Dnes ráno jsem se probudila před zvoněním budíku. To je u mě dost neobvyklé. Většinou spím jako medvědice v zimě bez ohledu na roční dobu, budík poslepu zamáčknu a spím dál. Občas se stane i to, že mě přijde vzbudit syn s otázkou: „Mami, my dneska nevstáváme?“
Dnešní ráno ale bylo jiné. Vzbudila jsem se sama. Sluníčko prokukovalo mezi staženými roletami a ptáčkové venku vesele cvrlikali. Jakmile jsem otevřela oči, bylo to tady, všudypřítomné, téměř hmatatelné, pocitově krásné, prostě – jaro. Jaro konečně zaťukalo i na mé dveře. Vyhoupla jsem se z peřinek s dobrou náladou, postavila vodu na čaj, odskočila si do koupelny, začala jsem chystat snídaně a svačiny, vytáhla jsem všechny rolety v oknech a nechala se zalít teplým svitem slunce. V tom jsem zaslechla kroky svého syna a za mnou se ozvalo: „Dobré ráno“ a mlask, pusa na tváři. V duchu jsem si pomyslela „Bože, to je nádherný den.“
Když jsem pak otevřela venkovní dveře a vyšla před dům, zcela mě to prostoupilo. Teplý jarní vzduch mi pohladil tvář, sluneční jas mě v mžiku celou pohltil, blankytně modrá obloha bez mráčku vymámila úsměv na rtech a při pohledu na zahradu mi připadalo všechno úchvatné, rozzářené, plné jemných vůní, jarních květů a zelených lístků.
V tu chvíli mi projelo hlavou, kéž by se to dalo zachytit, ten úžasný okamžik. A jen jsem si tu myšlenku uvědomila, mé kroky zamířily zpátky do domu, vrátila jsem se pro foťák.
Odvezla jsem syna do školy a zbývající čas jsem si vychutnala a dokonale užila. S foťákem v ruce. Naplno se projevila má nová a dosud neprozkoumaná vášeň a tím je focení. Ač jsem dřív nikdy moc nerozuměla těm, kteří vydrží někde stát a „cvakat“ (rozuměj – spouští fotoaparátu), sama jsem tomuto kouzlu propadla, aniž bych o to usilovala.
Stála jsem pod rozkvetlou sakurou a očima malého dítěte jsem si bez dechu prohlížela tu krásu. Větve poseté drobnými růžovými květy mi učarovaly. Byl to slastný pocit. Stručně řečeno – nádhera.
Na to asi nejsou slova nebo spíš – velmi těžko se mi hledají slova, která by dokázala vyjádřit všechny ty příjemné smyslové vjemy při pohledu na něžnost jarních květů. Takovéhle zázraky umí jen „matka příroda“. Je to dechberoucí. A přitom stačí rozhlédnout se a dívat se kolem sebe. A na chvíli se nechat unést. A nasát tu úžasnou energii a atmosféru jara.
No a vzhledem k tomu, že Vám na VD nedokážu poslat jaro jako takové, posílám alespoň kousek té krásy a přeji hezký slunečný den .
Napsal/a: Padmé
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (43 vyjádření)
jasmuschko díky už vím kam se odstěhovat 😀
Jarmuschko, Tvoje hláška z 26.5. 22:53hod. mě fakt dostala, dobrej fór 🙂
Teda doufám, že je to jen fór 🙂 🙂 🙂
Padmé, to jsou krásné fotky! Venku to sice dnes moc jarně nevypadá, ale aspoň se mám na co těšit. Tvoje fotky mě už jarně naladily – díky.
A co na to Norové?
http://www.yr.no
😉
Jarmuschko, jen počkej! 😀 Jakmile se Babofka „naladí“, tak to přijde, nejdřív jaro a potom krásné slunečné léto 😀 😀 😀 .
…jestli nám to červenec a srpen nepokazí, tak se nám ta letošní zima hezky vydařila…
😛
😀 Jakože pomyslíš… a ono se to stane… 😉
No tak teď nevím, jak si to mám přebrat… Jakože jsem čarodějka? 🙂
Přidávám se k Nunince se žádostí o sluníčko a teplo :-).
Babofko, zařídíš to, prosím? 😉 😀 🙂
Žádný sníh. Sluníčko a teplo prosím. Holky přestaňte tady strašit se sněhem, nebo ho přivoláte.
Padmé, ani já bych neřekla, jak blízko budu pravdě. Teď koukáme na zprávy a na západě čech napadl dnes sníh!!!!! Se picnu!!! 🙂
Ahoj Nuninko, děkuju za napsání :-).
Teda… Babofko… kdo by to byl řek´? Že Ty, takový nezdolný optimista, budeš v květnu mluvit o přicházejícím sněhu? 😀 😀 😀
Už ani muk! 😀 Nebo to fakt přivoláš 😀 .
Počasí je holt proměnná ;-). A nedá se mu poručit ;-).
Příští víkend má být krásně! 🙂
Padme,o sluničku se vždycky čte moc hezky. 🙂 Pěkné fotečky.
Padmé, já vím že přestane pršet… A pak začne padat sníh… 😀 😀 😀 Já teda nevím. Furt se mele o globálním oteplování, ale soudě dle posledních let mi spíš připadá, že se ochlazuje, než otepluje… 🙂
Ahoj Bami, díky za napsání :-).
Víš, já ani netušila, že bych to někdy pokoušela /to focení/, ono to přišlo nějak „samo“ :-). Nicméně – moc mě to baví a je to takový úžasný relax a samozřejmě „jen tak“ – pro radost :-). A jsem moc ráda, že se fotky líbí :-).
Ahoj Nico, děkuji :-).
Já vím, ono se to počasí zas pokazilo, ochladilo se a začalo pršet.
Když jsem ten článeček psala, tak bylo krásně, slunečno, teplo. A to jaro úplně „dýchalo“ :-).
Ahoj Zuzi, děkuji Ti za komentář :-). Ono to tak někdy je, nebo spíš ono to tak někdy bývá, že člověk pospíchá, honí se a přitom když se na chvíli zastaví, tak zůstane koukat, co má kolem sebe a ani to nevnímá. Je to moc příjemné zastavit se a rozhlédnout se :-).
Babofko, díky za napsání :-).
A neboj, však ono se vyčasí, nebude pršet pořád :-D.
P.S. A ten foťák… to je pokušení, co? 😉
Muro, děkuji za Ti za Tvé řádky, jsem ráda a těší mě, že se Ti líbil jak článeček, tak moje fotky.
A víš, co já si říkám, když prší? Že to venku taky musí někdo „uklidit“, spláchnout prach a popadaný pyl, postarat se o dostatek vody pro vše živé… prostě tak… i ten déšť k tomu patří 🙂 . Však ono to sluníčko zase vykoukne :-).
Padmé,díky za hezký článek i fotky jsou pěkné,jen aby to jaro bylo opravdu krásné,spíš to vypadá jako podzim-počasí jak na houpačce.
Budu parafrázovat slova klasika… Tento způsob jara, zdá se mi poněkud nešťastný 🙂 Spíš než jaro, připomíná podzim… 🙂
Díky za kousek tepla a dobré nálady, dýchající z Tvého článečku. I za přiložené fotky. A souhlasím. Ta probuzená příroda je kouzelná… Tak málo stačí a dodá nám spoustu energie…
(P.S. To nutkání s foťákem dobře znám 😉 Jen tak dál 😉 )
Díky za jarní článek a malé zamyšlení kam pořád spěcháme,když někdy stačí se jen zamyslet a zadívat se kolem sebe.
Padmé hezký článek a v tomto počasí,které vypadá spíš na podzim zahřeje
hezký článek….tvoje probuzená záliba fotit se vyplatila jsou to nádherné fotečky…takže těším se na další, ten dar nemá každý….
Mobile Sliding Menu