Ahoj holky, napřed se musím omluvit za absenci, ale měla jsem mimo jiné zápal plic, pak doma nemocného staršího syna,tak nějak nebylo moc času a energie. Ale čas letí, už jsem ve 32.tt a zatím je všechno v pořádku.
Holčičky rostou jak mají, tak jsem ráda, přeci jen mám trochu obavy před každou kontrolou, jestli nejsou moc malé a takové podobné věci. Na druhou stranu si říkám, že to, co dokážou dělat v břichu, svědčí o tom, že jsou úplně v pořádku. 🙂
Noci začínají být dlouhé, protože mi nejde moc spát, ale asi bude hůř, to mi spaní zase půjde, ale nebude na něj čas.
Ale přiznám se, že mám trochu strach, jak to všechno dopadne, jak to budu zvládat, jestli budou zdravé… asi jako každá těhule, co?
Taky si připadnu jak velryba, pomalu si nezapnu boty – ještěže mám pomocníka 🙂 a začínají mě docela bolet záda, dr. mi napsala podpůrný pás, musím říct, že to opravdu pomáhá, takže doporučuji. Jinak už mám připravené nějaké věcičky, snad jich nebude málo, všude, kam se podívám, máme plenky-udělala jsem si trochu zásobu, takže listuji letákama a dívám se, kde mají plenky a ubrousky v akci.
Už jsem si i sbalila tašku do porodnice, minulý týden jsem měla malou nehodu – ve městě jsem spadla, tak mi paní volala sanitku, ale měla jsem jen vysoký tlak, tak mě hned pustili domů, ale tak pro jistotu jsem si to nachystala.
Pořád se doma vymýšlejí nová jména a každý týden jsou jiná, tak jsem zvědavá, jak se domluvíme. 🙂
Venku je krásně, už jsem rozdělila úkoly, kam nasít mrkev, petržel, ředkvičky… no není to špatné jednou jen stát a kontrolovat, ale na druhou stranu nic nedělat mě moc nebaví. Ale ještě chvíli a už to půjde.
Takže všem těhulkám hodně sluníčka a zdravíčka!!
Mějte se všechny moc hezky!!
Petra
Napsal/a: Alžběta
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (5 vyjádření)
Alžbět, víme jaké to je cítit se jak velryba s jedním mimčem v břiše, je to jak píšeš – člověk si nezapne boty, záda bolí, místo chůze se batolí jak kachna, noci probdělé. Ale mít tam dvakrát tolik dětí, no to si nedovedu vůbec představit. Dáváš to perfektně a s dobrou náladou, to je bezva! Ať jsou ty poslední týdny co nejhezčí a ať jich je co nejvíc 😉 Hanz.
Alžběto, děkuji za pěkný článek. A samozřejmě držím palce, ať ještě holky počkají. 🙂
Držím palce, naše dvojčátka počkaly na sekci do 38+3, měla jsem 100 kg, takže maxivelryba, ale stálo to za to vydržet. Jsou to zlatička. Tak přeji, ať je hlavně všechno v pořádku a radujete se z dvojnásobného štěstí.
Přeji,ať to dotáhnete – a to doslova a do písmene, vím o čem mluvím, já to s našimi dvojčaty dotáhla – do zdárného 38tt:)
Petro – Alžběto, drž se.
32tt já už se nedočkala – to už byly holky na světě…
Už se tomu ani nechce věřit.
🙂
Mobile Sliding Menu