Od dětství k dospělosti…..

Motto: Jedině děti vědí, co hledají.
Antoine de Saint – Exupéry

Ahoj dědo,
tak Tu píšu, protože tomu všemu nějak nerozumím. Teď je venku teplo a já chodím na hřiště. Tam ale nikdo není a tak nemůžu ani hrát fotbal. Doma taky skoro nikdo není. Naše Lenka venčí Ájinku vícekrát za odpoledne a já dobře vím, že Ája pořád venčit nechce. Lenča se vždycky převlíkne, jde s Ájou do parku a když přijde, tak se buď bláznivě chechtá nebo brečí. Tudle se vztekala tak, že mi hodila anglinu na hlavu a skoro mi rozbila brejle. Máma dostává taky vzteka. Když přijde z práce, tak se hned váží a přitom se tváří. Řekne „ach jo“ a já vím, že zasejc nebude večeřet. Babička Magda se na ni zlobí a říká: „Podívej na tu Halinu a kam to dotáhla……“ Máma je stejně navztekaná a vždycky vzdychá: „Ta kunhuta ze třetího, ta se nosí. Bodejť, po jednom dítěti.“ Táta nedávno povídal: „Jen si zvykejte nejíst. Krachujeme, krachujeme. Brzy budu nosit peněz jako pionýr za šrot.“
A já, dědo, nevím, co je kunhuta a pionýr. Tak mi to napiš, až to zjistíš, jo. Dědo, včera mi babička přinesla kinder vejce. Babička vzteka nemá. Furt se smála a opakovala, že nemusela platit u doktora dvoje prášky proti bolení. Že dostala nějaký dar a já s Lenkou potom kinder vejce. Lence jsem její vejce musel skovat, protože byla v parku s Ájou.
Dědo, já bych chtěl taky dar. Třeba kopačák, abych mohl být fotbalista. Hrál bych fotbal a ještě bych měl peníze. Za peníze bych koupil Lence kolečkové brusle, aby už nemusela Ája pořád chodit ven a mámě bych zaplatil pití na hubnutí. Třeba by už neměla vztek.
Dědo, já k Tobě o prázdninách přijedu. Už se teda těším, že se budu mít taky dobře jako Ty. Táta vždycky říká: „Jo děda, ten se má. Zelenina mu roste pod okny, vajíčka má od slepic a mléko od paní Lázničkové.“

Tvůj vnuk Vojta Vavřík, 10 let.

Napsal/a: hannah58