Jak využít deprese, krize a propady ve svůj prospěch

Rubrika: Jsem máma

Byla jsem čerstvou maminkou vytoužené holčičky a přijela jsem domů z porodnice. Těšila jsem se, jak začnu zažívat vše, o čem jsem snila, jak se proměním v laskavou maminku a budu sledovat ten můj poklad a kochat se každým kouskem jejího malého tělíčka.

Měla jsem za sebou přirozený porod, příroda to určitě má krásně vymyšlené a vlije mi do těla elixír mateřství hned poté, co moje čerstvě narozené dítko otevře oči.

Tak to teda pěkný prd.

Tohle byl jeden z prvních omylů, které mě na cestě mateřství čekaly.

Jak to bylo doopravdy

Po příjezdu domů se konalo spoustu toho, co jsem si představovala a vysnila. Ale mnohem větší část toho, na co mě nikdo nepřipravil, o čem nikdo nikdy nemluvil a s čím jsem rozhodně nepočítala. Valila se na mě jedna vlna nových a náročných prožitků za druhou. Nebyla to jen narůstající únava po dlouhodobém nedostatku spánku. Ale změť negativních a nepříjemných myšlenek v mé hlavě, které snad někdo (já) zaléval svou pozorností a sytil.

Byla jsem překvapená, kde se to všecko bere a jaktože ten příval negativních vln a frustrace nekončí.

Jak únava narůstala, narůstalo i moje zoufalství a strach, že tohle období nezvládnu, že něco provedu, že to neustojím. A tak to probíhalo dál několik měsíců. Jakoby někdo vypnul světlo a já zažívala nekončící tmu. Nedostatek energie, radosti a kapacity na cokoliv.

Tohle období už je pro mě naštěstí minulostí

Když o něm píšu nebo sdílím, často si vyslechnu: “Chudáčku, to je škoda, že tě to potkalo.”

Zajímavé je, že jsem měla hodně pocitů ohledně toho období:

  • Vztek, že jsem o tom nikdy předtím neslyšela.
  • Lítost, že mě moje dcerka viděla první měsíce svého života dost utrápenou.
  • Vděk, že mě můj muž podpořil a podržel.
  • Rozmrzelost, jaké to vyvolává rozporuplné pocity v nejbližším okolí.

Ale  nikdy v tom nebyla lítost, že jsem začátek mateřství takto prožila.

Na každém dně najdeme poklady

Takovou krizi možná zažil každý z nás v nějaké míře. Tím, že to bylo tak náročné období, o to víc mě o životě naučilo.

  • Dokázala jsem se najednou vcítit do žen, které jsou na mateřství a život s dítětem samy a situaci jakkoliv neustojí.
  • Dokázala jsem se vcítit do lidí, kteří se necítí dobře, okolí se je snaží přetvořit a změnit lusknutím prstu a nikdo pro ně nemá pochopení.
  • Dokázala jsem na sebe nahlídnout reálnějšíma očima a spatřit v zrcadle i spoustu stínů, které v mnoha životech a domácnostech zůstávají pod postelí (a odtud skáčou ven bez ohlášení).

Vnímám depresi a vlastně jakýkoliv negativní prožitek (a tím myslím třeba i smutek a vztek) jako úžasnou směrovku: “STOP – tudy ne.”

Stejně jako jezdíte po světě a hledáte cestu ke svému cíli, sledujete kolem sebe různé značky určující pravidla provozu. Podobně vnímám právě i naše prožitky. Čím intenzivnější pocity jsou, tím více jsme se vychýlili od naší spokojenosti, od cesty našeho srdce.

Jde o to najít vlastní cestu

Mnozí lidé se snaží od svých prožitků utéct (doslova), zazdít je, utlumit prášky, zaměřit pozornost na něco jiného. A netvrdím, že je to špatně. Pokud ovšem vyslyšíme volání zevnitř a vyrazíme na svou vlastní cestu, na cestu své opravdovosti, začneme zažívat neutuchající, každodenní spokojenost a deprese už se neukáže.

Jak říká jeden můj oblíbený citát:

“Buď sám sebou. Všichni ostatní už jsou stejně obsazení.”
~ Oscar Wilde

Toto taky stojí za přečtení!

Co byste měli vědět, než koupíte dítěti první kolo

Pokud se chystáte koupit svému dítěti kolo, měli byste vědět, že při jeho výběru je nejdůležitější správná velikost. To

Čtu dál →

Víc energie a času na sebe i děti? Udělejte 2 věci a máte vyhráno!

Mít tak návod na to, abychom měly jako mámy na dítě více času, abychom mu nekřivdily, aby bylo samostatné,

Čtu dál →

[Soutěž] CD Playground English: Frog Biscuits

Písničky pro děti v angličtině pobaví i naučí. Na trh přichází novinka projektu Playground English. A 3 z vás

Čtu dál →

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist