Jaký pokoj si vzít po porodu?

Rubrika: Jsem máma

1149584_2_days_old_babyKdyž jsem otěhotněla, zajímalo mě, jak to v takové porodnici vypadá, nejen porodní sály, ale i pokoje. Hlavně asi to, kolik lůžek na pokoji je, jestli jsou zde společné záchody a sprchy na chodbě a jaká je tam strava. Když jsem tak poslouchala kamarádky, které už měla porod za sebou, došla jsem k jistým závěrům…

Sama na pokoji jsem být nechtěla ani náhodou, představa nadstandardu mě děsila, samotku jsem si užívat nechtěla ani omylem, jsem komunikativní člověk, nač tedy připlácet za klid? Jenže z druhé strany na tom pokoji zase máte svoji sprchu, záchod, televizi…

Když mi kamarádky líčily, jak se s vložkou mezi nohama a zakrváceným pyžamem belhaly na záchod či do sprchy, byla to představa šílená, ale pak jsem si řekla, zvládly to jiné ženské, zvládnu to i já. Vždyť tam budou všechny takové, co mají očistky, je to úplně normální a pro ostatní pochopitelné, není se za co stydět.

Kamarádka si vzala nadstandard, protože měla po císaři a chtěla mít klid. Celé to tam probrečela, sestry se jí nevěnovaly, protože si zaplatila samotku a tak ji nikdo nechtěl rušit. Jednaly s ní jako s nějakou zbohatlou paničkou, která si připlatila za pokoj, kde může mít klid a to jsem právě nechtěla.

A pak jsem rodila i já. Bála jsem se spíš toho, aby byl nějaký pokoj volný a já neschytala „nadstandard samotku.“ Za mě to byl jeden porod za druhým, jak na běžícím páse, takže o pokoje byla opravdu nouze.

Naštěstí jsem šla na třílůžák, kde to bylo fajn. Ke sprchám jsem to měla kousek, k záchodu jakbysmet. Sestry se chovaly jakž takž, i když našly se i takové, které nám dokázaly zvednout adrenalin, ale mávla jsem nad nimi rukou a myslela si svoje.

Byla jsem ráda, že mám na pokoji společnost. Když je někdo prvorodička a neví ještě co a jak, určitě uvítá pomoc zkušenějších maminek, které ukážou, jak přebalit miminko, jak jej vykoupat a podají různé informace.

Další den šly holky domů a já tam dostala prvorodičky. Ale pomáhaly jsme si, co to šlo. Když šla jedna do sprchy, druhá hlídala miminka, střídaly jsme se u snídaní, obědů, večeří, kdy jsme si pohlídaly mimča. Byly jsme krásně sehrané a staly se z nás kamarádky. Pokecaly jsme si a díky tomu mi pobyt v nemocnici utekl rychle, že při odchodu a loučení s holkama jsem si i pobrečela.

Není nad to být na obyčejném pokoji, alespoň pro takového „ukecaného“ člověka, jako jsem já. Ten kdo má ale zase rád klid, určitě uvítá nadstandard, hlavně určitě druhorodičky, které už vědí, do čeho jdou a mají zkušenosti. Já jako prvorodička jsem byla ráda, že nejsem na pokoji sama a mohla se vždy zeptat zkušenějších maminek, které rády poradily.

Napsal/a: dancingmary

Toto taky stojí za přečtení!

Kam s dětmi za lyžováním? V italském středisku Passo Tonale děti milují!

Italové děti milují, to je obecně známo. A udělají pro ně první poslední. Lyžařské středisko Passo Tonale vás o

Čtu dál →
Jak dětem ulevit od ucpaného nosu

Jak dětem jednoduše ulevíte od ucpaného nosu

Milé maminky, jsou Vaše děti často nachlazené? Teče jim z nosu, v noci mají ucpaný nos a těžce se jim dýchá? Pomozte

Čtu dál →

Môžem dať dieťatku jesť hocičo?

Môžem dať dieťatku pribináčika? Alebo zákusok? Alebo kupovanú nočnú kašu? V mamičkovských internetových skupinách sa pravidelne objavujú otázky, či to alebo

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (47 vyjádření)

  • dancingmary ti asi delali nastrih ve spatnou chvili kdy nebylo na kuzi nejvetsi pnuti:)….to divence ktera byla se mnou na pokoji se stalo to ze sestre sjeli nuzky a prostrihla ji az do konecniku…..chudak….

