O naslouchání

Rubrika: Jen tak

1163885_joyJdu po ulici a přede mnou ťape malý klučina. Za jednu ruku ho drží maminka povídající si s kamarádkou. V druhé ruce prcek drží plyšáka…Trošku se zarazím, ještě jsem od nich daleko, ale i na tu vzdálenost slyším, jak chlapeček monotónně opakuje: “Já nevidím, já nevidím, já nevidí…“

Trošku mě to zmate, nevím, co si tom myslet… a když předcházím jejich malou skupinku, hodím po něm okem… a musím se smát:) Ne, on není slepý, to jen má až pod nos spadený šátek proti sluníčku a maminka zabraná do hovoru nevnímá… Míjím je – pospíchám, ale chlapečkovo „já – ne – vi – dím – já – ne – vi – dím“ už začíná znít docela rezignovaně, tak mi to přeci jen nedá, zastavím, chvilenku počkám a maminku na „oční“:) problém upozorním…

Vzpomínám si…mamka mi vyprávěla, jak vysílali ve dvě v noci na nějakém satelitním programu seriál o malířích. Můj táta pořad sledoval a jeden díl ho zaujal natolik, že to prostě „nevydržel“ a musel se o dojmy z něj podělit, a to hned…v ty dvě hodiny v noci šel vzbudit mou mamku a třináctiletou sestru, aby se honem:) šly podívat…Kroutila jsem nad tím hlavou:) a jen se zeptala:“A vy jste vážně šly?:)“ Sestra odpověděla: “Šly!…ale vzaly jsme si peřiny a stejně u toho usnuly. Ale on měl stejně radost!:)

Večer, až mě Petr začne nadšeně přivolávat, abych se honem honem přišla podívat, jaký poklad:) objevil, určitě si na chlapečka vzpomenu…a protože naléhavost a nadšení v jeho hlase bude opravdu veliké:), odstavím cibulku a běžím honem honem:) se mrknout.

Protože – upřímně: Co kdyby jednou, až zase budou „ti naši miláčkové doma“ překypovat nadšením:), řešit svoje velké (i když pro nás třeba “malé“) starosti, dožadovat se naší pozornosti…tak, co kdyby na nás nezavolali?
Co bychom si bez nich vlastně počaly…Ale co to píšu? Opravuji „i“.I maminky, manželky a babičky chtějí být občas vyslechnuté, vyslyšené a pochválené:) – týká se to zkrátka všech….No, zkusím si na to tedy také vzpomenout, až nebudu vědět, kam dřív skočit..a…přeci zkusím vyslechnout:)

Napsal/a: jaholka

Toto taky stojí za přečtení!

Kam s dětmi za lyžováním? V italském středisku Passo Tonale děti milují!

Italové děti milují, to je obecně známo. A udělají pro ně první poslední. Lyžařské středisko Passo Tonale vás o

Čtu dál →
Jak dětem ulevit od ucpaného nosu

Jak dětem jednoduše ulevíte od ucpaného nosu

Milé maminky, jsou Vaše děti často nachlazené? Teče jim z nosu, v noci mají ucpaný nos a těžce se jim dýchá? Pomozte

Čtu dál →

Môžem dať dieťatku jesť hocičo?

Môžem dať dieťatku pribináčika? Alebo zákusok? Alebo kupovanú nočnú kašu? V mamičkovských internetových skupinách sa pravidelne objavujú otázky, či to alebo

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (8 vyjádření)

  • Anonymní

    Jo, kdyby lidi dovedli naslouchat, to by bylo hej…

  • Já mám taky zážitek.Jely jsme s malou na kolech a malá pořád něco chtěla,a sekýrovala ,,jeď pomalu, jeď rychlejš“atd..Až už jsem přestala reagovat ,když ječela ať zastavím.Až když zbuchla z kola jsem zjistila,že čelenka co měla na čele jí spadla na oči a chudák jela po slepu.Pak jsem si připadala jako macecha. Teď už jsou to asi roky,tak se tomu spolu smějeme,ale předtím, když jsem si uvědomila co se mohlo stát,mi moc do smíchu nebylo.

  • lumpik33

    Náš malý syn (v únoru měl dva roky) vyžaduje hodně pozornosti a já se moc snažím mu ve všem vyhovět. Stala se mi taky taková legrační příhoda, kdy jsem byla s kamarádkou, jeli jsme autem, bavili se, pak jsme zastavili, já vytáhla malého z auta (pořád jsme se u toho bavily) a ani jsem si nevšimla, že malý pořád volá: „není, není !“ Až později jsem zjistila že mu jedna botička zůstala v autě a on se bobek k ní snažil dostat. Úplně mě to dojalo a od té doby i když se s někým bavím tak vnímám i syna..kdyby zase něco…:o)

  • Pěkné zamyšlení a pravdivé. Zrovna jsem si říkala, že obdivuju takový lidi jako Jaholka, že dokážou z běžných věcí vystihnout to pravé a ještě to hezky sepsat. Super!
    Přiznám se, jsem někdy taky taková, že na manželovo volání odseknu a nebo v lepším případě s povzdechem jdu, ale musím se nad sebou zamyslet. Doufám, že se polepším a to ne jen na několik dní:-)

  • pitrisek

    Ahoj,
    moc hezký příspěvek! Mě vždycky mrzí, když vidím malé dětičky, jak se zoufale snaží „urvat“ kousek pozornosti svojí maminky, která ne a ne mu ji věnovat :o) Je pravda, že taková maminka asi to „mamiiiii, maiiiii, koukej!“ slyší za den (co teprv za týden!) tolikrát, že už asi někdy má pramálo sil na to reagovat, ale… Asi se budem muset vybičovat a zajímat se o velké objevy našich mrňátek, to nadšení a štěstí v očičkách za to stojí :o))
    čauky

  • Ahoj moc se mi článek líbí, krásně napsaný a až na mě bude můj miláček volat honem honem tak si určitě vzpomenu.

  • Pěkně napsané :o)

  • Zase trefa do černýho :-))).

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist