Nedá mi to a musím se s vámi podělit o to, jak jsem nemohla dlouho otěhotnět.
Když jsem viděla maminku s bříškem, nebo kočárkem, hned jsem začla brečet, že se takové situace asi nedočkám…
Na operačním sále jsem ležela hodinu a půl. Když jsem se pak probrala z narkózy, tak mi můj gynekolog řekl, že jsem měla srůsty, neprůchodnost, cystu a brali mi kus levého vaječníku. A to byla příčina, proč se mi nedařilo s manželem počít uzlíček naší krásné lásky. Ještě dodám, že tu operaci jsem podstoupila 5.6.2001.
Po týdenním pobytu jsem byla z nemocnice propuštěna a doma jsem musela zůstat ještě pár dní ležet. Zkoušet otěhotnět jsem mohla až po uzdravení. Když už jsem pak tedy byla zdravá a gynekolog mi řekl, že mohu zkusit otěhotnět, tak jsme to s manželem zkusili, ale já nevěřila, že se nám to povede na poprvé a nevěnovala jsem tomu pozornost.
Ale pak jsem měla dostat menzes a ona pořád nepřicházela, tak jsem se objednala na gynekologii a tam mi gynekolog oznámil, že jsem v 6. týdnu těhotná. Nemohla jsem tomu veřit a hned jsem se začla radostí třást a brečet. Manžel čekal v čekárně a když mě viděl ubrečenou, zeptal se, co se stalo, co mi je a já mu řekla, „budeš Tatínkem“, tak začal brečet radostí se mnou.
Byli jsme oba v v tu chvíli, tak neskutečně štastní, že se ta radost nedá ani popsat. A co je ještě zajímavé, že termín porodu jsem měla vypočítaný na 5.6.2002. A to bylo přesně rok po té operaci.M iminku se ale na svět v daný termín nechtělo, až o tři dny později.
Tatínek byl u porodu, ale musela jsem na akutní císař a mimčo viděla až po probuzení z narkózy. Takže naši malou princeznu viděl jako první tatínek a brečel štěstím jak želva. Když mi pak malou donesli ukázat, tak jsem řekla, to je celý tatínek, a brečela jsem štěstím znova.
Za dva roky se nám pak ještě narodila dvojčátka – páreček a ty dostal tatínek k narozeninám. Co víc si může člověk přát krásnějšího, než tři zdravé děti a milujícího manžela?! Jsem štastná, že je mám a moc je miluju.
Napsal/a: dadýsek
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (11 vyjádření)
moc krásný a přeji vám to!!! kéž by se na násb taky ukázalo takové štěstí, stejně jak vám tak nám to taky nejde, už tolik let! tvůj příběh mě rozplakal. přeji hodně štěstí a hlavně zdravíčko!!!
Dadýsku, to je nádherný článek, taky tady slzím a vzpomínám, jak byl můj muž u porodu obou našich dětí. Taky, ač je to chlap, mu slzička ukápla. A myslím, že to je moc dobře, že jsou ti chlapi u toho! Aspoň ví, že to zas tak velká sranda není porodit miminko!!! Všechno se má zažít spolu, tak jsme si to přece slíbili při svatbě v dobrém i zlém! Taky ty svoje ratolesti i s tatínkem moc miluju a už si nedovedu představit, že bych je neměla!!! Moc si své rodiny vážím a jsem šťastná, že máme dvě krásné (i když někdy zlobivé:-), zdravé děti!
A všem maminkám, které nemohou otěhotnět vzkazuji: Nevěště hlavu, všechno nakonec dobře dopadne. Když nemůže příroda, tak pomůže medicína, ta už dnes dokáže zázraky!
Ahojky,nemohu otehotnet a ted tady brecim jako želva.Moc moc štěstí a zdraví.
Dadýsku,přejeme Vám v životě jen to nejlepší.Zdravé dětičky a milujícího manžela.Krásnej příběh.Eva
to je krása :-))) úplně mě to dojalo ……
gratulujem a prajem vela stasia a radosti.
moc gratuluji k dětem a přeji hodně štěstíčka
Ahoj Dadýsku je to pribeh jak z pohadky, moc me to dojalo.Jsem rada ze jsi stastna a ze mate vas uzlicek lasky.Ja mam v postylce taky jeden uzlicek a je to to nejkrasnejsi na svete.Preji hodne zdravicka a lasky.
Ahojda, krásný příběh a krásná shoda okolností. Moc pozdravuji všechny dětičky i tatínka. P.
Kéž by tak krásný konec měly všechny příběhy těch, které nemůžou otěhotnět! I když souhlasím s Pavlou – to musí být teď zápřah. Mě stačí ta jedna princezna (teda zatím:o)) a kolikrát je to ažaž:o))
Ahojky Dadýsku,
když jsem přečetla tvůj článek, byla jsem dojatá. Hlavně, že zjistili tu příčinu tvé neplodnosti a teď máte tři zdravé děti. Ale musí to být zápřah mít dvouletého prcka a k tomu dvojčátka. Hlavně, že se ti to splnilo a blahopřeji tobě i tatínkovi.
Pavla a holky
Mobile Sliding Menu