Moje zkušenosti

Rubrika: Jsem máma

Než jsem vůbec pomyslela, že já budu mít někdy mimi, tak jsem  se už jako menší starala o mladší bratránky. Takže jsem myslela,  že to bude prostě pohodička… Sedím v koupelně na vaně a čekám, jestli tam budou čárky. Najdenou jsem se rozbrečela a bežela jsem za přítelem, nyní manželem, do obývacího pokoje a brečím mu.

On prý hahaha, dostala jsi to viď? A já na něj, právě že né:-) Podívej se na test. No a nevěřil tomu… Prý až bude výsledek u doktora. Za týden potvrzeno. Táto, čekáme mimi :-). Radost obrovská, jelikož jsme si mimi přáli a byli jsme jako první z našich všech  kamarádů.
Nový stavy v těhu? Hrozný. Rodit by mi tak nevadilo, ale brečení, úzkosti, pak najednou radost, stále koukání na váhu, sušenky, okurky, RYBY, taková míchanice, jakou bych normálně nejdela. Ale to vše patří k tomu. Moje těhotenství tedy nebylo moc veselý:-)

Byla jsem už v 9. měsíci (asi 3 týdny před porodem) a jdu na poslední kontrolu ke své gynekoložce. Ta bohužel do mě tak sáhla, že jsem bežela na záchod, že se mi chtělo čůrat a bylo tam trochu krve. Samozřejně jsem nevěděla, co to je a nebo už je to tu? Bála jsem se a každému jsem hned volala. Kdo pro mě přijede. A ouha. Všichni v práci. Volám taxíka a jedu do nemocnice.Tak po půl hodinovém sezení v čekárně plných budoucích maminek řeknou… To byla jen zátka. Dejte si tam jen vložku, jelikož budete špinit. Nic to není maminko. Můžete jet domů. Ale raději zůstaňte poblíž. Dobře, spím u rodičů… Ty jsou nejblíž od porodnice. Taťko, zůstáváš se mnu u mamky a do práce nejdeš:-) Noo, to nic není, máš ještě 3  týdny… Opět volám každému, že je to planý poplach 🙂 Celou noc jsem chodila na záchod, že jsem měla divný tlačení a myslela jsem, že se mi chce na záchod.Všichni i s rodičema jsme spali v obýváku a tím, jak jsem lítala celou noc vyměňovat vložku a na ten záchod, „Martin“: Ty už mě ale s tím pěkně štveš. Zítra zůstáváš v nemocnici. Nikdo se nemůže vyspat. To mi řekl v 5:00 ráno. Šla jsem na poslední záchod a stoupám si a PRÁSK!!! všude mazlavá voda… Teď jsem se ale lekla. Jdu opatrně do obýváku a jemným hláskem řeknu:  Martine, praskla mi voda… Ten vylítnul z tý postele, to byste měli vidět. Bylo to krásný:-) Můj táta vylítnul… a Martin… No tak jedem, minutu a byl oblečený a já stále v pyžamu a vytírám tu vodu. Přiběhne a říká.Ty si normální blázen. Jedeš rodit a ještě tady budeš vytírat!!! Bere koště s hadrem a odnáší ho pryč. On v šoku. Místo aby nastartoval malé osobní auto, tak startuje velikou dodávku. Chtěl mě odvézt dodávkou do nemocnice 😀 Taťka – prosím tě, proč nestartuješ malý? Vypnul klíček a šel do osobního auta. Pak mě posadí do auta a zapne topení. Bylo to v zimě. Sedím v autě a valím oči,  jelikož můj tatka a můj Martin koukají na okap u baráku. Nechápu. Otvírám dveře a říkám halooo. Já jdu rodit? Koukli a Martin nasedl do auta, švagrová, která spala o patro výš, jede s námi.

Už jsme v porodnici. Zůstává se mnou švagrová, jelikož jsem anděl a koukám na vyplašenýho Martina… Říkám – jeď domů. Bolesti. Křeče, utírání obličeje, dýchání. Maminko dýchejte, malýmu se špatně dýchá. Dýcháte za něj.

Po 12 hodinách 21. 2. v 15:15 – maminko máte chlapečka. Já úplně vyčerpaná.Vidím malýho Dominika. Je hezounkej, ale… Měla jsem divný pocit.
Na pokoji nebrečel, nechtěl papat. Já už mlíko a nemohl sát. Byl malinký a měl žloutenku. Já vystresovaná. Nalitá prsa, bolest prsou, neustálé  sprchování… krmení s lžičkou:-( odsávání :-(…
Po 6 dnech návrat domů. Rychle postavit postýlku, jelikož jsme se stěhovali do nového. A já porodila dřív. Tak jsem se do starého bytu nevrátila a čekala jsem už na nový. Takže další 3 dny u rodičů s malým:-)) Mamka hodně pomáhala. Všichni měli z Domíska radost. Jen já taková divná. 8. den horečky. Odsávala jsem moc a malej to nestačil pít z flašky. Stále zkouším kojit a nechce. Je moc malinkej. 2 kila 60 :-), takový prdítko… Po 9 dnech stěhování do nového. Vybalování krabic. Všude něco je. Jelikož jsem nebalila věci, nevěděla jsem, kde co je. Opět svý nálady… Vztek, že nemůžu najít tohle atd… A Martin super. Podržel mě. Malýho krmil, kamarádi krmili. Abych si já odpočinula. Prostě super.
Domískovi už jsou 2 měsíce a on se na mě usmál. Miminko moje, zlatíčko, je tak krásnej, úžasnej. MILUJI HO!!! Jak zvedá hlavičku. Je prostě krásnej. JE NÁŠ. Dám mu první poslední! První zoubek. Hle, už se snaží plazit. Stojí atd…
Dneska jsou Domčovi 3 roky. Chodí do školky a je to takovej roubíř. 🙂 Je hrozně velikej a váží 21 kilo. Hezky papá, je moc šikovnej. Už má i ročního sourozence. Neustále se řežou, ale jsou i dny, kdy se jen pusinkujou. Je to prostě mazec.:-) Je to krásný.
Závěr je,  že jsem neměla moc hezký těhotenství a ani ty dny doma. Ale myslím si, že to má takhle spoustu maminek. Ale jak se poprvý usměje vaše miminko a žijete jen pro něj, je vše pryč. Otevřete oči a řeknete si, jak je krásnej a já to zvládla. A když dneska na něj koukám, tak si říkám, jak je úžasnej a že i přes to, co jsem vše prožila. Jsem moc ráda, že ho mám. Když jsem smutná, tak jde a obejme mě. JE TAK MALINKEJ A VŠE VNÍMÁ. Jsem ráda za mého manžela, který mi byl v nejhořších případech velikou oporou a hlavně mým rodičům. Protože oni… mi nejvíc pomohli.

Příspěvek byl zařazen do soutěže s Fisher-Price na téma Moje první dny s miminkem, do které se můžete zapojit i vy.  Stačí do 30. 11. 2012 poslat svůj článek na PetraH@vasedeti.cz a tím se zařadíte do soutěže o zajímavé ceny. Více informací najdete v článku Fisher price rozdává dárky, u nás si o ně můžete napsat

Napsal/a: Renata

Toto taky stojí za přečtení!

Venkovní únikové hry Hunter Games: objevte parádní zábavu

Baví vás klasické únikovky? Vzrušující příběhy a plnění úkolů? Přemýšlíte, kde se dá zažít ta nejlepší úniková hra v

Čtu dál →

Jak strávit víkend s dětmi v Praze?

Praha je tak kouzelné místo nejen díky své stovce věží nebo památek, ale také proto, že je zde nekonečné

Čtu dál →

Spoření pro děti: jaké máte možnosti?

S novým přírůstkem do rodiny je čas začít myslet na budoucnost. Chcete-li svým ratolestem zajistit lepší start do života, neměli

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (3 vyjádření)

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist