Je to už 8 let zpátky. Dceři byli tři roky když jsem zjistila, že jsem znova těhotná. Na miminko jsme se s partnerem těšili protože to mělo být jeho první. S kamarádkou jsem jela poprvé na ultrazvuk a cestou jsme si dělaly srandu, že tam jsou dvě, protože jsem ve třetím měsíci vypadala jako bych byla v šestém.
Dnes už bude klukům 8 let a jsem moc ráda, že je mám. I když začátky byly hodně těžký, protože přítel jezdil z práce domů jen na víkendy, ale moje maminka mi hodně pomáhala a nebýt jí tak nevim.
Je to opravdu zátěž.Taky jsem se bála, jak je poznám? Až se narodí. Ale vše bylo vyřešeno hned, jak se narodili, každý je totiž úplně jiný, jak vzhledem, tak i povahou.
Dnes už se těší do třetí třídy a nám dělají velikou radost, i když občas jak se říká jsou na zabití, ale dopustit na ně nedám.
Napsal/a: jaroslavas
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (14 vyjádření)
Dvojčata
Gratuluju ti, já sama jsem mamčou
devíti měsíčních holčiček
lentilko….hihihihihihih..teda matko:)..ty jich mas:)
ahoj mam 4mesicni dvojcatka holcicky marcelku a nikolku a jsem stastna zeje mam jeto dar od boha.
ahoj mam 4mesicni dvojcatka holcicky marcelku a nikolku a jsem stastna zeje mam jeto dar od boha.
moje mamka má dvoje dvojčata holky a kluky
ahoj, tak mám taky dvojčata- holky. jsou jim 2 měsíce.je to záběr, zvládnout obvzlášť když teď mají období večerního brečení.ale musí to nějak jít. pomáhá mi starší(16ti letá)dcera. syn(17) ten na to moc není, ikdyž z nouze pochová,dá dudlík a pod..
jsem šťastná, že je všechny mám, jako jedináček vím, že sourozenci chybí, když nejsou.
ahojky dvojčata. já mám taky 24-měsíční dvojčátka -páreček a začátky byly opravdu dost těžké, ale ted uz sami chodi-snazi se obcas neco baštit sami aje s nimi velká legrace i starosti. Nudu určitě nezažíváme a to mají dvojčátka ještě 4-letou sestřičku a ta taky někdy vydá za dva. Ale to k dětěm patří, aby jsme věděli, že je máme-vždyt je to dar od boha.
ahojky dvojčata. já mám taky 24-měsíční dvojčátka -páreček a začátky byly opravdu dost těžké, ale ted uz sami chodi-snazi se obcas neco baštit sami aje s nimi velká legrace i starosti. Nudu určitě nezažíváme a to mají dvojčátka ještě 4-letou sestřičku a ta taky někdy vydá za dva. Ale to k dětěm patří, aby jsme věděli, že je máme-vždyt je to dar od boha.
Úplnou náhou jsem našla Vaší diskusy. Dovolte ať přispěji. Mám dvojčata – holčičky nedávno jim bylo 13. Synovi 17. V době, když se holky narodily nebylo to ještě tak moc rozšířené a tak jsme všude budily pozornost i proto, že byly a to byla moje radost vždy jako panenky. Jsou si podobné jak se říká jako vejce vejci. Začátky byly skutečně hodně těžké, ale teď na to moc rádi vzpomínáme. Nikdy v rodině dvojčata nebyly, snad moje prababička, která povila dětí 15 je měla a to 3x. Žádné z nich se nedožilo dospělosti, zbylo 6 dětí, které dál měly děti a tak potencionálních dědiců toho štěstí mít dvojčata bylo asi 28. Mým dcerám byly 3 roky, když manželova sestra porodila dvojčata – chlapce, taky nikde v rodině nebyly. A tak byly dvoje, za další dva roky měl dvojčata můj brácha – dcery. Z těch asi 28 lidí si osud vybral nás dva a to těch sestřenic a bratranců máme dost. Teď máme v rodině troje dvojčata. K dovršení všeho si tchán , když ovdověl našel paní, která je babičkou též dvojčat. Je to velká legrace – dokonce jsme už slyšela od syna, že si z něj spolužačky dělají legraci – pozor na něj dopadneš špatně, víš, že je to zaprasená rodina dvojčatama. Mockrát jsem už se chtěla zúčastnit setkání dvojčat, ale nemám žádné spojení. Snad se někdo ozve. Budu se těšit. VV
Pracuji s dětmi a mezi nimi samozřejmě nechybí ani ta štěstíčka na druhou :o) Je to neco úžasného. Zprvu je to dvojitá starost, ale postupem času si už vystačí sama. Asi kolem třetího roku si začnou uvědomovat, že bráška nebo sestřička je celkem prima parťák na hraní. Ale co víc…úspěchy jsou vždy dvojnásobné a starosti se rozdělí mezi víc lidí :o)) Hodně štěstí všem dvojčátkům i jejich rodinám. Alexandra
až donedávna jsem si myslela, že mě holky snad ani nepotřebujou, že by jim snad bylo jedno, kdo se o ně stará… ale před pár dny jsme byli u babičky a dědy slavit narozeniny a holky zrovna měly hroznou rýmu, těžko se jim dýchalo, špatně spaly… dost plakaly… a už k utišení nestačila ledajaká náruč (babička), musely se přitulit k mamince… ;o)
Ale stále trvá stav, že k večeru, když jsou holky unavené, pláčou a maminčino utěšování nepomáhá… ale když se tatínek vrátí domů z práce… no, hlavně že se berušky začnou zase usmívat…
;o)
Viděla jsem program výměna manželek kde Mamina dvouletých čtyřčat, odešla k drihé rodině ty čtyřčata byly na ní moc závislá takže ta paní co tam přišla to s nima měla moc těžké,ale měly jěště starší sestru na keré též byli zavislé,ja osobně si myslí že dvojičata nebo jaké kolik děti by se nemělo pouta jen a mámu,protože moje sestřenka má holčičku a ta se odmalička samostatná
v6dz jsem si je p58la
Mám 14ti měsíční dvojčátka – kluky. Je s nimi sice občas dvojnásobná práce a starost, ale i dvojnásobek radosti. Máme 2x první zoubek, 2x první slovo, 2x první krůček…
Po krátkém čase mi připadalo úplně přirozené, že jsou dva.
Gratuluju ti, já sama jsem mamčou devíti měsíčních holčiček a taky jsem se bála, že je třeba nepoznám, ale hned jak se narodili tak byla každá jiná.
Dělaji nám samou radost. Bylo to pro mě taky velké překvapení. V rodině dvojčata máme každý porodil po jednom dítěti a já si sama dělala srandu z toho, že to nakonec padne na mě. No a jak se ukázalo tak to padlo a jsem ta nějšťastnější mamina. Holky kvetou a dělají nám jenom radost.
Klukum přejí hodně štěstí a ať se jim ve škole líbí.
Mobile Sliding Menu