Aby děti byly šťastné a zdravé…

Rubrika: Kam nechodí slunce...

56169_newbornUž dlouho nosím v hlavě toto téma na článek, ale nebyla jsem si jistá a vlastně nejsem ani teď, zda někdo pochopí, co tím vším vlastně chci říct. Ale pokusím se a budu doufat, že se alespoň někdo pokusí mě pochopit…


My všechny se snažíme být dokonalými matkami. Čteme různé časopisy, knihy, řešíme vše s ostatními přes net. Jsme zahlceny množstvím informací a zaručeně přesně víme, jak dítě vychovávat, co mu dávat jíst a co pít, aby z něj vyrostl zdravý, silný, sebevědomý jedinec. Ale také pořád řešíme alergie, nemoci, úrazy, strachy, pláč. Nějak to nekoresponduej s tím, co očekáváme. Není náhodou někde chyba?

Od jedné velmi chytré paní, mimochodem matky tří dětí, jsem dostala životní lekci. Lekci o tom, jak jsem jako matka totálně selhala a jak za všemi problémy svého dítěte stojím jen já sama, nikdo jiný. Když mi to vysvětlovala, tak jsem jí nejenže nechtěla věřit, ale ani rozumět, vše se ve mně bouřilo, že říká hrozné věci. Ale najednou mi v hlavě něco seplo a pochopila jsem.

Dítě a matka jsou spolu spojeni po narození shruba dalších pět až šest let. Tak, jak fungovalo spojení mezi bříškem a maminkou, tak i nadále jsou mámy jakoby“ těhotné“ se svými dětmi dál. A jak jsou děti na mámy napojeny, vnímají jejich pocity. Pro zdravý vývoj dítěte je důležitá klidná, veselá a bezstarostná matka, pokud chcete dítěti zadělat na zdravotní potíže, nezapomeňte hodně panikařit, bát se, řešit nesmysly a analyzovat, a důležité je také se na dítě fixovat.
Pak se Vám podaří všechny strachy a obavy do dítěte „napumpovat“ a zdravé dítě, které si s tím pocitem nebude vědět rady, jej honem rychle převede nejčastěji do alergie, exemu a podobně.

Chcete mít dítě se zdravým zažíváním a normálním vývojem? Respektujte jeho chuťe a dejte mu jíst, co bude chtít. Jestli chcete, aby z Vašeho dítěte vyrostl anorektik, diabetik, obézní človíček, nebo člověk, který má potíže se zažíváním, začněte strašně rychle řešit jídlo. Nezapomeňte zakazovat sladkosti a zdůrazňovat, jak škodí zdraví a jak se po nich tloustne, přestaňte dávat maso a zohavujte dítěti jeho oblíbený pokrm. Taky nezapomínejte dítěti dávat jídlo za odměnu, aby si ho napřed muselo zasloužit a taky je důležité hodně nahlas s okolím řešit, jak jsou špatná „nezdravá“ jídla, protože je v nich karcinogenní látka, jedy a hnusy, které ucpávají cévy a způsobují zdravotní obtíže. Vaše dítě je zvyklé Vás poslouchat, tudíž poslušně bude dělat, co si přejete. Takže jeho tělo si ve 40 vzpomene, že dostalo příkaz od mámy, že má dostat infarkt, protože jedlo hodně maso.
Jestli chcete, aby dítě mělo anorexii, tak mu zakazujte třeba sladkosti, protože se z nich ztloustne a až si dítě sladkost koupí samo, nezapomeňte mu za to vynadat a jídlo mu případně sebrat.

Jestli z dítěte chcete mít neurotika a nemocného chudáčka, hodně často před ním s ostatními řešte jeho stolici, každé zahekání, pupínek, hlavně nahlas určete diagnozy, třeba se vám podaří do organismu zapsat infrmace, že má mít celiakii, nebo atopický exem. Dejte si taky záležet na alergiích, vystavujte dítě svému strachu a hodně mu odpírejte, aby vědělo, že je vážně nemocné, protože po potravinách, či kontaktu se zvířaty přece musí mít exem.

Výbornou větu jsem včera slyšela na výletě v Zoo. Tatínek se ptal maličké holčičky, zda bude chtít mezi kozičky do výběhu:“ Půjdeš mezi kozičky, nebo se BUDEŠ BÁT?“ Holčička byla poslušná a hned se rozkřičela hrůzou.
Jestli chcete mít dítě hodně potlučené, říkejte mu často a dost důrazně: “Nechoď tam, spadneš.“ Dítě vás poslechne.
Nezapomeňte taky v dítěti důkladně posilovat strach škodolibou větou: “Neboj se.“

Přemýšleli jste někdy, jak mocnou sílu mají námi vyřčená slova? Jak moc naše myšlenky a pocity ovlivňují naše životy? Napadlo Vás někdy, proč děti matek, které dětem nevěnují tak moc pozornosti, jsou úplně zdravé a bez potíží?

Jak se Vám to, co jsem napsala, líbí? Většina z Vás asi bude naštvaná nebo si bude myslet, že jsem se zbláznila, že říkám blbosti, protože tabulky a vědecké výzkumy říkají něco jiného. Napadlo Vás někdy, že si život řídíme sami? A že informace, co nám ostatní cpou do hlavy, mohou do života zasáhnout, pokud jim to umožníme?

Někteří z Vás možná vědí, proč tento článek píšu. Pro zbytek chci vysvětlit, že mám obrovský problém. Problém s jídlem. Zjistila jsem už, proč. Byla jsem vedena stylem, jakým většinou vychováváme děti my. Řešíme jídlo, chuť k jídlu, nesnášenlivost potravin. Přenesla jsem to i na mnou nejmilovanější bytost na světě. I ona už musí bojovat, kvůli mým chybám. Já už na vyřešení potíží pracuju a musím být moc rychlá, abych stihla vrátit vše špatné, co jsem dceři dala.
Nedopusťte, aby Vaše děti dopadly jako já, aby nemohly v životě normálně jíst a žít normální život.
Nedopustťte, aby vaše děti byly zbytečně nemocné, aniž by musely.

Vykašlete se na konvence, zapomeňte vše, co Vám kdo říkal. Řiďte se selským rozumem a mateřským instinktem. Nepřenášejte na své děti svoje obavy, nevnucujte jim myšlenky, co jim mohou uškodit. Mluvte a myslete positivně. Nic jim nepodmiňujte a důvěřujte jim. Nehledejte další informace, nezvěte k sobě problémy a nemoci. Žijte život naplno a naučte to i své děti. Život je krásný a záleží jen na nás, jak s ním naložíme.

Napsal/a: Chromle

Toto taky stojí za přečtení!

Kam s dětmi za lyžováním? V italském středisku Passo Tonale děti milují!

Italové děti milují, to je obecně známo. A udělají pro ně první poslední. Lyžařské středisko Passo Tonale vás o

Čtu dál →
Jak dětem ulevit od ucpaného nosu

Jak dětem jednoduše ulevíte od ucpaného nosu

Milé maminky, jsou Vaše děti často nachlazené? Teče jim z nosu, v noci mají ucpaný nos a těžce se jim dýchá? Pomozte

Čtu dál →

Môžem dať dieťatku jesť hocičo?

Môžem dať dieťatku pribináčika? Alebo zákusok? Alebo kupovanú nočnú kašu? V mamičkovských internetových skupinách sa pravidelne objavujú otázky, či to alebo

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (25 vyjádření)

  • Peťka

    Chromle, moc pěkný článek!

  • zuzkasim

    Moc pěkné, díky.

  • Bezvadný článek. Nedávno se mi do ruk dostala knížka od Zdeňky Jordánové s názvem Tvoje dítě jako šance pro tebe. Nemám ji ještě přečtenou celou, protože domácnost a dvě děti mi nedávají zrovna moc prostoru ke čtení. Zvládla jsem zatím asi 8 kapitol, které jsou dost podobné a mají stejnou myšlenku jako tvůj článek. V podtatě jde o to, že matka s dítětem jsou spojeni od početí a problémy, které máme v pozdějším věku souvisí třeba jen s větou, kterou maminka pronesla třeba ve 3. měsíci těhotenství, jak se chovala, jak myslela, … hodně zajímavá knížka. Zatím o ní nemám ucelený názor, ten budu mít, až knížku dočtu celou, přivede vás ale zaručeně na jiné myšlenky. Hlavně o tom, kde jako matky děláme nejčastější chyby ve výchově nebo v přístupu ke svým dětem. Doporučuji ke čtení.

  • poldina

    Tak Jarmuschko,přesně jsi to doplnila…

  • Jarmuschka
    Jarmuschka

    …a každá myšlenka, každé slovo, každý čin mají neobyčejnou sílu.
    Člověk musí dobře zvažovat, co si myslí, co říká, jak se chová…

  • poldina

    Ahoj Chromle,i já se přidám,je to moc pěkně napsané.Opravdu to co matka dá dítěti ať špatné či zlé,tak to v něm zůstane.

  • Holky, všem vám upřímně děkuji. Jsem hrozně ráda, že mi rozumíte a že jste pochopily, co tím chci říct. Mám z toho opravdu nádherný pocit. Ona to asi fakt není náhoda, že se tady spolu scházíme zrovna my:-))))

  • Dáša P.
    Dáša P.

    Bože, kéž se nám, mámám nevyplní ty strašné představy, které tak často zažíváme…!!!

    Karamelo, Tvé věty, co tě štvou, mi mluví z duše!!! Pravda, pravda, pravda.

    Kéž bychom se tím řídili. a nejen my, ale všichni kdo přijdou do styku s našimi (ale i jakýmikoliv jinými) dětmi!

  • Anonymní

    Mluvíš mi z duše. Taky jsem nic neřešila. Jenže jsou tumí rodiče a ty dávají dětem sladkosti. Moje dcera vůbec nechtěla sladké, ale oni ji tak dlouho přesvědčovali až se tím začala cpát. Nekoupily ji jedno kindr vejce, ale celou krabici , aby až bude chtít další bylo po ruce a postupně přibívaly další sladkosti a přesně jak píšeš naučili ji se cpát sladkostma, aby jim udělala radost, jediný čeho docílili jsou dohady mezi námi. Dávám ti plně za pravdu. A ještě k tomu strachu – loni v červnu jsme viděli jak při dopravní nehodě umírá dceřin spolužák. Já byla 3 měsíce těhotná. Sestřelil ho nějakej pražák ve 140 kilometrový rychlosti v obci na přechodu. Nikomu to nepřeju zažít. Já teď vidím nebezpečí na každým kroku a nemůžu si pomoct, mám strašný sny o svých dětech Chci tím říct, že chápu i ty ustrašený mámy – já se jim smála a teď jsem jedna z nich…Michuela

  • Zajímavé,myslím,že něco mi Tvá slova dala:-) Je pravda,že dnes je člověk zahlcen tolika informacemi a ke všemu má přístup a nutí ho to bádat a hloubat a pozorovat sebe i své blízké jestli……přitom mu utíká spousta kouzelných obyčejných věcí a už jen ta obyčejná radost z maličkostí je přebíjena myšlenkou a ,,dělám to opravdu dobře???“

    My řešíme alergie,jídlo,oblékání,nemoci…a naše matky na nás a naše děti sypou strachy,fóbie a komplexy…
    nesnáším věty:

    Tam nechoď tam je bubák……
    Ty ostudo nahatá!!!!!!!!!
    To musíš dojíst,co by za to dali….
    To Tě maminka nebude mít ráda…
    Takový velký kluk a brečí….
    ………………………………

  • Jovanka

    No, Taminko, a na tom my jsme vyrostli…. 🙂

  • VlaďkaJ.

    Chromle, moc hezký článek a pravdivý, ale nic si nevyčítej, souhlasím s Dášou a Jovankou, taky jsem pochopila význam těch zlých věcí až později (třeba i tvoje holčička jednou příjde na to, proč celiakii má).
    Místo nelez tam, spadneš, používám – musíš opatrně, nakonec se mi to líp osvědčilo a malý si pozor dává (třeba aby nespadl z postele).

  • Anonymní

    palec nahoru…trefné

  • Anonymní

    velice hezky napsané.určitě natom něco bude,věřim tomu.v tom spěchu dnešních dnů si kolikrat člověk ani neuvědomí,co vyřkne,je načase se trochu pozastavit a přečíst takovéto řádky,pak si člověk uvědomí,co dělá špatně…protože si lépe všimneme nedostatky na druhých,než sami na sobě….díky moc za článek…je opravdu k zamyšlení….s pozdravem nika.

  • Chromle, perfektní, mluvíš mi z duše. Větu „Nelez tam, spadneš“ úplně nesnáším, babičkám to pořád zdůrazňuju, ať to neříkají a přitom jsem zjistila, že to mám tak v podvědomí uložený, že to říkám sama asi tak pětkrát denně 🙂

  • Jarmuschka
    Jarmuschka

    Milá Chromle,
    tímhle žiju už pár let. Akorát mi to nedocházelo do takových detailů v souvislosti s mateřstvím a rodičovstvím.
    Díky za ten článek.
    (Ale všimněte si, obdobné myšlenky se začínají objevovat v textech písniček, v replikách filmů… Nebo je vnímám jen já!?)

  • Jovanka

    Leni, bohužel jsem si mnohým prošla. Andrejka nás mnohému naučila, tak až bolestně vím, co a jak jsi článkem chtěla říct.
    Jak píše Dáša, děti se rodí těm rodičům, kteří to potřebují. Spousta věcí se stane, aniž víme a dokážeme si představit jejich význam. Mnohdy až po čase se dozvíme, proč se vlastně to či ono přihodilo.
    Tak holky, ať máme zdravé a šťastné děti.
    Očekávejme dobré a ono to dobré přijde. Nebo aspoň to nejlepší, co přijít může.

  • Dáša P.
    Dáša P.

    Moc velká pravda, Chromle!
    Však to sama víš.
    Nic si nevyčítej, děti si vybírají přesně takové rodiče, jaké pro svůj vývoj potřebují…
    Láska je více, než strach. Kéž vždy zvítězí láska nad strachem! A kdyby ne, pak s pochopením přijmeme její nižší podobu, vždyť i starch je projevem lásky. každá máma to zná.

    A Tvá holčička, to je výjimečné dítě. Píši Ti to pokaždé, ač přesně nevím proč. Prostě si to myslím. A myslím, že jednou obě pochopíme, proč. Už minimálně proto, jakou učitelkou vám je. Vždyť jen vzpomeň, jak mnoho změnila váš život, jak její nemoc vás donutila přemýšlet nad mnohým, co by vám dřív za námět k zamyšlení ani nestálo…? .o)

  • dadýsek

    ahojky Chromle.tvůj krásný článek jsem četla jedním dechem,chápu moc dobře co si tim článkem chtěla říct a souhlasim s tebou i tvými slovy ,,JAK SI ŽIVOT ZAŘÍDÍME,TAKOVÝ HO MÁME!!! CO DĚTEM DÁME, NA TO BUDOU ZVYKLÉ!! Já svým dětem sladké nezakazuji,na co maji chut to dostanou,pokud to právě doma máme.Děti jsou na nás závislé,od mala nám důvěřují,mají v nás oporu,cítí se v bezpečí a my jsme tu od toho,abychom je chránily,jsou přece,tak malé a bezbranné.Nedokážu si představit,jaký život by bez nich byl.A co říkají ostatní,je věc, každého,jak to přijme.My jsme matky svých dětí a jen na nás záleží co jim dáme do života.Tvůj článek je opravdu moc pěkný a k zamyšlení (((o: Poslouchej své SRDCE, NE OSTATNÍ!!!

  • Moc pěkný článek-přečetla jsem ho jedním dechem.Musím říct,že v něčem to asi bude pravdivé-hlavně co se týká zdraví-podvědomí si všechny informace a slova spracuje ku obrazu svému a ejhle-na světě je hned nějaká nemoc,alergie atd.
    Co se týká výživy naší holčičky-nikdy jsem nějak moc neřešila co a jak v jakým věku může.Prostě jsem se řídila svým selským rozumem a pořád se jím řídím a zatím můžu říct,že je zdravá (ťuky ťuk)-zatím nás žádná alergie nebo tak něco nepotkalo.Všechny ty poučky to a to je nezdravé a škodlivé my občas připadají dost na hlavu a hlavně jako reklamní tah-každý se přece snaží svému dítěti dát to nejlepší,tak proč ne to nejdražší,že?
    A to,že je matka se svým dítětem svázana neviditelnou „pupeční šňůrou“-s tím určitě souhlasím.Možná to zní trošku podivně-ale někdy mám pocit,že pro svoje dítě bych se rozkrájela a tatínek jaksi přechází momentálně trošičku do pozadí.Někdy je mi to i líto,ale ten človíček je kus mého já,i když je to samostatná bytost.Neumím ten pocit přesně popsat,snad mě chápete,co tím chci říct.

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist