Mladý technik – poraďte

Rubrika: Jen tak

227403_children_at_work_4V duchu jsem si promítla naše každodenní činnosti a došla k závěru, že kartu z digitálního fotoaparátu strkám do čtečky a do počítače mnohem častěji než vařečku do mísy. A tak není divu, že se nám už viklají všechny porty a onehdy jsem jen tak tak přerušila instalaci reklamního CD, které Libásek vylovil ze svých zbytečných pokladů a dal ho tam, kam patří…

„Ta věž už dlouho nevydrží, měli bychom mu to zakázat“, konstatoval dnes po obědě naštvaný manžel a viníkův otec.
Byla jsem bláhová a věřila staromilským řečem o tom, že dítě nepotřebuje k radosti a hrám krásné, barevné a drahé hračky, neboť klacík se zbytky hadříků podnítí jeho fantazii a v mysli mu ožije nádherná panenka. Dětské hry ale začnou být záhy odrazem světa dospělých a hračka, tj. rodiči opomíjený předmět, zůstává ležet zapomenutá v koutě a dítě se zmocňuje těch krásných skutečných věcí, které tak zajímavě hrčí, hučí, syčí, blikají, bublají, cinkají, hřejí, foukají, hrají i mluví. Řeč je o samozřejmě o přístrojích.

Začalo to nevinně – vysavačem. Libáska začal přitahovat takřka magicky a postupně prozkoumal každičký jeho detail. Zjistil, kde se zapíná, kde se navíjí šňůra, kde správně vsunout prstík a otevřít. Díky Libáskovi vím, kde máme sítko u pračky a jak se otvírá. Na návštěvě u kamrádky, zvládl tehdy asi tři kroky, došel ke sporáku a pustil nám plyn. A to znal z domu jen sklokeramickou desku, jejíž senzorické ovládání, jak jsem brzy zjistila, odkoukal taky. Věž a její funkce by mohl Libásek směle doučovat babičky i dědy a DVD spustil dřív než já, vždyť to znáte…

V duchu jsem si promítla naše každodenní činnosti a došla k závěru, že kartu z digitálního fotoaparátu strkám do čtečky a do počítače mnohem častěji než vařečku do mísy. A tak není divu, že se nám už viklají všechny porty a onehdy jsem jen tak tak přerušila instalaci reklamního CD, které Libásek vylovil ze svých zbytečných pokladů a dal ho tam, kam patří. Včera jsem si fénovala vlasy a vzápětí už schla i medvědova srst. Obvykle se Libásek spokojí s náhradním zdrojem a zapojením, poslouží mezera nebo úchytka na lince, někdy je ale touha po funkčním přístroji silnější a začíná boj o zásuvku. Na tomto poli už bylo prolito nemálo slz.

Přemýšlím, jak je uchránit. Dítě od úrazu a přílišných zákazů a přístroje před poškozením, aniž bychom se museli vrátit na začátek minulého století. Nedá mi se nezeptat: „A jak to děláte vy?“.

Napsal/a: Martyčka

Toto taky stojí za přečtení!

Václav Kopta: Člověk musí vědět, čeho si vážit

V následujícím rozhovoru se herec a muzikant Václav Kopta rozpovídal nejen o hře Dvě noci na Karlštejně, která měla v záři

Čtu dál →

Jak si dobít baterky? 3 tipy pro zdrchané rodiče a další dospěláky

V dobách před rodičovskou dovolenou jsme mívali energie dostatek, znali bambilion způsobů jak se dosytit (a nemyslím jen kafe

Čtu dál →

Recenze: Co se skrývá v našem těle?

Na první pohled úplně obyčejná knížka. Možná by vás ani nenapadlo podívat se dovnitř. Ale to by byla velká

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (11 vyjádření)

  • Angelina

    Tak malý techniky máme doma asi všichni. I u nás začínal vysavač – nejdřív se na něm prcek vozil, pak mi ho už chystal a luxoval a nedávno ulomil vršek, když se chtěl podívat na příslušenství. Další kamarád je počítač, umí toho víc než já, ale taťka ho naučil a vysvětlil mu, co se může a co ne a on se tím řídí. Pouští si filmy, hry, mění tapety na ploše atd atd. Potom je tu mobil – rád volá tatínkovi a babičkám a píše sms (naťuká nesmysly, na každé písmenko se mě ptá co je to za písmenko, vloží obrázek a pošle s mou pomocí). Potom je tu kuchyň, pomáhá vařit a sestřičce mixuje polívky, tam jsem si ho zas naučila já, že všechno může dělat jen s dozorem. Občas je v kuchyni víc bordelu, ale to je fuk. Není nad spokojený dítě. Dílnu s nářadím dostal před rokem od Ježíška a ke kámošce za holkama si chodí hrát s kuchyňkou a teší se, až sestřička dostane taky kuchyňku.
    TAkže do omrzení vysvětlujeme, co může sám, co nesmí sám (třeba se připojvat na internet) a funguje to.

  • Martyčko,tvé články mě vždy při nejmenším pobaví :)))U nás to není jiné.Vysavač byl u nás taky asi začátkem,moc si ho zamiloval a naučil se s ním mistrovské kousky.Jednou jsem k němu doběhla až už mně měnil sáček.Nedávno jsem se ho po ránu zeptala:“co dnes budeme dělat?“,šibalsky se usmál a řekl:“vysávat“a valil ke skříni z vysavačem.Takže jsem toho využila a občas ho nechám,atˇsi sám povysává pokojíček.Jsem jenom zvědavá,jestli mu to vydrží..Taky jsme měli ve videu cédéčko i s obalem a to se mi snažil vysvětlit,že chtěl pustit krtka.Jednou jsem dokonce připekla kuře,protože náš koumák tomu přidal a pekli jsme na 260 stupnů.Pračka,počítač,vysílačka to jsou taky kapitoly samy o sobě……Dnes už jsem opravdu ve střehu,když je ticho déle než půl minuty tuším nějaké neřesti a zjištˇuji,kde se zase něco pokouší zprovoznit.

  • Myslím, že dnešní malé děti zajímá vše, co dělá vydává pro ně zajímevé zvuky a také hlavně okouká od nás dospělých to, jak se s tou věcí zachází a pak není problém to také vyzkoušet..Našemu synkovi, když byl 1,5roku tak shlédl 1díl seriálu Přátelé,jak jim do videa vlzelo kuře…no a co myslíte?Druhý den jsme měli ve videu tužky, papírky, klíč…prostě vše co bylo po ruce a vešlo se tam.Naštěstí to bylo video starší,takže se opravdu nedalo co zkazit,ale i tak byl syn pokáraný,že se to nesmí.Dnes tam naštěstí strká už jen videokazety.
    Nemám recept,jak se s tím vypořádat, odnaučit je to…prostě jen dávat větší pozor, aby si neublížili s nějakým přístrojem. Když vidím v televizi v pořadech Natočto apod..scénky, jak si dítě namotá jazyk nebo vlasy na elektrický šlehač, moc vtipné mě to nepřipadá!Naopak…a ještě to ukazovat v televizi, to je jako hotový návod pro naše malé dítka, která nechápou ty následky!
    My jsme synkovi k narozeninám koupili „dětské“ nářadí ve formě malé vrtačky, motorové pily, hoblíku apod…v domnění, že s tím nenadělá žádnou paseku a ani sobě neublíží.Opravdu-sobě neublížil,ale no i tou dětskou vrtačkou nám vyvrtal do zdi díru o průměru 3,5cm a až na cihly a tvářil se jako šampinon! :o)No a aby ta díra pak nebyla vidět, když jsem se zlobila, tak jí ucpal papírovým kapesníkem! Jeho vynalézavost někdy nemá konce…Proto musím být hodně obezřetná a dávat pozor, co kde vyvádí a kutí…Děti se učí rychle, jak je vidět :o)

  • Karle,
    proč jste tak nerudný a zlostný?
    Co Vás žere…

  • U nás taky dělá medvěd „brm brm“…:-)

  • Super článek i reakce :-)))) Moc jsem se nasmála!!!! Ovšem před několika týdny mi do smíchu příliš nebylo – synáček technik nastrkal slané tyčky do mikrosystému Sony – konkrétně do otvoru na minidisk…. Minidisk už světlo světa nespatřil, neboť se zasekl a odmítá spolupracovat. Věž čeká oprava, jen co se peněženka naplní několika zbytečnými tisícovkami…. Tak všem mladým nadějným technikům a koumesům zdar :-)))

  • Tak jsem chtěla pro hošíčka k narozkám dětskou motorovou pilu, ale Karel mě trochu zviklal. Teď nevím, jestli třeba malý roztomilý pitbul by nebyl přece jen lepší…..

  • Mám tři syny a nakonec jsem vzdala zvířátka a květinky a chodili jsme na procházky na nádraží a na parkoviště. Jeden ze synů dnes pracuje s robotickou rukou, ale vztah s něžným pohlavím navázal tak lehce, že se mu narodil pár měsíců po svatbě andílek. Celý tatínek, kašle na chrastítka a sápe se mi na digiťák. Takže bych se toho nebála.

  • Karle,
    v klidu!
    I na filozofické fakultě se najde spousta strojů s lidskou tváří (a to určitě neumí ani vyměnit žárovku).
    Článek je pěkný a LSDho reakce s ním docela souzní…:-)
    S veselým pohledem na svět jde všechno líp, co, Kájo?

  • Anonymní

    Zásadně nesouhlasím s LSD!
    Už to jméno!!!
    Kdo by mohl doporučovat dítěti, aby si hrálo s přístroji, které nejednomu dospělému způsobí nejeden úraz? Snad nafetovaný sadista malých dětí!
    Kde je rozvíjení tvůrčího ducha nastupujícího pokolení????
    Estetika?
    Chceme snad vychovávat jen „stroje s lidskou tváří“?
    Proč se pan „LSD“ nezamyslel spíš nad tím, jak prospěšné je pro nezkaženou dětskou duši mít starost třeba o zvířátko? Nevím, jak se zachová dospělý Libásek, když se v pubertě odtrhne od sbíječky na ploché baterie a bude se snažit navázat vztah například s něžným pohlavím???
    Nebude poté pozdě zjistit, že mu chybí láska, empatie, porozumění, zatímco se vyzná ve strojových kódech moderních přístrojů?

  • Anonymní

    martyčko,
    úplně chápu reakci táty – my muži máme k technice osobitý přístup a nemáme rádi, když nám do ní někdo vrtá, obzvláště ženy! z tohoto pohledu je možná dobré, že libásek je o krok napřed a umí si pustit DVD.
    řešení je jednoduché (aspoň se mi zdá) – je potřeba vybudovat alternativní domácnost stvořenou pro dítě – chlapečka technika. Koupit dětský dvd, dětskou věž, dětskou garáž, dětský automobil, dětský soustruh, dětský plynový kotel…dětský úsměv Ti bude odmněnou.
    Určitě se ptáš jako dospělý – kde na to vzít a nekrást?
    Těžká rada…buď zkusíš krást (dělá to hodně lidí), nebo je potřeba obrátit se na bohaté prarodiče, aby zafinancovali..říká se, že starší lidé dětinští, takže budou vnoučkovi rozumět a určitě se jim líbí nakupování zbytných věcí, takže rádi pustí chlup či kreditku!!!!:-)

    PS: ale ty přístroje raději jen na baterie, elektřina je dobrý sluha, ale špatný pán…takže holicí strojky, vysavače, příklepové vrtačky a mobilní telefony (letí véčka) – zásadně na akumulátory!!!!:-)

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist