Tak je to přeci jen pravda! Kdyby mi bylo o pár let víc a já už znala Cimrmana, možná bych teď s černým humorem dokonce napsala „…můžete s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat“ Snažím se předem ničeho nebát, ale! Mám strach, že se nakonec neudržím a budu přeci jen brečet a brečet…
nejsem už žádná malá holka, je mi jasný, že mi to v ničem nepomůže.. ale mně to vážné pomáhá, pak usnu a na všechno zapomenu.. Chtěla bych si sebou vzít toho narozeninovýho slona, ale i bez něj si toho berou prý až dost..na pár týdnů.. nebo měsíců? Mamka říká, že když mi bude jó chybět, že mi ho přiveze.. já se ale bojím, že možná nebude moct, že jí to nedovolí.. bojím se na to zeptat..Zkrátka odjíždím.. a zítra se probudím někde jinde.. sama mezi spoustou cizích lidí.. Jako bych jela do nemocnice. Nebo na ten tábor.. Kdyby mi aspoň něco bylo! Mohla bych se těšit, že se vyléčím, někdo rozhodne a pak mě budou muset pustit…ale prý jsem zdravá:( a tak nevím, kdy se vrátím (nikam jet nechci)..
.. nevím, jestli mi dovolí někomu psát, ale dopisní papír si beru! Napíšu i babičce (že o prázdninách nepřijedu), Hance (že jinak se mám fajn:(, Jitce (pošlu přání k narozkám a že jestli mě pustí v září do školy, chtěla bych sedět vedle ní).. a taky prezidentovi (ať mi pomůže – nikoho VÍC, než je on, neznám)
.. myslí teď vůbec někdo na to, co si asi myslím já? A hlavně mi netvrďte, abych byla rozumná.. to by byste měli být třeba Vy, ale mně je teprv deset!
(Předchozí odstavce jsem si vymyslela, není mi deset, nejsem Tereza, moji rodiče mě proti sobě nepopichují, mám k nim „normální“ citový vztah, tudíž mě nikdo „nenechal zavřít“ do léčebny)
************
Jako většina lidí neznám podrobné okolnosti Terezčina případu.
..snad za Terezčiným špatným vztahem k otci stojí její matka… pak je politovánihodná (to slovo se mi tady vážně líbí)…i takové sobecké matky se vyskytují.
..snad se Terezčinu otci podaří „svou silou“ (když už to jinak nejde/neumí) získat její náklonnost.. pak je politovánihodný (to slovo se mi tady vážně líbí)… i takoví sobečtí otcové se vyskytují.
..snad jsou v Terezčině případě jsou sobečtí oba..
..snad, že mi je jedno, kdo je v tomto případě vinen.. ale proč někam zavírat (pardón – izolované) to dítě? (Naopak – je mi líto, že takto neizolují děti týrané!) Vážně si nedokážu představit.., že by se mi „todlencto“ v deseti letech stalo!
************
S trochou fantazie si dovedu představit rozhovor v novinách:
JUDr. Spravedlivý, soudce: „Návrh na rozvod jsem zamítl, jelikož na rozporech žalobce a žalované se jednoznačně největší měrou podílela právě tchýně. Této jsem nařídil ústavní léčbu.“
Tak né, s tchýní by to už asi soudci neprošlo..
Napsal/a: jaholka