Jak se rodí počtvrté :-)

Rubrika: Jsem máma

152848_my_newborn_babyJak už asi některé z Vás vědí, před pár dny se nám narodilo miminko. Je to moje čtvrté dítko, přesto jsem měla „trochu“ obavy, jak to všechno zvládnu…

Termín nám pan doktor stanovil na pátek 2. listopadu. Už tak tři až čtyři týdny před tímto termínem jsem měla (někdy docela silné) poslíčky, že jsem si říkala, hlavně ať miminko donosím. Na druhou stranu jsem doufala, že se cestička pro mimi aspoň trochu pootevře, ať je toho pro „hlavní akci“ na práci méně. To se sice nestalo, ale nakonec to ani tak moc nevadilo 🙂
Ve čtvrtek před dnem „D“ jsem ještě stihla dopoledne navštívit kamarádku, se kterou jsem se domlouvala sto let, odpoledne pak Majdalenka konečně oslavila s kamarádkami svoje narozeniny a já zašla s Andrejkou a manželem k paní fotografce vyfotit bříško. Nebudu Vám ani psát, k čemu všemu nás „donutila“….
Po návratu od paní fotografky (kolem 19hod) a zkontrolování děvčátek TO začalo. Nejdříve docela krátké kontrakce, nepravidelné, tak po 20-30 minutách. Zpočátku jsem spoléhala na staré známé poslíky, ale když to nepřestávalo, pro jistotu jsem si dobalila věci do tašky. Usnula jsem při televizi (jako v poslední dobou velmi často) a budily mě jen ty bolesti. Ale skoro pokaždé se mi podařilo znovu usnout. Po Poirotovi mě manžel přetransportoval do ložnice, ale před třetí hodinou ranní sem už v klidných pauzách neusnula – intervaly „mezi“ se též zkrátily na asi 15minut. Takže jsem se šla osprchovat, vyřídila nutnou poštu, poslala peníze za Magdin kroužek a dala se do žehlení. Kolem páté jsem raději drahého muže probudila, ať mě stihne připravit (rozuměj oholit), než se probudí holky do školy. On se totiž až do poslední chvíle bránil, protože se bál, že mě pořeže, takže jsme to absolvovali na opravdu poslední chvíli.
Po probuzení děvčátek do školy jsme za desetiminutových kontrakcí slavnostně odcestovali do porodnice. Pro někoho možná brzy, ale strašili mě, že nemám jezdit na poslední chvíli, abych nakonec nerodila v autě. Zácpy na cestách a díry v silnicích nebudu zmiňovat, dokážete si představit i tak, že.
Protože jsem „normální“ porod opravdu předtím nezažila, stále jsem měla trochu obavy, aby nás pan doktor neposlal domů, že se mi to zatím jen zdá, ale nic se ještě neděje. Vždycky předtím jsem měla kontrakce hned od začátku dost po sobě. Takže tašku jsme nechali raději v autě, kdyby nás ještě nepřijali.

Ale – pan doktor po vyšetření zkonstatoval, že „porod je už v běhu“, dostala jsem apartní bílou košilku, manžel elegantní zelené oblečky (předtím musel zaběhnout do auta pro tu tašku) a byli jsme zavedeni na porodní pokojík. V porodnici mají tyto pokoje čtyři, tři se sprchou, jen jeden bez. Jsou nové a opravdu hezké. Sestra se mnou sepsala ještě nějaké papíry, a pak už nás s mužem nechala na pokojíčku. Samozřejmě chodila občas kontrolovat, jak se situace vyvíjí.
Pro chtivé přesných informací, na příjem jsem přišla se 3cm, po hodině na porodním pokojíčku už to bylo 6cm. Prostě ideál.
Po ozvách jsem mohla jít do sprchy, tam jsme byli asi hodinku, a pak už sestřička prohlásila, že se můžeme pustit do akce. No a v 9:23 byla maličká na světě. Nestihla jsem si ani vyzkoušet porodní vak, a to jsem se na něj tak těšila. Pátý porod prý už nehrozí (pravil manžel, už je nás podle něj až až :-)), tak to asi už nikdy nezjistím.

Musím říct, že tento poslední porod byl nejpohodovější. Kontrakce s velkými pauzami (při starších holkách hned od počátku po pár minutkách, někdy skoro bez pauz), otevírala jsem se rychle – prý to bylo i tím, že jsem rodila před dvěma roky. Na druhou stranu, když těch bolestí bylo při dřívějších holčičkách více, tak jsem byla už dost naštvaná, že to tak bolí, a vyžbluňkla jsem miminka ze sebe o hodně líp, tak nějak ochotněji. Mít epidurál, tak nevím nevím 🙂
Zato poporodní zavinování dělohy, to je lahůdka. Ale to by mohly třeťo, čtvrťo a vůbec víceroďky povídat.
Takže abych to shrnula – bylo to fajn, hlavně ta odměna v podobě miminka stojí za to. Na druhou stranu zase nedokážu říct, jak dlouho ten porod trval, jestli se to měří od úplně prvních kontrakcí – to by bylo vcelku nechutných 14,5hod, nebo až od těch hodně bolavých? No ale asi je to jedno. Hlavní je výsledek 🙂 🙂
Tož tak.

Napsal/a: Jovanka

Toto taky stojí za přečtení!

Jak vybrat přebalovací tašku na kočárek

Čekáte miminko a hledáte tašku na kočárek? Co všechno byste měli v takovém případě zvážit a proč maminkám nestačí

Čtu dál →

10 pravidel, jak oblékat děti v zimě

Venku přituhuje, nejen na horách napadla sněhová pokrývka. Zatímco my poznáme, kdy je nám zima nebo naopak příliš teplo

Čtu dál →

Tipy, jak zabavit děti na zahradě v zimě i v létě

Zahrada je pro děti osobitým útočištěm, kde mohou stále něco nového objevovat. Stačí pár vychytávek, nezbytných komponentů i vhodný

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (63 vyjádření)

  • Jovanka

    Pejinko, a jak máš velké děti teď?
    A jak se vejdete do auta? Všichni?
    A jestli můžu, jak to máte doma uspořádané, abyste byli všichni v pohodě? Neumím si to představit, musíš být šikovná 🙂
    Zdravím Tvoji velkou rodinku 🙂

  • Anonymní

    Rodila jsem celkem 6. Děti byli všechny přes 4 kila.4 porod byl císařem ale jinak to byla pohoda. Bydlíme ve ´2+ 1 .Jsem s dětmi sama a jezdíme jedním autem.Mám pouze malou v sedačce.Dá se to vyřešit.Ahoj pejinka

  • :)) Mail je poslán 🙂

  • Anonymní

    Ahoj Ájíku, nějak se nemůžu přihlásit, pořád to po mě chce jiný heslo a když jsem tedy zadala zaslat na mail přihlašovací údaje, tak mi to taky nejde. Nedostanu se ani do mý schránky kde mám tvůj mail, takže napiš mi prosím co nejdřív na mail ať ti můžu odepsat. Jinak TT vyšel negativní :-))Ahoj geralda

  • Jovanka

    Geraldo, díky za Tvůj pohled na věc, ukážu to mému drahému. Problém je u nás v tom, že dům už je skoro hotový. Ale je to můj problém, i když přiznávám, že si s ním nevím rady. Na druhou stranu, děti nebudou mrňavé napořád a místo je to hezké, třeba na důchod :-)))
    O těch fotkách jsem Ti napsala mail.

  • geralda

    Ahoj Jovanko, to s tím bydlením je opravdu těžký. Já ti nechci radit, ale být tebou tak bych se ještě podívala po něčem jiném. Vím o čem mluvím, jsme na vesnici, která je vzdálená 12 km od Klatov, školka a škola jsou 4 km od nás v malém městečku Měčín. Ale opravdu je to i tak dost daleko, ráno manžel vozí prostřední dcerku do školky do Měčína a nejstarší do školy, ta musí do Klatov, protože v Měčíně zrovna její ročník chybí. Takže nemůže malou ani vyzvednout ze školky. Tenhle rok naštěstí už jezdí i dcerka sousedky do školky, tak mi sousedka většinou vyzvedne malou. Ale minulý rok jsem musela každý den, když byla malá ve školce brát sebou na autobus i tu nejmladší a to není nic příjemnýho. Já sice řidičák mám, ale za prvý už jsem asi 6 let neřídila a za druhý máme stejně jen jedno auto a s tím musí manžel do práce. Naštěstí dělá od 8 ráno, tak může vozit holky. Teď bych snad měla mít taky auto, tak by to bylo o něco jednodušší, už proto že budu muset za půl roku do práce a to spojení tady je fakt hrozný, a je to i děsnej fofr,když se musíš spolehnout na autobus. Nejradši bych se stěhovala jinam, ale to bohužel není tak jednoduchý :-))
    Vážně si to nech projít hlavou, než do něčeho půjdete, držím palečky ať ti všechno vyjde jak si přeješ.:-))
    Psala jsi, že se můžu podívat na fotečky ve fotoalbu, ale nevím kde to najdu, kdyžtak mi poraď. Díky

  • Jovanka

    Díky za přání, ale když já nevím, jestli tam chci – je to v jiném městě a hlavně, jak píše Geralda – není tam ani škola, obchod daleko a autobus jezdí v úterý a v létě. Sice do města asi 3-4km, ale někdo tam ty děti vozit musí. Tak nevím.
    Jinak na fotečky se můžeš podívat ve fotoalbu, tam je toho docela dost od hodně holek. Ale ráda pošlu, můj mail je LucieWed@seznam.cz 🙂

  • geralda

    Já jsem tu už zaregistrovaná dávno, ale pokaždý jsem se zapomněla přihlásit, takže jsem anonymní. Jinak jsem tu tedy registrovaná jako geralda. Kdybyste Ájíku nebo Jovanko chtěli tam mi písněte na mail geralda@seznam.cz a můžem si spolu psát a třeba si i poslat fotky těch našich štěstíček :-))

  • Dík anonymní… 🙂 a třeba se zaregistruj a „písej“ častěji 🙂 Luci, tak to je skvělá zpráva, to držím moc moc palce! Musíme to probrat! 🙂

  • Anonymní

    My bydlíme na vesnici v bytě 3+1, tak právě nevím jestli by bylo dobré aby přibylo další miminko. Holky sice mají největší pokoj z bytu, ale i tak se tam občas hádají, ale to je asi všude. Já osobně pocházím ze 4 dětí a měli jsme také 3+1 a jeden pokoj dohromady a nikdy jsme si nestěžovali. Uvidíme jak se to časem vyřeší. Také bych raději bydlela ve větším, ale tady jsme teprve dva roky a byt je na hypotéku, ale kdybych si příště mohla vybrat, tak vyberu byt v nějakém městě třeba i menším, ale aby tam byli dostupné školy, školka apod. Tady nic není a i s dopravou je to špatné. Byla to moje podmínka ale manžel potom přes známého sehnal tohle a už byl líný něco jiného hledat, já toho teď lituju, ale co se dá dělat. I když vždycky jde všechno nějak vyřešit, stále koukám po inzerátech na byty, tak uvidíme.
    Jovanko tobě moc přeji, aby vám ten domeček vyšel !!! Držím pěsti.
    A Ájíku tobě přeji ve vašem domečku jen samou lásku a pohodu.
    Holky mějte se, a díky za pěkné povídání. Klidně zase písněte, já budu ráda. Ahojky

  • Jovanka

    Ali, jsem pro :-))
    My sice bydlíme v bytě, ale máme 4+1, takže poměrně velký a krásně se sem naskládáme. Před pár měsíci jsme dali holkám obývák a vzali si jejich pokojíček – je malinký, 3,5 krát 4metry. A hádejte, kde trávíme všichni (i holčičky) nejvíce času? 🙂 Ale jsme šťastní, že to tak je, rodina má být pohromadě, no ne? :-))
    Ali, domeček je možná na spadnutí – tedy ne ten dům, ale možnost bydlení v něm 🙂

  • Mnó… mohly bychom sepsat nějakou předmanželskou smlouvu, co říkáš Jovanko ? 🙂 Anonymní, opravdu mám 4 kluky a jsou zlatí… Co se týká bydlení, Jovanka bohužel to štěstí nemá 🙁 (ale třeba taky někdy…?), bydlí v bytovce, my to štěstí máme celkem čerstvé – něco přes dva roky bydlíme ve větší obci v domečku a je to super! Tak ti držím pěsti, třeba se taťulda nechá umluvit a konečně to budete moci spárovat s dětmi kamarádky… 🙂 A s Jovankou taky plně souhlasím – tři nebo čtyři, to už je jedno 🙂

  • Anonymní

    Ahojky, Jovanko a Ájíku moc vám děkuji za podporu, uvidíme jak se to vystříbří. Ájíku opravdu máš, jak píše Jovanka 4 chlapečky? To byste to mohli spolu spárovat ne? :-))Já mám známou a ta má také 4 kluky, a pořád si ze mě utahuje ať jí ještě dohoníme, protože ten jejich nejmladší nemá nevěstu :-)) Ty to tedy vyřešili s dopravou tak, že koupili 7 místné auto, tam se krásně naskládají.
    Jestli můžu mít holky na vás dotaz, kde bydlíte když máte 4 dětičky, v bytovce nebo jste ty šťastnější a máte domeček?

  • Jovanka

    Anonymní, přidávám se k Ájíkovi, která mimochodem má čtyři chlapečky 🙂
    Myslím, že už to takový rozdíl není, tři nebo čtyři… Snad jen ta doprava, ale i to lze řešit (ale přivítám jakékoliv tipy :-)) )

  • Anonymní

    Ahoj Ájíku, to s těmi vnoučaty mi říká manžel taky, že si mám počkat. Ale když to nebude ono, no uvidíme, je fakt, že času je ještě dost. První holčinu jsem měla v 17, teď jí bude 14, tak to možná zase tak dlouho na ty vnoučata čekat nemusím :-)))) S tím, že kdyby rodili chlapi, tak vymřeme plně souhlasím, chlapům stačí mít chřipku a už umírají a musí ležet, kdežto ženská musí skákat kolem domácnosti a dětí i s chřipkou. 🙂

  • Anonymní, tak držím palce, ať taťku přesvědčíš… a na příbuzné kašli, oni ti děti živit ani vychovávat nebudou. No a když nepřesvědčíš, máš tři dcerušky, tak si počkáš na vnoučátka :))) Karamelko, já myslím, že kdyby rodili chlapi, lidstvo vymřelo už dávno… 🙂

  • Anonymní

    Opravdu moc hezký článek.Řekla bych že něco takového jsem zrovna potřebovala číst.Sama mám doma 3 dcerky ve věku 13, 6, a skoro 3 roky a úplně klidně bych brala ještě miminko, i kdyby to byla zase holčička, prostě ty mimísky miluju, ale manžel už o dalším nechce slyšet a i příbuzní mi říkají, že v dnešní době ať na to zapomenu, že jsem blázen apod…..Jsem ráda za tenhle článek, když vidím, že nejsem sama kdo by si troufnul na čtvrté mimi,pokusím se to ještě nějak manželovi vysvětlit a pak vám dám vědět.Porody jsem sice také měla s nějakými komplikacemi, ale to už je všechno zapomenuto.jediný co mě straší je jak bych ty děti naskládala do auta, jedině koupit to větší, ale finance to asi nedovolí :-))Moc ti přeju abys měla ze svých holek jen a jen radost. Ahojky

  • Anonymní

    Jo už jsme to probírali několikrát,je to v pohodě jenom tenkrát to se srandou trochu přehnal jinak o.k.Já jsem taky střízlík 56 kilo (při malým jsem přibrala 22kilo) tak jsem ráda,že jsem ho nakonec vytlačila.Ale odležela jsem to tam.Nenabíbli mi ani sprchu ani míč prostě nic,ani dýchat jsem neuměla.Příště si o vše řeknu sama předem.Ahojky

  • Hmm Marci náš první byl taky 3800kg:-)) ale já jsem prcek tak to nešlo….Bio po 22hod už toho moc nenaskáčeš:-)) měla sem epi,i kyslík,i sem hopsala na baloně ve sprše,stihla sem i vyzkoušet vanu,dýchala sem v kleče,na boku i s nohou za krkem:-)) nepomohlo nic:-))) byl na mě moc velký…kdyby měl o půlkila míň tak to byl normal porod…

    Jinak Marci,měla bys to probrat s ním,že taková legrace je na houby..ať si dá příště sakra pozor..nejspíš byl posr… strachy a potřeboval si ulevit,tak z toho udělal brnkačku, hrdina:-)))))) No hlavně že jsou děti zdravé ne? :-)))
    Kdyby rodili chlapi budem tu mít samé jedináčky,proto moudrá příroda dala děti ženám….. K

  • Anonymní

    Karamelko : ja mela dite pres 4 kila a rodila jsem narychlovku ani ne 4 hodiny, tim to nebude :-)))mozna zalezi i na tom, jestli se hybes, pomahas mimcu, ja desne kroutila boky a panvi,a hlavne byla na boku, tak ma pry mimco lepsi rotaci a ty stahy se sice prozivaji intenzivneji, ale jsou ucinnejsi.

    Prvni ditko – 4 hodinovy porod od zacatku bolesti a druhy taky a mezi detma 700 gr. rozdil :-)))))

    Kupodivu jsem po 2 nebyla ani sita :-)))
    A nekdo ma horsi 1 porod, dite velke a druhy porod malem nestaci do porodnice, dite je treba mensi a ma vice mista- roztahnute po tom prvnim vetzsim:-)))

    A nekdo holt rodi 12 hodin a porod nepostupuje….to je tezky…

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist