Citala som prispevky v rubrike Neplodnost.
Od mlada som mala problemy s menesom. Raz prisiel, raz nie, raz 2 dni, raz aj mesiac. Lekar ma stale utesoval, ze sa to upravi vekom…
Ani som si z toho nic nerobila.V 18 rokoch som otehotnela s prvym muzom a mojou velkou laskou. Vzali sme sa vsak predtym. Cela nadsena som uz pozerala materske saty – bola som v 8 tyzdni.
O dva tyzdne ma vsak manzel zbil – temna stranka nasho manzelstva – a ja som potratila.
Ked som dosla do nemocnice, dali ma na izbu na udrzanie. Neviem, co som dostavala za injekcie, ale nepodarilo sa.
S manzelom som sa na to ihned rozviedla.
Potom som zila s priatelom 7 rokov. Cely cas sme nepouzivali anitkoncepciu a nic. Podotykam, ze pol roka po tom samovolnom potrate som pribrala 40kg.
Prvy rok sme s tym nic nerobili, po roku som zasla k lekarovi. Nasledovali testy – rentgen vajcovodov, prefuk vajecnikov, spermiogram,… Zistili, ze mi nedozrieva vajicko. Tak nasledovali kury – najskor len injekcne, potom tabletkove, hormony, hormony, hormony… A nic. Ako posledne vychodisko sa ukazalo umele oplodnenie, pod hormonalnym krytim. Predtym som vsak mala absolvovat kupele. 3 tyzdnovy pobyt v kupeloch bol nadherny relax, mozno mi pomahala myslienka, ze nie som v takejto situacii sama. Po navrate z kupelov nam stanovili datum do Bratislavy, kde sme mali ist na specialne vysetrenia. Rozhodovali sme sa ist aj do Brna, ktore ma u nas velmi dobre meno prave v tejto oblasti.
Presli dva dni od mojho navratu a moj druh sa mi priznal, ako blesk z jasneho neba, ze ma aj priatela, ze je bisexual, len chcel, aby som to vedela.
Hnus, lutost, sok, hnev – to boli pocity, ktore sa mi zmiesali v hlave a v srdci a – vyhodila som ho. Byval u mna.
Potom som zacala zit svoj zivot. Potrebovala som ujst od tohoto zivota, zacala som chodit cez pracovne agentury do Ciech za pracou – na brigady. Pracovna doba od rana od 6 do 9 do vecera, nemala som cas mysliet na nic .
Pri obcasnych navratoch som sa vzdy stretavala s chlapcom o 10 rokov mladsim. Bol zabavny, nikdy som pri nom necitila, ze by mi vycital, aka som tlsta a podobne. A ani neviem ako, prerastlo to do vztahu.
Pri praci som schudla 38 kg, nebrala som uz totiz ziadne hormony. Vsetky tablety som vyhodila do wc, splachla.
Moj novy, mlady priatel rukoval na vojnu, ja v cechach.
Stretavali sme sa vzdy, ked som dosla domov. Bol v kasarnach len 30 km od nasho mesta, vedel si to zariadit.
V auguste som dosla domov z Jihlavy. Uz tam mi byvalo divne – poobede by som bola len spala… Ale nepripisovala som to tehotenstvu. Ved bez liekov to neslo… Skor som myslela, ze je to cysta – jeden taky problem som uz mala, vtedy mi menzes nedosiel 3 mesiace. A teraz to bolo to iste. Akurat naviac sa mi chcelo poobede od 15 hod spat.
Isla som k lekarovi, pozrel ma a povedal, ze mam ist hned s nim na sono. Pozeral – a vravi: Ty si bola u nejakeho ineho lekara? Nie – povedala som. Ved u neho som od zaciatku, tykame si, je ohladuplny, uplne super. Aj ako clovek, aj ako lekar.
Si tehotna… Neverila som, az kym mi nepodal tehotensku knizku. Ako to? Bez liekov? Bez nicoho…
Vysvetlil mi to asi tak, ze mohlo byt prekazkou vselico. Stres, stale myslienky na tehotenstvo a podobne. Mozno i moja vaha. Schudla som, organizmus sa upravil – a babenko.
Cele tehotenstvo som prezila bez jedineho problemu, bez nevolnosti, tlak ako pilot, krasna plet, az na malicky problem. Maly sa mi nepretocil, preto pristupili k cisarskemu rezu.
Bol to nadherny pocit, ked som pocula maleho plakat /cisarsky rez som si dala urobit pomocou spinalnej anestezie/. Ked mi ho lekar podal do ruk, nezadrzala som slzy. Mal 52 cm a 4850gr. Nadherny chlapec. Od 2. dna spal celu noc, v nemocnici ho budili na krmenie, doma vsak uz prespinkal cele noci pokojne. Teraz v marci mal 4 roky, ma 1.20 m a 25 kg.
Samozrejme kila som nabrala naspiatky, beriem antikoncepciu, som ako slon. Ale jedno je iste. Viem, ze keby som mala zopakovat to iste, dam sa do toho este raz, ale s tym, ze uz nebudem mysliet na to, ze musim, chcem.
Osud je osud a viem, ze velakrat staci malo a clovek sa dozije najvetsieho prekvapenia.
Z mojho manzela, i ked je mladsi, sa stal vzorny otec, velakrat dakujem, ze je prave o 10 rokov mladsi, pretoze ja si maleho chranim az privelmi, nic mu nedovolim, vsetko vidim nebezpecne a podobne /ved to bol zazrak a je stale/, a on mu prave dava ten pocit sibalstva a detskej odvahy.
Vela stastia zenam ktore zatial babenko nemaju. Hlavu hore, nic nie je nemozne.
Napsal/a: loreggia
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (25 vyjádření)
chcela by som vam poslat aj fotku maleho, len neviem ako ju sem dostat
Zatímco v televizi happy-endy nesnáším, tady ti k němu upřímně gratuluju! A jak se říká „odříkaného největší krajíc“ – pěknej klouček se vám povedl :)).
a ještě bych chtěla „říct“,že mě zaujali zatím všechny články tady!!některé mě pobaví,jiné dají vzpomínky,jiné vedou k zamyšlení!!a kdo nechce číst,at nečte,ale takhle pořád kritizovat,to je podivné!!
proto psaní chtivé-pište,pište!!
Katie, já si píšu tak nějak pořád. Jsou to jen takové zápisky do sešitu které pak přepisuju do dalšího sešitu, abych to vůbec časem po sobě přečetla a pak teprve to cpu do pc. Přestože s počítačem dělám denně, tak ten sešit mi připadá na psaní lepší, milejší, osobnější. Raději mám dvě stránky přeškrtané, než mačkat delete.
No a při té příležitosti jsem rovnou odeslala redakci pár příspěvků s tím, že oni už to nadávkují a já jsem bez starosti.
Anonymní – články od Jaholky jsem právě předevčírem začala louskat všechny od začátku, protože jsem tady teprve od dubna a Jaholka skoro vše napsala předtím. A moc mě ty její úvahy baví(hlavně slečna s medvědem). Koukala jsem i na Ramiřiny starší články, zatím je nemám přečtené všechny, ale chystám se na to.
Ramiro, zaujalo mě, že píšeš v ročních etapách – za jeden měsíc pošleš 10 článků a pak rok nic. Je to jen náhoda, nebo máš takové záchvaty psavosti? Pro naše pobavení bys je mohla mít pořád, tvoje články jsou taky hezké.
No, a zážitky z Číny ty jsou ode mě, bavím se při jejich psaní – i když vlastně jen upravuju to, co jsem si napsala do deníku. Kdo nechce, ať to nečte, ani jsem to nedávala do soutěže, protože si nemyslím, že jsou nějak extra a že přijdou každýmu vhod. I když já strašně ráda čtu o dalekých (i blízkých) krajích, takže i proto se mi líbí příspěvky od Loreggii.
proč to nenapsat rovnou-cokdyž je to ta osoba,která se jen odhlásí a chválí si vlastně svoje věci?pokud se pletu,hluboká omluva,ikdyž nevím,nevím..to je cooo?že jen mamcalenca není ta zlá?i já se můžu plést a i vy!!,v člověku,zvlášt na internetu!!!
a nebo píšu taky zmateněěěěě?:-))oj,oj
Ramiro máš pravdu že je to fuk. mě jen v tu chvíli, jak jsem četla vyzdvihování článku o zážitcícxh z Číny a kritizování „honění klubíček“ to strašně moc někoho připomnělo.
Loreggia článek se mi moc líbil. A pak že se zázraky nedějou :-).
Aledo, vždyť je to fuk. Každá máme jiný názor na to co je pěkné a co ne, co nás baví.
Klidně to mohou být dvě anonymní, které se shodnou, může to být jedna a ta samá nebo to i mohou být dva různé osoby a ta jedna se snaží „poškodit“ tu druhou.
Já jí jenom mohu ujistit, že článečky už dochází a zase bude mít ode mne dlouho pokoj. :o)
tak se mi zdá, anonymní, že už jsem od tebe něco četla – honění bodů, zážitky z číny – jestipak ty nebudeš jedna a ta samá?
A co se změní na tom, že se podepíšu jako Jana? Nic, stejně mě neznáte. A napsat snad svůj názor ještě můžu.
sama přiznáváš, že píšeš někdy chaoticky. Tak mě se zase zdá, že tak píše L.
Drahá halagajdo
draha L!!gratuluju k chlapeckovi, po tom vsem to pripada jako zazrak!!! a kdoze ma slovni prujem?!! tak jak povedela mamcalenca-anonymum se to kririzuje!!
ja se predem omlouvam za muj (nekdy) nesrozumitelny jazyk, protoze ja vim ze pisu chaoticky!!! :-))
ahojda L.mě se tvé články čtou super,i proto,že slovenština je rodný jazyk mojich dvou starších dětí!!a není na světě člověk ten,aby se zavděčil lidem všem!mám také pocit,že se tady třeba nějaká jinak zaregistrovaná schválně odhlášuje,aby pak mohla takhle kritizovat!!!
tohle se tu trpí,ale když někdo napíše svůj názor,ale podepíše se,tak to schytá..já to ale přežiju a raději budu i tady vždy upřímná a ne jen chválit!!ale když se mi cokoliv líbí,ráda pochválím:-))proč ne,že?
piš dál a kašli na chutě lidí:-))
bohužel na klávesnici není ton hlasu,pohled do očí,gestigulace!!nebo anonymní,ty to tam máš?:-((
mila mily anonymni, clanky som pisala v dobe ked moj maly spal.je to mozno sposob mojho vyjadrovania.Aby si pochopila, nehonim body za kazdou cenu a nesnazim se byt za kazdou cenu vtipna.
to co pisem je realita s cim sa stretavam.ale ak by som mala vsetko opisovat, musela by som pisat velmi vela.preto sa snazim pisat priamo k veci.
Okrem toho u nas sa hovori sto ludi – sto chuti.
Myslim , ze tieto stranky su urcene na oddychove citanie, kazdy si z nich vyberie to, co je pre neho zaujimave.
Katie dakujem,mamcalenca -vela stastia,a hlavne sily.cmuk
mila mily anonymni, clanky som pisala v dobe ked moj maly spal.je to mozno sposob mojho vyjadrovania.Aby si pochopila, nehonim body za kazdou cenu a nesnazim se byt za kazdou cenu vtipna.
to co pisem je realita s cim sa stretavam.ale ak by som mala vsetko opisovat, musela by som pisat velmi vela.preto sa snazim pisat priamo k veci.
Okrem toho u nas sa hovori sto ludi – sto chuti.
Myslim , ze tieto stranky su urcene na oddychove citanie, kazdy si z nich vyberie to, co je pre neho zaujimave.
Katie dakujem,mamcalenca -vela stastia,a hlavne sily.cmuk
Katie nejde o slovenštinu. Jde o to, že opravdu mi ty její články připadají chaotické, zvlášť ten o policii a řidičáku. Ale máš pravdu. Někomu se to může líbit, jinému zae ne.
Někdo zase honí body za každou cenu a také za každou cenu se snaží být vtipný. Třeba jako jsou články Ramiry. Ty číst, tak to je podle mne taky ztracený čas.
Nejlepší čtení jsou zážitky z Číny a články Jaholky.
Anonymní, nemůžu s tebou souhlasit, mě naopak připadají články Loreggii čtivé a srozumitelné (i když jsou ve slovenštině), vůbec z nich nemám pocit zmatenosti (což nemůžu říct o některých článcích jiných autorek). Asi máme každá trochu jiné vnímání:-)))
Já když píšu odpovědi na dotazy v právní poradně, snažím se je formulovatz co nejsrozumitelněji, ale když si je pak po sobě čtu,dělá mi to trochu problémy:-))) Ta právnická mluva je něco hroznýho (i pro právníka)!!!
Ale jinak gratuluju ke klučinovi.
Holka nic ve zlém, ale ty píšeš tak nějak zmateně. Třeba i ty tvé předchozí články, ty taky vyžadují pekelné soustředění aby se v tom proudu slov člověk vyznal. U řeči bych tomu řekla slovní průjem.
Milá L,já to měla podobné,také si i lékaři mysleli,že nebudu mět děti,byla jsem také v lázních,menzes jsem měla i 2x do měsíce,i v délce 14dní,velmi silný,bolestivý..mám za sebou operace,onkolog.léčbu..mám 11 a 13l dítka a ted roční dcerku!!vážím si toho,že mám děti,užívám si každý den mateřství!!přeju všem také štěstí!!(máš 5b. a jedničku)
Loreggio, když si člověk přečte články, jako je tenhle, tak si zase jednou uvědomí, co je to v dnešní době za zázrak, že když chce mít dítě, tak ho prostě „za chvilku“ má…..přeji tobě i tvojí rodince hodně štěstí:-))))!!!
Mobile Sliding Menu