TVD: Test na těhotenskou cukrovku třikrát jinak

Rubrika: Moje cesta k miminku

Zdravím všechny nastávající maminky, maminky a čtenářky. Mám za sebou už potřetí test na těhotenskou cukrovku, a tak bych se s vámi ráda podělila o pár věcí. Postřehla jsem, že některé spolutěhulky se rozhodly test nepodstoupit – popravdě, moc se jim nedivím, protože ani mně nebyl test vůbec příjemný. Jenže babička trpí cukrovkou druhého typu, která má prý stejný genetický základ jako těhotenská cukrovka, tudíž už jen tím patřím do rizikovější skupiny. Navíc se riziko zvyšuje zhruba od 25. roku věku a často bývá diagnostikována až v dalších těhotenstvích. Vzhledem k tomu, že rozhodně nepatřím mezi lidi, kteří si sladké odpírají (spíš naopak), tak pokud bych ji náhodou měla a nevěděla o tom, je asi ještě o to větší šance, že by to na miminko mohlo mít hodně negativní vliv. Zvlášť, když se blíží zmrzlinová sezóna… 🙂 A co bych pro mimo neudělala, že?

Samotný test mi opravdu vůbec příjemný nebyl, ale ještě horší mi připadá to, že mám po trojím testování pocit, že se opravdu nemůžu na naše zdravotnictví spolehnout. To mi připadá smutné, protože když už jsou relativně snadné a dobré metody, jak nějaký problém odhalit, tak je podle mě škoda toho nevyužít a nechávat těhotné ženy pít ten přeslazený hnus zbytečně.

Test na těhotenskou cukrovku jsem absolvovala ve třech různých nemocnicích. Poprvé, když jsem čekala dceru, jsem měla přijít na sedmou hodinu. Lačnění obecně nesnáším vůbec dobře, natož těhotná a lačnění několik hodin, takže jsem se opravdu netěšila. Přišla jsem tenkrát přesně na čas a sešlo se nás tam poměrně hodně. Jak jsem pochopila, tak jsem na test nešla pouze s těhotnými, ale také se starými lidmi, u kterých asi také bylo podezření na  cukrovku. Byla to stará nemocnice, zčásti už zavřená, a místnost, kde jsme všichni čekali byla v hodně tragickém stavu. Prázdno, nikde nikdo, pár starých dřevěných židlí, které jsme my těhotné přenechaly právě starým lidem. Okna a dveře strašně profukovala a vzhledem k tomu, že byl konec října, za chviličku nám začala být opravdu velká zima. Čekali jsme a čekali a pořád nikdo nepřicházel. Já a ještě jedna paní jsme si rozbalily základní tábor na zemi, protože stát takovou dobu nalačno už jsme ve svém stavu přestávaly zvládat. Sestřička se jakoby nic objevila až skoro v devět hodin. Všichni jsme vyfasovali zkumavku, do které jsme měli odebrat moč a s tou pak přijít za sestrou. Než jsme se všichni na jednomístném záchodě vystřídali, bylo už po půl desáté. Pak nás sestřička píchla do prstu a vyfasovali jsme hrneček glukózy, který jsme měli hned vypít. Následovala další hodina čekání. Pak jsme opět vyfasovali zkumavku, odebrali moč, znovu píchnutí do prstu a další hrneček glukózy. Po další hodině nás znovu píchli do prstu a pak jsme už jen čekali na papír s výsledky. Nejsem typ člověka, který si stěžuje, ale vnitřně jsem byla opravdu hodně naštvaná, protože kdyby sestra přišla v sedm hodin, tak, jak jsme byli objednaní, mohla jsem bývala jíst o dvě hodiny dříve. Navíc jedna paní byla hodně neohleduplná, otevřela si v místnosti balkonové dveře a začala u nich kouřit. To už jsem jako těhotná hladovějící nekuřačka opravdu nedávala. Když sestřička přišla s výsledky, upozornila mě, že jedna hodnota je mimo normu a mám si ihned zavolat k doktorce.

Lékařka mi pak ale řekla, že mám hodnotu nižší než je norma, takže je to v pořádku a plašili mě zbytečně.

Když jsem otěhotněla podruhé, už jsem věděla, že do stejné nemocnice na test opravdu nechci a vybrala jsem si jinou. Tam test probíhal úplně jinak. Vzali mě přesně na čas v sedm hodin, místo z prstu udělali odběr ze žíly, pak jsem vypila glukózu, dvě hodiny jsem čekala, a pak jsem šla na další odběr opět ze žíly. Divila jsem se, že mě tentokrát nepíchají do prstu a nechtějí moč a že glukózu stačí vypít jen jednou, ale sestřička mi vysvětlila, že to byl dřív nějaký zastaralý postup a že takto prováděný test vůbec nebyl spolehlivý. Moc dobře mi sice po vypití glukózy nebylo ani tentokrát, ale alespoň tam bylo dost židliček, kde jsme mohly s dcerou sedět a zabavit se časopisy, nebyla tam zima a nikdo tam nekouřil, takže jsem byla spokojená. Výsledky jsem tentokrát do ruky nedostala a měla jsem se zeptat u své gynekoložky. Kontrolu jsem měla za dva týdny, tak jsem ani nevolala a řekla jsem si, že se pak raději zeptám osobně. Odpověď mě pak docela pobavila…

„Já vám nevím, ale asi tam měli v nemocnici něco špatně nastavené, protože podle těch výsledků už byste měla být asi mrtvá. Ale buďte vklidu, takhle to máte všechny, co jste tam v tom týdnu byly, tak to měli asi něco špatně v laboratoři.“

Super, takže jsem vlastně nevěděla nic. Test v prvním těhotenství provedený starou nespolehlivou metodou a podle tohoto bych měla být mrtvá. Super 🙂

Teď při posledním testu jsem si vybrala opět jinou nemocnici. Ne proto, že bych předtím byla tak nespokojená (špatné testování mohla být náhoda), ale protože mi tentokrát sama gynekoložka nabídla, jestli nechci test podstoupit tam, kde budu rodit. A tak jsem souhlasila. Tentokrát jsem byla povolána už na půl sedmou ráno – byla jsem ráda, protože čím dřív se začne, tím dřív se pak budu moct najíst. Sestřička vyšla na čas, ale jedna maminka nepřišla a sestřička se na ni rozhodla počkat, protože chtěla, abysme test dělaly všechny najednou. Když uběhlo půl hodiny a maminka pořád nikde, rozhodla se už sestřička déle nečekat. Tentokrát nás sestra neodebírala ze žíly, ale první odběr krve byl z prstu do zkumavky. Trochu jsem se divila, že je to zase jinak než minule, ale prý je takový postup. Pak jsme hned nepily glukózu, což mě taky překvapilo, ale sestřička nám řekla, že se počká na výsledek prvního odběru, protože kdyby byl vysoký cukr už nalačno, tak by byla cukrovka potvrzena a zbytečně by nám zatěžovali tělo glukózou. To znělo logicky. Na výsledky jsme čekaly skoro hodinu a všechny jsme je měly v pořádku, takže následoval sladký nápoj. Pak nám byl doporučen dvouhodinový naprostý klid, abychom obsah nevyzvracely a nebo aby nebyly zkreslené výsledky, ale vklidu sedět v čekárně jsem zůstala jediná. Ostatní maminky si odešly zařizovat své věci. Abych pravdu řekla, tak já bych stejně nebyla schopná odejít. Bylo mi špatně z hladu a ještě bylo deštivé počasí a to mi bývá špatně z tlaku tak jako tak. Takže já byla ráda, že sedím. Kdybych měla možnost, ještě raději bych si lehla 🙂 Za dvě hodiny po vypití nás sestřička odebrala ze žíly a výsledky opět slíbila odeslat ke gynekoložce. Cestou z nemocnice jsme se stavili do obchodu – velká chyba, že jsem si nevzala něco k jídlu s sebou z domova, protože takhle hladová jsem do košíku naházela spoustu věcí a pak jsem se neudržela a všechny je do sebe naládovala, takže mi bylo zle ještě celý zbytek dne.

U gynekoložky jsem zjistila, že výsledky mám naprosto vpořádku a byla jsem za to ráda. Ze zvědavosti jsem pak ale hledala o testech na těhotenskou cukrovku informace na internetu a dozvěděla jsem se celkem zajímavou věc – že ani jeden z testů neprobíhal přesně tak, jak by měl a tudíž vlastně ani nevím, jestli můžu výsledkům přikládat nějakou váhu… Správně by to mělo totiž být takto: Nalačno (alespoň 8 hodin lačnění) odebrat krev ze žíly a počkat na výsledek. Pokud je výsledek v normě, vypít glukózu. Za hodinu po vypití znovu odebrat krev ze žíly a poslat hned do laboratoře na zhodnocení a pak ještě jednou odebrat krev ze žíly za další jednu hodinu a opět poslat na zhodnocení. Po celou dobu testu je nutné zůstat v naprostém klidu. Také tam byla informace, že poměrně velkému procentu žen je diagnostikována těhotenská cukrovka na základě testu po první hodině po vypití glukózy, který se ale u mě vůbec neprováděl. Některé nemocnice dělají odběr až po dvou hodinách, což je nedostačující a dělají to pravděpodobně z důvodu finanční úspory. V tom případě si máme požádat o provedení testu i po jedné hodině, což nás bude stát cca 100 Kč. No bezva.

Takže teď už vím, že jestli se jednou s manželem zblázníme totálně a dojde k tomu, že bych měla test podstupovat počtvrté, zjistím si všechny aktuální informace předem, protože evidentně nemůžu počítat s tím, že mi je sdělí někdo jiný. Věřím, že snad je všechno v pořádku, protože den před testem jsem se tak naládovala sladkým, že snad by mi ta poslední hodnota nevyšla tak nízká, kdyby bylo něco v nepořádku, ale přecijen…

 

Článek je součástí projektu Těhotná s VD, jehož partnerem je Mamaja.cz.
mamaja
Tento článek byl zařazen do soutěže o Příspěvek dubna 2015, nezapomeňte proto prosím po přečtení na hvězdičkové hodnocení ;-).

Napsal/a: SvetlanaS

Toto taky stojí za přečtení!

Pomóc, moje dítě nejí maso!

Svíčková. Knedlíky s omáčkou si přidá, maso nechá. Šunkofleky. Miluje je, ale šunku vždycky vydoluje do posledního kousku. A nesní.

Čtu dál →

Tip na výlet: Ovčí farma Horní Dvorce

Dnes přicházím s tipem na trochu netradiční výlet. Není to výlet nijak časově náročný, dětem se ale jistě bude

Čtu dál →

10 důvodů, proč s dětmi mluvit o penězích

Když jsem byla malá, věnovala se mi často babička s dědou. Bydleli jsme společně v dvougeneračním domku a prarodiče se mně

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (6 vyjádření)

  • mazec

  • andelinka
    andelinka

    absolutně souhlas s tím, že každý si test dělá a hlavně interpretuje po svém… já byla 2x a pokaždé jinak… to už je jedno, ale divné mi bylo, že jeden doktor řekl, že výsledky jsou ok a není třeba nic dělat, zato druhý se pozastavil – no, tu prostřední hodnotu teda nemáte moc pěknou, s tím budeme muset hnout… a začal s opatřeními…takže jsem opravdu netušila, na čem jsem 🙁 a do toho to bylo zrovna tehdy, kdy v Orlové zemřela ta mladá maminka po testu na TC vypitím jiného preparátu… takže nervy na pochodu… naštěstí to nakonec dopadlo vše dobře a mám zdravé děti a já jsem taky ok, ale tehdy jsem byla opravdu celá zmatená

  • pivatko

    áchjo,mě vyšla poslední hodnota o jednu desetinku vyšší a co jsem kvůli tomu zkusila a zkouším….ted si furt měřím cukr a mám ho dobrý,prsty mám rozpíchané,je mi kvůli tomu mdlo,no nelíbí se mi to,prý nás zbytečně trápí se říká. Jeden doktor mi napsal prášky,co těhotný absolutně nesmí,naq nervy jsem z toho byla,ted jezdím daleko a nemám se tam pořádně jak dostávat 🙁 no aspon ty odběry provběhly v normální nemocnici a včas ne jako u vás,ale klidně si přečtěte moje trápení s cukrovkou v mých článcích.
    Jo a brali mi krev i po hodině a nic jsem za to neplatila

  • Marci55

    Naštěstí jsem měla vše bez problémů

  • lnori

    Tak to jsem o nic nepřišla, když jsem tuhle kontrolu vynechala. Poprvé ji po mně nechtěli. Podruhé mě tam gynekoložka posílala, několikrát mi to připomínala a pak už jen mávla rukou, že se bez toho nějak obejdou.

  • gabulka73
    gabulka73

    Mslím,že test opravdu nic není,kor proti porodu:)

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

TOPlist