Mimkys – Naše Karolínka

Tak nám to pomalu, teda rychle, utíká… pamatuji si, jak jsem psala, že už rodím své poslední mimi (snad) a už uběhlo 8 měsíců. Malá je lumpík, trošku i rozmazlená, no jo, má okolo samé chůvy, které s ní blbnou a dovádějí.

Malá je nás miláček, závislačka ale na mamině, hlavně na jídle… Začíná se domáhat prsu přes tričko a i když ho chce přes den max. 3x, za to v noci si to vynahrazuje (2x – 3x za noc). Prodělala jsem 2x zánět prsu, 2x antíky. A to jsem si myslela, že už mám zkušeností dost, že půjde kojení v pohodě, ale přes počáteční problémy kojíme dál. Jinak papá hotová jídla, přesnídávky, jogurtíky, kaši brrr tu ne.

 

   

Jinak Kája je trošku pomalejší, plašila jsem, ale dr. mě upozornil, že každé dítko je jiné a snad se jí to podaří. Neotáčí se na bříško, skoro sedí… tak uvidíme… Zuby žádné a ani to nevypadá.

Prodělala 6. nemoc, byla už i rýma a nyní chrčí. Holky už „v jejím věku“ měly už antíky, tak to kojení něco má. Chodíme se koupat, to je něco super, nikdy jsem to nezažila. Malou už ponořujeme pod vodu a největší radost mám z toho samozřejmě já… hi hi. Malá už sama plave na vodě a je to super.

Tatínek – tak to je kapitola sama o sobě… Je to jeho první dítko, holčička a je z ní úplně vyprdlej. Brečí a hned k ní, nosí ji, to je samé ťu ťu ňu ňu… No jo, uvidíme v pubertě.

Holky byly hotové, pořád by se s ní mazlinkaly, starší ji přebaluje a vím, že se o ni umí postarat. Mladší ji zase umí pěkně rozesmát, ale žárlivost tu taky byla, ale už je pryč. No nevím, co dál psát, malou každý zbožňuje a ona nás…

 

Napsal/a: Mimkys