Ivana – 12. tt. – první screening

Ahoj maminky. 2 týdny uběhly a tak se zase hlásíme s novinkami u nás. Co se u nás změnilo? Vlastně nic moc. Jen starší syn přinesl ze školky nějakou virózu, takže kluci nudlili, občas zakašlali a hádejte, kdo to od nich chytil? No jasně, já.

Večer jsem ještě byla úplně vpohodě, v 1,00 hod v noci jsem hledala domácí lékárničku a přemýšlela, co si vzít na bolavý krk, abych se aspoň trošku vyspala. Ráno jsem skoro ani nemluvila, takže jsem hned šupajdila k lékaři – a dostala už druhá atb za těch pár těhu týdnů. No co dělat, hlavně ať jsme s mimískemv pořádku. Tomáška jsem nechala raději doma ze školky, takže odpočívat se sice moc nedalo, ale zase se aspoň na chvíli kluci zabavili spolu.

Týden na to jsem konečně šla na kontrolu s miminkem. Do ordinace jsem vstupovala se smíšenými pocity. Je vše v pořádku? Dostanu těhu průkazku? Asi to na mě bylo vidět, protože paní doktorka hned říká „Tak pojďte, podíváme se na to.“ Ultrazvuk už dělala přes bříško, začínali jsme 12.tt . A hned hlásila, že mrňousek se hýbe o106 a určitě bude průkazka, sestřičko. Miminko měří 42,7 mm a zdá se, že jak bylo ze začátku mladší, teď vše dohnalo a je dokonce o 2 dny napřed. Měla jsem obrovskou radost, dostala průkazku, vitamínky a na oplátku mi sestřička pustila žilou a připravila mě o 5 zkumavek krve.

„Jste objednaná na NT screening?, ptá se mě dr. „Ano,“ říkám, „jdeme hned v pátek.“ Se slovy „Dejte vědět, jak jste dopadla.“ se loučíme a uvidíme se za 4 týdny.

Cestou domů volám novinky manželovi. Má radost. Děti novinku zatím nevědí, Tomášek už je velký a hned by vše řekl babičkám. Tak zatím tajnůstkaříme. 🙂

Tomášek zase tento týden chodí do školky, tak si můžu aspoň trochu odpočinout. Jsem pořád strašně unavená, spala bach snad 24 hod denně. Do toho stále přítomné nevolnosti.

Na děti ve školce po procházce otevřeli balkonové dveře (děti byli zpocené z procházky) a Tomáškovi se zase začal vracet kašel. No doufám, že z toho nic nebude.

V pátek jsme jeli na screening. Byli jsme objednaní na 10.00 , na řadu jsme přišli téměř v 11.15. Pan doktor nás vítal, však se už známe, před necelými 3 roky jsme se přece viděli. Zkoumal miminko ze všech stran, chvílemi jsem myslela, že mě snad propíchne. „Tak to zas budu samá modřina,“ říkám. Pan dr. se diví: „ Ode mě?“ „JJ, pane doktore, i minule to tak bylo.“ Jako bolestné dostávám CD s obrázky miminka. „ Screening je negativní a miminko je skvělé, krásné, úžasné. Až se uvidíme příště, hned hlaste, že mám být šetrnější.“

Manžel vykulil oči a já povídám: „ Příště už asi nebude, 3 děti stačí.“

A s tím se s vámi prozatím loučím a brzy zase napíšu, co nového u nás. 🙂

Napsal/a: Ivana