  • Matilda

    Karamelko, ohledně té plínky jsi mi to připomněla – ta moje první byla taky obrázkem dozadu:-))) Musím se smát, když si na to vzpomenu, jak jsem byla hrdá, že jsem malou tak krásně zabalila a sestra na mě kouká jako tele na vrata…
    Ohledně nástřihu, byla jsem nastřižená u každého porodu, sice nástřih jsem necítila, ale taky si nemyslím, že by se to mělo dělat automaticky, měla jsem malé drobné dětičky s malinkýma hlavičkama – 2,35 kg a 2,85 kg, tentokrát si budu opravdu přát, aby nástřih nebyl proveden, pokud to nebude nutné, nejhorší je, že my do toho nevidíme a lékař to vždy zdůvodní, že to bylo opravdu nutné, to mě štve… Je fakt, že po druhém porodu už jsem neměla takový bolestivý problém jako u toho prvního, jizva téměř nebolela a taky svůj intimní život s manželem jsem mohla zahájit o hodně dřív než u prvního porodu – to mě bolelo víc než rok, hrůza…:-(

  • dancingmary

    Tak to teda nevím, kdo tady tvrdí, že nástřih nejde cítit, já teda byla nastřihnutá tak, že jsem myslela, že tou nohou v tu chvíli kopnu doktora, kterej tam stál u mě a sestra stříhala a já myslela, že se z toho po… normálně jsem to cejtila a bolelo to víc jak porod.

  • dancingmary

    Jo to bylo nejhorší chodit na chodbu tedy do jídelny na jídlo a sedět na těch tvrdejch židlích po šití, to bylo příšerný, chodily jsme jako kačeny s roztaženýma nohama a seděly jen napůl židle, aby se neřeklo, bylo to otřesný.

  • dancingmary

    karamelka
    jo schodek měla taky holčina, co měla po císaři, já ho neměla. O přebalování mi povídej, ty jo, taky jsem tam stála jak blbec a nevěděla, že nějakej obrázek patří dopředu, protože jsem měla první dítě, takže jsem si říkala, to zvládnu, nikdy předtím jsem pleny nezkoumala a sourozence mladšího neměla, takže jsem to neměla na kom vyzkoušet.

  • Anonymní

    můj názor j že asi jak kde bych brala nadstandart.pri první dceri jsem utekla rodit do ůstí,děčín mě děsí dodnes.
    protože:
    -nerada jím na chodbě na tvrdé židli a každý na vás čumí
    (to doslova,přede mnou rodili 3 známé tak jsem se tam šla mrknout)
    -návštěvy jsou na chodbě na pokoj se neeeeeeeeeemuže.
    -a je to tam vážně jak v lágru,ještěkdyž jsme tam bydleli musela si malá lehnout na dva dny na dětský,brrrrrrrrrrrrrrrr.jedna sprcha pro všechny a estě byla plesnivá.

    druhé se nám narodilo taky v ůstí ale to už sme tu bydleli.pokoj po dvou,vystřídali se u mě 4 maminky,všechny čekali až se uvoolní nadstandart,a upřímně řečeno,záleží na tom koho vám tam dají.já si ráda povídam,ale všechny ty paní byly mlčenlivé a mimi mi stejně spalo tak kdybych ten nadstandart mla tak sem mohla koukat na telku.pak už mi ta společnost i vadila.manžel taky pracuje déle než jsou náštěvy a k tomu vůbec nemusí nemocnice.takže chvilinku a honem utíkal pryč.ta poslední paní tam měla návštěvy snad každou půlhodinu až mě pak vyloženě sr…
    ale asijo,společný pokoj

  • Virenka

    Ono to sem tedy moc nepatří, ale neodpustím si: když ony se ty hráze nijak nervaly… Jeden dva stehy uprostřed, někdy nic, někdy jeden dva uvnitř… Říkám, ty 2-5%žen, které to potřebovaly (právě aby se zle nepotrhaly, nebo urgence při porodu kvůli dítěti), ty se střihly. Všechny ošklivé trhliny jsem viděla předtím, než jsmě změnili postup, protože právě nástřih zvyšuje riziko velkého poranění včetně konečníku. (A taky poloha vleže na zádech.) Je to zkušenost, kterou bych za nic nevyměnila, ženské spokojené, zadky zahojené za 2-3 dny, a co umím, to už mi nikdo vzít nemůže.

