MVD: Pivatko

Poslední dobou hodně zmiňované téma je kontaktní rodičovství a já musím říct, že i já jsem se k tomuto trendu se svým synkem připojila, i když ne fanaticky, ale tak jaksi zdravě, se zdravým rozumem.

O co se jedná? Jde o to, že rodiče opouští od postýlek a dětičky spí s rodiči ve velké posteli a taky se upouští od kočárků a děti se nosí v šátkách či nosítkách, na toto téma je plno diskuzí, hodně důležité je mít nosítko a ne visítko, a proto jsem dlouho vybírala a vybrala jsem si opravdu kvalitní, i když ne levné nosítko.
Kočárek stále mám, používáme jej, když jedeme někam na celý den a potřebuju vzít plno věcí pro Filinku, protože v batohu bych to neunesla, ovšem když jedu třeba jen do města, tak určitě dávám Filiho do nosítka, protože lidé v autobuse jsou neochotní pomáhat a ani nepustí sednout, tak mám co dělat, abych udržela kočár a ještě i sebe.
Postýlku taky máme a využíváme ji, Fili ví, že po vykoupání a večeři se jde spát do své postýlky a velká postel patří mámě a tátovi, ovšem v noci jde na chvíli k rodičům a k ránu, když taťulda odejde do práce, tak už je postel jeho.
Někdo říká, že si miminko rozmazlím, když je se mnou v posteli, někdo říká, že tak malé miminka se nedají rozmazlit, každopádně já vím, že je to moje dítě a já dělám to, co si myslím, že je pro nás oba nejlepší a jestli to je či není nejlepší stejně ukáže čas, každý dělá, co může a co si myslí, že je nejlepší.
Také kdybych dostala třeba jen korunu pokaždé, když mi někdo řekne: nebylo by mu líp v kočárku? Ježíš, dyť ti zmrzne! Co to ta mamka s tebou dělá? Nechceš radši vzít kočárek… tak bych asi už byla milionář 😀
Z mých předchozích vyprávění víte, že jsem hodně cestovala a výletovala a stále něco podnikala a ani s miminkem tomu není jinak. Ano, je  to trošku jinačí, musím brát ohledy na počasí a hluk, ale už s dvouměsíčním Filinkem jsme si vyšli na Praděd, vše jsem prokonzultovala s dětskou doktorkou, a když je miminko hodné a není protivné, tak proč ne. Taky i na fesťáku už jsme byli, samozřejmě, že jsem nešla do davu, ale byla jsem hodně daleko, hudbu jsem slyšela, ale ne tak, aby miminko ohluchlo, ostatně Fili od narození miluje Mandrage a když se mu nedaří usnout, tak je pustím a při první písničce je už v říši snů.
Mít miminko nejsou jen radosti, ale také starosti, hlavně když zlobí zdraví. Filípek se dlouho neusmíval, už mi okolí říkalo, že bude postižený, když se nesměje, dle moudrých knížek se miminko má asi kolem 6. týdne usmívat a Fili stále nic, no jen mu to déle trvalo, dočkali jsme se prvního úsměvu až ve třech měsících, ale dočkali .
Ve stejné době Filipka potkala další zdravotní komplikace, a to předčasné uzavření fontanely. Správně by měla zarůstat až po roce, nejlépe tak ve 14. měsíci, ale Filimu zarostla už ve 3 měsících, co to znamená?
Znamená to, že kosti na hlavičce mohou tlačit na stále roztoucí mozek a dítě může být pak duševně nemocné.
Ihned nás doktorka objednala na neurochirurgii a já hltala informace na netu, prý se to stává v jednom procentu zdravých dětí, tak doufám, že to zdravých se týká i Filípka.
A asi ano, doktorka v Brně Filípka důkladně prohlídla a řekla, že jí přijde v pořádku, reaguje, dělá grimasy, úchop má stejný v obou ručkách, je přiměřený svému věku a zatím by ho netrápila uspáním na magnetickou rezonanci, máme vše hlídat… růst hlavičky, nesouměrnost hlavičky, kdyby nechtěl jíst, zvracení, kdyby byl opožděn ve vývoji oproti jiným dětem stejného věku a že se to stává dětem, co po narození měli antibiotika a měli infekci, tak mě snad uklidnila, ale stejně si Filinku stále prohlížím víc než je zdrávo.
Nicméně bych řekla, že na pětiměsíční batole je Fili dost živý, přes den moc nespinká, furt by jen chtěl skákat a nožičkama kmitá tak, že by se nejraděj rozběhl, začíná se otáčet a já se budu brzo taky pořádně otáčet 😀
Pivátko a Housenka

Napsal/a: Pivatko