No a je to tu! 3. 11 2015 ukončil náš Vašíček sedmý měsíc. Jak to jen uteklo…
Bohužel jsem nedostála svému plánu plně kojit až do ukončeného šestého měsíce. První příkrm jsem dala v jeho půli. Vašíček je dost aktivní dítko, jak budu psát dále. Obávala jsem se, že mu bude chybět hlavně železo. Začali jsme tradičně mrkvičkou, pak květákem, brokolicí a špenátem. Vše jsem nakoupila ve skleničkách od Hami. Před pár dny jsme začali dávat zeleninu s masem a také ochutnal půlku žloutku. Může sice naráz celý, ale po zkušenosti u Toníčka, který z něho byl dost nafouknutý, jsem byla opatrnější. Paní doktorka mi řekla, že už můžu dávat i bílek, ale ten jsem zatím nezkusila. Lepek také ochutnal v kaši Na dobrou noc a zatím vše v pořádku. Bohužel se mu dosti těžko kaká v případě, že mu podám celou skleničku. V pohodě by ji zbafnul (teď mluvím o té malé První lžičce), ale než se pak poprvé vykaká, tak ho to dost zlobí. Stále vstává ve svých pět hodin, vyprdí se, nacucne se, okolo šesté zase usínáme, abychom se v sedm hodin vzbudili spolu s Toníčkem. Jde to každý den stejně, ani nepotřebuju hodinky. Večeří mezi půl šestou a půl sedmou a pak chce mlíčko až někdy po půlnoci, spíše okolo druhé hodiny. Asi 2x se stalo, že papal skutečně až okolo té páté ráno a to byl docela mazec. Spala jsem (a spávám) docela tvrdě a nešla jsem odstříkat, no a podprda mokrá, neb prsní vložky nestíhaly. Doufám, že nic nezakřiknu, když řeknu, že se už neobávám ucpávání mlékovodu. U Toníčka mně to hrozilo, ale naštěstí pomohl tvaroh, masáž a poloha fotbalového míče :-). Na sedmiměsíční výročí dostal Vašíček ochutnat jablíčko. Nějak se ale nemůžu dostat do pravidelnosti podávat odpolední svačinu místo mého mlíčka. Vašíček odpoledne usíná někdy kolem druhé hodiny a vstává ve tři, v půl čtvrté. Měl by pak dostat zrovna tu výživu, jenže po probuzení hledá mlíčko, tak ho dostane a pak z toho jabka už moc nemá. Řeším to tak, že mu ovoce zamíchám do večerní kaše.
Co se týče spaní, tak většinou spává krásně celou noc. Nesmím si ale dát ani deci kravského mléka, a to ani bezlaktózového, protože to mu stále vadí. Ale i po zhruba sedmihodinovém spaní nebývám úplně odpočatá. Za celý den se dost nalítám, neb Vašíček (o Toníčkovi nemluvě) je dosti aktivní dítko. Ba i bych řekla, že někam dost žene. Koncem šestého měsíce už hačal sám opřený ručkou na boku. Za týden poté se začal stavět na všechny čtyři a pohupovat se a za dalších pár dní už po čtyřech lezl. A co víc, naučil se stavět na celé nožky a dlaněčky. Takže to vypadá, že dělá stříšku, jako když se protahuješ v józe. No a za týden po tomto pokroku už hačá sám bez opory. Dokonce mu už jde i překážkový sed a jednou jsem ho přistihla, jak se snaží postavit přes rytíře (jak píšou v odborné brožuře :-)). No prostě co týden, to něco nového. Je hrozně rychlý, takže měl i pár menších karambolů. Musíme být už v pozoru, když se batolí po koberci mezi hračkami. Malé věci prostě nesmí nikde být. A taky Toníček mu nesmí nic házet do postýlky. Chce se s bráškou podělit o hračky, ale vybírá zrovna ty ne moc vhodné :-). Když Vašíčka pozoruji, jak se staví na nožičky, říkám si, že bych měla už najít nějaké ty capáčky… No a jak má rád schody! Bravurně po nich umí vylézt a dobře ví, že se mu něco povedlo, když ho nechám. Pod hlavním schodištěm, které vede do patra, máme špajz, ke kterému vedou dva schůdky. Tam mi utíká docela často. Mám dole ohrádku, kde ho mívám, abych mohla vůbec uvařit. Ale stojí mě to hodně písniček a básniček, aby mně v ní neplakal a vydržel, než si všechno udělám. Tak buď stojí a vykládá se mnou, nebo pláče. Někdy si přece jen hačne a hraje si hlavně se zvukovými hračkami, které má velmi rád.
