Aby děti byly šťastné a zdravé…

Rubrika: Kam nechodí slunce...

56169_newbornUž dlouho nosím v hlavě toto téma na článek, ale nebyla jsem si jistá a vlastně nejsem ani teď, zda někdo pochopí, co tím vším vlastně chci říct. Ale pokusím se a budu doufat, že se alespoň někdo pokusí mě pochopit…
My všechny se snažíme být dokonalými matkami. Čteme různé časopisy, knihy, řešíme vše s ostatními přes net. Jsme zahlceny množstvím informací a zaručeně přesně víme, jak dítě vychovávat, co mu dávat jíst a co pít, aby z něj vyrostl zdravý, silný, sebevědomý jedinec. Ale také pořád řešíme alergie, nemoci, úrazy, strachy, pláč. Nějak to nekoresponduej s tím, co očekáváme. Není náhodou někde chyba?

Od jedné velmi chytré paní, mimochodem matky tří dětí, jsem dostala životní lekci. Lekci o tom, jak jsem jako matka totálně selhala a jak za všemi problémy svého dítěte stojím jen já sama, nikdo jiný. Když mi to vysvětlovala, tak jsem jí nejenže nechtěla věřit, ale ani rozumět, vše se ve mně bouřilo, že říká hrozné věci. Ale najednou mi v hlavě něco seplo a pochopila jsem.

Dítě a matka jsou spolu spojeni po narození shruba dalších pět až šest let. Tak, jak fungovalo spojení mezi bříškem a maminkou, tak i nadále jsou mámy jakoby“ těhotné“ se svými dětmi dál. A jak jsou děti na mámy napojeny, vnímají jejich pocity. Pro zdravý vývoj dítěte je důležitá klidná, veselá a bezstarostná matka, pokud chcete dítěti zadělat na zdravotní potíže, nezapomeňte hodně panikařit, bát se, řešit nesmysly a analyzovat, a důležité je také se na dítě fixovat.
Pak se Vám podaří všechny strachy a obavy do dítěte „napumpovat“ a zdravé dítě, které si s tím pocitem nebude vědět rady, jej honem rychle převede nejčastěji do alergie, exemu a podobně.

Chcete mít dítě se zdravým zažíváním a normálním vývojem? Respektujte jeho chuťe a dejte mu jíst, co bude chtít. Jestli chcete, aby z Vašeho dítěte vyrostl anorektik, diabetik, obézní človíček, nebo člověk, který má potíže se zažíváním, začněte strašně rychle řešit jídlo. Nezapomeňte zakazovat sladkosti a zdůrazňovat, jak škodí zdraví a jak se po nich tloustne, přestaňte dávat maso a zohavujte dítěti jeho oblíbený pokrm. Taky nezapomínejte dítěti dávat jídlo za odměnu, aby si ho napřed muselo zasloužit a taky je důležité hodně nahlas s okolím řešit, jak jsou špatná „nezdravá“ jídla, protože je v nich karcinogenní látka, jedy a hnusy, které ucpávají cévy a způsobují zdravotní obtíže. Vaše dítě je zvyklé Vás poslouchat, tudíž poslušně bude dělat, co si přejete. Takže jeho tělo si ve 40 vzpomene, že dostalo příkaz od mámy, že má dostat infarkt, protože jedlo hodně maso.
Jestli chcete, aby dítě mělo anorexii, tak mu zakazujte třeba sladkosti, protože se z nich ztloustne a až si dítě sladkost koupí samo, nezapomeňte mu za to vynadat a jídlo mu případně sebrat.

Jestli z dítěte chcete mít neurotika a nemocného chudáčka, hodně často před ním s ostatními řešte jeho stolici, každé zahekání, pupínek, hlavně nahlas určete diagnozy, třeba se vám podaří do organismu zapsat infrmace, že má mít celiakii, nebo atopický exem. Dejte si taky záležet na alergiích, vystavujte dítě svému strachu a hodně mu odpírejte, aby vědělo, že je vážně nemocné, protože po potravinách, či kontaktu se zvířaty přece musí mít exem.

Výbornou větu jsem včera slyšela na výletě v Zoo. Tatínek se ptal maličké holčičky, zda bude chtít mezi kozičky do výběhu:“ Půjdeš mezi kozičky, nebo se BUDEŠ BÁT?“ Holčička byla poslušná a hned se rozkřičela hrůzou.
Jestli chcete mít dítě hodně potlučené, říkejte mu často a dost důrazně: “Nechoď tam, spadneš.“ Dítě vás poslechne.
Nezapomeňte taky v dítěti důkladně posilovat strach škodolibou větou: “Neboj se.“

Přemýšleli jste někdy, jak mocnou sílu mají námi vyřčená slova? Jak moc naše myšlenky a pocity ovlivňují naše životy? Napadlo Vás někdy, proč děti matek, které dětem nevěnují tak moc pozornosti, jsou úplně zdravé a bez potíží?

Jak se Vám to, co jsem napsala, líbí? Většina z Vás asi bude naštvaná nebo si bude myslet, že jsem se zbláznila, že říkám blbosti, protože tabulky a vědecké výzkumy říkají něco jiného. Napadlo Vás někdy, že si život řídíme sami? A že informace, co nám ostatní cpou do hlavy, mohou do života zasáhnout, pokud jim to umožníme?

Někteří z Vás možná vědí, proč tento článek píšu. Pro zbytek chci vysvětlit, že mám obrovský problém. Problém s jídlem. Zjistila jsem už, proč. Byla jsem vedena stylem, jakým většinou vychováváme děti my. Řešíme jídlo, chuť k jídlu, nesnášenlivost potravin. Přenesla jsem to i na mnou nejmilovanější bytost na světě. I ona už musí bojovat, kvůli mým chybám. Já už na vyřešení potíží pracuju a musím být moc rychlá, abych stihla vrátit vše špatné, co jsem dceři dala.
Nedopusťte, aby Vaše děti dopadly jako já, aby nemohly v životě normálně jíst a žít normální život.
Nedopustťte, aby vaše děti byly zbytečně nemocné, aniž by musely.

Vykašlete se na konvence, zapomeňte vše, co Vám kdo říkal. Řiďte se selským rozumem a mateřským instinktem. Nepřenášejte na své děti svoje obavy, nevnucujte jim myšlenky, co jim mohou uškodit. Mluvte a myslete positivně. Nic jim nepodmiňujte a důvěřujte jim. Nehledejte další informace, nezvěte k sobě problémy a nemoci. Žijte život naplno a naučte to i své děti. Život je krásný a záleží jen na nás, jak s ním naložíme.

Napsal/a: Chromle

Toto taky stojí za přečtení!

Jak děti naučit jíst zeleninu?

Co vaříte svému miminku? Nejprve maminka zařídí to nejlepší mlíčko, ovšem po pár měsících se objeví otázka, jaké dát

Čtu dál →

Recenze: Můj atlas Česka

Naše zem je plná krásných míst, památek, přírody, různých útvarů. Každý z nás je rád „doma“. Děti to „doma“,

Čtu dál →

[Předškoláci] Matematika s úsměvem

Se začátkem nového školního roku se už i předškolní děti začaly plně věnovat předškoláckým úkolům. Tak proč jim to

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (25 vyjádření)

  • pekne

  • Taky mám pocit, že čím víc dětí mám, tím méně jednám konvenčně, ale právě srdcem, instinktem, selským rozumem… Stále říkám, že každé dítě je jiné a neexistuje univerzální přístup. Taky se mi vybavil článek, který jsem nedávno četla – u malé holčičky řešili fóbie a koktání. Nevěděli si s ní rady, tak přistoupili na hypnózu – a ejhle, zjistili, že problém se táhne z prenatálního období. Matka čekala dvojčátka, ale nevěděla o tom, a to druhé děťátko- chlapeček – zemřelo. V mamince se rozkládalo, takže jen zázrakem se nic nestalo matce ani živému dítěti. Nicméně problémy dívenky souvisely právě s tím otřesným zážitkem z maminčina bříška. Maminka v tom byla pochopitelně nevinně – já jen, že asi většina zdravotních či psychických problémů souvisí se zážitky, výchovou, předsudky… Je to opravdu zajímavé a díky za podnět k zamyšlení. Děti jsou neskutečně vnímavé a vidím, že opravdu velice citlivě vnímají mé obavy, úzkosti atd.Chromle má z 90% pravdu a proto tvrdím jediné – přistupujme k dětem srdcem a ke každému individuálně. Ony si to zaslouží.Jo, a věty typu:Když budeš zlobit, nikdo tě nebude mít rád – tak ty opravdu „miluju!“ Jenomže zrovna u mé mamky se často setkávám s nepochopením – to za nás nebylo, děti musely poslouchat (rozuměj – vše, co si rodiče zamanuli, ať to mělo hlavu a patu nebo ne), neříkej jim, že jsou krásné… To mě vytáčí, protože mám někdy ze starší generace pocit, že projevy lásky směrem k VLASTNÍM dětem jsou něco nepatřičného… Milujme je, chvalme a dávejme jim jen to nejlepší ze sebe. A věřme jim – ony si poradí!

  • Mimochodem, ten článek je moc fajn. Jsem docela ráda, že spoustu chyb popisuje, naštěstí se dá spoustě věcí vyvarovat. Člověk si třeba řekne, nevaroval jsem dítě, ale v podstatě je to správně. Dítě si na všechno přijde samo a o to je to pro něj důležitější. Mám teď pocit, že když jsem jako by něco zanedbala, udělala jsem vlastně dobře, protože dítě si udělalo svou zkušenost…

  • Anonymní Jano, zkus se svěřit tady, na stránkách Vaše děti. Každá z nás tady něco řeší a když Ti ostatní budou moci pomoct, uvidíš, že Ti i pomůžou. Chce to jen nebát se a svěřit se ostatním…

  • Anonymní

    Moc hezky clanek.Jen ted nevim jak napravit tu furu chyb co jsem udelala na sve ctyrlete dceri a jestli to vubec pujde .Prosim o pomoc pro svou krasnou ctyrletou holcicku jako matka jsem uplne zklamala .Nevim kam se obratit se svymi problemy,chci vsechno napravit.Jsem na dne a omlouvam se.Jana

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist