Přece jsme se dočkali

Rubrika: Moje cesta k miminku

1065306_maternity_photoPotkala jsem toho nejúúúžasnějšího mužskýho, byla svatba a začali jsme pracovat na miminku. Otěhotněla jsem snad na první pokus, jenže těhotenství zamlklo, miminko se přestalo vyvíjet. Tohle se nám stalo hned 3x…

Absolvovali jsme různá genetická vyšetření, ale podle pánů doktorů jsme oba v naprostém pořádku.
Nenechali jsme se odradit a zkoušeli jsme to dál, i když jsem měla hrozný strach, že to zase nevyjde, že se zase něco pokazí a já se svého vytouženého miminka snad nikdy nedočkám.
Tentokrát jsem miminko zdárně donosila až do konce těhotenství,dokonce jsem pár dní přenášela, a pak už se jelo do porodnice, kde mi museli udělat akutní císařský řez. Bohužel náš chlapeček zemřel hned při porodu.
Ani Vám nemusím popisovat jak jsme se cítili, jak to vše bylo hrozné, svět se pro mě stal černý a pořád jsem jen plakala a plakala, vyčítala jsem si, že jsem něco udělala špatně a pořád jsem vzpomínala na našeho chlapečka.
Dělalo mi problémy s kýmkoli se stýkat, nejradši jsem byla zavřená sama doma a dusila jsem se v hrozném stesku a bolesti.
Došlo to tak daleko, že jsem musela navštívit psychiatra, aby mi pomohl, předepsal mi antidepresiva a mě už bylo líp. Začali jsme si pohrávat s myšlenkou, že to zkusíme ještě jednou, naposledy, a když to ani tentokrát nevyjde, tak zažádáme o adopci a budeme toho drobečka milovat úplně stejně jako naše vlastní miminko.
Nastoupila jsem do zaměstnání, začala jsem být víc a víc v pohodě, už všechno nebylo jenom černé a pak se to stalo…Menstruace se nedostavila, měla jsem týden zpoždění, 10 dní zpoždění, to už jsem nevydržela a testovala jsem. Po pár vteřinách se objevily dvě růžové čárky, najednou jsem nevěděla, co budu dělat, ale byla jsem moc a moc šťastná.
Hned jsem se objednala k panu doktorovi, který mi mé těhotenství potvrdil, vystavil mi průkazku a my se radovali, že se přece jenom toho pokladu dočkáme.
Těch 9 měsíců uteklo tak hrozně rychle, vše proběhlo bez jakékoli komplikace a já byla ta nejšťastnější budoucí maminka.
V 36. týdnu jsem se šla nahlásit do porodnice a hned jsme si s panem doktorem domluvili termín plánovaného císařského řezu, bylo to pro mě i miminko to nejlepší.
Už jsem odpočítávala dny a těšila se, kdy už to bude,kdy už budu mít miminko v náručí.
24. 1. 2008 v 8:00 jsem na lehátku vyrazila na operační sál, kde už bylo vše nachystáno, manžel zůstal čekat na chodbě, aby mohl hned po vylodění naše miminko vidět a vše řádně zdokumentovat.
V 8:32 jsem se stala tou nejšťastnější maminkou na světě, náš chlapeček hned začal plakat a já plakala s ním, ale radostí a štěstím. Bylo to nádherné. Rázem ze mě spadly všechny ty obavy a strach a já si uvědomila, že už je to tady, máme miminko!
Když mě převáželi na pokoj, tak se ke mě manžel naklonil, políbil mě a pošeptal mi že mi moc děkuje, slzy měl na krajíčku a já viděla, že je moc a moc šťastný a hrdý tatínek.
Dnes jsou našemu Vendelínkovi 2 měsíce a je to to nejúžasnější miminko, dělá nám jen a jen radost a jsem moc ráda, že jsme se nevzdali a po tak dlouhé době se konečně dočkali toho nejúúúúžasnějšího miminka na světě.
Chtěla bych moc poděkovat mému manželovi, který to se mnou neměl vůbec lehké, ale on je tak úžasný, že to všechno vydržel a ještě mě držel v těch nejhorších chvilkách nad vodou.
Vendo,děkuju.
Pokud jste dočetly až sem, tak Vám také moc děkuji, jsem ráda, že tyhle stránky existují a člověk se může podělit o svou radost.

Napsal/a: abcalenka

Toto taky stojí za přečtení!

Jak strávit víkend s dětmi v Praze?

Praha je tak kouzelné místo nejen díky své stovce věží nebo památek, ale také proto, že je zde nekonečné

Čtu dál →

Spoření pro děti: jaké máte možnosti?

S novým přírůstkem do rodiny je čas začít myslet na budoucnost. Chcete-li svým ratolestem zajistit lepší start do života, neměli

Čtu dál →

Jak vybrat ty pravé plenky pro novorozené miminko?

Očekávání miminka sebou nese spoustu radosti, ale také rozhodování a nákupů. Jednou z věcí, bez kterých se určitě neobejdete,

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (14 vyjádření)

  • Anonymní

    Moc gratuluji jsem ztoho kapet smutná ale nakonec to dobře dopadlo

  • Brmbulka

    tohle vse poseptes svemu muzi:)

  • Abcelenko!
    Přes slzy skoro nevídím, co píšu. Moc moc gratuluji. Na Vašem vztahu s manželem je vidět, že opravdová láska, zvládne všechny těžkosti. Ať jste spolu všichni moc štastní a spokojení. Hodně zdraví celé Vaší rodince !
    Mirka

  • Také slzím, moc krásný článek. A hlavně šťastý konec! Přeji vám všem hlavně zdravíčko 🙂

  • Abcalenko, moc moc gratuluji… moc smutné, taky jsem zaslzela, tolik bolesti… neumím si to trápení představit a moc tě obdivuji za sílu, s kterou jste to zkoušeli dál… Je moc dobře, že jste to nevzdali – a přeji už jen samé zdravé a krásné děti 🙂

  • Jovanka

    Taky slzím.
    Je tak moc dobře, že všechno dobře dopadlo!
    Stydím se, že spousta nás ostatních bere své děti skoro jako samozřejmost. Vůbec to tak není.
    Nedokážu si představit, co všechno máš za sebou.
    Moc Vám všem třem a časem třeba čtyřem nebo pěti či šesti přeju už jen to dobré!!!!! :-)))

  • karamela

    Abcalenko..taky brečím…kolik smutku jste si prožili…
    Přeju moc štěstíčka a zdraví pro Vendelínka a celou rodinku…jste silná a pevná a milující se rodina..držím Vám palečky…uvidíš,že Vendovi časem pořídíte ještě sourozence:-))) K

  • Krásné a smutné….. já to čtu s Majdulkou na kolenou a řvu tady jak želva a už ji nechci pustit…. 🙂
    Abcalenko, moc moc moc vám oběma gratuluju, že jste se dočkali a máte zdravé miminko. Ať už se vám v budoucnu jenom daří..

  • quendolina
    quendolina

    Abcalenko, mám radost s Tebou. Zase se potvrdilo, že naděje umírá naposled.
    Buďte šťastní !!!

  • taky jsem si poplakala a jsem ráda,že to nakonec dobře dopadlo a máte doma vytoužené miminko!Vzpomněla jsem si při tom na sestřenici,která několikrát potratila a bohužel jí taky zemřelo miminko hned po porodu a pak ještě dvojčátka několik dní po porodu.Naštěstí byla silná a taky to nevzdala a teď má dvě skoro dospělé děti.

  • ahoj,
    já taky slzím – klasika. Hlavně že to dobře dopadlo a přeju hlavně to zdravíčko…to je nejdůležitější na světě. Užívej si svého synáčka.

  • dancingmary

    Ahojky, moc krásný a smutný příběh, ale jsem moc ráda, že alespoň podruhé už se mimi narodilo v pořádku.
    Kamarádce se také stalo,že 5x potratila, než se dočkala svého mimi. Naposledy byla v 6.měsíci,je to hrozné cítit pohyby,znát pohlaví a rodit, i když víte,že mimi je mrtvé.Ani si to neumím představit, tenkrát mi běhal mráz po zádech,když jsem ji potkala a najednou bez bříška a bez miminka a ona mi řekla,že to opět nevyšlo.Dnes už spokojeně tlačí kočárek a konečně se dočkala,i když si také hodně vytrpěla.
    Tak přeji hodně štěstí s vaším chlapečkem, ať krásně roste a pokud plánujete někdy v budoucnu sourozence pro malého,tak hodně štěstíčka a žádné komplikace.
    A užívej si mimi, hrozně to utíká. Vidím to sama na své dcerce, které už je 13 měsíců, až mám někdy pocit, že jsem ty měsíce prospala, jak neskutečně utekly. Proto si vychutnávej každičkou minutku se svým chlapečkem.

  • No já také slzím.Přeji Vám všem 3 už jen samé štěstí!!!

  • No, musím se přiznat, že jsem si u tvého článku trochu zaplakala. Krásný, opravdu! Jsem moc šťastná, že to takhle dobře dopadlo 🙂 Hlavní je, žes to nevzdala! Zdravím tebe, Vendu i nejúžasnější miminko na světě!!!

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist