Nemoc

Rubrika: Kam nechodí slunce...

1270896_chelseaKdyz jsem si precetla clanky,ktere pisete,zjistila jsem, ze nejsem jedina, co neco potkalo. Je to presne rok, co jsem prodelala neco, o cem jsem si myslela, ze se me netyka. Jelikoz mi je teprve 25 let…

Bohuzel zdani klame. Minuly rok tuhle dobu jsem mela uz otresny bolesti. Brisko jak kdyz jdu rodit. Prestala jsem uplne jist, nic mi nechutnalo, ale mela jsem takovy strach. Nakonec me pritel odvezl na pohotovost, kde si taky mysleli, ze cekam miminko. Moc jsem tomu neverila, ty bolesti…. Na gynekologii mi udelali ultrazvuk, a pak to prislo. To, co mi rekl doktor, mi v tu chvili otocilo cely svet. Na tu vetu nikdy nezapomenu – mate na vajecnikach nador velky jako dlan, a taky v sobe vodu. Prave proto mate velky brisko. Nevedela jsem, co rict. Probrecela jsem celou noc… Za dva dny jsem musela co nejrychleji na operaci. Kdyz jsem se probrala, nevedela jsem, co se deje. Doktor ke mne moc nemluvil, a jak se ukazalo, chovali se ke mne, jak kdybych uz tam nebyla. Vzali mi oba vajecniky a ty poslali na rozbory. Mela jsem strach. ze budou nadory zhoubny. Pak mi sestra rekla, ze ze mne vyndali 10 litru vody. Bylo to jako zly sen… Kdyz jsem prisla do nemocnice, mela jsem 65 kilo, po operaci 48 kilo. Furt jsem doufala, ze to bude dobry. Vysledky porad nesli a ja kszdy den od doktoru slysela, ze mam pred sebou dlouhou cestu plnou chemoterapie. Nebrali ohled a to me moc mrzelo. Ja sama se sebou moc bojovala, jedla jsem, abych nabrala, abych jim dokazala, ze nejsem jeste na odpis, jak mi furt v nemocnici davali najevo. Jizva se mi krasne hojila a ja mela radost, ale nejvic jsem se tesila domu, abych byla mezi svymi. Po 14ti dnech jsem se konecne dockala, ze muzu jit domu. Uz konecne neusly,sim od doktoru jak jsem uz na odpis, ze jsem utekla hrobnikovi z lopaty a tak…. Nez me pustili domu, prosla jsem jeste plno vysetreni, predali me onkologovi, u ktereho jsem se mela hlasit za tyden. Primar me jeste poucil, jak budou probihat chemoterapie, jenze ja ho stejne moc neposlouchala, chtela jsem byt doma… Kdyz jsem dorazila domu, byla jsem moc unavena. Pritel chodil do prace a moje mamka se mnou travila dny, ale hlavne mi moc dobre varila. Po tydnu jsem se hlasila u onkologa, jenze jsem se divila, ze jeste nejsou vysledky.. Chtel uz me dat na prvni chemoterapii, ale ja jeste nechtela, neco mi rikalo pockej… Chodila jsem porad na kontroly, kde mi porad rikali, ze uz nikdy nebudu moct mit dite. Ten stres byl tak velky, bala jsem se vseho, co prijde. A pak se to stalo – sla jsem na kontrolu a pí. doktorka na gynekologii mi oznamila, ze vysledky jsou v poradku. Neverila jsem tomu. Kdyz jsem prisla za onkologem, rekl mi to same, ale pry nemam jeste vyhrano. V tu chvili mi napadlo, co by bylo, kdybych sla na ty jeho chemoterapie… Od ty doby neverim moc k doktorum. Kazdy 3 mesice chodim na krev a diky bohu mam vse v poradku. Nevim jestli se nekde stala chyba, ale zkusenost to byla velika….
Mam doktoru plny zuby…
Ted je mi uz lip, pomalu se ze vseho dostavam i pribiram na vaze, tak to je dobry znameni..
Mam pred sebou dlouhou cestu, kdyz chci mit miminko. Snad se vse povede a ja uz budu jen a jen stastna. Uz jsem se dost natrapila. Stejne nejvetsi stesti je, kdyz v nejhorsich chvilich vas podrzi rodina………………………….
Budu bojovat, aby se mi podarilo mit miminko, i kdyz to bude hodne tezky. Ale az tak za rok…………………
Moc mi to nejde psat, tak snad se mi to povedlo
Monci

Napsal/a: Monci

Toto taky stojí za přečtení!

Cyklistické dárky pro malé i větší cyklisty

Máte doma nadšeného cyklistu a nevíte, co mu pod stromečkem udělá největší radost? Podobným problémem se rok, co rok

Čtu dál →
Jindřichův Hradec

Prohlédněte si Jindřichův Hradec. S našimi tipy o nic nepřijdete

Jindřichův Hradec si zaslouží vaši pozornost. Je to nádherné město s pěknou historii. Najdete tu nádherné chaty a chalupy,

Čtu dál →

Jaké vybrat odrážedlo pod stromeček?

Chcete mít ze svého potomka vášnivého cyklistu? V určitém věku už nestačí jít příkladem. Vlastní dvoukolé odrážedlo, které je jedním

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (28 vyjádření)

  • Holky, moc se držte. V 26 letech mi operovali dělohu. Nádor byl nezhoubný, ale děti prý mít nemohu. Ale omyl!!! Dnes mám 2 krásné děti. A přeji ať i vaše cesta za štěstím je úspěšná!!!!!

  • Ahoj L
    Tobe taky preji hodne stesticka vim je to tezky,ale taky se moc usmivej vsichni mi rikaji ze s usmevem jde vse lip…Nevim co te potkalo,ale snad uz to budes mit vse v poradku…Jeste jednou mooooc stesticka Monci

  • Anonymní

    Ahoj Monci! Nezoufej, měla jsi v podstatě štěstí. Mě je 23 a mám za sebou chemoterapii, radioterapii a teď čekám, co se mnou bude dál. Mám hrozné úzkosti z toho, jestli vůbec budu zdravá a taky jestli v budoucnu budu mít vlastní děti. Nevím, co bych si počala bez dětí.
    Přeju ti hodně štěstíčka a usmívej se :-), pa L.

  • Holky držte se-jste bezva a zasloužíte si radost v životě.

  • Anonymní

    Ahoj Monči,těší mě,že máš zájem si se mnou promluvit,protože jsem zjistila, že pokud se mi to podaří alespoň trochu vyventilovat ven vždycky se mi trochu uleví. Musím s tebou souhlasit taky si připadám jako méně cená, vždycky jsem se těšila ma mimčo a když tolik let a hlavně po takových útrapách nepřichází je to hrozná bezmoc. Tady je můj e-mail,pokud bys se ještě chtěla ozvat, ráda si s tebou promluvím, protože nejvíc tě pochopí, ten kdo zažává něco podobného.lumr@seznam.cz Tak se ozvy ráda si popovídám. Čau LM

  • Anonymní

    Ahoj vsichni,nez zacnu psat chci moc podekovat,vsem co mi drzi palecky.Ta nadeje,je tak velika,ze tomu zacinam verit,ze by se mohlo do budoucna uvazovat mit miminko od darkyne.Ale ceka me nejvetsi orisek a to je onkolog,bojim se,ze mi to nepovoli.Ja jsi myslim uprimne,ze kdyby se mi to mela vratit voda do tela,nebo nedej boze rakovina,tak prijde kdykoliv a mne je hrozne smutno stoho cekani,ste nejistoty,co me vse jeste ceka….Kolem mne maji kamaradky miminka a ja porad nic,pritom je to muj nejvetsi sen byt maminkou,koukat se jak vyrusta,ale pak kdyz se ohlednu promitne se mi hlavou co se mi stalo a pripadam si jak menecena.Bojim se,ze se mi vrati voda zpet do tela a mrzi mne nejvic,ze mi do dnesni doby nikdo nerekl zceho se mi to udelalo.Onkolog mi porad tvrdi,ze mam vzacnou nemoc,uz nevim cemu mam verit.Nikdo zase rika,ze jsem mohla mit jen na vajecnikach cisty a nemuseli mi pry brat oba……Vubec nekoukali kolik mi je ani do budoucna.Kdyz ted na to myslim je mi hrozne,vzpomenu jsi jak na prijmu mi doktor vynadal,jak muzu takhle chodit,ale ja nemela silu se ani branit a kdyz jsme vchazely do vysetrovny bouchnul me do bricha a zakroutil hlavou…Je to desny chovani k pacientum…..kdyz jsem cetla clanky co jste mi napsali,brecela jsem jak mala holka,ale aspon se cloveku ulevi.Ten posledni clanek me mrzi,ze nema autora,myslim jsi,ze mame hodne spolecneho a moc bych chtela si sni o tom promluvit…
    Nejde mi to moc psat..
    Strasne,strasne moc jsi preju mit miminko,abych se mohla na nikoho tesit,koukat se jak roste…..Taky jsme uvazovali o adopci,je to ale posledni moznost,bojim se ze to bude na dlouho..
    Jsem rada,ze mam takoveho pritele,ktery stoji pri mne.A snad uz taky brzo muj budouci manzel.Jsme spolu pomalu 7 let a vim ze je to ten nejbajecnejsi chlap pod sluncem…..Musime byt silny a pak vse zvladneme.
    Dekuji,ze jste mi dali sanci o tom psat,moc mi to pomaha……V me dusicce je tolik strachu co prijde,ale zase jsem rada,ze na to nejsem sama.
    Rodina-Pritel jsou pro mne vsechno……..Vase Monci

  • Anonymní

    Ahoj Mončo,když jsem četla tvůj článek vzpoměla jsem si na letošní léto,zažila jsem něco podobného.O mimčo se snažíme už 12 let po 6 nezdařených pokusech umělého oplodnění jsem v květnu po 7.pokusu prodělala hyperstimulační syndrom (to je po lécích,které se podávají při stimulaci vaječníků), musili mi taky odsát z plic 9 litrů vody, už jsem nemohla skoro dýchat, ale o proti tobě jsem měla svělého primáře gyn.odd a celý jeho tým. Po všech útrapách testy prokázaly těhotenství, takže si dovedeš přestavit tu strašnou radost, ale bohužel netrvala dlouho v 11t se plod přestal vyvíjet a odumřel. V tu chvíli jsem si myslela, že se mě shroutil celý svět, ale jaks psala měla jsem veliké štěstí, že mě podržel manžel (i když pro něj to bylo tako hrozně těžké) a samozřejmě zbytek rodiny. Další šok přišel, když mi šetrně doktor sdělil, že další pokusy v žádném případě nepřipadají v úvahu a zbývá adopce, o které manžel nechtěl ze začátku ani slyšet, ale když viděl jak se trápím nechal se nakonec přesvědšit a žádost máme podanou. Teď nám přišla pozvánka na psychotesty.Až to všechno proběhne, tak doufám, že už nebude dlouho trvat a konečně si taky vytoužené mimčo dovezeme, i když nebude naše vím, že ho budeme po všech těch strastech opravdu milovat. Proto ti držím moc palečky, abys nezoufala, máš ještě další šance ne jen adopci. Je to darované vajíčku a pokud máš v pořádku dělohu, tak jsou dost vysoké šance na uchycení,taky jsem se o to zajímala,ale mě už to taky nedoporučili. Neboj čekací doba na vajíčka není zas tak dlouhá (alespoň v Brně je to do měsíce). Hlavně neztrácej naději a bojuj. LM

  • quendolina
    quendolina

    Monči, taky držím pěsti. Ženská vydrží víc než člověk…
    Hlavně neztrácej naději.

  • Anonymní

    Mony držím palečky,mělas to těžké,ze srdíčka přeju aby to bylo už jen lepší.Petula

  • Dekuji vsem za pranicka moc jsi toho vazim a slibuji dam vedet jak dal vse pokracuje.V unoru mam opet prohlidku u onkologa,pokazde kdyz se to blizi mam strach,uz moc doktorum neverim….Napisu Monci

  • Monci, držím Ti pěsti. Jsi silná holka, zvládneš to. Pak nám dej vědět, jak vše pokračuje.

  • Jovanka

    Monči, přeju hodně štěstíčka. Určitě se Ti všechno podaří. A opatruj se 🙂

  • karamela

    Napiš

  • chci moc moc podekovat,ze jste mi dali sanci o tom mluvit,moc mi to pomohlo..I kdyz jsem stoho mela velky strach.Vim,ze uz ted musim byt jen a jen silna,abych vse zvladla.I kdyz jsem to,uz chtela vzdat bojovat o miminko,ale bylo to silnejsi a miminko jsi preji..jestli budete chtit rada zase napisu jak jde vse dal….Do noveho roku vse nej vsem………Monci

  • Monci, přeju také pevné ZDRAVÍ. Zdraví je opravdu to nejdůležitější v životě. Určitě sis to nejhorší v životě už vybrala a teď Tě čeká už jenom to nejlepší. A až se Ti narodí vytoužené miminko, navštěvuj s ním jinou nemocnici!

  • taky se přidávám a přeji do života už jen samé zdravíčko a štěstíčko!Ať se dočkáš brzo i miminka.Držím palečky!Možná by nebylo naškodu prozradit jméno nemocnice,kde mají takhle příšerný přístup k lidem

  • Mončí, přeji Ti do toho nového roku jen zdraví a potom toho malého človíčka! Na 1000% budeš ta nejlepší maminka!! Drž se, už jsi překonala hrozně moc, tak už teď bude vše jen dobré!!!

  • mimkys

    Mončí, povedlo se ti to napsat hezky, i když jsi si musela něco, chudáčku, vytrpět! Přeji ti jenom zdraví a a´t se toho mimča taky dočkáš!

  • Anonymní

    Si statečná holka a zvládla si to jedině proto že tě jistě v budoucnosti čeká nějaké štěstíčko.Tak zatím zkus vymyslet nějaké jméno a ono za tebou jistě přijde.Drž se.

  • Dáša P.
    Dáša P.

    Monci,
    silný zážitek,co? :o(
    Snad už vše bude dobrý… Přeji hlavně sílu a jednou zdravé miminko. Asi z dárcovských vajíček, že? No to je fuk, ať už porozené, nebo adoptované, ať vám dělá radost.
    Teď se dej hlavně „do kupy“ a přeji k tomu hodně sil!

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist