Simonce je osm měsíců. Má čtyři zuby, přetáčí se ze zad na bříško, otáčí se na podlaze jako hodinky, couvá, sedí, pohupuje se na kolínkách a žbrblá „táta, Káťa, čiči“ a různé varianty „táťa, tákáta, ka-ka, tátátá, ááátáta, č-č-č-č“.
Simonka v číslech:
Datum narození: 4. 3. 2015, váha: 3,3 kg, výška: 49 cm.
Simonka v kalendáři:
5. 3. Máme první trápivý prdík. Do budoucna jsem tomu trápení předcházela úplným vynecháním čokolády ze svého jídelníčku.
30. 3. Káťa si v nestřeženém okamžiku a přes přísný zákaz vzbudila Simonku, přenesla z postýlky na gauč a dělala, že se o ni stará. Bojuji s návalem horka a očima podezřívavě rentgenuji báječně spokojené mimino.
26. 4. Poprvé vyrážím sama s dětmi na celoodpolední sportovní akci.
4. 5. Simonka si strčila do pusy sevřené chrastítko. Uspokojení se nedostavilo, chtěla dudlík.
12. 5. Káťa opět mučí ségru. Zdobí kočár a barví hlavičku pampeliškou. Bude toho někdy konec?
20. 5. Paseme koně.
13. 6. Simonka bere hračky do ručiček a zkoumá je. Zkoumá i vlastní ručičky. Poprvé spíme venku ve stanu.
15. 6. Simonka se směje nahlas na Káťu.
24. 6. Simonka se otáčí na bok. Umělé mléko definitivně vytlačilo mateřské.
19. 7. Roste nám první zub! Ano, ve čtvrtém měsíci.
21. 7. Takhle nám sluší dupačky, které jsem šila.
25. 7. Sešlo se u nás na noční stanování devět dětí. Vedle společných her nechávám prostor i volné zábavě. Dokud miminu nehrozí, že mu ulomí hlavu, snažím se je neokřikovat.
15. 8. Teplotní šok. Z několikatýdenních suchých třicítek jsme se přes noc ocitli v deštivém Bruselu se šestnácti stupni. Přes pobřeží Belgie, Calais a Londýn pokračujeme na pracovní cestě do Telfordu. Zjišťujeme, jak se cestuje s miminem v osobním autě pět dní v kuse.
5. 9. První oranžový bobeček. Po mrkvičce.
23. 9. Další velká cesta. Míříme do Budapeště s mezizastávkou v Chorvatsku. V autě fungujeme jako sehraný tým. Simonka zkouší moře.
13. 10. První celodenní hlídání dva dny po sobě a velký dík babičce, že to tak pěkně zvládla. Proč že je to nutné? Doprovázím Káťu na hraní komparzu ve filmu Pytlík kuliček. Simonka to zvládá a večer má radost, že mě vidí.
15. 11. Simonka má radost, že sedí a ukazuje čtyři zoubky. Dva pořádné tesáky jsou dole a dvě malinkaté perličky nahoře.
Co už Simonka za svých osm měsíců stihla ochutnat? Mrkev, brokolici, rýži, bramboru, petržel, dýni, květák, špenát, okurku, cuketu, česnek, jablko, švestku, třešeň, meruňku, mandarinku, pomeranč, banán, hrušku, šípek, domácí Svatomartinský koláček a kupovaný makovec.
Jak se k sobě postupem času holky mají? V ideálním stavu si holky pěkně vyhrají. Káťa je nepostradatelný pomocník, je s ní je větší sranda, já už na blbiny začínám být stará. Někdy je lepší držet je od sebe – jsou chvíle, kdy jde miminu o život.
Máme doma maminčinu nebo tatínkovu holčičku? Kudy táta, tudy já, řehtáme se oba dva.
Napsal/a: Inori
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (5 vyjádření)
krásně roste
Právě, že v uchovávání čehokoliv to druhé dítě silně zanedbávám. Deníček jsem poskládala dohromady díky historii zpráv s prarodiči. Babičky vždycky ocení barvu bobečků.. Také tam není všechno, ale aspoň tak, protože jinak by nás to časem jistě trochu zamrzelo. Tohle Simonce, doplněné o další fotky, vytisknu a založím.
Nádhera. Píšete si deníček, že víte vše?:) Já bych moc ráda, ale vůbec nestíhám a ted mě mrzí, že nevím, co se stalo, kdy přesně. Krásné zážitky a tolik cestování, moc pěkné:)
Díky.
Týden uplynul od napsání ke zveřejnění a za tu dobu je všechno úplně jinak. Ty pokroky jsou čím dál rychlejší.
To je tak krásný!
Mobile Sliding Menu