Čas nezastavíš…

Rubrika: Jsem máma

Dneska je to 6 měsíců, co se narodila Alička. A taky přesně rok, co Alešek začal chodit. Utíká to neskutečně. Já vím, že se děti nemají srovnávat, ale já spíš srovnávám sebe předtím a teď. Alešek nebyl plánovaný, byli jsme blízko rozchodu, bydleli ve vlhkém, malém bytě, rodila jsem přirozeně, Alešek byl na UM, já nevěděla, co s ním, když byl vzhůru, a on se víc smál na tchýni než na mě.

Naproti tomu Alička byla chtěná, rozchod už není na pořadu dne (i když já si často říkám, že s jeho přístupem spolu nemůžeme vydržet), bydlíme ve vlastním bytě 3+1, rodila jsem císařem, plně kojím už 6 měsíců a Alička se směje jen co otevře oči, na ostatní se mile usmívá, ale na mě se třese, směje se nahlas a pořád si mě kontroluje. A já si konečně pořádně užívám mateřství, nejsem tolik ve stresu, už vím, co a jak, jen tak mě něco nevykolejí a skoro neřeším blbosti. Skoro…

Alešek začal konečně víc mluvit. Od roka sice používal větu – Kde je? – a pár dalších slov, ale jinak spíš jen ukazoval a když měl něco říct, bylo vidět, jak si to nanečisto pro sebe zkouší, hýbe pusou i jazykem, ale nahlas to nevysloví. Stejně jako s chůzí, nepustil se, dokud si nebyl jistý sám sebou, že to zvládne. Pak začal chodit, nepadal, jen občas zavrávoral, ale už měl celkem jistou chůzi. A teď začal mluvit a tu pusu nezavře celý den. A když myslím celý, myslím i v noci. Mluví ze spaní, určitě se mu zdají sny, buď někoho volá, nebo se hádá. Směju se tomu, i když to budí Aličku a ta chce hned prso na uklidnění. Na všechno má odpověď, bohužel většinou jinou, než mně by se líbilo.

Už víc jak rok spíme s přítelem odděleně, on v dětském pokoji, já nejdřív jen s Aleškem a rostoucím bříškem, a teď i s Aličkou v manželské posteli. Vyhovuje nám to, přítel říká, že se vyspí do práce a já si neumím představit, že bych děti neměla při ruce, abych je mohla kdykoli pohladit a ujistit se, že jsou v pořádku.

A co řeším? Jen pár věcí…

Aleškovo zdraví – má už půl roku rýmu a nateklý sliznice, nemůže dýchat, prý je to alergie, ale u tak malých dětí se netestuje na co přesně, v noci dýchá stylem, že 10 vteřin se snaží nadechnout nosem, pak lapá po dechu, nadechne se pusou, snaží se vydechnout nosem, zase to nejde, tak to zase pustí pusou. Budí ho to, pláče a je nerudnej. Bere Zyrtec a Avamys (kortikoid, který by neměly užívat děti do 6 let). Jenže ani jedno nezabírá. Oplasklo mu to jedině, když bral Prednison, ale ten je silně návykový a taky tak strašně hořký, že ho užívat nemůže a stejně bych ho do něj nedostala. Jdou z něj nudle 15 cm dlouhý a kompaktní jako želé. Tenhle týden se chci zkusit prorvat k dětské alergoložce, ale nebere nové pacienty, snad pomůžou známosti.

Přítele – toho pořád dokola. Jsou dny, kdy je super partner a táta. Nebo aspoň jedno z toho. Ale většinu času je to spolubydlící, co platí hypotéku a nájem. Hrát si s dětmi ho nebaví, uklízet ho nebaví, vzít děti ven ho nebaví. Baví ho jen hraní her na počítači a sex. Toho si moc neužije, většinou jsem unavená psychicky i fyzicky z celodenního kolotoče kolem domácnosti a dětí. Babičky pomáhají, seč to jde, ale jedna má už půl roku prasklý meniskus a pomalu nemůže chodit, druhá chytla asi třicátou mízu, má milence, chodí cvičit a pořád ještě pracuje, takže na vnoučata už tolik času nemá.

Přítel, když má volno, buď spí, nebo sedí u počítače se sluchátky na uších. Horší je to v obdobích, kdy má noční služby. Nechce si pořád přehazovat den a noc, takže 2 týdny v kuse jako kdyby nebyl, v noci je v práci nebo hraje na počítači, ve dne spí. Vstává v 6, nají se, někdy si chvilku pohraje s dětmi a zase sedí u počítače až do rána, nebo jde do práce. Přijde mi, že mám děti 3, nechová se jako táta od rodiny, ale jako puberťák. Strašně mě tím vytáčí. A taky dost vyčítám tchýni, že mě nutila s ním zůstat, slibovala, jak se změní s příchodem dítěte, že ho zná, že bude super táta. Už se mi za to několikrát omluvila, ale co já s takovou omluvou?!?

20150303_13020920150323_170840

A pak už většinou řeším fakt blbosti.

Proč má Alešek ještě plíny. Jestli mi to dělá naschvál, když u tchýně je bez plíny, počůrá se jen vyjímečně a i venku si řekne o čůrání. Mně se tady doma počůrá, i když půl hodiny předtím seděl na nočníku a vyčůral se do něj. Nevím, jestli to je projev žárlivosti na Aličku, nebo nezvyk, že mu plínu sundávám vyjímečně, většinou jí má a tak není problém se vyčůrat kdykoli. Tak mu jí pak zase nasadím a nechávám to na léto.

Alička nechce baštit příkrmy, usíná většinou jen s prsem v puse, bez něj jedině venku v kočárku. A taky večerní usínání je většinou problém. I když jí nechám vzhůru od 4 jako dneska, je unavená, protírá si oči, tak prostě neusne dřív než v 10 hodin. Občas i později. Zkouším všechny triky, co znám, houpám i na ruce, dám jí prso, šoupnu jí do kočárku, ne a ne usnout. Musí si trochu poplakat a provztekat se ke spaní. To mě štve. Ale vím, že to přejde. Nejpozději, až jí bude 15.
Plánuju, jak upravím terasu, abysme tam mohli s dětmi trávit zase čas, až bude hezky. Chtěla bych koupit nějaký desky na stěny a něco na dlaždice, oboje je dost ostrý, Aleškovi lokty a kolena by mohly vyprávět, a koberec se loni moc neosvědčil. Už to mám skoro vymyšlený. Letos bych chtěla i zkusit vypěstovat balkónové jahody a nějaký bylinky.

Taky nevím, co pořád vařit Aleškovi k obědu a večeři. Sní v podstatě všechno, ale já nemám moc čas stát u sporáku, tak se to dost opakuje, rychlovek zas tolik neznám, nebo jsou totálně nezdravý.
A jestli koupíme nový auto, tak snad letos budou i výlety a návštěvy. Strašně mi chybí jiný lidi než přítelova rodina. Mám je ráda, ale chybí mi přátelé. Spoustě z nich dlužím návštěvu a nemůžu je pořád nutit jezdit za mnou. Tak snad se letos povede počasí a budeme moct vyrážet pryč. Bohužel to bude bez tatínka, ten bude radši zavřený doma s milovaným počítačem.

Tento článek byl zařazen do soutěže o Příspěvek března 2015, nezapomeňte proto prosím po přečtení na hvězdičkové hodnocení ;-).

Napsal/a: Teru

Toto taky stojí za přečtení!

Recenze: Pohádková logopedie

V dnešní době, kdy spousta dětí navštěvuje logopedii, jsou prostředky, které nácvik správné řeči podpoří hravou formou, k nezaplacení. Tedy alespoň

Čtu dál →

Příběh nejkvalitnější pomazánky bez palmového tuku

Není to tak dávno, co internet zaplavily obrázky sklenic, ve kterých bylo názorně předvedeno složení některých kakaových krémů –

Čtu dál →

Děti, rodiče a kapesné

První otázkou v souvislosti s kapesným je jeho existence. Má dítě pravidelný příjem, příležitostný, nebo žádný? Názory odborníků se shodují na

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (8 vyjádření)

  • Teru

    Holky, děkuju moc.
    Mischelo – už jsem to tu omílala, promluvy s ním nepomáhají, je jak puberťák, tváří se u toho děsně otráveně, mávne rukou, otočí se k počítači a je to. Ať brečim, vztekám se, jsem klidná, nebo jakákoli, s ním to nehne. Jeho máma si s ním promluvila jednou. Jeho reakce byla – jestli ještě jednou začne s těma kecama, vyhodim jí z bytu. Prostě puberťák, fakt…
    Marinado – nevzdávám to, jen zkoušim leccos a zatím mu ty nateklý sliznice neuvolnilo fakt vůbec nic. Matraci se mi měnit nechce, jsou jí 4 roky, dali jsme za ní asi 15 tisíc, je latexová a pravidelně peru potah. Dávala jsem mu i klín, ale z toho se mi co chvíli sveze dolů a hlavně spí na břiše, tak jsem ho dala zas pryč. Zyrtec už jsem taky vysadila, zítra ORL, tak jsem zvědavá.
    Pavluschko, na mandli mu přes ten otok ani není vidět. Já bych mu nosní klidně vyndat nechala, mně jí vyndali v 5 letech a taky se mi pak dýchalo líp, jenže já mám atopický ekzém a předpokládala se alergie. Jestli Alešek bude mít alergii bez ekzému, tak budu „ráda“, jenže jemu právě nezabírá ani Avamys. A ano, já jsem ta, co homeopatika nepovažuje za lék, to si pamatuješ dobře! 🙂

  • Teru, hlavu vzhůru, máš krásné děti a určitě to všechno časem vyladíte.
    Já bych k té rýmě přidala taky zkušenost – starší měla rýmu loni v kuse, asi kromě 14 dní u moře, od března do prosince. Zvládly jsme kolečko doktorů od dětské, přes alergo až na ORL. Verdikt zněl – alergické změny na sliznici (ale na alergu nic nevyšlo) a zvětšená mandle – odstranit. Což jsem rezolutně naprosto odmítla. Poradila mi kamarádka, zabývající se homeo a bylinkama, a od prosince měla dcera rýmu asi 2x a to naprosto standardní. Taky máme doma Avamys, ale používáme ho v nejhorším a až když rýma po dvou týdnech neustupuje (loni ho měla téměř nepřetržitě a bez něho to nezvládala). Jinak dáváme homeo Lymphomyosot, dávkuju podle potřeby a akutnosti – když je klid, tak jednou denně udržovací dávka, když je hůř, zvyšuju na několikrát za den. A k tomu proplachujeme nos bylinkama – výluh přesličky a anýzu, je to lepší než různé atb kapky (spreje odmítám úplně). Prokapávám kapátkem, do každé dírky a tak často, jak to zvládnu já nebo holky 😉 I malá už si zvykla, že když začíná rýma, kapeme bylinky, klidně co půlhodinu.
    Takže za mě – vyzkoušejte bylinky, myslím, že se tím nedá nic moc pokazit… Jestli si pamatuju z diskuse, tak homeo odmítáš (nebo si to s někým pletu?)
    Malá vypadá kouzelně, jako malá panenka. Věřím, že tě usínání unavuje, ale zkus vydržet, u těchto prcků se občas situace mění každým dnem, třeba se to zlomí a za chvíli si ani nevzpomeneš 😉

  • Marinada

    Tak jsem si to přečetla znovu a vidím, že vám ty spreje taky nezabírají…fakt přesně, jako u nás!
    A teď už vážně jdu 🙂

  • Marinada

    Před týdnem jsme byly na roční kontrole na alergologii a doktor nechápal jak to, že Aneta „žije“ bez léků a spreje. Určitě máme (mimo jiné) štěstí, ale věřím, že vy budete mít taky!

  • Marinada

    Teru, máš opravdu kouzelné děti!
    K Aleškově rýmě – už jsme si psaly kdysi v diskuzi, dcera měla (a občas ještě má, ale už výjimečně) hodně podobné problémy, přesně, jak to popisuješ. Kromě všech tipů, co jsem Ti tam napsala, bych ještě doporučila výměnu matrace. Pořád mi nešlo do hlavy, jak je možné, že když se dceři ucpe nos a vyměníme si postele tak se jí za chvíli uvolní a usne. Teď jsem pro ní sháněla novou matraci (stará je už špatná – po 10 ti letech) a narazila jsem na informaci, že nevhodná matrace může způsobovat ucpaný nos…
    Jinak kortikoidový sprej má taky, používala ho jen na začátku dva týdny a nevím, jakou zkušenost máš Ty, ale jí to teda nijak výrazně neulevilo, takže jsme to ukončily. Pořád zkoumám a zkouším nové vychytávky, kdybych přišla na něco dalšího, písnu Ti. Přece to nevzdáme 🙂 Papa

  • Mischela

    Hezky napsané, přeji hodně zdravíčka, věřím, že to překonáte, jen ten přítel se mi moc nelíbí, bylo by dobré si s ním o tom promluvit a tchýně by měla taky s ním zatřepat aby se probudil …držte se …

  • mura

    pěkně napsaný,ale smutný-přeji hodně zdravíčka a pevný nervy

  • Pavluschka

    Smutné čteníčko – Aleška je mi líto, tak malinký a už kortikoidy (taky jsem ten sprej občas brávala a vždy mě doktor upozorňoval, že pouze krátkodobě…. Drž se Teru, s takovým partnerem bych to nedala… Krásné dětičky obě a holka vysmátá, to Ti přeji. P.

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist