Kojit cizí dítě?

Rubrika: Jsem máma

Začnu krátkým příběhem, který se skutečně stal.
Na jednom setkání jsem se seznámila s maminkou, budeme jí říkat Eva, která má již odrostlé děti a rozhodla se pro práci v cizině, konkrétně odjela na rok jako chůva do USA.
Eva měla zpočátku na starosti jednu holčičku ve věku 2 roky a za pár týdnů od příjezdu se rodině narodila druhá holčička Jessica. Její maminka, tak jako ostatně většina tamních žen, nastoupila po šestinedělí zpět do práce.

Jelikož Eva je velkým zastáncem kojení, nemohla pochopit tamní zvyklosti, těžko se smiřovala s tím, že zde se většina dětí krmí od narození formulí a nikomu to nepřijde nepřirozené. Maminka Jessicy ostatně nikdy nekojila ani starší dceru. V porodnici prý maminky mají možnost kojit, ovšem většina o tom ani neuvažuje a novorozenci dostávají zpravidla ihned umělé mléko. Eva sama vždy kojila své děti do 2 let, nutno podotknout, že to bylo v době, kdy i u nás nebylo kojení tolik propagováno a kolikrát si vyslechla hloupé narážky na délku kojení.
Paní Eva se tedy vzorně starala o obě holčičky 24 hodin denně. Jak sama popisuje, maličkou Jessicu hodně chovala, jednalo se o plačtivé miminko, nosila ho v šátku na svém těle. Rodičům to prakticky nevadilo, v tomto ohledu dostala volnou ruku, i když jí bylo přikázáno, že chtějí, aby miminko spalo zásadně ve svém pokoji, často si Eva brala plačícího drobečka do náruče. Způsob tamní výchovy jí nesedl, měla chuť odjet, říkala si, že to snad ani není možné, aby se matka, čerstvě po porodu, takto chovala ke svému miminku. Nechápala, kde jsou mateřské pudy, kde hormony a jak je možné, že mamince vůbec nevadilo a nepřišlo líto, že děvčata mají místo vlastní maminky chůvu.

Jak šel čas, Eva začala jednoho dne pozorovat změny na svých prsou a za pár dní i nepříjemné pnutí, které znají maminky po porodu, či před kojením. Evě se samovolně spustila laktace. Tím, že byla neustále v kontaktu s čerstvým miminkem, aniž by cokoliv plánovala, začalo se jí tvořit mléko. A i když nyní přiznává, že to nejspíš nebyl dobrý nápad, začala maličkou Jessicu kojit. Nejprve jen párkrát za den, pak stále častěji. Z plačícího uzlíčku se vyloupl spokojený kojenec, zahrnutý láskou své chůvy. Nutno podotknout, že rodiče také svoje holčičky milují, ve volném čase se jim věnují, ovšem toho času bylo velmi málo. O kojení své maličké dcery neměla rodina tušení. Eva takto odkojila 8 měsíců  a jelikož se dále bála prozrazení, začala pomalu odstavovat. Což se povedlo do měsíce, bez problémů.

Slyšela jsem už i podobné případy, kdy je možné kojit i cizí dítě. Případ maminky, které se podařilo nastartovat laktaci a své adoptivní miminko kojit. Jistě to u ženy, která již rodila, možné je. Někdo pro to má větší předpoklad, u jiného se to podařit nemusí.

Přemýšlela jsem nad příběhem paní Evy a kladla si otázky, zda by mi vadilo či nevadilo, aby moje vlastní dítě kojila cizí žena. A jak toto vnímáte vy? Vadilo by vám to? Nebo nevadilo v určitém případě? Například pokud byste vlivem nemoci kojit nemohly, využily byste například banky mateřského mléka? Měly byste větší strach z případné nákazy, nebo citových vazeb, které logicky vzniknou mezi dítětem a kojnou? V historii bylo využívání kojné zcela běžnou záležitostí. I dnes jsou komunity žen, kde vzájemně krmí děti v případě potřeby. V jednom článku z dnešní doby se k tomu dokonce přiznává jistá mediálně známá osobnost, že když nestihla přijít domů včas, zaskočila sestra, také v té době kojící matka a dítě nakojila. Zeptám se i opačně, vadilo by vám, kdybyste vy samy kojily cizí dítě? A jak se díváte na instinktivní chování chůvy Evy?

Budu ráda za vaše jakékoliv názory.

Napsal/a: Petra Hottmarová

Toto taky stojí za přečtení!

Nevítaní hosté v ústní dutině

Malé oválné vřídky trápí až 25 % populace. Objevují se v ústech nečekaně, ale ti z vás, kteří se s afty

Čtu dál →

Pořízení tažného zařízení je snadné a cenově výhodné

Disponovat vozem bez tažného zařízení není žádný hendikep, jak by se mohlo zdát. Pokud potřebujete využívat přívěsný vozík, karavan, nosič

Čtu dál →

Cyklistické dárky pro malé i větší cyklisty

Máte doma nadšeného cyklistu a nevíte, co mu pod stromečkem udělá největší radost? Podobným problémem se rok, co rok

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (19 vyjádření)

  • Jendulka

    Taky mám chuť napsat svůj názor 🙂
    Že se paní Evě spustila laktace mě úplně nepřekvapilo. Zjevně si vytvořila dost silný vztah s miminkem a velmi těžce nesla, že není kojeno, takže si podvědomně vzala úkol na sebe.
    To že to neřekla, chápu, je to opravdu velmi intimní, předpokládám, že se za to styděla, ono i přijít s tím, že se mi spustila samovolně laktace v zemi a rodině, kde se nekojí, je hodně osobní. Ovšem maminka měla právo to vědět, resp. odsouhlasit. Na druhou stranu asi neměla s chůvou tak otevřený vztah, když něco nařídila a pak na tom netrvala, ale neprobrala to s ní, nezměnila názor, takže se vlastně maminka do určité míry zřekla odpovědnosti. Rozhodně bych to paní Evě nevyčítala, to, že si to vyčítá sama nikomu nepomůže, dle mého názoru by si to sama sobě měla odpustit.
    Já osobně bych asi cizí dítě kojit nemohla, je to pro mě velmi intimní záležitost, kterou bych přirovnala k milování. Jsou lidé, kteří se milují (fyzicky) jen s jedním partnerem a jsou lidé, kteří s vícero. Ani jedno nehodlám soudit, jen já osobně jsem první typ. A kdybych já nemohla kojit, tak to opravdu těžko říct, naštěstí se mi to nestalo.

  • redakce

    Jak už jsem psala. Mám stejný názor, za zády matky je kojení pro mne nepřípustné.
    Ve spojení s paní Evou momentálně nejsem, i když teoreticky bych ji do budoucna potkávat mohla. A v tom případě bych se, pokud by se naskytla možnost ráda zeptala právě i na to, co vás také zajímá.

    Příběhu věřím, proto jsem ho sem napsala, i když jsem změnila jméno chůvy.
    Paní Eva vše vyprávěla s velkou láskou a sama říkala, že vnitřně se s tím nesrovnala a stále má výčitky, že o kojení rodině neřekla. Na druhou stranu ale vyprávěla, že rodina sice zařídila miminku oddělený pokoj a přála si, aby chůva dítě „nerozmazlovala“, aby ho v noci nechovala a nechala plakat. Nicméně pokud dítě opravdu plakalo, matka byla nakonec ráda, že si chůva brávala miminko k sobě do pokoje a rodiče mohli nerušeně spát. Takže určité přesvědčení a výchovné metody o kterých se na začátku vzájemně v rodině domluvili, se časem ze strany rodičů měnily, tedy bylo vše ponecháno dle uvážení chůvy.
    S rodinou je nadále v kontaktu a dle jejích slov odjela po roce, právě z toho důvodu, že si na děti vytvářela velmi silné pouto a později by odjet nedokázala. Z vyprávění mi přišlo, i když to paní Eva neříkala přímo, aby se jakoby „chlubila“, že rodina byla s její péčí moc spokojená.

