Když jsem byla poprvé těhotná, moc jsem se těšila na miminko a na kojení. S ničím jiným jsem ani nepočítala.
Když jsem jela s Michálkem z porodnice domů, museli jsme prvně navštívit lékárnu a koupit umělé mléko a vše co je potřeba pro to, aby se naše dítě mohlo najíst.
Všude jsem slyšela a četla o kojení. Jak je to krásný, potřebný pro miminko a podobně. Skoro každý den jsem kvůli tomu brečela a cítila se být neschopná.Když jsem čekala Davídka, už jsem počítala s tím, že se může stát to, že opět kojit nebudu, ale stejně jsem toužila po tom, aby se mlíko udělalo. Zkoušela jsem i homeopatika, ale bylo to marný. Cestou z porodnice jsme opět pospíchali do lékárny.
Tentokrát jsem už ale nebyla tolik zklamaná. Věděla jsem, že jsou prostě ženy, který nikdy kojit nebudou.
A kluci vyrostli i bez kojení a dělají nám radost každým dnem.
Tento příspěvek byl zařazen do soutěže Pojďte si povídat … v dubnu 2011. Stačí se zapojit do diskuse (Ne)lehké začátky s kojením nebo do 15. 4. 2011 poslat svůj článek do redakce.
Napsal/a: epospa
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (1 vyjádření)
Díky za Tvůj příspěvek, máš pravdu, hlavní je spokojená maminka a miminko a když to nejde, naštěstí je možnost použít UM.
Napadá mne ale, zdali jsi třeba nepřemýšlela o využití MM z banky (záleží jestli máš nějakou v dosahu) a jestli se ti někdo snažit s kojením pomoci nebo celá ta snaha byla jen a jen na Tobě.