V minulém článku (zde) jsem probírala informace týkající se záškrtu a tetanu, nyní se tedy podíváme na další z řady.
Nebo také dávivý kašel (latinsky pertussis) je infekční bakteriální onemocnění, které způsobuje bakterie Bordetella pertussis. Nemoc se přenáší kapénkovou infekcí. Projevuje se jako velmi silný, dráždivý kašel, který může být až dávivý a pri nadechování může znít jako kokrhání kohouta. U některých typů onemocnění je typické vykašlávání hlenu a tělesná teplota bývá značně vysoká až ke 40 C.
Jak se léčí? Použijí se širokospektrální antibiotika. Onemocnění se dá zjistit podle příznaků kašle, teploty nebo podle kultivace vykašlávaného hlenu, který bude pozitivní na nález bakterie Bordetella pertussis.
Všichni víme, že v nedávné době proběhla tiskem informace o šíření nákazy černým kašlem viz: http://zpravy.idnes.cz/k-silici-epidemii-zloutenky-se-pridal-cerny-kasel-a-dalsi-infekce-pxb-/domaci.asp?c=A080922_091102_domaci_jba. Kdy je přiznáno, že vakcína přestává účinkovat zhruba v 10ti až 15ti letech dítěte. Více o černém kašli, očkování proti němu a hlavně o době po jakou je vaše dítě chráněno po očkování naleznete zde.
Pro ty, kteří by se nechtěli tímto pročítat, tak vaše dítě je nejsilněji, opět v uvozovkách, chráněno po tři roky a po další tři roky už účinek velmi slábne.
V dnešní době, kdy identifikace nemoci díky vyspělé medicíně může být rychlá a zrovna tak její úspěšná léčba, mi nějak neštimuje vyvážení nežádoucími účinky (někdy až smrtelnými).
Jak se můžete i jinak bránit černému kašli najdete zde.
Dětská obrna
Je to virové infekční oenmocnění. Původcem je Poliovirus z čeledi Picomaviridae.
Viry se vylučují stolicí nemocného člověka a mohou se dál šířit při nedostatečné hygieně, dále kontaminovanou vodou či potravinami. Existuje však i kapénkový způsob nákazy, kterou mohou přenášet nemocní i bacilonosiči. Virus se zachytí a začne šířit na sliznicích nosu, ústech, v krku a střevech pacienta.
Více o obrně se můžete dočíst zde.
Co byste měli v této souvislosti vědět a co já jsem nevěděla
Mezi nežádoucí účinky podání živé perorální vakcíny hrozí osobám blízkým kontaktu paralytická poliomyelita. Dále existuje potencionální riziko vzniku nového „divokého“ kmene z původního vakcinačního viru. Vylučování viru po očkování je běžné a vytváří možnost kolektivní imunizace, ale současně i rizika vzniku VAPP.
Co to tedy znamená? Že pokud máte doma nebo ve svém okolí dítko nebo i dospělou osobu, která nebyla ještě očkována proti dětské obrně, tak může být právě obrnou nakažena tímto očkovaným jedincem.
Inaktivovaná injekční vakcína sice toto šíření vylučuje, ale existuje zde zvýšený počet nežádoucích účinků „obvyklých“ po očkování s perenterální vakcínou. Tak a teď si vyberte.
Opět tato vakcína nemá celoživotní účinek. Pokud se jako dospělý jedinec chystáte do zemí s výskytem obrny, musíte se nechat znovu naočkovat. O čem to tedy svědčí, že pokud se dostanete do styku s danou nákazou a účinek vakcíny je u vás prachmalý, můžete být nebezpečím pro toho, kdo je zrovnatak neimunní jako vy.
Hodně hezké a dosti výstižné povídání o účinnosti či smysluplnosti očkování proti Tetanu nebo Dětské přenosné obrně naleznete v tomto odkazu a myslím, že to hovoří za vše:zde čtěte v odstavci pod názvem Očkování: Chrání? Škodí? od Dr. Med. Gerharda Buchwalda.
Právě zde naleznete srovnávací grafy popisující dobu od propuknutí nemoci až po její pomalé vymizívání.
Stručně dětská obrna navzdory tomu v zemích kde je očkováno nebo není očkováno dochází k výraznému poklesu a díky včasné diagnoze i k úspěšné léčbě této nemoci.
Co vás čeká příště Hemofilius a Hepatitida typu B.
Napsal/a: Horempádem
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (40 vyjádření)
Peťko, já na to koukám jinak. Pokud vezmu, že může mít následky po černém kašli a může mít následky po očkování, tak jsem proti, protože za prvé o očkování rozhoduje nějaký člověk, ne příroda, za druhé, očkování musí dostat, pokud tak matka rozhodne, za třetí, černý kašel nebo jinou nemoc vůbec prodělat za celý život nemusí.
Lien a to je právě ono. Miminko od tvé známé zdárně překonalo černý kašel, což jsem samozřejmě také ráda. Ale kde máš jistotu, že nebude po prodělání této nemoci mít nějaké následky? Třeba se projeví až za pár let. Stejně jako po očkování. Pokud tomu lze předejít, jsem pro očkování.
Ano spolehnout se skutečně nemůžeš, stejně jako u vakcinace a mnoha dalších věcí.
Lien, máš pravdu, všechno jsem rozhodně přečíst nestačila, je tu hodně reakcí. Reagovala jsem na tvůj předposlední příspěvek a myslela jsem, že dítě odvážené do nemocnice by se také odváželo až v nedobrém stavu.
Souhlasím, že nemusí vůbec dojít k nějakým hrůzám, paní, o které píšeš a jejímu dítěti uzdravení přeju taky. Škoda že se na to právě u černého kašle nedá spolehnout.
Vírenko, ale tady je to psané tak jako černý kašel = automaticky stav, který vyžaduje ARO. Nevím, jestli si pročítala všechny diskuse, ale teď prodělávala černý kašel paní se sedmitýdenním dítětem a ačkoli, jak správně píšeš byli popotahováni, tak k hospitalizaci nesvolila. V této době to již mají zdárně za sebou a já jim to přeju.
Takže mě nevadí odvézt dusící se dítě na ARO, ale to, že se tento stav automaticky spojuje s nějakým oněmocněním, to je stav, který nemusí vůbec nastat, stejně tak jako komplikace po očkování.
No, mně úplně stačil první vážný astmatický záchvat u 17-ti měsíčního syna. Léky nezabraly, byť jsem to ráno byla u lékařky – do večera se jeho stav zhoršil, takže jsme jeli na pohotovost – rovnou si jej nechali na JIP. Celou noc a část následujícího dne musel být napojen na kyslík. Nikomu nepřeji tu bezmoc a zoufalství. Vím, že bez kyslíku a péče lékařů by se udusil. A to byl „jen“ astmatický záchvat.
Lien, pokud kojence s černým kašlem neodvezeš do nemocnice, můžeš být potahována za zanedbání povinné péče. Nevím, jestli jsi s malou zažila celkem obyčejný kašlík, dokud byla kojenec? Z nemocnice mám celkem ošklivou zkušenost se záněty průdušek u kojenců, to je oproti černému kašli vážně čajíček, ale to miminko (s kojící maminkou stále u sebe) je opravdu slábnoucí a velmi strádající věchýtek. Vážně nechci, aby to vyznělo jako citové vydírání, ale dokud člověk nevidí to, o čem mluví, je to tak 60% informací.
Pokud stav dítěte hrozí až úmrtím (udušení), potom nevím, co mu spíše pomůže než ARO, pokud ho tedy nechce někdo nechat zemřít bez pomoci. Na matce potom je vymoci si adekvátní kontakt s dítětem, já bych bojovala jako lev za trvalou přítomnost a dělala jsem to, i když jsem byla těžce za hysterku, obzvlášť jako zdravotník. Ale to je mi jaksi putna. Na ARO kojenci odcházejí většinou v okamžiku, kdy jejich vlastní vitální síly už žádné neexistují, takže podlomení bych v té chvíli nehledala…
No, já se opakuju, ale podepsala bych se pod Ivču… cítím to podobně.
Ano, myslím, že přítomnost matky mu prospěje víc než přítomnost cizích lidí, cizího prostředí a „léčivých“ látek v těle. A potom se třeba vůbec dusit nezačne.
Snadno jsi nenašla žádné případy úmrtí po očkování, když jsou lživě vydávány za úmrtí z jiných důvodů.
Ale to je skutečně zbytečné, každá prostě věří něčemu jinému. Já např. věřím i tomu, že viry neexistují (viz odkaz na deník politika), proto nepropadám panice ze strachu z virového onemocnění, byť je to např. obrna, takže se neshodneme a já teď nemám energii ani potřebný nadhled k tomu, abych mohla adekvátně reagovat v takové diskusi.
No a jinak – pokud dusícího se kojence nedáš do rukou lékařů, tak je jeho pravděpodobnost přežití vysoce snížena – skutečně si myslíš, že jenom přítomnost matky zabrání udušení…??
Otázkou spíš je, proč riskovat vznik samotného onemocnění, aby dítě trpělo či zemřelo…Tohle nepochopím. Očkování je prevence, proč jej nevyužít. Já chci své dítě chránit a nechci, aby některou takovou nemocí onemocnělo a já se strachovala, zda přežije, nebo ne.
Souhlasím s tím, že je nutné, aby lékař před očkováním proti kombinacemi vakcím podrobně dítě vyšetřil, zaměřil se na předchozí reakce (je jich dost, nebudu vypisovat, patří tam i zmiňovaný pláč od Lien). Jedná se ale o obecná varování.
Ale vakcína nyní používaná je daleko bezpečnější, výskyt než. reakcí je daleko menší.Jde stále o další vývoj, používají se nové vakcíny, které jsou bezpečnější atd. Já ale o úmrtí po očkování v odborné literatuře nic nenašla….
V čekárně se s dítětem čeká, kdyby se vyskytla anafylaktická reakce a ta je velmi dobře léčitelná při včasném zásahu, proto se tam má počkat. To není důvod neočkovat, tato reakce se může vyskytnout v podstatě po čemkoliv.
A ještě k těm nežádoucím účinkům. Po očkování záškrt, tetanus, černý kašel se uvádí až 24 hodinový neutěšitelný křik, připomínající kokrhání, jako při záchvatu černého kašle. Tyto příznaky jsou až u 3 z 5 dětí (nebudu dohledávat odkaz, je v knize očk. pro a proti), samozřejmě v různé intenzitě a délce a můžou a také někdy končí smrtí. Ta ale připadne na vrub SIDS, či alergii na podaná analgetika nebo čemukoli jinému, takže statistiky jsou velmi ve prospěch očkování. Tyto příznaky se přičítají ve vakcíně právě složce proti pertussi. A žádný lékař už takovému dítěti nepomůže, nikdy už mu to z tělíčka nevyndá ani když si počká v čekárně, už to nejde vrátit.
Ivčo, kdybych kojence, který onemocní černým kašelm odvezla do rukou lékařů, kteří ho nadopují ATB, propíchají kanylama a nasadí kapačky a dýchací přístroj, separují od matky a navodí takový stres, že ho choroba přemůže, tak bych se nedivila, že umře. Otázkou ovšem zůstává, zda skutečně na černý kašel.
Omlouvám se, nečetla jsem celou diskuzi, ale přidám opět:-) nějaká fakta.
Od roku 1961 se u nás (v ČR) nevyskytují nové případy poliomelitidy, od roku 2007 se u nás přechází postupně na očkování inaktivovanou vakcínou. Je to proto, že vakcinové viry se stolicí vylučují do odpadních vod, kolují v populaci a může docházet ke vzniku opět virulentních, tzv. VDPV virů, které můžou proniknout až do nervové soustavy a způsobit právě zmiňované paralytické formy. Naše republika byla jednou z prvních zemí, kde poliomelitida vymizela, jako poziticní důsledek očkování.WHO (světová zdr. organizace) vyhlásila program eradikace poliomelitidy a k tomu je nutné aby vymizely i kmeny divoké a uvedené kmeny VDPV.
Ta vakcína inaktivovaná se dá použít jako součást hexavakcíny nebo samostatně (tak jsem se dočetla), perorální forma vakcíny bude používána jen u dětí narozených před rokem 2007 nebo v těch případech, kdy již bylo zahájeno očkování touto formou.
Orální (klasická) forma očkování může být podána spolu s vakcínami proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli, TBC, spalničkám i hepatitidě B, příušnicím, zarděnkám (tak, jak jsou kompletovány, tady jsem jen rozepsala všechny najednou).
Inaktivovaná také může být podána spolu s jinými, ale na jiné místo vpichu.
Inaktivovaná vakcína je účinná proti třem typům virů (typ 1- velké epidemie vyvolávající, typ 3 – vyvolávající menší epidemie a typ 2 – způsobuje občasná paretická onemocnění).
K nákaze polioviry jsou nejvnímavější ti nejmenší kojenci, protože mateřské protilátky vymizí již po uplynutí 3 týdnů života novorozence.
V současnosti jsou bez výskytu hlášeny Evropa, Severní a Jižní Amerika a část oblasti Pacifiku. Naopak tam, kde se vyskytuje poliomelitida jako endemická je NIgérie, Indie, Pákistán, Afgánistán. V některých zemích dochází ke znovu objevení nemoci po jeho zavlečení a nedostatečné proočkovanosti, např. Angola, Nepál, Keňa atd..
Úplná eradikace podle WHO se očekává v roce 2012.
Co se týká nežádoucích účinků po inaktivované – já se tedy dočetla, že jsou vzácné a patří sem klasické zarudnutí, teplota atd.
Sice se dá dočíst o vzniku postvakcinační paralytické poliomelitidy, ale uvádí se jeden případ na milion očkovaných a hlavně se sníženým imunodeficitem.Toto se týká perorální formy.
A osobně – polio se vlastně léčit nedá, pokud tedy tak nepovažujeme klid na lůžku a rekonvalescenci. Očkování považuji za nutnost, mít doma postižené dítě či by dítě zemřelo kvůli neočkování – to za riskování nestojí.A i když prodělání nemoci poskytuje doživotní imunitu – kde mám jistotu, že dítě nezemře – nikde, spíše je pravděpodobnost, že zemře či bude mít trvalé následky, které se mohou objevit i po 40 letech.
Můžeme být rádi, že byla vynalezena vakcína, která děti chrání.
Černý kašel – nejčastěji se vyskytují infekce dětského věku, podle WHO je hlášeno několik desítek milionů ročně, v r. 2001 zemřelo na něj téměř 300 000 dtí, hlavně kojenců. Dokud u nás nebylo očkování, bylo hlášeno kolem 30 tisíc nemocných a několik set úmrtí. Po zavedení očkování snížení výskytu na minimum, ale od r. 1990 opět zvýšení výskxtu (neuvedeno proč), ročně se vyskytne asi 200-400 případů.
Onemocnění má vysoký index nakažlivosti, hlavn pro kojence, tam je až 80%.Tam, kde není očkování, je úmrtnost ař 50% mezi kojenci.
Ti lidé, kteří byli jako děti očkováni a pak nemají imunitu proti pertussi sice mají mírnější průběh nemoci, ale jsou vysoce nakažlivý pro okolí.
Léčba – nejlepší hned při začátku nemoci v katarálním stadiu, později se už moc ovlivnit nedá. U kojenců, kteří nemajívyvinutý kašlací reflex hrozí velká pravděpodobnost zástavy dechu, bezvědomí a úmrtí z udušení.U malých dětí pak často sekundární komplikace, jako otitidy a nebezpečné pneumonie.
Nežádoucí účinky jsou „klasické“ – teplota, zarudnutí, spavost…Křeče vyjímečné, vzácné anafylaktické reakce.
Opět osobně – než mít kojence na ARO s hadičkami a doufat, že se neudusí – pokud k němu dojede sanitka dříve,pak aby třeba zase trpělo atd. Nestojí to za to, očkování považuju za nutné, pokud nechceme mít epidemie a psousta nemocných či mrtvých dětí.K epidemiím pertusse dochází v cca 5ti letých intervalech.
Moje mamka černý kašel prodělala jako malé dítě, a co mi vyprávěla moje babička, její matka, jak měla na krajíčku, že jí lékaři odepisovali, bezmonost při pohledu na dusící se dítě atd..Tohle bych nechtěla zažít u svého dítěte.
Vím, že těch diskuzí je už tak nějak dost a váhala jsem, jestli to oživit, ale byla jsem mimo a řešil se tu průběh nemocí, tak přece jen přidám.
Především infekční obrna – rozhodně není v naší proočkované populaci pozorována a neplní naše rehabilitační pracoviště, jak správně uvedla Žlababa. Dokud očkování nebylo, právě přenosná obrna byla velkým strašákem, nejen během samotného onemocnění, které pokud došlo k obrně dýchacích svalů, končilo jistou smrtí (úmrtnost obrny malých dětí byla vysoká), ale i následky po ní byly většinou doživotní. Výjimky existovaly, moje maminka narozená 1948 obrnu prodělala v 6 letech a přežila ji bez pozorovatelných následků – byla to tehdy dle slov mojí babičky dětské zdravotní sestry naprostá výjimka. To, proč se vyjadřujeme v minulém čase, je dáno dobrým faktem, že očkovaní současníci rozvoje epidemií výrazně znesnadňují, tím ubývá rezervoárů a epidemií i na dalších méně očkovaných územích. Já si ale nemyslím, že by tělo dnešního dítěte reagovalo jinak, nějakou vyšší odolností. Děti nemocné v 50. a 60.letech již byly narozené po válce, chudobu a bídu většinou nepoznaly a nebyly očkované – tedy přesně představa dnešních rodičů, kteří své děti neočkují. Přesto v jejich ročnících děti nemocněly, měly následky, umíraly v těch číslech, která jsou zveřejňovaná.
Černý kašel u očkovaných často probíhá velmi atypicky, bez teplot, podobně jako virosa, proto se i velmi obtížně rozpoznává. Nemá nic společného se skutečným černým kašlem u neočkovaného (hlavně dítěte), který je dusivý, vyčerpávající, má též úmrtnost ne v jednotkách, ale desítkách procent. Tuto nemoc měla opět moje maminka jako dítě, trvalo to téměř 6 týdnů a skoro 4 měsíce byla tak slabá, že nemohla chodit ven, ale přežila.
Strašit nechci, takže záškrt nepopisuju, přes moje výhrady vůči očkování bych tohle zažít nechtěla ani u sebe, ani u svých dětí.
Nakonec chci ještě říct, že očkování není jediné, co oslabuje a mění imunitní systém. Je tu stres, špatná rodinná situace nebo rozvrat rodiny, kontaminace potravin, běžné sezonní nemůcky, prudká změna klimatu třeba kvůli dovolené – to všechno imunitu vychýlí a nikdy nevíme, kdy naše dítě onemocní. Černý kašel v plné kondici má rozhodně jinak těžký průběh než černý kašel po těžké viroze. A bohužel, oslabené dítě je rozhodně vnímavější vůči jakékoliv, tedy i infekční nemoci.
Velmi bych stála o nabídku dalších možností, protože nikdy není na nic jen jediné řešení, stála bych moc o reálné informace o přínosech a vedlejších účincích očkování, ale kvůli tomu bych nemoci očkované v základním kalendáři nezlehčovala. Ono známé sejde z očí, sejde z mysli, je velmi pravdivé, a lidé rádi zapomínají nepoučeni.
Pro Žlababu :
http://www.vilcakul.estranky.cz/clanky/homeopatie-a-autismus/autismus-je-nadeje
http://www.vilcakul.estranky.cz/clanky/homeopatie-a-autismus/autismus—je-nadeje-ii_
Žlababo, díky za tvůj příspěvek.
K tomu spouštěči. Je smutné, že právě nikdo nedokáže říci, zda dítě po narození není právě tím „citlivým jedincem“, tudíž by v tomto mělo být zdravotnictví rozumné. Už právě v materiálech, které zmiňuješ ty i Lien,týkajících se odsunu očkování proti TBC až na půl rok života dítěte, se píše, že dítě by nemělo být očkováno, pokud u něj není možné vyloučit, že může mít oslabenou imunitu. Testy imunity jsou proveditelné až ve věku tří let dítěte. Některá očkování by se opravdu měla provádět až tehdy, kdy je lékař schopen vyloučit, že tím neovlivní zdraví dítěte.
Spouštěčů těchto specifických nebo smrtelných onemocnění (autismus, SIDS) může být vícero, ale sami odborníci řadí látky obsažené ve vakcínách, za jedny z nejagresivnějších, a to už jen proto, že se dostávají přímo do krve dítěte, které se tomuto může bránit mnoha způsoby. Teplotkou a vyrážkou počínaje, anafylaktickým šokem nebo SIDS konče.
Stále prostě nedokážu pochopit, že velké (obrovské) procento lidí toto přechází s ledovým klidem, ale v duchu se modlí, aby se to nestalo právě jejich dítěti.
Já sama ve svém okolí mám kamarádky jejichž děti jsou postiženy autismem, hyperaktivitou, řeší úmrtí svého dítěte na SIDS (ta je naštěstí jen jedna). Já sama nikdy před tím bych se nedokázala tímto zabývat, ale nyní si pokládám otázku proč?
Žlababo, do jednoho roka už to lze odložit bez problémů, už je totiž mnoho rodičů, kteří to žádají, takže pokud zrovna nenarazíš na pediatra úplného blba, tak je domluva možná bez jakýchkoli postihů. Rtuť se používá stále, nikdo zatím nevmyslel, čím ji nahradit, aby to fungovalo.
Horempádem,
mně je samozřejmě jasné, že pro většinu lidí se rozdíl mezi těmito dvěma obrnami vytrácí, chtěla jsem to jen uvést na pravou míru.
My jsme nedávno vedli na PostiženýchDětech dost dlouhé diskuze okolo očkování. A to sice ve spojitosti s autismem. Jsou totiž názory, že by zvýšený výskyt autismu mohl souviset právě s očkováním „multi“ vakcínami.
Ve snídani s Novou vystoupil MUDr. Šula, který tvrdí, že hexavakcína u citlivých jedinců může být spouštěčem autismu. On to netvrdí sám, v cizině jsou tyto názory také, jde jen o to, že to není oficiálně přijímaný názor.
Důvodem jsou konzervační látky ve vakcínách, které zajišťují to, že vedle sebe v jedné vakcíně může existovat právě třeba těch šest nemocí. Konkrétně se používala (nevím, jestli se používá stále) rtuť, která je opravdu velmi toxická (zvlášť pro taková mrňata). Já sama nevím, kde je pravda, ale co se týče očkování byla bych maximálně opatrná. Kdybych měla někdy ještě jedno dítě, určitě bych udělala toto:
– nenechala bych ho očkovat v porodnici proti TBC, ale až v 6 týdnech (ze zákona lze)
– a další očkování bych odkládala co nejdéle, minimálně do 6 měsíců, lepší by to asi bylo do 1 roku (ale to by se už asi těžko prosazovalo), prostě až by se ukázalo, že je opravdu v pořádku
– nenechala bych očkovat žádných x nemocí dohromady, ale jednu po druhé
– a vždy bych pečlivě kontrolovala, jestli je dítě před očkováním naprosto fit
Žlababo, tak nějak něco podobného jsem očekávala, že od Sylver příjde také. Také mne nejdříve pomýlilo při hledání informací mixáž pojmů a rozdíl mezi DMO (dětská mozková obrna) a dětská přenosná obrna. Bohužel ale právě tyto desinformace zavádějí zdejší čtenáře někam jinam a vím , že od Sylver to nebyl úmysl, proto jsem chtěla aby nám to zde osvětlila ona sama, neboť ode mne by to nebylo zdaleka tak přijato 🙂
Jinak Žlababo díky za tvou reakci a napišnám tedy příště něco více.
Mobile Sliding Menu