    A zároveň ona patří do skupiny, která věří jedné známé myšlence, třeba jste také slyšeli od psychologů, pečovatelů. A to:
    Že pokud u malého dítěte dokážeme vytvořit vazby, dítě pocítí, že je milováno, pak si tyto vazby nese životem dál. I v případě, že později dítě o rodinu přijde a začne ho vychovávat jiná osoba, už má v sobě toto zakořeněné – umí přijmout lásku – a daleko lépe přilne k další osobě. Později se to projevuje v partnerství apod.
    Toto jsem slyšela i v jednom TV pořadu, který se týkal adopcí a dětí z kojeneckých ústavů. Nějaká psycholožka toto nějak podobně vysvětlovala, paní Eva to vyprávěla podobně a já tomu také věřím.

    Sama Eva dodnes lituje, že rodičům o situaci s mlékem neřekla. Maminka kojit nechtěla z důvodu práce, postavy. Také neodsuzuji, je to jak píšete, jiný kraj…..Eva byla šokována, když potkávala v parku jiné maminky, nebo chůvy, že v tomto kraji se opravdu nekojilo, nebo jen velmi málo. A když už nějaká maminka kojila, pak rozhodně nikdy ne venku, na veřejnosti, tam to bylo prý nepřípustné.

    Babofko, ano, je to možné. Rozkojit se může prakticky každá žena, které někdy rodila, kojila. Ideláně delší dobu, nejen pár měsíců. Sama s tím mám zkušenosti. Dle mého ale jen u hodně malého procenta žen dojde takto ke spuštění laktace, bez stimulace. Ale věřím, že možné to je.

    Děkuji za komentáře.
    Petra Hottmarová

  • bamiska

    ano mám pocit že nerespektovala požadavky matky alespoň né všechny…možná je to tím že i já vnímám kojení jako osobní věc….asi jsem přehlídla že je nosila na nahém těle. tuším že tam bylo jen to že šátkovala, což vnímám jako trochu něco jiného než intimitu nahého těla maminky a miminka….
    ano dělala chůvu, ale do toho už kojení nespadá pokud to není domluva mezi matkou a jí, a tím že kojila tajně a i přiznala že to nebyl nejlepší důvod tak i ona vnitřně podle mě tušila že to není správné a že by to jen tak neprošlo…
    šla pracovat do cizí země cizí rodiny tak i přesto měla respektovat to jak to tam funguje a tomu se podřídit….

    tenhle trend a krátká mateřská jak tam je zavedená se mi také nelíbí, (jinak by to člověk vnímal kdyby tam žil) už předtím jsem psala jak můžeme být rády že máme takovouto mateřskou a můžem se věnovat dětem a přesto si to neuvědomujeme a pořád brbláme……..
    ono sice je odsuzujeme že nekojí jdou hned do práce, ale na druhou stranu vůbec nevím teda aspon já jestli jak to tam je nastavené to kolem, práce, peníze atd….

    já ji neosuzuji jako člověka, je to velmi vnímavá žena a tělo reagovalo na miminko ….nikde jsem nic podobného dosud neslyšela….

  • bami, máš pocit, že Eva nerespektovala přání matky? Byla přijata jako chůva, dělala ji. Maminka kojit nemohla/nechtěla, tak nekojila. Rodiče respektovali, že chůva nosí své dítě na svém nahém těle a nosí ji v šátku, chtěli jen aby dítě spalo ve svém pokoji. Nemyslím, že by to Eva plánovala, kojit cizí dítě, ale stalo se. V příběhu není zmínka o tom, jak se rodiče staví obecně ke kojení jako takovému. Kdoví, třeba to i tušili, ale nic neřekli…

  • Bami, já ale nepíšu že s tím souhlasím. Psala jsem že nejvíce mi vadí, že to udělala za zády rodičů. Mě by to taky vadilo. Asi bych nemohla ani kojit jiné dítě i kdyby bylo z rodiny. Raději bych odstříkávala a mlíčko pak předala. Kojení mi přijde jako velmi osobní věc mezi matkou a dítětem a tak to má zůstat.

    Spíše jsem chtěla říct, že ona to neplánovala, mlíčko se jí spustilo samo. Ano řešení nebylo ideální, ale nechci jí za to hned odsuzovat. Miminku neublížila. Dříve bývaly kojné běžně. Máš pravdu, ona nebyla zaměstnaná jako kojná 🙂
    Souhlasím s tebou, když udělala tohle, co by mohla udělat příště?

  • bamiska

    nuni chápu že ostatní to mohou vidět jinak, já za sebe pro mě to je nepřípustné…já si hlavně kladu otázku jak bych se cítila na místě maminky….a pokud to chápu dobře prostě nebyla vzatá jako koná ale jako člověk který se má o dítě starat tak jak si přejí jeho rodiče a za to byla placená….možná to mohla zkusit probrat, když se mlíko spustilo jakej by na to měla názor maminka a podle toho se zařídit….

    to by také pak mohla jít vysloveně proti přání rodičů i v jiných věcech a pak si to uměla odůvodnit….

    já neodsuzuju kojení cizího dítěte pokud to nevadí dotyčné a matce, ale tenhle způsob je pro mě velmi špatný

  • Holky to je těžké. Na jedné straně dělala to co si myslela, že je pro dítě nejlepší (alespoň z jejího pohledu) Na druhé straně si myslím, že tím zničila důvěru, kterou jí rodiče dali. Pokud maminka kojit nechtěla, měla toto přání respektovat.
    Ale než někoho odsoudíte, zkuste si říct „co bych na jejím místě udělala já?“
    Ona to dopředu neplánovala. Já na místě maminky, bych to nesla hodně těžce. Jsem zastáncem kojení, ale paní Eva to udělala za zády rodičů, kteří jí svěřili své dítě a to mi vadí.

  • bamiska

    k příběhu jako takovému jsem se předtím nevyjádřila…mě se to co udělala paní Eva nelíbí, byla přijata s důvěrou k péči o dítě, to jestli se mi líbí nebo nelíbí délka kojení v cizí zemi jsem se už vyjádřila dříve, ona ale měla respektovat rozhodnutí matky atd. jednala za jejíma zády a přijde mi to naprosto šílené jednání…

    a rozebírat jestli mu dala opravdu to dobré ze sebe rozebírat nemůžu, také to tak být nemusí…jen si tím asi odůvodnuje své chování…

  • Petro, díky za zajímavý článek. Upřímně – to vyprávění mi připadá úplně neuvěřitelné. Nikdy by mě nenapadlo, že se může ženě spustit laktace, aniž by byla po porodu.
    Každopádně bych paní Evu asi neodsuzovala. Jiný kraj, jiný mrav. Asi pokud se ženy hned po šestinedělí vrací do práce, kojení by pro ně bylo na překážku. Zní to sice hrozně a nám se to u nás těžko chápe s našimi možnostmi 2-4 letých mateřských, ale holt to tak je. Že se to odrazí na dětech, je bohužel smutná pravda, a tak aspoň paní Eva pomohla jednomu dítěti… Spíš by mě zajímalo, jak se s tím vším (laktace, kojení, odstavení, odjezd) paní Eva psychicky vyrovnávala.

  • Anonymní

    Jsem asi divná, ale já žárlila i na příkrm v láhvi. Malého jsem kojila do 15 měsíců, ale zezačátku než jsem se rozkojila, byl nutný příkrm, protože řičel hlady. Nebylo mi to příjemné, naštěstí to trvalo jen chvíli.

  • Souhlasím se semelkou, taky by mi to vadilo, ale z toho důvodu, že to dělala za zády rodičů. Malý má 18 měsíců a stále ho plně kojím, takže jsem pro kojení tak dlouho dokud to jde. Měla bych strach z toho pouta co pak na 100% vznikne. Miminko není její, pak pro ní bude těžké od dítěte odejít a jednou to přijde.

  • Anonymní

    K příběhu se nebudu vyjadřovat, jen k otázkám na konci. Já jsem kojila cizí dítě. Jednou. A nikdo s tím problém neměl. Po prvním porodu jsem měla mléka nadbytek, teklo ze mě, musela jsem často odstříkávat. Bylo mi líto, kolik mléka odteče do odpadu. A pak blízká osoba nemohla dále kojit své dítě. Trápilo ji to, že nemůže kojit, a mě trápilo, že mám mléka pro dvě děti, ale vylévám to. Dohodly jsme se a já pro ni odstříkané mléko zamražovala. Jednou jsem její dítě i kojila, podruhé už to nešlo, přišlo o sací reflex. Pro nikoho z nás to problém nebyl, každý z toho měl užitek. Nevím, jaké by to bylo, kdybych dítě opravdu intenzivně kojila a ne mu jen posílala zamražené mlíčko. Kojení ovšem nebylo realizovatelné – to bychom museli bydlet spolu. Ale i tak si myslím, že nežádoucí pouto bych si k cizímu kojenci nevytvořila, měla jsem své dítě, se kterým jsem si láskyplné kojení opravdu užívala, a poskytování mléka druhému dítěti jsem vnímala jako oboustranně prospěšnou „dohodu“.

    e.

  • bamiska

    jsem to odeslala dřív….no ajestli bych kojila cizí dítě, upřímně si to neumím představit, ….nevím jaká situace by musela nastat…..ale proti darování mléka nemám problém, ale nevím jaká situace by musela nastat abych kojila cizí dítě …asi bych s tím i v té dané situaci bojovala a musela si to urovnat v sobě protože tohle mi ´přijde když nic vít tak zvláštní a né až tak pro mě přirozené

  • bamiska

    překvapuje mě jak to jinde funguje tohle jsem netušila…kdyby v tom člověk vyrůstal přišlo by mi to asi norální, ale takhle ost dobře nechápu…prvně musím podotknout jaké štěstí ač nadáváme máme že s dítětem můžeme být takovou dobu a věnovat se mu….

    za sebe asi bych nechtěla aby mé dítě kojila jiná, právě při něm vzniká podle mě to silné pouto mezi matkou a dítětem, byly to nezapomenutelné chvilky pro mě…..přistoupila bych na to v případě potřeby mých zdravotních problémů atd. né z pohodlnosti…

    tak mě tak napará jak se říká jak jsou chladní…no nejsou kojení 😀 😀

  • redakce

    Děkuji moc za komentáře.
    Vše si důkladně pročítám a musím říct, že máte pravdu.
    Osobně jsem asi taky „sobec“ a nějak vnitřně věřím a cítím, že kojení opravdu není jen o jídle.
    Vím, že v určitých komunitách kojí běžně jedna žena třeba děti sousedky apod. Takové spolky mají například právě v Americe, co jsem tak četla. Jedná se o uzavřené společenství. Například právě v té Americe není vůbec běžné kojení na veřejnosti.

    Vím, že každá maminka má právě to nejlepší mlíčko pro své dítě. Složení se mění nejen během dne, ale i dle věku miminka, potřebám dítěte, případné nemoci apod. Pokud je dítě kojeno nebo dostává mlíčko od cizí matky, pak se nejedná o mateřské mléko, ale o mléko ženské. I tak si myslím, že ženské mléko je lepší, než umělé. Ale toto je taky věc názoru.
    Nechci soudit paní Evu, vím jen, že sama bych bez souhlasu matky miminka cizí dítě nekojila.
    Osobně by mi nejspíš i celkově vadilo přiložit si k prsu cizí dítě. Možná bych názor změnila, momentálně si myslím, že bych nemohla být kojnou, protože moje přesvědčení je jiné. Vím ale, že pokud by nějakému dítěti závisel život na mém mléku, byla bych ochotná udělat vše a určitě bych pomohla.

    Petra Hottmarová

  • PetraO

    Paní Evu chápu-asi by mě to vedlo zachovat se v takové situaci stejně, nicméně, pokud bych byla onou matkou, tak by mi to dost vadilo a nelíbilo by se mi to, kdyby to bylo konáno- navíc bez mého svolení a vědomí (jenže já bych takovou matkou, jak je popsáno v příběhu, být nechtěla). Na druhou stranu jsou situace, kdybych toho asi využila, sama jsem byla svědkem toho, jak si třeba v rodině půjčují dítě na kojení-jedna měla mléka málo, jedna, hodně, nebo, když se člověk musí vzdálit…a líbí se mi to, ta možnost-dočasná-mezi blízkými osobami (ne nutně přímo z rodiny). Ale dlouhodobě v dnešní době? Já si i dokážu představit být v roli kojné, ale v opačné pozici jsem příliš sobecká a prostě bych to nedokázala přijmout (pokud by opravdu nešlo o zdraví-život mého dítěte, to je samozřejmě nejdůležitější), není to tedy tím, že by se mi eklovalo třeba i neupravené mléko od cizí ženy (v tom nevidím žádný problém, pokud se žena chová, jak se kojená žena chovat má (nekouří, nedroguje, nepije alkohol, nekonzumuje nějaké léky nevhodné při kojení), ale vadilo by mi to, že kojení prostě není jen o příjmu potravy.

  • Lien

    Zvláštní příběh, mám podobný názor jako semelka, byť by to pro dítě mělo být přínostné, kojit cizí dítě bez vědomí rodičů mi nepřipadá moc slušné.
    Ke kojení cizího dítěte, z mého hlediska proč ne, když by to nevadilo matce. Ale kdybych kojit nemohla, kojnou bych asi nevyhledala, spíše MMbanku. I když, pokud bych nalezla ženu, která by mi byla velmi blízká, možná že ano, ale takovou neznám, takže v podstatě si to dokážu představit, jen při vzpomínce na svojí babičku, jí bych to asi dovolila, jinak nikoli.
    Ale myslím, že matky jako jsou výše v příběhu toto moc neřeší, když jim nevadí dávat umělé kravské, proč by jim měla vadit kojná. Je to nejspíš o celkovém životním postoji k dětem a věcem okolo nich.

  • Petro, děkuji za článek…moc se mi líbil!!!

    Být kojnou nebo náhradní matkou je úžasný, protože se podle mě dělá „dobrá věc“, která je velmi náročná na psychiku… smekám před každou ženou, která se vydá touto cestou pomoci a neubližuje tím ani sobě, ani potenciální rodině. Ale rozhodně se mi nelíbí, kojit za zády. Na druhou stranu paní Evě naprosto rozumím…pocit překonání strachu, že když řekne pravdu a rodina s kojením nebude souhlasit, chce obrovský kus odvahy.

    Já sama bych to zřejmě nedokázala, protože kojení pro mě bylo a je velmi pevné pouto mezi maminkou a dítkem. Bála bych se, že by se mezi mnou a dítkem vytvořilo mnohem větší a silnější pouto než jen pozice kojné…tím bych ublížila všem.

    Protože mám tyto myšlenky, bála bych se „pořídit“ svým dětem kojnou. Chůvě jako takové, bych se snad i nebránila, protože když hlídáme děti našich kamarádek, tak jsme vlastně taky „chůvy“.

  • semelka

    jedna otázka je zda kojit cizí dítě a druhá je názor na příběh. Přiznám se, že to, co „provedla“ paní Eva, by mi jako matce hodně vadilo. Jsem zastánce kojení, ale ne za každou cenu a pokud má někdo jiný názor na kojení, respektuji ho a žádné kojení potajmu u mne nepřichází v úvahu. Pokud matka chce kojit své dítě cizím mlékem nejsem proti, ale pouze za souhlasu matky. Pokud by se to týkalo mého dítěte, kojnou bych si musela vybrat sama, musela bych ji dobře znát. Téhle myšlence se nebráním, ale rozhodně ne potajmu.

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist