Od spininku … pokračování

Rubrika: Jen tak

Tak plním, co jsem slíbila 🙂 Po článku o tom, jak jsem se dostala ke spininku, plním slib, který jsem v něm dala, a to, že napíšu článek o tom, jak jsem se dostala k závodům na horských kolech.Manžel mé moc dobré kamarádky vede amatérský cyklistický klub…

Když se dozvěděl, že už nějaký ten „pátek“ jezdím spinink, začal mě přemlouvat, jestli nechci zkusit závody. Nejdřív jsem to komentovala jen slovy „Já? A jezdit závody? To ani náhodou!“ Jenže je to človíček, který umí dobře přemlouvat a motivovat, a tak po DVOU letech přemlouvání se ve mně něco „pohnulo“ a řekla jsem si „proč to nezkusit?“ .

Tak jsem to zkusila. Můj první závod byl 25 km, bylo docela sucho, krásné teplé počasí. Já byla nervozní, co od toho mám vlastně čekat. Kudy pojedu? Dojedu to vůbec? Jediné co jsem věděla, že nás bude něco kolem 300 závodníků (na jiných závodech jsem se setkala i s 800, 900 závodníky) :-O a že se nejezdí po silnici, ale v terénu. Co to znamená? Že se jezdí v lese, na poli, po louce, po kamenných, pískových, šotolinových cestách, občas se přejede nějaký brod, který laici jako já neprojíždějí se suchými botami, občas jsou přes cestu kmeny stromů, klacky, kameny apod. No zkrátka není to procházka růžovou zahradou, nejede se po krásné rovné asfaltce. Ale o tom to je, to je ten správný adrenalin a odreagování.

Ale abych se vrátila k tomu prvnímu závodu. Stála jsem na startu a pořád čekala nějaký výstřel nebo něco podobného, který bude znamenat, že můžeme vyrazit. Nic takového jsem ale nezaregistrovala a najedou se celý peleton přede mnou rozjel. Tak jsem nasedla též a vydala se vstříc nástrahám budoucích 25 kilometrů vedoucích kdoví kam. Po prvním kopci jsem myslela, že bude po mě. Ale ten nádherný výhled, který mě nahoře čekal, mě tak nějak dodal sil a já mohla pokračovat. Bylo to dlouhých 25 km, v cíli jsem sotva slezla z kola, ale i když jsem byla šíleně fyzicky unavená, tak i zároveň psychicky odpočatá. A výsledek taky nebyl zas tak špatný – na první závod jsem se musela pochválit.

No a tak pokračovaly další a další závody, některé jednodušší, některé náročnější. No abych to moc nenatahovala, jsem ráda, že jsem se do toho dala, je to úžasný relax a odreagování, i když si člověk občas sáhne až na dno sil. Ale je znát, že spininková „praxe“ je k něčemu dobrá a první sezonu jsem i úspěšně absolvovala získáním poháru za 1. místo v dámské kategorii v našem týmu 🙂

Teď už jen sehnat na příští sezonu lepší a kvalitnější kolo a hurá vstříc dalším šťastným kilometrům.

Napsal/a: crossca

Toto taky stojí za přečtení!

10 pravidel, jak oblékat děti v zimě

Venku přituhuje, nejen na horách napadla sněhová pokrývka. Zatímco my poznáme, kdy je nám zima nebo naopak příliš teplo

Čtu dál →

Tipy, jak zabavit děti na zahradě v zimě i v létě

Zahrada je pro děti osobitým útočištěm, kde mohou stále něco nového objevovat. Stačí pár vychytávek, nezbytných komponentů i vhodný

Čtu dál →

Tipy na dárky pro děti podle věku – zabaví se a rozvinou dovednosti

Lámete si hlavu s tím, co potěší nastávající, novopečené či už ostřílené rodiče, respektive jejich děti? Přečtěte si naše

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (8 vyjádření)

  • Aháááá, to jsem nevěděla i když měla němčinu osm let. Ale to už je dáááávno. Zezačátku jsem používala gelový potah na sedátko, docela to pomáhalo, teď už spinink zvládám bez něj, už si zvykla a na závody nosím cyklistické kalhoty 🙂

  • Crossco – „sicflajš“ je česky napsané z německého „prdelka“ :-))) Takže už jsi mi v podstatě odpověděla… 🙂

  • Anonymní

    Zase jsem se zapoměla přihlásit, omlouvám se. Crossca

  • Anonymní

    Bramborko děkuju, ale prdelka si už zvykla 🙂
    Babofko, prosímtě, nějak nerozumím slovu „sicflajš“ ??
    Lien, každý jsme na něco a ty tůry co chodíš jsou taky bezva 🙂

  • Bramborka

    Uuuu.Šikulka. Mně bolí prdelka jenom to čtu. Congratulations!!! Jsi úúúžasná.

  • Ještě se tě zeptám – máš nějaký zaručený návod na bezbolestný „sicflajš“? 🙂

  • Teda, crossco, gratuluju k prvnímu místu, ale hlavně k tomu odhodlání, fyzičce a výdrži. Ať tě to baví (a daří se) i nadále!!!

  • Lien

    Zvláštní, že se fyzicky unavíš a přitom psychicky odpočineš. Mě veškeré takové aktivity unavují a tím, jak jsem unavená a nejde mi to, tak začínám být taky pěkně vzteklá, nakonec lítostivá a ve finále se mi chce brečet. Také žádné takové sporty neprovozuji. Stačilo mi to povinně ve škole a dondes si pamatuji právě ty pocity bezmoci, třeba při běhání 1500m. No děs, nevím, jak to někoho může bavit. Ale pravda je, že zase třeba ujdu 20 km na tůře a to se mi líbí, i když nohy bolí a unavená jsem taky. Ale vím, že nemusím a že můžu svým tempem, tak to je skutečně relax. Každý je asi na něco jiného, nebo to mám tak zhnusené ze školy, že i teď jsem bez chuti se do čehokoli pouštět.

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist