Přátelství po 20 letech

V Jen tak

434024_hi_thereChtěla bych se s Váma podělit o můj příběh velkého kamarádství. 5. 5. 2005 tomu bylo právě 20 let co jsem jako školačka 2. třídy jela do Trenčianské Teplé skládat pionýrský slib. Díky této události a tomuhle datu jsem poznala svoji kamarádku Evku. Naše přátelství trvá již 20 let…Chtěla bych se s Váma podělit o můj příběh velkého kamarádství. 5. 5. 2005 tomu bylo právě 20 let co jsem jako školačka 2. třídy jela do Trenčianské Teplé skládat pionýrský slib. Díky této události a tomuhle datu jsem poznala svoji kamarádku Evku. Naše přátelství trvá již 20 let. Jako školačky jsme si jen psaly, kolikrát to bylo i s několika přestávkami. Nikdy jsme se ale neviděly. Když jsem jí posílala oznámení o mé svatbě 13.9.1997, netušila jsem, že se mi z čista jasna objeví na mé svatbě. Když mi mamka sdělila, že tu mám svoji Evku, kamarádku ze Slovenska, nemohla jsem údivem ani promluvit. Tohle bylo naše setkání po 12 letech. Poprvé jsme se mohly vidět a podívat se na sebe tváří tvář. Po svatbě jsme se opět dlouho neviděly. Až opět z čista jasna se jednou v srpnu 1999 objevila u nás se svým malým synkem a budoucím manželem, s tím že se bude v říjnu vdávat, že to dříve nestihli, a že nás zve na svatbu. Vypravili jsme se tedy s mým manželem a tehdy 1,5 ročním synkem na svatbu vlakem na Slovensko. Mamka mi upekla dort, tak jsme jeli s balíkem. Když jsme přijeli na Vlárský průsmyk, bohužel nás tam nikdo nečekal, a já začala mít obavy, že jsme si spletli snad datum. To na nás ještě celníci koukali, co s balíkem, a s naprostou otevřeností se nás zeptali, jestli náhodou nemáme v balíku bombu. No to mě uplně dorazilo. Nejen že nikdo nikde nebyl, ale ještě srandičky. Nakonec jsme se telefonicky spojili z nádraží, Evka dělá u dráhy, takže ji všichni znali.Dojeli pro nás a my strávili báječnou svatbu. Po svatbě jsme se vídaly docela často, jezdila k nám nakupovat, protože jim potraviny vyšly zde levněji. Byli jsme spolu na dovolené v Tatrách několikrát. Než jsmem podruhé otěhotněla, tak jsme byly opět na dovolené, a pak zase pauza. Až včera se zase objevila. Psala mi, že jí nevyšlo manželství, že prodělala rozvod. Přijela se svým novým přítelem a synkem Markem. Moc mě potěšila. Konečně mohla vidět i mou dceru Vendulku. Tak jsme pokecaly a zapily jsme naše výročí. Zavzpomínaly jsme na doby, kdy jsme byly ještě malé, létaly jsme po hřišti a předávaly si dárečky, které jsme vyráběly ve škole.
Možná Vám tento příběh připadá úplně obyčejný, ale pro mě moc znamená. Mám totiž kamarádku už 20 let. A to je docela dlouhá doba. A i když to naše přátelství začalo v době, která nebyla zrovna slavná, pro nás to byl čas, kdy naše přátelství začalo vzkvétat a vydrželo dodnes. A doufám, že bude další roky trvat. Kdyby náhodou nebyla příležitost k setkání,protože by jsme o sobě nevěděly , máme v televizi pořad Pošta pro tebe, který je na Slovensku slavný, u nás teprve začíná, ale s jeho pomocí by jsme se mohly opět určitě znovu setkat.

Toto taky stojí za přečtení!

Vyhodnocení Jarní soutěže o poukázku v hodnotě 500 Kč

Nedávno jsme spustili Jarní soutěž o poukázku v hodnotě 500Kč na nákup v e-shopu Tinky.cz. Mohli jste nám psát své příběhy

Čtu dál →

5 úžasných věcí, které jsem pustila do svého života díky vlastní zahrádce

„Starat se ještě o zahradu? Přece nejsem padlá na hlavu!“ Taky jsem si to kdysi říkala, ale dnes to

Čtu dál →

Recenze: Jdu do školy

Také máte doma předškoláčka a přemýšlíte, zda umí vše, co umět má a zda může do školy? Pokud ano,

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (2 vyjádření)

  • Tak to my se se základkou vídali skoro pravidelně po pěti letech. Sice nás nepřišla vždycky celá třída, ale aspoň skoro půlka. Právě jsem zorganizovala sraz po 35 letech (fuj!ale bohužel je to tak) a budeme ho mít 11. června. Dokonce se mi podařilo vypátrat dva spolužáky až na Slovensku a byli pěkně vedle, když jsem se jim ozvala na druhém konci telefonu. Zjišťuji, že bych si možná mohla založit i detektivní kancelář kromě jiného. Všichni už se moc těšíme a vypadá to, že nás letos bude hodně. Příjde i naše třídní. Jinak existují jedny prima www stránky – http://www.spoluzaci.cz, kde si dávají srazy a pokecy spolužáci, kteří se přes net najdou. Naivně jsem si myslela, že se mi to taky podaří s naší třídou, ale jeden známý mne vyvedl brzy z omylu, když mi připomněl, že babči z mého ročníku už na internet asi moc nechodí. No, měl pravdu, protože tento ročník tam opravdu nikde není. Ale vy mladší to klidně zkuste. Je to prima se po letech vidět a popovídat si. Hodně štěstí v hledání.

  • Moc pěkný příběh! Kolikrát si sama říkám, že bych ráda viděla své přátelé z dětství nebo aspoň ze střední školy..

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

TOPlist