TVD: Jak to všechno začalo

Rubrika: Moje cesta k miminku

Ahoj VD maminky, jmenuji se Klára, je mi 24 let, mám doma jednu šestiletou holčičku a už v tom zase lítám. Mezi srdceryvnými příběhy splněných snů po dlouhých cestách za miminkem si připadám, jako kdybych měla psát třeba tu o Makové Panence.

První holčička, dnes už velká holka Káťa, na sebe upozornila nevolnostmi a „velice nepravidelnou menstruací“ ve třetím měsíci. Káťa byla neplánovaná a naštěstí včas ochráněná před samovolným potratem. Celé těhotenství jinak probíhalo naprosto v pořádku. Jenom jsem trochu sportovnější typ, tenkrát jsem nic netušíc skákala přemety. Tentokrát o všem vím pěkně od začátku a jediný problém, který mám, je naučit se včas zalehnout a nic nedělat.

Spousta rodičů je už od začátku přesvědčená o tom, kolik dětí bude chtít a přizpůsobují tomu jejich věkový rozestup.

Já jsem byla bytostně přesvědčená o tom, že další děti už nikdy mít nebudu.

Jediným malicherným důvodem byl porod, ta bolest a její dozvuky… Moje mladá, citlivá dušička chvilenku trpěla 🙂

Jednoho dne (někdy na podzim předminulého roku) mi obecně začalo vrtat hlavou téma počtu dětí v rodině. Bylo by fér (ke světu a všem bytostem na něm), kdyby rodina měla aspoň dvě děti. Nakonec jsem před manželem přemýšlela nahlas, konkrétněji o tom, kolik by mi mohlo být, až my dva budeme chtít další dítě a kolik tím pádem bude jemu. Manžel měl tou dobou možná podobné myšlenky a chytil mě za slovo. Je o sedm let starší než já a nechce fungovat spíš jako dědeček, až bude s dětmi cloumat puberta. V tom spolu souhlasíme. Svěřil se mi, že už teď se na druhé dítě začíná cítit starý a neměli bychom to už moc odkládat.

 

01 lnori - Jak to všechno začalo-foto

Do posledního detajlu jsme promysleli naši finanční situaci, fyzickou kondici, jména obou pohlaví, ideální měsíc porodu, nakonec jsme lehce zaváhali nad věkovým rozestupem našich dětí a pustili jsme se do toho. Jako nekuřáci a abstinenti jsme už jen omezili popíjení kávy a energetických nápojů, místo sušenek jsme začali více mlsat ovoce a zeleninu a k tomu všemu jsme zvýšili sportovní aktivitu (jak takovéto domácí sportování, tak i kolo, běhání, akrobacie na šálách nebo bazén).

Ale teda ta čokoláda, to je droga!

A přišel konec zimy, skoro jaro, bankovní konto zasypal sníh. Chvíli se zdálo, že celé to divadlo bylo k ničemu. Postupem času jsem se vrátila k jedné tabulce čokolády za den, začala jsem manželovi opět vyvářet kafíčka a těšila se, až bude zase hezky, že aspoň na to kolo opět vyrazím.

V dubnu vysvitlo sluníčko a nám se vrátila chuť do vlastního života i chuť dát život další. Podle původních představ jsme se naostro začali „mít více rádi“ začátkem května. Zprávy o dobrodružstvích během těhotenství si nechám do dalšího článku. Dnes už jen prozradím: Vyšlo to hned napoprvé!

Tento článek byl zařazen do soutěže o Příspěvek ledna 2015, nezapomeňte proto prosím po přečtení na hvězdičkové hodnocení ;-).

Článek je součástí projektu Těhotná s VD.

Napsal/a: Inori

Toto taky stojí za přečtení!

Cyklistické dárky pro malé i větší cyklisty

Máte doma nadšeného cyklistu a nevíte, co mu pod stromečkem udělá největší radost? Podobným problémem se rok, co rok

Čtu dál →
Jindřichův Hradec

Prohlédněte si Jindřichův Hradec. S našimi tipy o nic nepřijdete

Jindřichův Hradec si zaslouží vaši pozornost. Je to nádherné město s pěknou historii. Najdete tu nádherné chaty a chalupy,

Čtu dál →

Jaké vybrat odrážedlo pod stromeček?

Chcete mít ze svého potomka vášnivého cyklistu? V určitém věku už nestačí jít příkladem. Vlastní dvoukolé odrážedlo, které je jedním

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (10 vyjádření)

  • Ahojky, moc pěkný článek. Hned bych dala 5 hvězdiček, ale nějak nevím kde.

  • pivatko

    štastná to žena že to vyšlo napoprvé,gratuluju a těším se na další pokračování

  • Peťka

    Inori, skvělý článek.
    Musím už nyní napsat, že pokračování je již připravené a máte se na co těšit. 🙂
    Čokoládu si určitě dopřej, kdy jindy, když ne teď?

  • lnori

    Díky všem za reakce.
    Teď se po čokoládě vrhám podle chuti, doktor mě ujistil, že jsou mnohem horší věci, ať to tak nehrotím. Co jsou horší věci už neřekl 😀

    Petro, odhodlala a dneska schovávám hlavu do písku, ale už je to venku 🙂

    Jano, chodí do první třídy. Je jedna z těch, co se moc nehlásí, ale když už ostatní opravdu nevědí, tak po ní učitelka sahá jako po jistotě. Doufám, že nám to vydrží, i když počítám s tím, že se ta pozornost co nevidět mezi dětmi rozdělí.

    Světlano, asi bych o potratu zvažovala, kdyby partnerem mělo být nějaké jelítko. Podle partnera (je to ten samý, co teď manžel) by se k tomu možná i naši stavěli jinak a třeba by mi to rozmlouvali. Podle nich je to zásah do těla a časem bych mohla litovat, že další už kvůli tomu mít nebudu. Naši mi i přes nevyhnutelná nedorozumění byli velkou oporou. No a moje ségra je o skoro 18 let starší než já, takže naši navíc sami byli z generace, kdy ten věk byl normální.
    Byl to masakr, ale lidi mají řeči na všechno. Ať je mámě kolik chce, a ať si je třeba nejlepší na světě, stejně se vždycky někdo najde. A příspěvky ostatních to potvrzují, což je celkem smutný.. No a nakonec ani já nejsem svatá, abych tady moralizovala.

    Hanzlici, zas taková výjimka to není, ale z mýho pohledu je to možná tím, že my se mezi sebou tak trochu vyhledáváme, abychom probraly zkušenosti s vrstevnicemi.

  • Hanzlici

    Fajn čtení, jste teda sportovci až zíram 🙂 Jinak věřim, že být mamkou v 18 je dnes výjimka. Ale občas vzpomenu na spolužačku, která byla ještě o rok rychlejší, odešla kvůli dítěti ze školy, kterou si později dodělala, dneska má už kluka v pubertě a já mam „teprv“ 4 letou holčinu 🙂 Tehdy mi to přišlo ulítlý a divný, dneska mi to přijde úplně v pohodě. Užívej a těším se na další 🙂 článek teda…. 😀

  • SvetlanaS
    SvetlanaS

    Těším se, jak to bude pokračovat dál. První dítě v 18 musí být masakr 🙂 Já rodila první v 23 a už tak na mě koukali spíš jako na výjimku. Jestli jsem to správně pochopila, tak manžel je otcem i Káti, takže to je zase výhoda mít v takové situaci staršího partnera. Já bych na potrat určitě taky ani v tomhle věku nešla. Vzhledem k naší už ověřené plodnosti si budeme muset dávat velký pozor, abychom nakonec neskončili u nějakého závratného čísla.. Jinak taky jsme s manželem nekuřáci a téměř abstinenti a věkový rozdíl je mezi námi taky dost podobný, takže máme něco společného 🙂

  • jana231

    Inori, příjemné počtení, já bych v 18 letech první dítě určitě nedala. Už chodí Káťa do školy? BTW taky jsem závislačka na čokoládě:)

  • meggi41

    Ahojky Inori,pro mne jsi skvela osubka,jedna z tech,k vuli kterym se „oplati sem chodit “ 😉
    Moc ti fandim a tesim se na dalsi,protoze pises paradne a ctive,ale to jsi skratka ty 😉
    Drz se,M.

  • bamiska

    tak čokoládka hmmmm…. 😀 ….obdivuju jak jste tomu vše podřídili ohledně toh zdravíčka…a je dobře že odměnou bylo mimískování…

  • Petra Vymětalová

    lnori, díky, že ses nakonec odhodlala do seriálu taky zapojit, četlo se to úplně samo a už se těším na pokračování. Asi nevydržím čekat jako ostatní a přečtu si to ještě v redakci, jak jsi mě tou zmínkou o dobrodružstvích nalákala 🙂

    Jak jsi na tom momentálně s tou čokoládou? 😀

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist