Přišel k nám nezvaný host a stále nechce odejít. Už je u nás asi dva měsíce. Už si nevíme rady a vyzkoušeli jsme, co se dalo. Když si myslíme, že už máme vyhráno, zase nás doběhne.
Asi se mu u nás strašně líbí.
Jenomže už z něho začínáme být všichni unaveni…
Možná by stačilo, kdyby vykouklo sluníčko a trochu se oteplilo. Jenomže letos se tomu jaru ještě moc nechce. Paní zima nechce předat žezlo dalšímu.
Ach jo.
A kdo že je ten nezvaný host?
Rýma, stále se vracející kašel a navíc ještě střevní chřipka. A jelikož jsme doma čtyři, obejde nás všechny, a protože má asi málo, tak si dá další kolo. Nevím, čím to je, ale jenom ten náš nejmladší bobišek je na tom zatím stále nejlépe. Sice mu teče z nosu, ale to je zatím to jediné.
Druhá nejmladší je na tom hůř. Nejprve léky na nachlazení a protože nepomohly, tak antibiotika. Já to od ní dostala. A stálo to za to. Chvílemi nechápu, jak jsem zvládla dvě děti, domácnost a svého muže. Když už jsme se dali dohromady, přešel náš host nehost na hlavu rodiny.
Nevím, čím to je, ale ženská zvládne nemoc, rodinu a domácnost, zatímco muž je rád, že zvládne sám sebe.
Jenomže do toho přišel další nezvaný host.
A tentokrát ze školky. Za celou dobu, kdy chodí dcera do školky, to bylo poprvé, kdy mi volali, ať si pro ni přijdu. Zvládla jsem to za rekordních 15 minut (obléct se a dojít do školky). Musela jsem jít pěšky, protože ta doprava na vesnici je opravdu hrozná.
Doma nemocný chlap a syn, který chtěl jít se mnou ven.
Ale zvládli jsme to a po dvou dnech šla dcera do školky. Byla už v pořádku, nic jí nebylo.
Jenomže ve školce to v pořádku ještě nebylo.
Hurá, dva členi domácnosti zdraví.
Jojo, zlaté oči. Odpoledne už polehávala, znovu průjem a zvracela. Takže nanovo.
Ze dvou tříd ve školce zbyla polovina jedné třídy. Takže já opět nachlazená, chlap stále nachlazený, dcera už naštěstí zdravá (ale doma, ve školce stále řádí střevní chřipka a do toho jí přece nedám), synovi teče z nosu.
Tak takový nezvaný host je u nás doma. Vyhodíme ho dveřmi, ale vrátí se oknem. Snad se nám ho už konečně podaří vyhnat. Snad už konečně vysvitne sluníčko a teploměr ukáže více stupňů.
Snad už konečně přijde jaro.
Napsal/a: nuninka
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (8 vyjádření)
Nuninko, jestli tě to uklidní, tak my jsme v kuse nemocní už od listopadu, a jelikož naší nejmladší je od minulého týdne teprve 1 rok, tak už jsme stihly být i 2x v nemocnici, nejdřív jsme tam šli s podezřením na vážnější nemoc, ale naštěstí se nepotvrdila a vyklubala se z toho „jen “ hnisavá angina se vysokýma horečkama(přes 40 stupňů u ní nebyl problém),do toho tam chytila střevní virózu tak byla 3 dny bez jídla jen na piškotech a studené šťávě (kterou přímo nesnáší)a na kapačce kvůli dehydrataci. Zatím co my se válely v nemocnici byl synátor doma taky s horečkou, průjmem a průduškama. Já to samozřejmě chytila taky a náš tatínek umíral(jako každý chlap) ale i přes to chodil do práce (doma by to nevydržel) a o syna se mi starala babička(taky nemocná včetně mladších švagrových které s ní bydlí). Tento stav byl sice jen 10 dní, potom už nás pustili domů, kde samozřejmě byli pořád všichni nemocní, takže jsme se z toho léčili až do půlky února,synátor už z toho dostal zánět středního ucha, ale naštěstí se mi podařilo odvrátit píchání ucha klasickou metodou našich babiček (slivovicí na vatovém tamponku strčeném do ucha), pak děti byly asi 14 dní zdraví a už smrkají a kašlou znovu (včetně mě), syn byl od listopadu celkem 2 týdny ve školce,zbytek doma na antibiotikách. Ale teď už to začíná být lepší, teď už mají dítka jen rýmu, a i z té se dostávají celkem rychle. Začala jsem totiž bojovat bylinkama a ty už udělaly velký kus práce, jinak bych děti měla už 3. měsíc na antibiotikách.Takže nezoufejte, určitě to bude lepší, sem tam už vykoukne sluníčko a na příští týden už hlásí oteplení :-))))
Tak tohodle prevíta my máme doma taky už hodně dlouho. Teď zrovna pomalu odchází,byl navštívit malého Péťu. Doufám, že až odejde, už bude jaro, sluníčko a on se na nějakou dlouhou dobu nevrátí.
Nuninko, tohohle prevíta hostí Sárinka už od podzimu vkuse, co na to říkáš? 🙂 teda až na ty střevní problémy, těm se zatím úspěšně vyhýbáme! Za týden by měla proběhnout plánovaná operace nosní mandle, tak snad nás nezvaný host už nadobro opustí:o) Uzdravujte se!!!
Nuni, ze začátku článku jsem myslela, že ten nezvaný host jsou vešky 🙂
Přeji brzké uzdravení všech, u nás je taky každé ráno sníh, přes den to taje, ale snad už nás to dlouho zlobit nebude.
Nuninko, to je mi líto, že se Vás to takhle drží. U nás to už celkem jde.
Tak se dejte brzo do kupy a toho nevzaného hosta už nepouštějte přes práh!
Bohužel u nás už má průjem a teplotu i malý a já jsem od včerejška jak na vodě 🙁 Snad to tímhle už konečně skončí.
Nuninko, to je nepříjemné 🙁 Taky jste si to vybrali….
No, ale abys v tom nebyla sama, my si odbyli hnusnou virózu během února (na střídačku nás lehlo všech šest, jeden měl antibiotika, ostatní jen Pamycon a Paraleny, no a taťka není úplně fit ani teď 🙁 )- tak jsem si říkala, máme to za sebou. Houby máme – od neděle leží mladší syn, od včerejška zase sotva mluví ten nejstarší – a to byl doma minulý týden, protože měl zase nějakou lehčí střevní virózku. Zatím do školy chodí, ale jak dlouho, netuším 🙁
Chce to už jaro – ale do rána zas u nás ležel sníh – ne moc,teď zvolna taje, ale je tam taková zima – brrr 🙁
Tak vám taky přeji brzké uzdravení – a nám všem SLUNÍČKO!!!
u nás přesně to samé!!!!!!!!
ach jo…. 🙁
Mobile Sliding Menu