Asi před třemi dny začaly Vašíčkovi růst spodní zoubky. Schválně říkám spodní, protože Toníček měl první zoubky až v deseti měsících, a to dva horní. Po dva večery jsem mu musela dát čípek proti bolesti. Dneska (5. 11.) jsou konečně vidět průřezy u spodní jedničky a trojky, ale lžička stále ještě necinká :-). Chladící kousátko je v permanenci a já mám hrozně suché ruce, jak si je pořád myju, protože mu masíruju dásínka svým malíčkem nebo ukazováčkem.
Vašíček je hodně společenský, veselý, má rád svého staršího brášku, kterého pořád kudlí za vlásky nebo mu skáče po bříšku. Toníček by ho zase pořád pusinkoval nebo ho nosil. Vzhledem k tomu, že mrně váží téměř 9 kg a měří 73 cm, spíš mu visí v náruči. Je to kus chlapa. Hrozně miluje manducu, rád se nosí, čučí ven, rozhlíží se a mnohdy mu zvědavost brání usnout. Nakonec přece jen podlehne houpavé chůzi a teploučku u maminky a spinkne si. Po sundání ale ouha! Moje záda mi moc neděkují… I přes tuhle malou bolístku mám nošení moc ráda a praktikuji ho, co to jde.
Co se týče nemocnosti, tak od těch očiček nic závažného nebylo. Až před deseti dny dostal rýmu a nemůžeme se jí docela zbavit. Vždy to na pár dní povolí a pak zase nemůže dýchat, nemůže se přicucnout a zlobí ho to. Prokapávali jsme mořskou vodou, vincentkou, nasadila jsem nasivin. Když to ani po týdnu nepovolilo, šla jsem k paní doktorkce nechat udělat výtěr. Ten nic nepotvrdil, tak nám paní doktorka poradila Sterimar s mědí a Fenistil. Zatím je to o hodně lepší, ale stále se tam soplík dělá. Pro jistotu prokapávám očička Omisanem, aby se to do nich nedostalo. Pravidelně odsávám odsavačkou na vysavač, ale ráno, než se vzbudí Toníček, musím i manuální. Je to, bohužel, nezbytné, protože v těch pět hodin má docela plný nosík a prostě by se nenapapal.
Zase se chystáme k našim na venkov. Bohužel se tam nemůžeme dostat kvůli nadcházejícím nemocem ze zimy. Já jsem měla několik dní rýmu i kašel a stále to není ono. Kvůli kojení moc léků nesmím. Za normálních okolností bych si koupila Coldrex a bylo by po starosti. Dnes jsme byli s Toníčkem u paní doktorky, neb má citlivý močový měchýř a chodí co chvíla na záchod. Naštěstí jsme to podchytili včas a zánět se nevyvine. Infekční nejsme nikdo, takže snad se Vašíčkovi opět nezhorší jeho rýma. Tak nám stačí zuby a ojedinělé prdíky…
Dnešní článek bych zakončila citátem Johna Lennona: “ Až ti bude v životě nejhůř, otoč se ke slunci a všechny stíny padnou za tebe.“
Děkuji vám všem za přízeň a přeji hodně pohůdky.
Vaše HankaManka
Napsal/a: HankaManka
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (2 vyjádření)
Dobrý večer, napsala jsem to nepřesně. Přikomovat jsem začala v asi 14 dní před ukončeným šestým měsícem. Kojím stále a i kaše připravuji často nemléčné z mého mléka. Jsem ráda, že se malý zatím nechystá s cucáním skončít :-).
Ten Vašík je teda šikula! Také přeji hodně pohody a už žádné nemoci. Taky malou trápí prdíky a rýmu měla taky, sterimar je super, jen ta aplikace je trochu problémová u nás, vždy ji nahodím celý obličejík:-D Příkrmy dáváš už od 3m? Taky chci kojit aspon tech 6 m, ale dost bojujeme, tak uvidime..