Není droga jako droga, aneb počítač a internet – bez něj ani ránu

Když jsem se registrovala na tuhle adresu, ještě jsem netušila, jak mě to chytne a já budu každý den čekat , co je zde nového. První co ráno dělám, je že si zapnu počítač s Vaší adresou, prozkoumám co a jak, jaké jsou nové soutěže a tak…

Potom se přesunu ještě na jednu stránku Moje dítě – kde mají moje děti udělaný deníček, vždy se těším kolik nám přibilo bodíků / ne pro výhru /, jen pro radost a co nám maminy s dětmi napsali nového. Přes den to několikrát přejedu tam i sem, až mi můj muž říká, že sedím jen u počítače, ale on tam sedí taky a hodně. Je hasič, tak brouzdá hasičské stránky, kolikrát byli v Hradišti vyjetí, co se kde stalo, jaké novoty pan Mitáček, kde dal. Můžu říct že je to někdy boj o místo. Dokonce jsme měli chvilku dva počítače. A do toho ještě náš malý. Ten si chtěl pouštět pohádky na DVD. Museli jsme tedy rezignovat a koupit nejlevnější DVD přehrávač, aby jsme se vůbec k počítači dostali. Všude se mluví o drogové závislosti a já si tak trochu někdy připadám, že jsem na tom počítači taky tak trochu závislá. Večer když mi vyjde čas, tak se jdu podívat do plkárny. Je pravda, že jsem tu byla párkrát, ale člověk si pokecá o dětech o starostech a dozví se mnoho nového i tak.
Tak, co holky, jste na tom stejně jako já, chytl Vás počítač a internet jako droga, nebo ne?
Myslím, že na té mateřské člověk potřebuje nějaké to odreagování a pokud to není úplně na úkor našich dětí,
“ tak chlapi, prostě nás nechte klábosit a nezazlívejte nám to!“ Vždyť vy jste taky takový.
Ahoj a mějte hezké prázdiny…………..

Napsal/a: pipi