    A k tomu nadstandartu, byla jsem za něj šťastná, byť jsem komunikativní osoba, po porodu jsem byla uřvaná nedělka, ráda, že svou únavu nemusím přemáhat pro oči druhého. S čím kdo zachází, s tím také schází – nástřihem mi zachránili konečník, přesto mimi poranilo střevo uvnitř, takže šití hrozné, bolest jako kdyby mě střihli v 70.letech, nedalo se s tím nic, střevní bakterie to pořádně zanítily- radost. Kolegové si ze mě hořce utahovali, že jim zvedám statistiku nástřihů :-))
    Takže dobře vím, jak to bolí a jsem motivovaná pořádně rozlišit, kdo nástřih potřebuje a kdo ne. Kdyby to tak mohli prožít i porodníci chlapi, kterých je většina :-))

  • Brmbulka

    no ono zase nez se rozervat at strihaj…..strihaji to v nejvetsim pnuti…tak ten nastriha ani necitis…akurat to siti no….a jeste to stupujou blbe:(…

  • Virenka

    Jo, Brmbulko, nevíš, kolik ženských po nástřihu tuhle inovaci už navrhovalo. My jsem to vyřešili jinak, prostě jsme přestali zbytečně stříhat, když to tak bolí. Nutné z hlediska porodu to bylo jen u 2-5% žen každý rok. A seděly všechny, a s úsměvem :-))
    (Ale všechno jednou končí, porodnice se v době mé mateřské zase vrací k celostátním zvykům – stříhat a stříhat, takže jsou zase v hračkárnách vykoupené plavací kruhy:-((( )

  • Brmbulka

    ja pri prvnim porodu chtela zavest v porodnici inovaci…rikam kolik zenskych se tady po porodu poradne posadi k jidlu?….proc nedate do jidelny takove ty pultiky jako v bufetu???…nedali:(((

  • karamela

    jééé tak to neznám..-))) po císaři mě bolesti od stahování dělohy buď minuli nebo jsem je necítila přes ukrutnou bolest jizvy:-))))

    no a vysoká postel no to je taky lahůdka..to souhlasím..ale měla jsem tam malý schodeček….

    a vůbec nejhorší muka byla přebalovat malého to byla teda bolest v zádech jak jsem se snažila stát u přebalováku a trochu jsem se hrbila abych aspoň lehce ulevila jizvě na břichu a malý mi to samozřejmě vytmavil a pokadil se 2x do čisté plenky,takže sem ho tam balila asi 10minut…v životě sem plenky neviděla…jak sem měla vědět sakra že obrázek patří dopředu:-)))) no to bylo na slzy….ale statečně sem vydržela a pobečala si až na záchodě….

  • Brmbulka

    dancingmary,…no to ja ani nepopisuji jak po prvnim porodu..kdyz mi brali stehy(tehdy jeste nebyly vstrebavaci)..po tydnu….se mi cela rana otevrela a chteli me sit znovu….odmitla jsem a mela jsem dve jundy vedle sebe…trvalo 7 tydnu nez to zarostlo….proste parada…tehdy jsem furt vbrecela a sestricka co chodila k nam domu rekla : malda pani v puse a TAM se vsechno zahoji…nebojte:)

  • dancingmary

    Jo tak ty hrazdičky jsme v porodnici neměli, to je výhoda. Mě tam štvaly ty vysoký postele, já jak jsem byla zašívaná a ještě malá, tak se mi na ni blbě lezlo a myslela pokaždý, že se zblázním, než na ni vylezu a zase slezu.
    Jinak jsem si musela nechat dávat na pipinu ledovej pytlík, aby mi zchladil teda tu bolest, protože pak jsem to hodně cejtila to šití.
    No je fakt, že takový pocity jsem teda měla taky, že mám v břiše ještě po porodu druhý mimčo.

  • Brmbulka

    no na mne to vzdy prislo kdyz maly zatahal z prsu…takze otoceni na bricho nehrozilo…ale ja mela nad sebou takovou hrazdicku…..tak mi pomohlo na ni viset:)….pak mi sestricky poradily dat si hned po porodu srolovany rucnik na podbrisek a omotat…to pak pomahalo…

    ale kdyz ty bolesti prisli pri prvnim kojeni…reknu vam…myslela jsem ze mi tam jeste jedno mimco zapomneli a ze rodim to druhe:)

  • dancingmary

    Hm tak to opravdu neznám, tak to mi ani neříkejte, myslela jsem, že pak už žádné bolesti fakt nejsou. Tak to se dozvídám další novinky, o kterých jsem teda netušila. Takže to se mám na co těšit, až budu čekat druhé mimi jo? Tak uvidíme no. Snad to nebude tak hrozné.

  • Matilda

    Dancingmary, po prvním porodu jsem to taky nezažila, až po tom druhém. Porodila jsem v osm večer, pak celou noc nic a ráno, když mi prcka přinesli na první kojení, tak to začlo. Byly to celkem pravidelné křeče, jednou za hoďku určitě. Netrvá to dlouho, ale jak říkám, slzy v očích jsem měla, ale okamžitý leh na břicho opravdu zabírá, třeba si na mě pak vzpomeneš:-)

  • dancingmary

    Hm tak to stahování dělohy jsem teda nějak nezažila, alespoň netuším, že bych měla po prvním porodu nějaké bolesti, o tom jsem po pravdě ani neslyšela, no tak to se fakt musím ještě hodně učit. Takže při druhém mimi chcete říct, že mě čeká bolst jo? Já si teda nemůžu stěhožvat, jediné, co bylo nejhroší při porodu, nástřih a po porodu šití. Jinak porod samotnej jsem měla hrozně rychlej a očistky trvaly deset dní, takže pohoda.

  • dancingmary

    Jo to je fakt, nemocnice je jen na přežití, já nemocnice nemusím, je pravda, že většinou druhorodičky si berou nadstandard, protože vědí, do čeho jdou,ale tak troufnou si na něj i prvorodičky, je to věc názoru, někdo uvítá klid. Třeba se zrovna rozhodnu při druhém porodu pro nadstandard, ale asi ne, protože jsem ukecaná a chyběla by mi společnost. I když je pravda, že teď po porodu jsem více unavená než v šestinedělí, kdy má moje dcerka rok a já nějak odpadávám.
    Hm tak my jsme teda společnou lednici neměli nikde, tu měli možná tak na nadstandardu, takže jsem nechtěla, aby mi někdo něco nosil na pokoj, stejně jsem neměla moc chutě. I když je pravda, že ta strava v nemocnci byla příšerná.

  • Matilda

    Brmbulko, stahování dělohy pamatuju živě, po druhém porodu to bylo další tři dny úplně k pláči, horší bolest než u porodu, naštěstí mi sestřička poradila, pokud to na mě přijde a zrovna nebudu kojit, lehnout okamžitě na břicho, neuvěřitelně to pomáhá! No a po třetí to bývá prý naprosto nejhorší, tak už se těším… Nejhorší to je zrovna při kojení, to nenaděláš nic, fakt jsem měla slzy v očích, a to jsem porod zvládla na jedničku.

  • zuzkasim

    Je to asi hodně věc názoru a osobních pocitů. Nebyla jsem na nadstandardu ani jednou. První porod byl pro mě velmi vyčerpávající, miminko jsem u sebe nemohla mít, protože jsem vůbec nemohla vstát z postele, na pokoji jsme byli 3. Jedna u sebe mimi měla, druhá měla dvojčata v inkubátoru. Obě spolubydlící celý den nadávali na porodnici, já si celkem nemohla stěžovat, starali se o mě v rámci možností dobře. Sprcha i WC byly přes půl chodby. Všechny jsme byly prvorodičky, ale neměla jsem pocit, že by mi nějaké informace chyběly. Druhý porod byl jednodušší, na pidipokoji jsme byli opět tři. Mezi postelema bylo místo pouze na tu pojízdnou postýlku. Už jsem měla naprosto normální spolubydlící, alespoň WC u pokoje, sprcha opět přes půl chodby. Je fakt, že jsem si s ženskýma povídala, ale nadstandart bych rozhodně přivítala v obou případech. Dostatek místa, soukromí, soc. zařízení na pokoji, návštěvy kdykoliv. Pro mě je porodnice spíš něco, co se musí přežít, určitě by jisté zlidštětí nebylo na škodu.

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist