Miminko mezi námi

Rubrika: Jsem máma

I když synovi budou brzy 2 roky, stále mám v hlavě a v srdci ten pocit, když jsme se vrátili z porodnice. Všechno bylo tak jiné, proti tomu, když jsem rodila poprvé a vrátila se domů s miminkem. Podruhé člověk ví, do čeho jde, co ho čeká. Ale na druhou stranu má obavy – zvládnu 2 děti? Co dcera, nebude žárlit? Budu mít oba stejně ráda?

Mně se to ještě trochu zkomplikovalo tím, že dceři bylo 2,5 roku a mně hrozil předčasný porod a skoro 2 měsíce mě prakticky neviděla. Už v těhotenství se to ve mně všechno mlelo – mám být s ní a ohrozit miminko? Nebo se podřídit miminku, co se dere na svět a pak se snažit malé vše vynahradit?

Po předčasném porodu byl malý ihned hospitalizován na JIP a já zažívala nejhorší chvíle svého života. Byla jsem šťastná, že to ne moc zdařilé těhotenství mám za sebou, malý že vypadá pořádku, ALE.

Neměla jsem u sebe ani jedno dítě. Malý byl na JIP, já poporodní komplikace, návrat domů v nedohlednu a já ležela a koukala se, jak ostatní maminky kojí svá miminka.

Já malého viděla pár vteřin po porodu a mohla jsem ho v zavinovačce chviličku podržet, než ho odnesli. Pak mi manžel přinesl alespoň fotky, jak je malý v inkubátoru. Já nebyla schopná na JIP dojít a tak jsem večer poprosila sestru, jestli by mě tam neodvezla na vozíku. Malého jsem poznala okamžitě. Byl totiž od narození celý tatínek – ležel na bříšku, spal s otevřeno pusou dokořán. Pohladila jsem aspoň inkubátor a nemohla se vynadívat.

Moc jsem si přála, aby ho mohla vidět i Lucinka, děti tam ale nesmí.

Podařilo se mi dostat na nadstandardní pokoj a přeci jen jsem si mohla Lucinku víc užívat, mohla mi vlézt do postele, mazlily jsme se. Chtěla brášku moc vidět a jedna zlatá sestra z JIP porušila pravidla a když u mě byl manžel s dcerou na návštěvě, přivezla nám Marečka asi na 10 minut na pokoj. To jsme byli poprvé všichni čtyři spolu.

Po 10 dnech malého propustili z JIP a dali nás konečně na společný pokoj. Pořád jsem seděla a dívala se na něj, jak na svatý obrázek.

Po 4 společných dnech nás pustili konečně domů, bylo 23. prosince a bylo to dost narychlo. Původně jsme chtěli slavit Vánoce opožděně, až se vrátíme z porodnice, s tím, že Lucinka je malá, na Vánoce se těšila, ale ještě neměla rozum z toho, kdy to přesně je. Takže manžel honem koupil stromeček, klobásy, udělal bramborový salát.

Pamatuji si, jak jsem po několika týdnech pobytu v nemocnici vyšla ven, jen v podzimním oblečení, v kterém jsem přijela, a ovanul mě mrazivý vzduch a všude bylo plno sněhu.

Úplně první pocit, který jsem měla doma, byl ten, že máme hrozně nízké stropy a několik dní jsem měla pocit, že na mě spadne strop a že máme doma všechno strašně barevné. Přeci jen když člověk jen leží a kouká na vysoký bílý strop, tak to na něm nějaké stopy zanechá.

Lucinka brášku vzala úplně úžasně, uvítala ho tím, že jsem ho položila do postýlky a ona šla do pokojíku pro plastového koníka a hodila ho po něm. Opatrně jsem jí vysvětlila, že to dělat nemůže a pak už byla prvotřídní chůva.

Vánoce 2010 byly prostě zatím nejkrásnější, které jsem kdy zažila.

Lussy

Příspěvek byl zařazen do soutěže s Fisher-Price na téma Moje první dny s miminkem, do které se můžete zapojit i vy.  Stačí do 30. 11. 2012 poslat svůj článek na PetraH@vasedeti.cz a tím se zařadíte do soutěže o zajímavé ceny. Více informací najdete v článku Fisher price rozdává dárky, u nás si o ně můžete napsat.

Napsal/a: Lussy

Toto taky stojí za přečtení!

10 pravidel, jak oblékat děti v zimě

Venku přituhuje, nejen na horách napadla sněhová pokrývka. Zatímco my poznáme, kdy je nám zima nebo naopak příliš teplo

Čtu dál →

Tipy, jak zabavit děti na zahradě v zimě i v létě

Zahrada je pro děti osobitým útočištěm, kde mohou stále něco nového objevovat. Stačí pár vychytávek, nezbytných komponentů i vhodný

Čtu dál →

Tipy na dárky pro děti podle věku – zabaví se a rozvinou dovednosti

Lámete si hlavu s tím, co potěší nastávající, novopečené či už ostřílené rodiče, respektive jejich děti? Přečtěte si naše

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (10 vyjádření)

  • také smekám

  • Lussy úplně jsem si vzpoměla,jak jsme tady všechny držely palce ať to dopadne jak nejlíp a já se vlastně od té vaší těžké doby před tebou klaním,protože kolik ty vydržíš…..opravdu smekám 🙂 a také přeju Marečkovi a i celé Tvojí rodince už jen zdraví a štěstí 🙂

  • bamiska

    lussy tak stejně jako berulinka jsem u ve chvíli kdy vám sestřička přivezla miminko na pokoj aby jste se mohli všichni pokochat utírala slzu, abych mohla číst dál a neměla to rozmazané….

    je neuvěřitelné jak to letí a moc ráda jsem si přečetla všechno znovu, i když jsem u toho byla tady na VD a jsem za to ráda….

    jsi bezvadná mamča a i díky tomu co vím co musíš všechno absolvovat a už máš za sebou smeká a přeju aby bylo jen už lépe a lépe…

  • Lussy,tvůj článek je tak krásnej,až mi vehnal slzy do očí..i když tvůj příběh znám :-)..i tak je to dojemně napsaný a krásný :-).Máš pravdu,na mimčo se dlouho čeká a pak to neuvěřitelně rychle letí a než se otočíme,jdou do školky..prostě jak já říkám „děti stárnou a my rodiče mládnem “ 😀

  • Lien

    no jo nuninka a já bych si tě spletla s kekunkou, ale nesedělo mi to právě…

  • Já porodila, taky předčasně, v březnu 🙂

  • Lussy

    nuninko,
    ano, hrozně to letí ani se mi nechce věřit, že mu budou už dva 🙂

    PetraO, já ani nevím, jestli jsem to ustála. Nějak jsem to přežila,ale nějak moc to mám v sobě „zakouslý“

    Lien, ta třetí byla nuninka. Já porodila v prosince,Mošt v lednu a nuninka někdy potom, jestli se nepletu.

  • Lien

    Lussy, taky si vzpomínám, jak jsem všechno s vámi prožívala, taktéž těhotná, do toho pak ještě i Moštík předčasně porodila a snad ještě někdo, teď mi nějak nedochází kdo. Jsem moc ráda, že jste to všichni ustáli jak nejlépe to šlo. Krásný článek i fotky.

  • PetraO

    Lussy, to si ani nedokážu představit prožít, to muselo být hrozné a náročné to ustát, toto člověk předem prostě neplánuje ä nemyslí na to, jinak by do toho snad ani nešel :-), naštěstí se konal štastným konec, ten nejhezčí dárek k Vánocům jste tehdy dostali.

  • Lusyy moc pěkné 🙂
    Já si pořád pamatuji jak jsi tady psala o problémech které jsi měla a držela jsem ti všechny palce. Dopadlo to dobře a malý bude mít za chvíli dva roky 🙂

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist