„Co budeme dělat, pokud budu těhotná?“ zeptala jsem se tehdy ještě přítele, když ne a ne přijít ony ne moc pro ženu příjemné dny…
„No co, vezmeme se.“
„Dej sem kalandář, vem si papír, udělej dva sloupečky a napiš jména, která se ti líbí. Ve kterých se shodneme, ty dáme.“
Celý večer jsme s potěšením a pečlivostí vybírali jména. Tenkrát mi to připadalo jako nějaká holčičí hra.
V prvním, dívčím sloupečku jsme se shodli v pěti jménech, v druhém, klučičím, jsme se shodli ve třech jménech. To pravé jsme vybrali podle přibližného narození. Aby chudinka miminko nemělo brzy za sebou narozeniny a svátek, vybrali jsme jméno, které mělo svátek za půl roku od námi vypočítaného dne narození.
Ačkoliv nikdo dlouho nevěděl, že čekáme miminko, už jsme ho oslovovali dvojím jménem. Holčičím i klučičím.
Jakmile mimi vykouklo na svět, říkali jsme mu Broučánek, Kocourek, Tomísek Bobísek, Jouzátko, Tomasku, Tomííí, Tomule, Tomulebobule….
„Budeš mít sestřičku nebo brášku.“ říkáme slavnostně teď už staršímu bráškovi.
„Já chci sestřičku, sestřičku, sestřičku.“ Pokoušeli jsme se vysvětlit, že to nejde, vybrat si holčičku nebo chlapečka. Nicméně, Tomí pochopil a jal se funkce vybrat jméno.
„Když to bude holčička, bude to Eliška, když to bude kluk, bude to Dáňa Váchal.“
„To nejde. Dáňa Váchal. My máme jiné příjmení.“ Tak dobře. Tak Dáňa, ale ne Váchal.
Taťka nic nenamítal. Proti jménům neprotestoval.
Nastal ten krásný den, kdy jsme poznali naše druhé děťátko. Byla to holčička. Taťka nás přišel hned po porodu obejmout, poblahopřát a políbit. Sedl si na postel a říká:
„To jsem rád, že je to holčička. Mně se to klučičí jméno vůbec nelíbilo.“
Říkáme jí: Bobísek Elísek, Elismis, Eliščátko, Broučátko, Pumprlatý, Bobek, Elíku…
Napsal/a: Mirinda
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (1 vyjádření)
My to meli taky naprosto necekane,jak vsem rikam-dcera je zazrak prirody,jak se objevily na testu 2 prouzky,tatinek vedel s okamzitou jistotou,ze to bude holka,a jedine Terezka,dodnes se musim smat,ja nemela jinou volbu jmena,jeste jeden typ byl,libila se my Agata,ale to neproslo vubec,od prvi chvile ji rikal Terezko,a ja jsem mu rikala,hele,co kdyz to bude klucina,tak jsme se dohodli na Matejovi,co kdyby…Nicmene pracovni nazev pak byla Matyskova,tak jsme na ni mluvili,a pak v patem mesici se me ptal muj gynekolog-to byl tatka na ultrazvuku se mnou,jak miminku rikame,a my,ze Terezka-Matyskova,smal se a rekl,ze na 99%,ji tak muzem rikat dal,ze je to holcicka,nacez muj partner rika“Vzdyt ja to vedel okamzite,ze to je holcicka!“a pan doktor povida(jak ty muzsky stoji pri sobe)–„Vidite,muzsky vzdycky vi co dela!“,muj pan doktor je jen tak mimochodem vtipalek od prirody.Pak jsem do porodu byla jeste 4krat na ultraz.a vzdy my potvrdili holcinu,a kdyz se narodila,byla uplne ident.stejna jak tatinek,napred se Martin lekl jak je mu podobna,a pak se mu zalili oci slzami.Nikdy na to nezapomenu,ted je to jeho nejmilovanejsi zenska na svete,nekdy zarlim,ale co nadelam.Tak to je muj pribeh se jmeny,aneb jak bylo vymysleno raz,dva.Tak at vam obe deti delaji velikou radost!