Nesnadná cesta k druhému štěstí

Rubrika: Moje cesta k miminku

Ahoj všem maminkám.
Jsem maminkou dvou maličkých dětí. Starší dcerce letos v lednu byly3 roky, i když se narodila o měsíc dřív a těhotenstvím mě provázela řada zdravotních komplikací, není na Nikolce nic vidět. Je čilá, rozverná, lišácky vykulená, drzá a přesto svoje, ale hlavně moje. Už když loni v lednu jsem zjistila, že čekám mimi, v první chvíli to byl šok. Vždyť je to jen půl roku , co jsem si nechala zavést tělísko, jelikož mi antikoncepční pilulky nedělaly dobře a náplasti moc nefungovali, zvolila jsem tedy jinou variantu. Na doporučení lékaře a po zváženích pro a proti, jsem souhlasila. A tehdy, půl roku od zavedení, se mi na testu náhodně udělaném objevily 2 čárky. Těhotenství mi následně i doktor potvrdil. Pro dcerku jsem chtěla sourozence, i když ne takto brzy. Tak jsem souhlasila s tím, že mimi , které čekám, si nechám. Malá mi denně pusinkovala rostoucí břicho, mluvila na sourozence, mazlila se mi s ním… Denně mi dávala pusinky, děkovala aniž by věděla, co ji čeká. Týdny ubíhaly, vše vycházelo jak mělo. Nic , kromě rostoucí váhy a snižování hromádky oblečení, mi nedělalo problémy… Na kalendáři se objevil datum 26. 5. 2012 a probudila mě šílená bolest v podbřišku. Začala jsem i špinit, takže jsem vzbudila maminku, pro dcerku si přišel děda a odjela jsem s mamkou do nejbližší nemocnice na vyšetření. Čekal mě další šok. Rodila jsem…

Syn, který se narodil ve 27+4 tt, měl omotanou pupeční šňůru okolo krku. Hned na sále ho museli oživovat, tudíž jeho start do života byl ohrožen. Čekal ho následný převoz z Písku do Českých Budějovic. Díky té šňůře měl krvácení do mozku horšího 3. stupně, kvůli kterému mu selhalo vstřebávání mozkomíšního moku, a tudíž mu zavedli nejprve klobouček a poté VP shunt, který se mu na první pokus nevyšel, dostal infekci, takže mu byl vyndán a po vyléčení infekce mu ho zavedli znovu. Při první návštěvě po třech dnech od porodu mu lékaři nedávali nadějnou šanci na život a pokud přežije nebyl ani jistý průběh života. Nepočítám řadu nocí, který jsem potajmu proplakala nad prázdnou postýlkou, řadu dní, kdy jsem Nikolce vysvětlovala donekonečna, proč má brášku pořád v nemocnici a že nevím ani kdy si pro něj pojedeme. Celou dobu, kterou pobyl v nemocnici, jsem za ním jezdila dle možností, nejdéle však alespoň jednou týdně. Přes 3 měs byl za sklem v inkubátoru. Celkově jsme byli odloučeni 5 měsíců. Z nemocnice jsem si zároveň s Tomáškem přivezla akorát foukačku. Stále jezdíme 3x měsíčně do Českých Budějovic za lékaři, ale má reálnou šanci, že se z toho dostane, bude bez následků a postižení. Všem lékařům dělá radost. Nyní nás čeká vyšetření na vývojové ambulanci… Pevně doufáme, že vše vyjde v pořádku, tak jak tomu je doposud…

Příspěvek neprošel redakční úpravou.

Napsal/a: Jaja86

Toto taky stojí za přečtení!

Zpříjemněte dětem koupání. Tady je 5 tipů!

Přístup k vodě se u dětí liší podobně jako náhled společnosti na koprovou omáčku. Zatímco jedny nemůžete dostat z vany, druhé

Čtu dál →

Jak vybrat přebalovací tašku na kočárek

Čekáte miminko a hledáte tašku na kočárek? Co všechno byste měli v takovém případě zvážit a proč maminkám nestačí

Čtu dál →

10 pravidel, jak oblékat děti v zimě

Venku přituhuje, nejen na horách napadla sněhová pokrývka. Zatímco my poznáme, kdy je nám zima nebo naopak příliš teplo

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (10 vyjádření)

  • mura

    Držím palečky,ať už jsou jen dobré zprávy,špatných si malíčký odbil dost,já pevně věřím že to bude dobrý ,on je veliký bojovník.Budu na Vás oba myslet-držte se.

  • Petra Vymětalová

    Jájo, držím palce, ať trable už máte vybrané a dál vás všechny čekají jen dobré zprávy.

  • bokul

    Přeji hodně síly a ať to i přes velmi nelehký začátek společně zvládnete!

  • jaja86

    Pro mě to bylo také neskutečný..Nabízeli mi tam jít si k němu lehnout, ale doma jsem neměla jiné hlídání, kromě mamky, která chodí do práce… Ale ty 3 měsíce, co byl v inkubátoru, jsem stejně jen u něj stála.. Nemohla jsem si ho pochovat, pohladit, nemohla jsem ho ani kojit.. Po měsíci a půl jsem přišla o mléko a to i přes to, že dcerku jsem kojila dva roky.. Když už bylo k tomu odejít s malým domů, zkomplikovala nám to infekce..Od doby, kdy ho přendali z inkubátoru na vyhřívaný lůžko, jsem si ho mohla chovat..Chovala a krmila jsem každou návštěvu, co jsem za ním mohla jet.. V říjnu přišel den, kdy jsem si ho konečně odvezla domů.. Všichni jsme rádi, že jsme konečně spolu.. Prognózy lékařů zní sice dobře, ale riziko zatím nevylučují..

  • No teda to je bojovník! Držím pěsti, aby vše pokračovalo dobře a malý už mohl být jen s váma.

  • Lien

    Tak držím palce, aby následky byly co nejmenší. Jsem tedy osobně v šoku, že byl malý v nemocnici sám a návštěvu měl jednou týdně. To si nedokážu vůbec představit :-(.

  • Držím palce!
    Ve svém okolí mám dvě děti, které měly opravdu velmi špatný start do života a obě jsou v pořádku (až na nějaké „drobnosti“ typu ADHD, brýle).

  • jazulinka

    Jájo, co napsat hodně odvahy a malému po takovém startu jen to nejlepší je vidět že bojuje hlavně hodně zdravíčka.. A vám celé rodině hodně sil..

  • meggi41

    Jajo,jedine,co muzu udelat,ze drzet malickemu pesticky!!!! 🙁
    Jsem take maminka..a tohle je urcite ta nejtesi vec na svete..
    Moje nejstarsi byla po narozeni krisena,tahana klestema atd..a videla jsem ji az
    druhy den po tezkem porodu,v inkubatoru..Porodila jsem a
    nikdo mi hodiny nerekl,proc nemam svuj poklad v naruci..
    Pediatricka mi potom oznamila,ze se zjistuje,zda byl poskozeny
    mozek..Dceri je uz 20r.a je z ni nadherna zdrava slecna..
    Drzte se oba,budu na Vas myslet 🙁
    Meggii

  • ABA

    Jajo, budu na Tvého maličkého myslet. Určitě je to veliký bojovník, když překonal tolik nástrah! Určitě potřebuje spoustu lásky a času – tedy vše, co mu můžeš dávat. Drž se!!!
    PS:kamarádka bojovala o život dvojčat, a přestože jako malí byli hodně pozadu a vyslechla si řadu negativních prognóz, jsou kluci oba na střední škole s maturitou a těžký start by jim už nikdo neuvěřil 😉

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist