Zmatek, který provázel naše dítě na svět

Rubrika: Jsem máma

1208088_baby_boyAhoj všem,
tak jsem Vám včera ani nestihla napsat, že tomu byl právě rok, co jsem…

…co jsem ráno vstala, šla se „vyčůrat“ a za svým miláčkem do pelíšku se vracela zcela vyplašená. Co vyplašená, hlavně úplně zmatená. Po nohách mi totiž stékala plodová voda.

Do termínu porodu zbývalo pouhých 5 dní a mně pomaličku začínalo docházet, že je to nejspíš naposledy, co se probouzíme sami dva. Celá rozechvělá budím manžela se slovy, že mi „asi“ teče voda, načež on vystřelil a běžel do kuchyně k myčce. Cestou hudroval, že je to tento týden už podruhé, co vypadla hadice… Když však procitl a uviděl mě celou zmatenou stát za jeho zády, došlo mu, jak moc se přeslechl. Následoval maraton…

Doma jsme neměli ani korunu. Mně bylo fajn, kontrakce žádné, a dokonce jsem se cítila hrozně hyperaktivní. Přesto mě můj milovaný manžel uložil do postele, zabalil do deky a uháněl do bankomatu. Holky, já byla tak, ale tak zmatená, že jsem úplně zapoměla PIN kód k naší kartě. Řekla mu nějaké úplně zkomolené číslo a on mi za pár minut z budky volá, vzteky bez sebe, že mu BANKOMAT TU KARTU ZABLOKOVAL. Protože účet je na moje jméno, nezbývalo, než se vycpat vložkami a zajít do banky osobně. Bylo mi z toho do smíchu a vůbec jsem si nepřipouštěla, jak moc jsem situaci zkomplikovala.

Toho času naše autíčko odpočívalo na revizi v servisu a tak nás měla do porodnice dopravit sanita. Jako na potvoru a snad poprvé v životě nám oběma den předtím došel kredit, takže jsme ho cestou z banky dobili a já si řekla, že pro jistotu zavolám raději ihned, víme jak to vždycky dlouho trvá….. Sanitku poslali, a dokonce ji řídil můj spolužák, což mě velmi uklidnilo.

Ženský, než jsme přišli domů, uběhlo max.10minut. Málem mi vytekla z pusy zmrzlina, když vidím, jak před vchodem stojí blikající sanita, ze všech oken a koutů vyčuhují místní drbny… Snad čekaly, že ponesou mrtvolu, či co. A on ten poprask kvůli mě, která si pěkně kráčím s manželem za ručičku z města a ještě se láduju zmrzlinou. Jo a s pěti vložkami v kalhotkách.

Jirka, ten řidič a spolužák, se začal smát, když nás uviděl. Poslala jsem tatínka pro tašku, dolízala zmrzku a jelo se. Zklamané drbny se zase zatáhly zpět a mně bylo najednou tak veselesmutno, že se sem už nevrátím sama, nýbrž s človíčkem, kterého zatím vůbec neznám.

V porodnici mě vyšetřili, nález 4cm, uložili na porodní pokojík…a bylo 11:30. Vyslechla jsem poučení, nejíst, málo pít…. Manžel si odskočil vyřídit pár nezbytností do práce, ale za hodinku už byl u mě a nevzdálil se ani na chviličku. Stále mě nic nebolelo a už jsem toho snad i začínala litovat. Pokojík byl krásný, útulný a ani v nejmenším nepřipomínal porodní sál. Sestra mě napojila, chodila kontrolovat, ale jinak se nic nedělo. Přišel na mě hlad. Přes všechna doporučení jsem si manžela poslala pro obří bagetu, zapila jí jogurtem a bylo mi nááádherně….
16hod…17hod…stále se nic nedělo. Jsem zdravotní sestra, a tak jsem začala po doktorovi loudit vyvolávačku. „Přepapouškoval“ mi naučenou frázi, že podle nových standardů mohou vyčkávat na příchod kontrakcí až 24hod od odtoku plodové vody…bla,bla,bla….

Ukecala jsem ho. V 17:30 mi sestra napíchla žílu a opravdu se to během dvou minut rozjelo. Lítala jsem ze sprchy, do sprchy, manžel s infuzí za mnou, sekýrovala jsem ho, málem chudák i jednu schytal, když nevěděl jak protáhnout hadičku od infuze skrz rukáv noční košile….no a když jsem poručila sestře, ať mi okamžitě – ale okamžitě teď hned napíchne epidurál, že mi nevadí, že momentálně není k mání anesteziolog, byl náš maličký už hlavou venku:-)))
Bylo 18:45, když poprvé zakřičel, a nikdy na to nezapomenu.
Můj porod trval 1hod ,15 min a dnes můžu říct, že byl krásný a nezapomenutelný. A můj manžel? Seděl v křesle vedle mě s hlavou v dlaních a nahlas brečel.

Jistě jste zjistily, že jsem tento příběh – ovšem ne v tak obsáhlé podobě – poslala napřed do TAM TAMU, ale určitě patří víc sem.

/poznámka redakce: příspěvek v TAM-TAMu bude po dohodě sautorkou smazán, reakce na něj jsou zkopírovány v komentáři pod článkem/

Napsal/a: Sunny

Toto taky stojí za přečtení!

Jak strávit víkend s dětmi v Praze?

Praha je tak kouzelné místo nejen díky své stovce věží nebo památek, ale také proto, že je zde nekonečné

Čtu dál →

Spoření pro děti: jaké máte možnosti?

S novým přírůstkem do rodiny je čas začít myslet na budoucnost. Chcete-li svým ratolestem zajistit lepší start do života, neměli

Čtu dál →

Jak vybrat ty pravé plenky pro novorozené miminko?

Očekávání miminka sebou nese spoustu radosti, ale také rozhodování a nákupů. Jednou z věcí, bez kterých se určitě neobejdete,

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (2 vyjádření)

  • Před čtyřmi lety, kdy jsem o těhotenství a jeho názvosloví neměla ani šajna, mi v noci kolem druhé hodiny přišla od bráchy SMS:“Praskla nám voda!“
    Bratr bydlel v našem starém bytě, často tam praskalo topení a vytíkala ta hnusná voda. A brácha, děsnej nepraktik, vždycky volal mě, ať mu dám číslo na topenáře.
    Takže jsem celá naštvaná vstala, nadávala pod nos, proč mě tím otravuje v noci, a začala hledat v diáři číslo na topenáře.
    Když jsem pracně a poslepu bez brejlí dopsala SMS, zrušila mi ji nově příchozí SMS:“ Tak si nás porodnici nechali, rodíme!“-)))
    Tehdy jsem nechápala, proč psal v množném čísle, vždyť voda praskla jeho ženě..-)
    Krásné bylo, že přede dvěma lety můj muž odesílal SMS ve stejném znění-)))) Bohužel o půlnoci a nikdo nebyl tak aktivní, aby si ji přečetl, i když to bylo v termínu a všichni na tuto zprávu čekali. Takže když jsem v šest ráno volala mámě a tátovi, oba mi po oznámení, že maj vnučku, strašně vynadali, že jsem jim neoznámila odjezd do porodnice-))))

    Tímto dodatečně Mirečkovi všechno nejlepší!!!!!

  • redakce

    Kopíruji reakce z TAM-TAMu, kam autorka původně napsala trošku kratší verzi příběhu:

    Moc hezký, vidím, že máš opravdu na co vzpomínat…:-))) Gratuluju k výročí a Mirečkovi k narozkám!!!
    Tamina, 30. 6. 2006 v 23:48

    ahoj, taky gratulujeme k prvním narozeninám.
    Dost jsi mě rozesmála, moc hezky jsi to napsala, a hlavně mě rozesmálo to, že můj manžel reagoval úplně stejně jako tvůj. Když mi u Davídka taky ráno praskla voda, tak taky letěl do koupelny, kde že to je. A trvalo mu než mu to došlo.
    kristýna, 1. 7. 2006 v 10:34

    Ahoj. Je to hezky napsaný, napadlo mě, jestli bys to nechtěla poslat jako článek?? Do rubriky POROD??? Tam by to tak nezapadlo… Co ty na to?
    Pomněnka, 1. 7. 2006 v 11:32

    Ahoj Poměnko,napadlo mě to taky ale bohužel ve chvíli,kdy už jsem měla půl článku napsanýho.Myslíš,že by to tam šlo nějak zkopírovat nebo poslat?V tomhle já jsem amatér,díky
    anonymní, 1. 7. 2006 v 11:38

    Jejda,jakto že jsem byla odhlášená????
    Sunny, 1. 7. 2006 v 11:42

    ..mě odtekla plodová voda ránko před 7 hodinou a to chvilku před tím oděšel manžílek do práce!!jenže já už jsem to cítila den před tím večer,napustila jsem si totiž horkou vanu,abych to popohnala,už 14 dní mi pořád na ozvách říkali,že si mě nechají tam,že už každou chvili porodím:-))jenže já je vždy ukecala,že mám doma ještě dvě děti,sice už pubertáky,ale já vydržet v nemocnici,to je horor:-))to budu rači teda žehlit:-))..tak mě vždy pustili,bydleli jsme hned vedle nemocnice a prý jako zasloužilá mamina to poznám,kdyby něco:-))
    takže ranko koukám,že mi je nějak šoufl,a že něco teče po nožkách,no asi pl.voda,říkám si..no klid holka,počkáš na stahy,abys nemusela čekat v porodnici,času je dost:-))
    jenže jsem neměla zrovna kredit,abych dala echo manželovi..takže synátor letěl za ním-díky bohu pracoval manžel v nemocnici!
    a dcerka mi zatím dle mojích pokynů,balila věci,nachystané na hromádce:-))
    já jsem ještě usměrnovala z okna syna,at neletí,at je v klidu,že je to v pohodě.-))
    manžel přišel,já chtěla jít pěškobusem,jenže manžel říká,že mě pěkně poveze autíčkem…….skrátím to-ikdyž to byl rychlí porod(za 4 a půl hodinky),tak byl nejintenzivnější a nejbolestivější ze všech mojich třech porodů!!!a ikdyž jsem se bránila nástřihu,musel bejt proveden..to byla slast-ještě jsem měla špatně zhojený ten před 13l a trápí mě hemeroidy,takže si to dokážete představit:-))
    když mě šili,tak jsem vtipkovala s doktorem,že mě štepuje,jako ponožky:-))ale nehty jsem měla zaryté v manžel.ruce,chudák:-))
    taky gratulace,naše Adelka měla rok 2.6 a už chodí,letí to jako blázen!!
    jo a manžel říká,že ten porod byl takovej,protože za těch 13 a 11l od porodů,už jsem tam zarostla:-))vtipálek…

    mamcalenca, 1. 7. 2006 v 12:05

    Taky gratuluji k narozeninám Mirečkovi. A docela ti závidím takový průběh porodu, já si první protrpěla v bolestech 24 hodin, než se El uráčila opustit svuj dočasný pokojíček. no asi se jí tam dost líbilo. Druhá se zdráhala vykouknout jen 5 hodin.
    erča, 1. 7. 2006 v 13:02

    taky gratuluji Mirečkovi k narozeninám!
    nessy, 1. 7. 2006 v 13:28

    díky všem za přání a obsáhlejší tento příběh jsem poslala do rubriky těhotenství-porod,
    Sunny, 1. 7. 2006 v 13:38

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist