Možná, že víme, jak na to, možná, že jinej to ví líp…

Tak toto jsou slova ze znělky jednoho televizního pořadu. Posledních pár let mi často zní v uších, hlavě a já nevím, kde všude ještě… No, taky ve snech, samozřejmě…

Říkala jsem si, že nadšenců, kteří se jednoho krásného dne probudí v tichu a klidu panelákového bytu s myšlenkou, že „dneska si koupíme barák“, je všude dost. Také jsem si říkala, že mnozí z nich jsou na tom, ohledně informovanosti, co to vlastně obnáší „barák“ vlastnit, bydlet v něm, starat se o něj…, asi tak stejně, jako my. Tedy, nula-nula-nic.

Během naší „samostatněbydlící“ anabáze jsme si mnohokrát, často se slzou v oku, vzpomněli na páně Lorenzovy zkušenosti. („Na samotě u lesa.“ „To je fachman, nejlacinější zedník v kraji, bere deset korun na hodinu!! Není drahej…“) Protože nám bylo nejednou takovéhoto šikuly zapotřebí. Nejsme líní, jsme i dosti zruční. Ovšem, nejsme ani bohatí((-:. Takže tedy jakékoli knowhow, týkající se stavby-rekonstrukce čehokoli, co vzdáleně, či úzce souvisí s čímkoli, co si představíte pod pojmem „barák“, je v českých luzích a hájích vyvažováno zlatem.

Jsme národ lidí, kteří si rádi většinu všeho „dělají sami“. Je to „levnější“, nemáte řemeslníky v domě, jedete si svým tempem, a když „vono to člověka tak BAVÍ a naplňuje, že jo.“ Například příslušníci ozbrojených jednotek armády ČR jsou mezi ostatními jednotkami jiných států známi svou „ohebností“ a schopností improvizovat a přizpůsobit podmínky pro danou situaci. Známé je pořekadlo, že „český voják spraví cokoliv, kdykoliv, a stačí mu k tomu pouze lepicí páska a žvýkačka“. (U českých žen a matek si k této „opravářské výbavě“ ještě připočtěte příborový nůž a botu na podpadku.)

Také, a to je mnohým společné, většině z pomatenců, kteří dobrovolně a RÁDI (ono jim/nám vlastně ani nic jiného nezbývá) rekonstruují starší rodinné domy, chajdy, chalupy, není líto peněz za materiál, ne tak ovšem peněz za vykonanou práci. (Když to zvládne on, zvládneme to my taky.)

Když už vás život do takovéto situace hodí, nebo pokud jste se tam hodili sami, není možné dělat nic jiného, než začít plavat. Pro rodiny zatížené hypotékami, různými druhy úvěrů a „ránoudohlavyrozhodnutímsplnitsisen“ se naskýtá jediné řešení, kudy z toho ven. Urob si sám…

I pro takové stavbařské analfabety, jakými jsme byli (a v mnohých směrech jimi ještě jsme) my dva, poskytla tahle životní etapa nejeden moment k zamyšlení nad tím, že jsme svá budoucí povolání v minulosti volili velice nevhodně, zbrkle a bez rozmyslu. (Oba jsme ekonomové , dnes by se řeklo „střední management“ a o cihlách jsme se tehdá učili akorát to, kolik stojí((-: ) Častokrát jsem si říkala, že kdybych se raději jela do Brna vyučit kamnářem, teď by se „mi to šiklo“ a navíc, měla bych o živobytí postaráno, neb české kamnářství zažívá v současné době svou renesanci. Můj muž tímto způsobem vzdychává taktéž, ovšem pozdní volba jeho povolání se mění přímo úměrně potřebám domu, tak jak přicházejí.

Ono totiž první sen, kterého vás teď, bohužel, s dobrým úmyslem, musím zbavit je tento:

JENOM VYMALUJETE, POSEKÁTE ZAHRADU A MŮŽETE SE STĚHOVAT.

1. Jenom vymalujete. Při té příležitosti přesekáte elektriku, při té příležitosti zjistíte, že staré omítky padají už jen pod pouhým pohledem, tedy je oboucháte. Při té příležitosti zjistíte, že některé příčky jsou postaveny z pouhých vepřovic (nepálené cihly) a že skrze ně je možno viděti až do Tramtárie.

2. Posekáte zahradu. Pokud máte čím. Pokud je vůbec vaše. Pokud vaše není, což se dozvíte až poté, co jste dům koupili od nějakého „hodného“ souseda, koupíte ji. Pak zjistíte, že zahradu sice máte, ale nemáte plot. Nějaký plot tedy „slepíte“, než „budou peníze“, protože plot „nebydlí“. Vy ovšem také ne, jelikož, zatímco se zabýváte zahradou, přichází Zima((-:. A je zapotřebí sehnat dřevo/uhlí a „udělat“ ho. (Nasekat, navozit, převozit, zjistit, že není kam ho navozit, a tam kde by mohlo být, tam se zase nedostanete s kolečkem, a „hrome, to mám vozit kolečko s uhlím až do kuchyně?!!!“) Při té příležitosti zjistíte, že vlastně nemáte do čeho to topivo přikládat, neb když jste tento dům V LÉTĚ(!) zamilovaně kupovali, nějak vám při těch čtyřicetistupňových vedrech uniklo, že v domě není ani ústřední topení, ani obyčejná kamna. Koupíte tedy kamna. Právě jste utratili přibližně padesát tisíc (zahrada, sekačka, „nějaký ten plot „-většinou palety((-: , motorová pila, sekerka, dřevo, uhlí, kolečko,lopata, uhláky, kamna ((-: )

3. Pak už se tedy nastěhujete, neb vám nic jiného nezbývá, veškeré své rezervy jste právě vyčerpali a vydržovat si hezký, světlý, relativně teplý panelákový byt by už ve vašem případě byla hotová finanční sebevražda((:

Toto pojednání, doufám, bude míti ještě mnoho dílů, ale jak se říká, jed se má podávat po kapkách „aby se nic nepoznalo“, takže tímto pro tentokrát končím a přeji vám příjemné sny o vlastním bydlení(((-:

Napsal/a: Bramborka