci a muset tyhle poznámky poslouchat, do smíchu by mi nebylo. Možná jen lidi neumí zvládnout ten moment překvapení, nebo jak to nazvat, a sami se pak diví, co to plácli… občas se mi stane, že něco plesknu, aniž bych to myslela jakkoli blbě, a až s odstupem času mi dojde, že ten druhý to mohl pochopit přesně obráceně nebo ještě nějak úplně jinak…
No a se ségrou přeju, ať vám ta idylka vydrží 😉
teď mě tak napadá, už přemýšlíš o jménech?
jsem ráda že se vše vyvíjí jak má, věř že jak lidi tu informaci pojmou tak se na ni vypdrnou a řešit to nebudou, a budou mít na starost něco jiného 😀 a možná časem na to budou koukat jinak a až to v hlavě zpracujou tak třeba i pomůžou nebo podpoří
s tou ségrou je to bezva a vehnalo mi to úsměv do tváře…
pohlad bříško a věř že ten uzlíček ti ti jednou vynahradí….
Žena mého kolegy mi dokonce hned bez váhání řekla – a jak je to možný, když nemáš manžela?: Tak tyto věty mi přesně připomínají podobné, které jsem slýchala – např.“Ty jsi těhotná? A kde???“ nebo „Těhotná?Jak se ti to stalo???“. Možná bych si ještě nějaké perličky vybavila.
Mobile Sliding Menu