Emmili 32.tt – náhlá návštěva nemocnice

Rubrika: Moje cesta k miminku

Zdravím své čtenářky i nečtenářky. Vždy si říkám, to už zase uběhlo 14 dní, nebo je to jen jeden týden… Pak kouknu na staré články a opravdu zjistím, že je čas psát. Těchto 14 dní bylo tak trochu obyčejných, nezajímavých a místama až nudných. Začínám být velmi líná a do všeho se musím třicetkrát  nutit.

Každé ráno vypadá u nás stejně. Vstáváme  kolem 7, někdy i dříve 🙁 Máme zavedené ranní rituály, které se snažím dodržovat a tak mám trochu obavu z toho, až budu v nemocnici, že tatínek mi tento systém rozhodí. Dopoledne se snažím poklidit byt a připravit oběd, ale kolikrát mě dcera přesvědčí k tomu, že se jen dvě hodiny válíme u televize. Přikrývá mě, piluje mně nohy, češe a nosí mně nejrůznější věci, které doma najde. V 10 hodin je její čas a ulehá s miminama do postýlky, někdy jí to trvá třeba hoďku než zabere, ale jindy je tuhá za 15 minut. Když mám vše hotové, kolikrát si jdu lehnout s ní a o to větší šok je, když se probudíme třeba po 1 hodině. 🙂 Pak obědváme a poté odcházíme většinou ven nebo čekáme na tátu doma. V poslední době se mi ale nikde moc běhat nechce, nebo spíš nemůžu, ale k tomu se dostanu později. Náš táta je rybář, takže kolikrát si vezme dcerku s sebou odpoledne na ryby, nebo si ji vezme dědeček a jdou nějak ven.

Velmi často se scházíme s kamarádkami, co mají děti a chodíme s nima na písek či na hřiště, nebo se jen tak slezeme doma, uvaříme něco dobrého a my pak hodujeme a děti si hrajou. 🙂

Kolem 7. hodiny se většinou vracíme domů. Jdeme se vykoupat, navečeříme se a těšíme  se do peřin.  Takhle to vypadá skoro každý den, stereotyp prostě. Však ono se to změní, až tady bude ten prcek.  Víkendy většinou trávíme na nějakém výletě, obědváme u babiček a plánujeme věci na další dny.

Teď nás čeká malování bytu. Takže doufám, že to půjde hladce a budu spokojená. Chtěla bych vytapetovat obývák, ale jen částečně. Jakou tapetou zatím vůbec netuším. 🙂 Budou se muset také umýt okna, vydrhnout linka, chtěla bych nové záclony a čeká nás cesta do Prahy na nákupy do Ikei. Musím také připravit skříňku pro chlapečka a nějak začít přemýšlet o přešoupání nábytku. Mám za úkol  vybrat, probrat oblečení a začít ho pomalu prát. Když jsem čekala první dítě, vše jsem nechávala na poslední chvíli a když jsem pak porodila o 10 dní dřív, nic nebylo připraveno.:-) Tentokrát to bude jinak, už z toho důvodu, že si myslím, že to bude zase dřív.

Od pátku mám takový divný pocit a hlavně mně není moc dobře. Břicho mi začalo tvrdnou dosti výrazně, na záchod chodím každých 20 minut a dost mě v břiše i píchalo. Malej se hýbe pořád stejně, kolikrát je to opravdu nepříjemné a mě to i bolí. Mám pocit, že vší silou tlačí na moje břicho a mně přijde, že ho za chvílí prorazí. Během víkendu se k tomu přidal i tlak na konečník a to už jsem opravdu myslela, že nevydržím. Vzpomínala jsem, jak to vypadalo poprvé, ale nějak jsem si nemohla vzpomenout. Celou neděli jsem proležela, páč chůze a stání mi dělaly velké problémy. V pondělí už toho bylo na mě moc a tak jsem se pro klid duše vydala do nemocnice. Přijela jsem tam kolem pul 3 a naštěstí tam nikdo nebyl, po mě pak přišlo asi 5 lidí. Sestřička mě natočila, mé první natáčení, jenže on jakoby schválně  se vůbec nehýbal, tak jsem do něj musela šťouchat. Samozřejmě, když jsem ležela tak ani jedna kontrakce, takže jsem si před doktorem připadala jak nějaká hysterická mamina, kterou píchne v břiše a hned si myslí, že rodí.:-)  Doktor mě ujistil, že mám hrdlo tak uzavřené a tak dlouhé, že bych ho mohla rozdávat a že v nejbližších 14dnech neporodím. Takže jsem se uklidnila, poděkovala, zaplatila 30 Kč a jela domů. Mám klid na duši a i když místama  při chůzi mám pocit, že neměl pravdu, snažím se na to nemyslet. Ke své doktorce jdu příští týden, takže novinky napíšu zas za 14 dní.

Posílám dvě fotky, první je moje nejoblíbenější jídlo, které můžu jíst třeba každou hodinu a drahá jsou nové plavky mé dcerky. 🙂

Pro tentokrát se s vámi loučím a doufejme, že ode mě budou alespoň další 4 články před porodem. 🙂

Emmili

Článek je součástí projektu Těhotná s VD, jehož hlavní partnerem je internetový obchod Benito.cz, který pro zúčastněné maminky připravil hodnotné dárkové balíčky.

Napsal/a: Emmili

Toto taky stojí za přečtení!

Co pomáhá na dětský kašel?

Listy opadaly, teploty se střídají, vládu nad počasím převzal podzim. Děti tráví několik hodin denně v kolektivu, kde není nouze

Čtu dál →

Venkovní únikové hry Hunter Games: objevte parádní zábavu

Baví vás klasické únikovky? Vzrušující příběhy a plnění úkolů? Přemýšlíte, kde se dá zažít ta nejlepší úniková hra v

Čtu dál →

Jak strávit víkend s dětmi v Praze?

Praha je tak kouzelné místo nejen díky své stovce věží nebo památek, ale také proto, že je zde nekonečné

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (3 vyjádření)

  • bamiska

    hezké čtení, je dobře že jsi si pro jistotu k doktorovi došla…u kluka jsem také měla pocit že se to s tím kopáním a pohybem nedá vydržet a také jsem si říkala že k roztomilému ťukání aby jsem o něm věděla to ke konci mělo hodně daleko….je to živější miminko tak bud ráda 😀

    práci co jsi si naplánovala s rozvanou a vše at dobře zvládnete…

  • Lien

    Tak to je moc pěkný článek, máš ještě v plánu dost věcí, ať se daří. Jen v jednom tě uklidním, tatínek možná režim rozhodí, ale je to jedno, protože druhé dítě ho rozhodí absolutně, takže aspon bude mít malá trénink :-).

  • Anonymní

    Také se již cítím, že brzy musím prasknout, 🙂
    termín porodu mám od 4.7. – 13.7. tak jsem zvědavá,
    Porodní asistentka věští, že to bude kolem 3.7., je prý úplněk :).
    Dnes se mi oběvil trochu krvavý hlen, tak uvidíme, snad to nebude o
    14 dnů dříve…. malej je v klidu, občas se pohne, břicho mám nahoře a kontrakce žádné, tedy si myslím, že by to mohlo být v pořádku.Uvidíme ….. 🙂

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist